Vstup pro editory:
Vstup pro členy EAI
EAI E-MAIL VIDEOGALERIE ASTRO-FOTOGALERIE FOTOGALERIE PŘEDPLATNÉ KONTAKTY
Sdružení astronomů amaterů a profesionalů, kteří mají zájem o novinky v astronomii.(více...)

Expresní astronomické informace

Vyhledávání:

12.12.2017, 22:50 CET
Juliánské datum: 2458100.41
Brno - soumrak (9° ↓): 15h 55m UT
Brno - svítání (9° ↓): 5h 40m UT
Max.délka pozorování: 13.7 hod.
Novinky z astronomie
Dalekohled HST
Novinky z kosmonautiky
Komety a asteroidy
Stelární astronomie
X-ray astronomie

Východy a západy pro Brno v UT

(↑ 00:16) Měsíc (↓ 12:25)

Stáří (dny): 24.4

(↑ 06:44) Slunce (↓ 14:50)

Foto: SOHO

  Webcam

CHMI aktuální počasí:
Mt Pa#2 ** Hradec Králové


ARCHÍV ČLÁNKŮ
(do r. 2003)

Hlavní stránka Astronomie X-ray Astronomie Kosmonautika Komety, asteroidy Dalekohled HST Sonda Galileo Sonda NEAR
POZOROVÁNÍ
CCD pozorování, Brno CCD DATEL Monte Pa #2 - info Hradec Králové - Martin Lehký Astro technika
Doporučujeme

Nejbližší zatmění Slunce a Měsíce
Astrofoto archiv - Halleyova kometa 1985/1986 Kometa Hale-Bopp Kometa Ikeya-Zhang
Zajímavé linky Eva Neureiterová
Komety,Meteory a další ČAS

ČÁSTEČNÉ ZATMĚNÍ SLUNCE 4. LEDNA 2011

Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i. číslo 152 z 30. 12. 2010

Průběh zatmění nad Prahou. Zdroj: Stellarium, EAI.V úterý 4. ledna 2011 v dopoledních hodinách před zraky miliónů Evropanů Měsíc částečně zakryje sluneční kotouč. Půjde o největší částečné zatmění v České republice po 8 letech a nejvýraznější svého druhu až do roku 2026. Na našem území se bude velikost zatmění v jeho největší fázi pohybovat kolem 79 procent (jedná se o velikost zakrytí slunečního průměru) a na většině území bude úkaz pozorovatelný v celém průběhu.

Průběh zatmění nad územím České republiky
Projekční hry při zatmění Slunce. Vlevo: „Ukousnuté“ Slunce při zatmění 1. srpna 2008 na bílém tílku. Foto: L. Laveder. Uprostřed: Srpkovaný odkaz olympiády v Číně promítnutý na triko čínského pozorovatele při zatmění Slunce v roce 2008. Foto: P. Pan. Vpravo: Nespočet srpků pod stromy při zatmění v roce 1994. Foto: E. Israel.
Začátek zatmění bude probíhat již na obzoru při východu Slunce a jeho scénář se bude lišit v závislosti na poloze pozorovatele na našem území. Zatímco například v Ostravě zatmění začne až 23 minut po východu Slunce, v Karlových Varech bude vycházející Slunce již „ukousnuté“ Měsícem. Pro geografický střed Evropy (50° severní šířky a 15° západní délky) připadá okamžik východu Slunce na 7 hodin 58 minut. Jen o šest minut později, v 8 hodin 4 minuty, se do něj z pravého horního okraje začne „zakusovat“ temný Měsíc. Jak bude Slunce pozvolna stoupat nad obzor, půjde zatmění ke svému maximu. To nastane v 9 hodin 25 minut, kdy Měsíc zakryje 79.2 procenta slunečního průměru. Tehdy bude tvar Slunce skutečně podivuhodný – jako „úsměv“ na obloze, neboť náš přirozený souputník jej zakryje ze severu (tedy shora). Obě tělesa budou na obloze nevysoko – jen 9° nad obzorem. Poté začne Měsíc pomalu ustupovat. Poslední kontakt se slunečním kotoučem spatříme ze středu Evropy v 10 hodin 52 minut. V následující tabulce jsou uvedeny časové údaje průběhu zatmění nad vybranými městy v České republice. Města jsou řazena sestupně od východu na západ, tj. první města jsou ta, v nichž vychází Slunce nejdříve.

Tabulka průběhu zatmění ve vybraných městech ČR






Zatmění v roce 2008 v dalekohledu. Vlevo: Letadlo přelétá přes ukousnutý sluneční kotouč. Foto: Jan Haltenhof. Vpravo: Zatmění v chromosférickém dalekohledu i s protuberancemi. Foto: Pekka Rautajoki.



















































































































































Město Východ Sl.
[hh:mm:ss]
Začátek
[hh:mm:ss]
Střed
[hh:mm:ss]
Konec
[hh:mm:ss]
Velikost*/
Výška**
Frýdek-Místek 7:43:25 8:07:08 9:29:09 10:57:58 79.6 % / 11.0°
Havířov 7:43:28 8:07:21 9:29:25 10:58:12 79.7 % / 11.0°
Valašské Meziříčí 7:43:52 8:06:44 9:28:36 10:57:24 79.4 % / 11.0°
Zlín 7:44:08 8:05:50 9:27:35 10:56:22 79.1 % / 11.0°
Ostrava 7:44:18 8:07:15 9:29:13 10:57:56 79.7 % / 10.9°
Opava 7:46:18 8:07:07 9:28:52 10:57:24 79.7 % / 10.6°
Olomouc 7:47:19 8:06:02 9:27:30 10:55:58 79.3 % / 10.5°
Brno 7:48:12 8:04:54 9:26:04 10:54:28 78.9 % / 10.5°
Pardubice 7:55:13 8:05:29 9:26:05 10:53:46 79.4 % / 9.5°
České Budějovice 7:55:46 8:02:52 9:22:53 10:50:28 78.2 % / 9.5°
Hradec Králové 7:55:48 8:05:49 9:26:25 10:54:03 79.6 % / 9.4°
Tábor 7:56:53 8:03:41 9:23:46 10:51:15 78.6 % / 9.3°
Praha 8:00:52 8:04:32 9:24:24 10:51:30 79.1 % / 8.8°
Liberec 8:01:26 8:06:05 9:26:11 10:53:15 79.8 % / 8.6°
Ústí nad Labem 8:05:01 8:05:10 9:24:44 10:51:26 79.5 % / 8.2°
Most 8:05:54 8:04:38 9:24:01 10:50:36 79.3 % / 8.1°
Plzeň 8:07:34 8:03:15 9:22:35 10:49:22 78.6 % / 8.4°
Karlovy Vary 8:11:48 8:03:40 9:22:40 10:49:02 78.8 % / 6.7°








*Velikost zakrytí během maximální fáze (středu) zatmění uvedena
v procentech úhlového průměru Slunce
**Výška Slunce nad obzorem v době maximální fáze zatmění

(0° - obzor, 90° - nadhlavník)

Zatmění Slunce vzniká v okamžiku, kdy Měsíc ve fázi novu zakryje na denní obloze sluneční kotouč. Nedochází k tomu při každém měsíčním novu, neboť měsíční dráha je oproti rovině oběhu Země kolem Slunce (tzv. ekliptiky) skloněna o 5° a Měsíc na obloze Slunce často mine. Je tedy třeba čekat na příhodný okamžik, kdy Měsíc v novu prochází nedaleko ekliptiky. Pokud se během úkazu Měsíc postaví přesně mezi Slunce a pozorovatele (tedy Slunce, Měsíc a Země jsou v jedné přímce), můžeme být svědky buďto úplného zatmění (Měsíc je poblíž přízemí, Slunce tak zakryje celé), nebo prstencového zatmění (Slunce se na obloze jeví větší, neboť Měsíc je poblíž odzemí; při maximální fázi je přes bezpečný filtr vidět „prstýnek“ naší mateřské hvězdy). V případě lednového úkazu nedojde nikde na Zemi ani k jednomu z uvedených druhů slunečního zatmění, měsíční stín totiž mine Zemi nad severním pólem. Zatmění se tak všude, odkud bude pozorovatelné, odehraje pouze jako částečné. Největší částečnou fázi si „užijí“ lidé nacházející se ve Švédsku. Měsíc tam nízko na obzoru zakryje až 86 procent slunečního průměru.

Bezpečnost především

Pozorovat zatmění vyžaduje bezpečnost. Pohled na Slunce během částečného zatmění (i přes jeho veliké procento) je stejně nebezpečný jako při pohledu za normálních okolností. Nikdy se proto nedívejte na Slunce dalekohledem bez filtru! Ke sledování úkazu dalekohledem je možné použít speciální filtr (k zakoupení jako folie Baader AstroSolar). Druhou možností je si Slunce promítnout. Čočkový dalekohled namíříte na Slunce a jeho druhým koncem si obraz Slunce promítnete a doostříte na papír či na stěnu. Zatmění je samozřejmě vidět i očima, je ovšem opět nutné použít filtr – buďto typické brýle na pozorování zatmění a velkých slunečních skvrn vyrobené z Baader AstroSolar folie nebo svářečský filtr stupně 13 či vyššího. K maximálnímu zážitku však doporučujeme navštívit některou z hvězdáren (viz dále). O bezpečnosti pozorování najdete informace také na http://www.astro.cz/rady/ukazy/zatmeni/slunce/bezpecnost.

Co budeme moci pozorovat?

Při částečném zatmění Slunce se nabízí hned několik zajímavých námětů, čeho si lze v průběhu úkazu všimnout. Už dalekohledem nevybavený pozorovatel může být v průběhu úkazu uchvácen nespočtem malých srpečků na stěně domu či na chodníku, nachází-li se poblíž keře či lesa, skrze který Slunce prosvítá. Tomuto jevu se říká dírkový efekt a jde v podstatě o promítnutí obrazu Slunce malou clonou na projekční plochu (zemi či stěnu). Protože mezi větvemi stromů v lese či v keři je těchto clonek nespočet, uvidíte i nespočet malých srpečků. Ostatně si to můžete sami vyzkoušet, když jednu takovou clonku vytvoříte vaší rukou. Stačí zatnout pěst a mezi prsty nechat malou škvíru. Tu pak namířit ke Slunci a na druhé straně se vám ve stínu vaší zaťaté pěsti objeví srpek. Namísto ruky můžete použít karton papíru a nůžkami do něj vypíchnout malou dírku. Fantazii se meze nekladou, užijte například cedník nebo do papíru „vydírkujte“ složitější obrázek.

V dalekohledu vybaveném filtrem lze pak pozorovat úkaz přímo. Obecně čím větší přístroj a větší zvětšení, tím více detailů spatříte. Půjde především o nerovnoměrný profil hornatého Měsíce nebo o útvary ve sluneční fotosféře – tmavé sluneční skvrny nebo světlá fokulová pole. Nejzajímavější zážitek však poskytne pohled přes dalekohled vybavený speciálním H-alfa filtrem, který propouští úzkou část slunečního záření (konkrétně kolem vlnové délky 656.3 nm), ve které nejvíce září tzv. sluneční chromosféra. Tímto speciálním vybavením lze zpozorovat jevy, jako jsou protuberance („jazyky“ žhavého plazmatu jakoby se vznášejícího nad okrajem Slunce), filamenty (protuberance promítnuté na slunečním kotouči, vypadají jako tmaví „hadi“) a další.

V noci před zatměním bude v maximu meteorický roj

V noci ze 3. na 4. ledna 2011, tedy před tímto zatměním Slunce, vrcholí aktivita meteorického roje Kvadrantidy, jehož frekvence meteorů v maximu přesahuje přes 110 meteorů za hodinu. K jejich kvalitnímu pozorování bude navíc nahrávat bezměsíčná noc, protože Měsíc bude v novu.


Kde se v ČR bude moci veřejnost podívat dalekohledy s výkladem

Přehled hvězdáren a dalších míst v České republice, která bude možné za účelem pozorování úkazu navštívit, najdete na internetové stránce http://www.astro.cz/rady/ukazy/zatmeni/slunce/2011/akce.
Astronomický ústav AV ČR v Ondřejově otevře výjimečně na dobu zatmění vědecké pracoviště Slunečního oddělení školám a veřejnosti. Více na http://asu.cas.cz/zatmeni-slunce-2011.


Další zatmění v České republice

Nad územím střední Evropy se v tomto desetiletí dočkáme ještě jednoho výrazného částečného zatmění Slunce – v pátek 20. března 2015. Toho dne v dopoledních hodinách Měsíc zakryje nad naším územím okolo 74 procent slunečního průměru, a to za podstatně příznivějších podmínek než letos. Tentokrát půjde o zatmění úplné, což ale spatří v úzkém pásu obyvatelé arktických souostroví, konkrétně na Faerských ostrovech a Špicberkách. Mnohem bohatší však bude dekáda následující. Mezi lety 2021 – 2030 budeme moci spatřit v České republice 7 částečných slunečních zatmění!

Tabulka slunečních zatmění viditelných z České republiky do roku 2030
Údaje v tabulce jsou vzaty na geografický střed Evropy,
tedy 50° severní šířky a 15° východní délky

















































































Datum Čas * (SEČ) Velikost ** Výška *** Typ (v ČR vždy jen částečné) ****
4. ledna 2011 9 hod 25 min 79.2 % 9.1° Částečné
20. března 2015 10 hod 46 min 73.8 % 36.8° Úplné
10. června 2021 11 hod 38 min 16.9 % 62.7° Prstencové
25. října 2022 11 hod 17 min 42.1 % 27.6° Částečné
29. března 2025 12 hod 18 min 19.1 % 43.5° Částečné
12. srpna 2026 19 hod 11 min 88.5 % 1.0° Úplné
2. srpna 2027 10 hod 15 min 51.6 % 50.8° Úplné
12. června 2029 3 hod 53 min 13.3 % -0.5° Částečné
1. června 2030 6 hod 17 min 71.0 % 19.7° Prstencové


Fotografická soutěž

K příležitosti tohoto mimořádného úkazu vyhlásila Astronomická společnost Pardubice s Hvězdárnou barona Artura Krause DDM DELTA Pardubice ve spolupráci s Českou astronomickou společností a Českým rozhlasem Leonardo fotografickou soutěž. Ta je určena všem fotografům jakéhokoliv věku, kteří se rozhodnou toto zatmění fotograficky zachytit. Soutěžit mohou ve dvou kategoriích:

· Zatmění jako astronomický úkaz: kategorie pro zkušené zaměřená na jevy ve sluneční fotosféře, chromosféře, na útvary v profilu Měsíce a na průběh zatmění
· Zatmění jako inspirace: kategorie pro všechny ostatní, cení se hlavně nápad.

Snímky do soutěže lze posílat na e-mail soutez@astropardubice.cz nebo na poštovní adresu Hvězdárna b. A. Krause DDM DELTA, Gorkého 2658, 53002 Pardubice. Na obálku nezapomeňte připsat ZATMĚNÍ 2011. Další informace a pravidla soutěže naleznete na http://www.astropardubice.cz/na-obloze/soutez-zatmeni-slunce-2011/.

Zdroje a doporučené odkazy:

[1] Akce v České republice (kde bude veřejnost moci zatmění Slunce pozorovat): http://www.astro.cz/rady/ukazy/zatmeni/slunce/2011/akce

[2] Animace průběhu zatmění nad Evropou:
http://www.shadowandsubstance.com/

[3] Mapka viditelnosti a animace tohoto zatmění:
http://www.eclipse.org.uk/eclipse/0122011/

[4] Fotografická soutěž k příležitosti úkazu:
http://www.astropardubice.cz/na-obloze/soutez-zatmeni-slunce-2011/

[5] Informace o nejbližších zatměních na astro.cz:
http://www.astro.cz/rady/ukazy/zatmeni

[6] Nejbližší zatmění Slunce a Měsíce nad územím ČR:
http://astro.sci.muni.cz/zatmeni/

[7] Přehled slunečních zatmění v České republice do roku 2060:
http://www.astro.cz/rady/ukazy/zatmeni/slunce/prehledcr

[8] Folie Baader AstroSolar pro bezpečné pozorování a fotografování Slunce: http://www.celestron.cz/pojmy/folie.html

[9] Návod na pozorování slunečního zatmění na webu Hvězdárny v Rokycanech: http://hvr.cz/slunce/navod/

[10] Další informace a odkazy na webcasty:
http://www.spaceweather.com

Petr Horálek, Astronomická společnost Pardubice


Dalibor Hanžl, 02. 01. 2011, 08:51
Další články v kategorii :
  •   ČÁSTEČNÉ ZATMĚNÍ SLUNCE 4. LEDNA 2011
  •   V. EXPEDICE SAROS DOTŘETICE: RUSKOU MAGISTRÁLOU DO PÁSU TOTALITY
  •   KOSMICKÁ SONDA NASA DEEP IMPACT VYPOVÍDÁ O HISTORII KOMET

  • Hlavní zprávy:
  • V PONDĚLÍ 7. SRPNA VEČER VYJDE NAD ČESKÝ OBZOR ČÁSTEČNĚ ZATMĚLÝ ÚPLNĚK
  • KOLABUJÍCÍ HVĚZDA DALA VZNIK ČERNÉ DÍŘE
  • MIMOŘÁDNĚ PŘÍZNIVÝ NÁVRAT KOMETY 41P/TUTTLE-GIACOBINI-KRESÁK
  • V SOBOTU 11. ÚNORA NASTANE POLOSTÍNOVÉ ZATMĚNÍ MĚSÍCE
  • HST ZACHYTIL HRU STÍNŮ ODHALUJÍCÍ MOŽNOU PLANETU
  • Meteorický roj Kvadrantidy zahájí rok 2017 bohatý na astronomické úkazy
  • TAJEMNÁ ZÁŘE UMÍRAJÍCÍ HVĚZDY
  • SUPERÚPLNĚK 14. LISTOPADU 2016
  • KOSMICKÝ TELESKOP ZACHYTIL STOPY VODNÍCH VÝTRYSKŮ NA JUPITEROVĚ MĚSÍCI EUROPA
  • V PÁTEK 16. ZÁŘÍ NASTANE POLOSTÍNOVÉ ZATMĚNÍ MĚSÍCE
  • KDY LETOS NASTANOU MAXIMA METEORICKÉHO ROJE PERSEID?

  • Navštivte naši fotogalerii

    Nejnovější snímek:
    Galaxie NGC 891. Fotografovano: 29. 9. 2017 1h 57m UT

    Tyto stránky jsou optimalizovány pro rozlišení 1024x768 a využívají tyto technologie.

    ISSN 1214-7095, RSS