Vstup pro editory:
Vstup pro členy EAI
EAI E-MAIL VIDEOGALERIE ASTRO-FOTOGALERIE FOTOGALERIE PŘEDPLATNÉ KONTAKTY
Sdružení astronomů amaterů a profesionalů, kteří mají zájem o novinky v astronomii.(více...)

Expresní astronomické informace

Vyhledávání:

23.09.2018, 15:54 CEST
Juliánské datum: 2458385.08
Brno - soumrak (9° ↓): 17h 41m UT
Brno - svítání (9° ↓): 3h 50m UT
Max.délka pozorování: 10.1 hod.
Novinky z astronomie
Dalekohled HST
Novinky z kosmonautiky
Komety a asteroidy
Stelární astronomie
X-ray astronomie

Východy a západy pro Brno v UT

(↑ 16:34) Měsíc (↓ 02:30)

Stáří (dny): 13.7

(↑ 04:45) Slunce (↓ 16:46)

Foto: SOHO

  Webcam

CHMI aktuální počasí:
Mt Pa#2 ** Hradec Králové


ARCHÍV ČLÁNKŮ
(do r. 2003)

Hlavní stránka Astronomie X-ray Astronomie Kosmonautika Komety, asteroidy Dalekohled HST Sonda Galileo Sonda NEAR
POZOROVÁNÍ
CCD pozorování, Brno CCD DATEL Monte Pa #2 - info Hradec Králové - Martin Lehký Astro technika
Doporučujeme

Nejbližší zatmění Slunce a Měsíce
Astrofoto archiv - Halleyova kometa 1985/1986 Kometa Hale-Bopp Kometa Ikeya-Zhang
Zajímavé linky Eva Neureiterová
Komety,Meteory a další ČAS

VLÁDU PŘEBÍRÁ JUPITER


Jupiter s měsíciVečerní oblohu za soumraku ještě stále zdobí neutuchající zář současné večernice - planety Venuše. Její fáze podobná Měsíci v první čtvrti je nápadná už v malém dalekohledu. Kvůli její poloze v nízko položené části ekliptiky (rovině zemské dráhy) je však stále těžší ji nízko nad jihozápadním obzorem najít. Nejlepší období její viditelnosti končí, ale rozhodně to neznamená ochuzení nadcházející podzimní oblohy o planetární aktéry. Tím největším a nejvýraznějším je planeta Jupiter.

Planetu najdeme na přelomu srpna a září v souhvězdí Ryb jako mimořádně jasnou (a z měst bez obtíží viditelnou) "hvězdu". Souhvězdí vychází krátce po západu Slunce, takže planeta je pozorovatelná vpodstatě celou noc. Vychází téměř přesně na východě. V úterý 21. září nastane opozice Jupiteru se Sluncem, planeta se bude nacházet na opačné straně oblohy než naše mateřská hvězda. Poté se začne plynný gigant na obloze stávat snáze pozorovatelným, neboť nebude třeba čekat na jeho východ zpoza obzoru. Nastávající "zlaté" období viditelnosti potrvá od října 2010 do počátku února 2011. Druhou nejjasnější planetu oblohy budeme moci pozorovat až do počátku března 2011, kdy se ztratí velmi nízko na večerní soumračné obloze.
Velká rudá skvrna
Jupiter se po pěti letech dostává do oblasti oblohy, která kulminuje poměrně vysoko nad obzorem (získává tzv. kladnou deklinaci - leží nad nebeským rovníkem). Díky tomu se z něj stává čím dál lepší objekt i pro větší přístroje, v nichž je obraz objektu nízko nad obzorem značně poznamenán neklidem zemské atmosféry. "Zlatou bránu ekliptiky", tedy místo na obloze severní polokoule s maximální výškou planety při kulminaci nad obzorem, bude procházet už za dva a půl roku. Letošní opozice se Sluncem bude tedy první z těch, která se bude po delší odmlce bude těšit velkého zájmu pozorovatelů (a zakreslovatelů) planet celé Evropy i severní Ameriky. Samozřejmě i naprostému laikovi v malém dalekohledu předvede planeta několik svých předností.

[singlepic id=144 w=320 h=240 float=left] Jupiter je plynná planeta přibližně 12x větší než Země. Její rotační doba kolem osy je ovšem necelých 10 hodin, což je příčinou viditelného polárního zploštění (což je v dalekohledu patrné). Na "povrchu" planety spatříme světlé a tmavé atmosférické pásy. Výrazným útvarem je tzv. Velká rudá skvrna, která je pozorovatelná už přístrojem okolo cca 8 cm v průměru (malý hvězdářský dalekohled). Jde o obrovskou cyklónu, do které by se nasoukaly i 3 Země vedle sebe. Rychlost větru v ní dosahuje až 640 km/h a jádro cyklóny bez ustání brázdí Jupiterovou atmosférou přes 300 let! Malý dalekohled, který tyto útvary snadno neodhalí, však ukáže až čtveřici jasných souputníků plynného obra - měsíce Io, Europa, Ganymedes a Callistó (někdy nejsou vidět všechny najednou - některé mohou být zrovna před či za Jupiterem nebo v jeho stínu). Letos v březnu je to už 400 let od doby, kdy je svým na dnešní dobu primitivním dalekohledem objevil věhlasně proslulý italský astronom Galileo Galilei...

Jupiter bude nepochybně hlavní ozdobou podzimní oblohy (nepřekvapí-li očekávaná kometa 103P Hatley 2). Proto neváhejte a při první příležitosti zavítejte v průběhu nadcházejících podzimních večerů na nejbližší hvězdárnu.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Jupiter ztrácí svojí ozdobu
[2] Amatérští astronomové zachytili dopad planetky na Jupiter
[3] Mnoho dalších informací o Jupiteru
[4] Jedinečná pozorovací kampaň komety 103P/Hartley při jejím mimořádném návratu

Petr Horálek, 23. 08. 2010, 23:37
Další články v kategorii Astronomie :
  •   METEORICKÝ ROJ PERSEIDY MÁ LETOS IDEÁLNÍ PODMÍNKY
  •   V PÁTEK 27. ČERVENCE POZDĚ VEČER PROBĚHNE NEJDELŠÍ ÚPLNÉ ZATMĚNÍ MĚSÍCE V TOMTO STOLETÍ
  •   ASTEROID 2018 LA EXPLODOVAL NAD JIŽNÍ AFRIKOU JEN NĚKOLIK HODIN PO JEHO OBJEVU
  •   NOVA SAGITTARII 2018 (PNV J18040967-1803581)
  •   NOVA CANIS MAJORIS 2018 = TCP J07134590-2112330
  •   NOVA V SOUHVĚZDÍ HADONOŠE = TCP J17140253-2849233 = PNV J17140261-2849237
  •   V PONDĚLÍ 7. SRPNA VEČER VYJDE NAD ČESKÝ OBZOR ČÁSTEČNĚ ZATMĚLÝ ÚPLNĚK
  •   V SOBOTU 11. ÚNORA NASTANE POLOSTÍNOVÉ ZATMĚNÍ MĚSÍCE
  •   Meteorický roj Kvadrantidy zahájí rok 2017 bohatý na astronomické úkazy
  •   SUPERÚPLNĚK 14. LISTOPADU 2016
  •   V PÁTEK 16. ZÁŘÍ NASTANE POLOSTÍNOVÉ ZATMĚNÍ MĚSÍCE

  • Hlavní zprávy:
  • KOLABUJÍCÍ HVĚZDA DALA VZNIK ČERNÉ DÍŘE
  • MIMOŘÁDNĚ PŘÍZNIVÝ NÁVRAT KOMETY 41P/TUTTLE-GIACOBINI-KRESÁK
  • HST ZACHYTIL HRU STÍNŮ ODHALUJÍCÍ MOŽNOU PLANETU
  • TAJEMNÁ ZÁŘE UMÍRAJÍCÍ HVĚZDY
  • KOSMICKÝ TELESKOP ZACHYTIL STOPY VODNÍCH VÝTRYSKŮ NA JUPITEROVĚ MĚSÍCI EUROPA
  • KOSMICKÝ TELESKOP HST VYFOTOGRAFOVAL POLÁRNÍ ZÁŘE NA JUPITERU
  • KOSMICKÝ TELESKOP ZACHYTIL JETY ROTUJÍCÍ S KOMETOU 252P/LINEAR
  • KOSMICKÝ TELESKOP VYFOTOGRAFOVAL MARS V DOBĚ, KDY BYL ZEMI NEJBLÍŽE
  • HST OBJEVIL REKORDNĚ VZDÁLENOU GALAXII
  • OBŘÍ KOSMICKÉ MRAČNO SE JAKO BUMERANG VRACÍ DO NAŠÍ GALAXIE
  • PRACHOVÉ SPIRÁLY KOLEM MLADÝCH HVĚZD MOHOU VYZRADIT PŘÍTOMNOST MASIVNÍCH PLANET

  • Navštivte naši fotogalerii

    Nejnovější snímek:
    Mlhovina NGC 7023. Fotografovano: 14. 7. 2018 20h 52m UT


    UPOZORNĚNÍ pro uživatele e-mailových účtů na serverech @volny.cz, @centrum.cz, @tiscali.cz, @atlas.cz. Od prezidentských voleb na konci roku 2018 byl obsah vaší pošty na základě seznamu dodaného třetí stranou cenzurován, abyste nemohli rozesílat elitám nepohodlné odkazy na články na nežádoucích serverech. Zahazoval se každý e-mail, který obsahoval odkaz na některý z více než 100 názvů nepohodlných (tzv. dezinformačních) serverů. Odeslané e-maily mizely beze stopy. Jakákoli cenzura je nepřípustná a je v rozporu s ústavou a listinou základních práv a svobod, ale pan Charvát z Excello s.r.o., která pro výše uvedené servery dodává antipspamové řešení tuto cenzuru zdůvodňoval ochranou proti spamu. Nyní už k zadržování e-mailů nedochází, ale osobně bych u takových společností e-mailovou schránku zrušil.

    ISSN 1214-7095, RSS