Vstup pro editory:
Vstup pro členy EAI
EAI E-MAIL VIDEOGALERIE ASTRO-FOTOGALERIE FOTOGALERIE PŘEDPLATNÉ KONTAKTY
Sdružení astronomů amaterů a profesionalů, kteří mají zájem o novinky v astronomii.(více...)

Expresní astronomické informace

Vyhledávání:

12.12.2017, 22:57 CET
Juliánské datum: 2458100.41
Brno - soumrak (9° ↓): 15h 55m UT
Brno - svítání (9° ↓): 5h 40m UT
Max.délka pozorování: 13.7 hod.
Novinky z astronomie
Dalekohled HST
Novinky z kosmonautiky
Komety a asteroidy
Stelární astronomie
X-ray astronomie

Východy a západy pro Brno v UT

(↑ 00:16) Měsíc (↓ 12:25)

Stáří (dny): 24.4

(↑ 06:44) Slunce (↓ 14:50)

Foto: SOHO

  Webcam

CHMI aktuální počasí:
Mt Pa#2 ** Hradec Králové


ARCHÍV ČLÁNKŮ
(do r. 2003)

Hlavní stránka Astronomie X-ray Astronomie Kosmonautika Komety, asteroidy Dalekohled HST Sonda Galileo Sonda NEAR
POZOROVÁNÍ
CCD pozorování, Brno CCD DATEL Monte Pa #2 - info Hradec Králové - Martin Lehký Astro technika
Doporučujeme

Nejbližší zatmění Slunce a Měsíce
Astrofoto archiv - Halleyova kometa 1985/1986 Kometa Hale-Bopp Kometa Ikeya-Zhang
Zajímavé linky Eva Neureiterová
Komety,Meteory a další ČAS

KOSMICKÁ SONDA MESSENGER ZÍSKALA NOVÉ INFORMACE O MERKURU

Dwayne Brown, Headquarters, Washington
Mike Buckley, Johns Hopkins University Applied Physics Laboratory, Laurel, Md.

Okolí kráteru Dominici, včetně barevných charakteristik okolí. Kredit:  NASA/Johns Hopkins University Applied Physics Laboratory/Carnegie Institution of Washington.WASHINGTON -- první kosmická sonda NASA mířící na oběžnou dráhu kolem Merkuru dává vědcům nový pohled na atmosféru a vývoj planety Merkur.

Sonda startovala v srpnu 2004 a její název MESSENGER je složen z anglických slov Mercury Surface, Space Environment, Geochemistry and Ranging. Třetí a poslední průlet kolem Merkura udělala sonda v září 2009. Kosmická sonda dokončila kritický manévr a s pomocí gravitace Merkuru je nyní na kursu, který ji v příštím roce navede na oběžnou dráhu kolem Merkuru.

Data z posledního průletu odhalila první stopy existence iontové emise v exosféře Merkuru neboli existenci tenké atmosféry, přinesla nové informace o magnetických sub-bouřích stejně jako svědectví o mladší vulkanické aktivitě, než jaká byla dříve zaznamenána. Výsledky jsou prezentovány ve třech článcích publikovaných online 15. 7. 2010 ve vydání Science Express.

Rozložení jednotlivých chemických prvků, jaké kosmická sonda v Merkurově exosféře pozorovala kolísá kolem celé planety. Poprvé sonda také provedla detailní výškové profily četností těchto prvků v exosféře přes severní a jižní póly planety.

"Tyto profily ukazují na značnou proměnnost prvků jako jsou Sodík, Draslík, stejně jako rozložení Hořčíku. To naznačuje, že se tam prolíná několik procesů, přičemž výsledný efekt může mít dopad na každý z prvků jinak," řekl Ron Vervack, vedoucí autor jednoho z článků a vědec, který se podílí na výzkumu kosmické sondy z Johns Hopkins University Applied Physics Laboratory (APL), Laurel, Md.

Emise ionizovaného Vápníku v exosféře Merkuru byla poprvé pozorována během průletu. Emise je koncentrována nad relativně malou oblastí exosféry a většina je shromážděna v rovině rovníku.

Během prvního průletu kolem Merkuru pořídila kosmická sonda Messenger snímky, které potvrzují, že planetární historie je poznamenána globálním vulkanismem. Třetí průlet sondy odhalil novou kapitolu v historii, když se ukázalo, že 300 km velký kráter náleží k nejmladším známým kráterům ve sluneční soustavě. Tento kráter byl později pojmenován Rachmaninoff. Jeho vnitřní část vyplňují mělké planiny, které se svou barvou liší od okolí. Tyto řídce kráterované planiny jsou ještě mladší než kráter, který vyplňují. Zcela jistě vznikly z materiálu, který již jednou byl vyvržen do okolí.

"Tyto planiny obsahují nejmladší vulkanické usazeniny, jaké jsme dosud na Merkuru našli," řekl Louise Prockter, jeden ze zástupců projektu z APL a vedoucí autor jednoho z článků. "Jiná pozorování naznačují, že planeta byla vulkanismem zasažena po mnohem delší dobu, než se dříve uvažovalo. Vulkanismus možná přetrvával až do druhé poloviny historie sluneční soustavy."

Poprvé v historii kosmická sonda objevila zrod magnetických sub-bouří, neboli akumulaci magnetické energie v magnetickém chvostu Merkura. Zvyšování energie magnetického ohonu Merkuru je podle měření kosmické sondy velmi velké. Dochází k němu rychle, trvá dvě až tři minuty. To naznačuje, že ohon magnetické energie je na Merkuru asi desetkrát větší než v případě Země. Následkem toho i sub-bouře svoje cykly spouštějí asi 50 krát rychleji.

Magnetické sub-bouře jsou poruchy kosmického počasí, které občas nastávají i na Zemi. Obvykle nastanou několikrát za den a přetrvávají od jedné do tří hodin. Pozemské sub-bouře doprovází celá škála jevů, jako jsou například obrovské polární záře pozorovatelé v Arktických a Antarktických oblastech. Sub-bouře také souvisí s nebezpečnými elektricky nabitými částicemi, které mohou ohrozit komunikaci mezi satelity na oběžné dráze a pozemskými středisky.

"Tvorba a mizení extrémního ohonu, jak pozorovala kosmická sonda u Merkuru má za důsledek to, že relativní intenzita sub-bouří na Merkuru musí být mnohem větší než na Zemi," řekl James A. Slavin, fyzik z NASA Goddard Space Flight Center, Greenbelt, Md., a člen vědeckého týmu kosmické sondy a také vedoucí autor dalšího článku.

Nová měření dávají aktuální pohled na dobu trvání sub-bouří na Merkuru. Vědci očekávají, že jakmile bude kosmická sonda navedena na oběžnou dráhu kolem Merkuru, budou tato měření ještě rozsáhlejší.

"Kdykoli se přiblížíme k Merkuru, objevíme něco nového," řekla Sean Solomon, výzkumnice z Carnegie Institution, Washington. "Již víme, že Merkur je velmi dynamická planeta a domníváme se, že takovou byla i v minulosti. Poté, co bude Messenger v březnu naveden na oběžnou dráhu kolem Merkuru budeme svědky fantastické show."

Kromě průletu kolem Merkuru kosmická sonda prolétla v srpnu 2005 kolem Země, v říjnu 2006 a v červnu 2007 kolem Venuše. Kosmické sondy NASA již nasnímkovaly přibližně 98% povrchu Merkuru. Poté, co bude kosmická sonda usazena na oběžnou dráhu kolem Merkuru, započne jeden rok trvající studium planety, během kterého se také budou pozorovat polární oblasti, které ještě nikdy pozorovány nebyly.
Kosmická sonda byla navržena a sestavena APL. Mise je řízena APL pro NASA Science Mission Directorate, Washington. Více informací o této misi naleznete na: http://www.nasa.gov/messenger.

(podle informací NASA 10-170 z 15. 7. 2010 přeložil DH)


Dalibor Hanžl, 22. 07. 2010, 08:42
Další články v kategorii Astronomie :
  •   V PONDĚLÍ 7. SRPNA VEČER VYJDE NAD ČESKÝ OBZOR ČÁSTEČNĚ ZATMĚLÝ ÚPLNĚK
  •   V SOBOTU 11. ÚNORA NASTANE POLOSTÍNOVÉ ZATMĚNÍ MĚSÍCE
  •   Meteorický roj Kvadrantidy zahájí rok 2017 bohatý na astronomické úkazy
  •   SUPERÚPLNĚK 14. LISTOPADU 2016
  •   V PÁTEK 16. ZÁŘÍ NASTANE POLOSTÍNOVÉ ZATMĚNÍ MĚSÍCE
  •   KDY LETOS NASTANOU MAXIMA METEORICKÉHO ROJE PERSEID?
  •   V PONDĚLÍ 9. KVĚTNA NASTANE VZÁCNÝ PŘECHOD MERKURU PŘED SLUNCEM
  •   MEZINÁRODNÍ TÝM VĚDCŮ ZACHYTIL PŘI ZATMĚNÍ SLUNCE NEJOSTŘEJŠÍ LETÍCÍ STÍNY
  •   GEMINIDY MAJÍ VELMI PŘÍZNIVÉ PODMÍNKY, V NOCI NA ÚTERÝ ZAZÁŘÍ PŘES 1000 METEORŮ
  •   NA STÁTNÍ SVÁTEK SV. VÁCLAVA SPATŘÍME ÚPLNÉ ZATMĚNÍ MĚSÍCE
  •   V NOCI ZE 12. NA 13. SRPNA VYVRCHOLÍ METEORICKÝ ROJ PERSEIDY

  • Hlavní zprávy:
  • KOLABUJÍCÍ HVĚZDA DALA VZNIK ČERNÉ DÍŘE
  • MIMOŘÁDNĚ PŘÍZNIVÝ NÁVRAT KOMETY 41P/TUTTLE-GIACOBINI-KRESÁK
  • HST ZACHYTIL HRU STÍNŮ ODHALUJÍCÍ MOŽNOU PLANETU
  • TAJEMNÁ ZÁŘE UMÍRAJÍCÍ HVĚZDY
  • KOSMICKÝ TELESKOP ZACHYTIL STOPY VODNÍCH VÝTRYSKŮ NA JUPITEROVĚ MĚSÍCI EUROPA
  • KOSMICKÝ TELESKOP HST VYFOTOGRAFOVAL POLÁRNÍ ZÁŘE NA JUPITERU
  • KOSMICKÝ TELESKOP ZACHYTIL JETY ROTUJÍCÍ S KOMETOU 252P/LINEAR
  • KOSMICKÝ TELESKOP VYFOTOGRAFOVAL MARS V DOBĚ, KDY BYL ZEMI NEJBLÍŽE
  • HST OBJEVIL REKORDNĚ VZDÁLENOU GALAXII
  • OBŘÍ KOSMICKÉ MRAČNO SE JAKO BUMERANG VRACÍ DO NAŠÍ GALAXIE
  • PRACHOVÉ SPIRÁLY KOLEM MLADÝCH HVĚZD MOHOU VYZRADIT PŘÍTOMNOST MASIVNÍCH PLANET

  • Navštivte naši fotogalerii

    Nejnovější snímek:
    Galaxie NGC 891. Fotografovano: 29. 9. 2017 1h 57m UT

    Tyto stránky jsou optimalizovány pro rozlišení 1024x768 a využívají tyto technologie.

    ISSN 1214-7095, RSS