Vstup pro editory:
Vstup pro členy EAI
EAI E-MAIL VIDEOGALERIE ASTRO-FOTOGALERIE FOTOGALERIE PŘEDPLATNÉ KONTAKTY
Sdružení astronomů amaterů a profesionalů, kteří mají zájem o novinky v astronomii.(více...)

Expresní astronomické informace

Vyhledávání:

14.12.2017, 01:39 CET
Juliánské datum: 2458101.53
Brno - soumrak (9° ↓): 15h 55m UT
Brno - svítání (9° ↓): 5h 41m UT
Max.délka pozorování: 13.8 hod.
Novinky z astronomie
Dalekohled HST
Novinky z kosmonautiky
Komety a asteroidy
Stelární astronomie
X-ray astronomie

Východy a západy pro Brno v UT

(↑ 02:28) Měsíc (↓ 13:14)

Stáří (dny): 25.5

(↑ 06:45) Slunce (↓ 14:51)

Foto: SOHO

  Webcam

CHMI aktuální počasí:
Mt Pa#2 ** Hradec Králové


ARCHÍV ČLÁNKŮ
(do r. 2003)

Hlavní stránka Astronomie X-ray Astronomie Kosmonautika Komety, asteroidy Dalekohled HST Sonda Galileo Sonda NEAR
POZOROVÁNÍ
CCD pozorování, Brno CCD DATEL Monte Pa #2 - info Hradec Králové - Martin Lehký Astro technika
Doporučujeme

Nejbližší zatmění Slunce a Měsíce
Astrofoto archiv - Halleyova kometa 1985/1986 Kometa Hale-Bopp Kometa Ikeya-Zhang
Zajímavé linky Eva Neureiterová
Komety,Meteory a další ČAS

WIDE-FIELD INFRARED SURVEY EXPLORER (WISE)


·	Start rakety Delta II 7925, která 14. prosince 2009 v 6h 09m místního času (PST) vynesla ze základny Vandenberg Air Force Base družici WISE. Dlouho očekávaná mise Wide-field Infrared Survey Explorer (WISE) započala úspěšným startem rakety United Launch Alliance Delta II 7925, která se odlepila 14. prosince 2009 v 6h 09m místního času (PST) od rampy SLC 2 na Vandenberg Air Force Base.

Družice byla navržena společností The Space Dynamics Laboratory (Logan, Utah) a výrobou dílů, kompletací a testováním sestavené družice byla pověřena společnost Ball Aerospace & Technologies Corp. (Boulder, Colorado).

Rozměry družice jsou 2 x 1,73 x 2,85 m a celková hmotnost činí 661 kg. Tříosestabilizovaná osmiboká základní část skrývá počítače, elektroniku, baterie a stabilizační motory pro udržení správné orientace. Pro přesnou pointaci teleskopu jsou na boku vesmírné observatoře nainstalovány dva star-treky. Na boku základní části je připevněn také jeden solární panel a přesně naproti němu vysoko-zisková anténa pro komunikaci se Zemí. Hlavním vědeckým přístrojem je 40-ti cm teleskop skrytý v kryostatu, takže vypadá jako obří termoska.
Pohled na družici WISE
Teleskop postavila společnost L-3 SSG-Tinsley (Wilmington, Massachusetts) a skládá se z 10 zakřivených a dvou rovinných zrcadel. Vyrobeny jsou z hliníku a pokryté vrstvou zlata, které má dobrou schopnost odrážet infračervené světlo. V principu funguje teleskop následovně. Čtyři ze zrcadel formují obraz přicházející z primárního 40-ti cm zrcadla a posílají jej na rovinné scanovací zrcátko, které není statické, ale pohybuje se stejnou rychlostí a směrem jako družice. Tím je umožněna 11 sekundová expozice. Poté se scanovací zrcátko vrátí do počáteční polohy a vše se opakuje.

Zbývající zrcadla posílají zaostřený obraz na soustavu detektorů. Ještě před nimi světlo prochází sérií rovinných „dichroitických“ filtrů, které určitou vlnovou délku odrazí a jinou propustí. Díky tomu je možné pořizovat snímky současně ve čtyř infračervených vlnových délkách.
Zorné pole činí na 47 x 47 obloukových minut. Rozlišení při vlnových délkách 3,4, 4,6 a 12 mikronů je přibližně 6" a při 22 mikronech 12".

V ohnisku teleskopu se nachází soustava čtyř detektorů, každá vlnová délka má vlastní a každý z nich obsahuje 1 032 256 pixlů. Pro porovnání s legendární infračervenou misí let osmdesátých IRAS je to číslo téměř neuvěřitelné, neboť detektor Infrared Astronomical Satellitu měl 62 pixlů.

Detektory pro 3,4 a 4,6 mikronů konvertují světlo na elektrony pomocí slitiny rtuti, kadmia a telluria. Množství elektronů v každém pixlu je měřeno jednou za 1,1 sekundy a výsledek je okamžitě posílán do řídící elektroniky. Detektor, známý jako HAWAII 1RG, vyrobila společnost Teledyne Imaging Systems (Camarillo, California). Detektory pro 12 a 22 mikronů jsou ze směsi křemíku a malého množství arzenu a vyrobila je společnost DRS Sensors & Targeting Systems (Cypress, California).

Vzhledem ke skutečnosti, že se jedná o infračervený teleskop, musí být včetně detektorů dostatečně chlazen, aby obraz nebyl kontaminován vlastním tepelným zářením Provozní teplota teleskopu je 12 K (-261 oC), teplota detektorů pro 12 a 22 mikronů je méně než 8 K (- 265 oC) a pro detektory kratších vlnových délek 3,4 a 4,6 mikronů je kolem 32 K (-241 oC). Pro udržení této teploty je teleskop s detektory umístěn v kryostatu připomínajícím velkou termosku.
Kryostat vyrobila společnost Lockheed Martin Advanced Technology Center (Palo Alto, California) a obsahuje dva tanky chlazené vodíkem. Chladnější a primární tank chladí soustavu detektorů pro vlnové délky 12 a 22 mikronů. K udržení tak nízké operační teploty je primární tank chráněn mnohem větším sekundárním tankem s teplotou 12 K. Tento tank zároveň chladí samotný teleskop a soustavu detektorů pro vlnové délky 3,4 a 4,6 mikronů.

Předpokládaná životnost infračerveného teleskopu je přibližně 10 měsíců.
Odhaduje se, že celooblohová infračervená přehlídka přinese mnoho objevů, kromě stovek milionů hvězd a galaxií se na soustavě detektorů zachytí i mnoho těles blízké meziplanetární hmoty. Očekává se objev 100 000 malých planetek v hlavním pásu, 300 nových blízkozemních planetek. Zcela určitě se podaří objevit i několik komet.

Strategie pozorování meziplanetární hmoty je následující. WISE se pohybuje po polární dráze s dobou oběhu 95 minut, takže při překrytí snímků 10% ve směru skenování a 90% napříč směru skenování to znamená, že typický objekt Sluneční soustavy bude detekován 10 až 12 x během 36 hodin. Což ve spojení s předpokládanou přesností měření 0,5" bude možné pro nový objekt vygenerovat 2 až 3 týdenní oblouk dráhy s dostatečnou přesností pro pozemské follow-up pozorování. Na NEO Confirmation Page pak budou distribuována tělesa s jasností do 21 až 22 mag. (V jasnost bude odhadována na základě pozemských měření). Podle předpokladu se na stránku dostane tedy přibližně 36% objevených blízkozemních planetek. Zbylé budou příliš slabé a ze Země pro střední teleskopy hlídkových projektů nedostupné. Co se týká konzistence s pozemskými pozorováními, družice stále míří do oblasti poblíž zenitu a měření tak mohou být považovány přibližně za geocentrické, není zde patrná topocentrická paralaxa.

Zhruba měsíc po vypuštění družice na oběžnou dráhu byly dokončeny základní testy a kalibrace a infračervená přehlídka oblohy byla spuštěna.
Nedlouho poté, 12. ledna 2010, se na NEO Confirmation Page objevilo první těleso objevené družicí WISE. Umístěno bylo pod provizorním označením W006nnn a potvrzení objevu a pozemské follow-up pozorování bylo uskutečněno 2,2-m teleskopem University of Hawaii na observatoři Mauna Kea. Později planetka dostala předběžné označení 2010 AB78.

Také objev komety nenechal na sebe dlouho čekat. O deset dní později, 22,63762 UT ledna 2010 nalezla družice WISE difúzní objekt s komou o průměru 10" až 20" a chvostem v západoseverozápadním směru o délce asi 15". Po umístění na NEO Confirmation Page byla kometa potvrzena a sledována dvojici velkých teleskopů.

D. J. Tholen (Institute for Astronomy, University of Hawaii) oznamuje, že 20-ti sekundové R snímky pořízené kamerou Megacam umístěné v ohnisku 3,6-m Canada-France-Hawaii Telescope na Mauna Kea (průměrný seeing asi 1,45"), které získal A. Draginda za ranního soumraku 7,66 UT února 2010, ukazují nový objekt jasně difúzní, ale bez zřejmého chvostu. Následující noc, 8,47 UT února 2010 snímal kometu také J. V. Scotti (Lunar and Planetary Laboratory, University of Arizona), a to pomocí Spacewatch 1,8-m f/2.7 reflektoru na Kitt Peaku. Snímky ukazují kometu jako difúzní objekt s komou o průměru 8" (jasnost V = 20,2 mag.) a možným chvostem v západním směru. Objev byl publikován v cirkuláři IAUC 9115 z 8. února a kometa dostala označení P/2010 B2 (WISE).

Jak vidno, družice WISE začala plnit své úkoly slibně a nezbývá než držet palce, aby bezchybně fungovala po zbytek plánované mise a mohli jsme se tak těšit na mnohá vzrušující odhalení z infračerveného vesmíru.

Informační zdroje:

IAUC 9115 [online]. [cit. 2010-02-15]. .

JPL: WISE [online]. [cit. 2010-02-15]. .

NASA: WISE [online]. [cit. 2010-02-15]. http://www.nasa.gov/mission_pages/WISE/main/index.html>.

korespondence členů cm-l comet mailing list


Dalibor Hanžl, 20. 02. 2010, 20:22
Další články v kategorii Astronomie :
  •   V PONDĚLÍ 7. SRPNA VEČER VYJDE NAD ČESKÝ OBZOR ČÁSTEČNĚ ZATMĚLÝ ÚPLNĚK
  •   V SOBOTU 11. ÚNORA NASTANE POLOSTÍNOVÉ ZATMĚNÍ MĚSÍCE
  •   Meteorický roj Kvadrantidy zahájí rok 2017 bohatý na astronomické úkazy
  •   SUPERÚPLNĚK 14. LISTOPADU 2016
  •   V PÁTEK 16. ZÁŘÍ NASTANE POLOSTÍNOVÉ ZATMĚNÍ MĚSÍCE
  •   KDY LETOS NASTANOU MAXIMA METEORICKÉHO ROJE PERSEID?
  •   V PONDĚLÍ 9. KVĚTNA NASTANE VZÁCNÝ PŘECHOD MERKURU PŘED SLUNCEM
  •   MEZINÁRODNÍ TÝM VĚDCŮ ZACHYTIL PŘI ZATMĚNÍ SLUNCE NEJOSTŘEJŠÍ LETÍCÍ STÍNY
  •   GEMINIDY MAJÍ VELMI PŘÍZNIVÉ PODMÍNKY, V NOCI NA ÚTERÝ ZAZÁŘÍ PŘES 1000 METEORŮ
  •   NA STÁTNÍ SVÁTEK SV. VÁCLAVA SPATŘÍME ÚPLNÉ ZATMĚNÍ MĚSÍCE
  •   V NOCI ZE 12. NA 13. SRPNA VYVRCHOLÍ METEORICKÝ ROJ PERSEIDY

  • Hlavní zprávy:
  • KOLABUJÍCÍ HVĚZDA DALA VZNIK ČERNÉ DÍŘE
  • MIMOŘÁDNĚ PŘÍZNIVÝ NÁVRAT KOMETY 41P/TUTTLE-GIACOBINI-KRESÁK
  • HST ZACHYTIL HRU STÍNŮ ODHALUJÍCÍ MOŽNOU PLANETU
  • TAJEMNÁ ZÁŘE UMÍRAJÍCÍ HVĚZDY
  • KOSMICKÝ TELESKOP ZACHYTIL STOPY VODNÍCH VÝTRYSKŮ NA JUPITEROVĚ MĚSÍCI EUROPA
  • KOSMICKÝ TELESKOP HST VYFOTOGRAFOVAL POLÁRNÍ ZÁŘE NA JUPITERU
  • KOSMICKÝ TELESKOP ZACHYTIL JETY ROTUJÍCÍ S KOMETOU 252P/LINEAR
  • KOSMICKÝ TELESKOP VYFOTOGRAFOVAL MARS V DOBĚ, KDY BYL ZEMI NEJBLÍŽE
  • HST OBJEVIL REKORDNĚ VZDÁLENOU GALAXII
  • OBŘÍ KOSMICKÉ MRAČNO SE JAKO BUMERANG VRACÍ DO NAŠÍ GALAXIE
  • PRACHOVÉ SPIRÁLY KOLEM MLADÝCH HVĚZD MOHOU VYZRADIT PŘÍTOMNOST MASIVNÍCH PLANET

  • Navštivte naši fotogalerii

    Nejnovější snímek:
    Galaxie NGC 891. Fotografovano: 29. 9. 2017 1h 57m UT

    Tyto stránky jsou optimalizovány pro rozlišení 1024x768 a využívají tyto technologie.

    ISSN 1214-7095, RSS