Vstup pro editory:
Vstup pro členy EAI
EAI E-MAIL VIDEOGALERIE ASTRO-FOTOGALERIE FOTOGALERIE PŘEDPLATNÉ KONTAKTY
Sdružení astronomů amaterů a profesionalů, kteří mají zájem o novinky v astronomii.(více...)

Expresní astronomické informace

Vyhledávání:

11.12.2017, 20:06 CET
Juliánské datum: 2458099.3
Brno - soumrak (9° ↓): 15h 55m UT
Brno - svítání (9° ↓): 5h 39m UT
Max.délka pozorování: 13.7 hod.
Novinky z astronomie
Dalekohled HST
Novinky z kosmonautiky
Komety a asteroidy
Stelární astronomie
X-ray astronomie

Východy a západy pro Brno v UT

(↑ ) Měsíc (↓ 12:00)

Stáří (dny): 23.2

(↑ 06:43) Slunce (↓ 14:50)

Foto: SOHO

  Webcam

CHMI aktuální počasí:
Mt Pa#2 ** Hradec Králové


ARCHÍV ČLÁNKŮ
(do r. 2003)

Hlavní stránka Astronomie X-ray Astronomie Kosmonautika Komety, asteroidy Dalekohled HST Sonda Galileo Sonda NEAR
POZOROVÁNÍ
CCD pozorování, Brno CCD DATEL Monte Pa #2 - info Hradec Králové - Martin Lehký Astro technika
Doporučujeme

Nejbližší zatmění Slunce a Měsíce
Astrofoto archiv - Halleyova kometa 1985/1986 Kometa Hale-Bopp Kometa Ikeya-Zhang
Zajímavé linky Eva Neureiterová
Komety,Meteory a další ČAS

NEJDELŠÍ PRSTENCOVÉ ZATMĚNÍ SLUNCE STOLETÍ POZOROVALI LIDÉ V AFRICE, INDII A V ČÍNĚ


Chromosféra při 3. kontaktu. Foto: Daniel Fischer.Dnes v ranních a dopoledních hodinách nastalo nad územím Afriky, Indie a Číny nejdelší prstencové zatmění Slunce v tomto století. Prstencová fáze, při které temný měsíční kotouč přecházel "uvnitř" slunečního kotouče, trvala až 11 minut a 8 sekund. Počasí přálo především v jižní Indii, na Srí Lance a na Maledivách. Naopak v mnoha místech Číny byl úkaz pozorovatelný jen občas přes hustou oblačnost. Při prstencové fázi Měsíc zakryl necelých 96 procent slunečního průměru.

Při prstencovém zatmění Slunce je Měsíc v novu mezi Zemí a Sluncem, a na své dráze kolem Země poblíž odzemí, tudíž se jeví úhlově menší než sluneční kotouč na nebi. Země je navíc každoročně v těchto dnech v přísluní, tedy na své dráze v místech nejbližších ke Slunci, a proto je i Slunce úhlově větší. Díky "sešlosti" těchto dvou zásadních poloh Slunce a Měsíce nastalo zatmění nejen prstencové, ale dokonce téměř to nejdelší, k jakému může fyzicky dojít.

Pozorovatelé v pásu annularity (tedy v místech, kde měsíční kotouč při maximální fázi prstencového zatmění procházel "uvnitř" kotouče slunečního) mohli lidé přes bezpečný filtr či přes hustou oblačnost pozorovat prstýnek naší mateřské hvězdy. Američané tomuto momentu příznačně říkají "ring of fire", neboli volně přeloženo "ohnivý prsten". I přes to, že bylo Slunce zakryté Měsícem, stále byla patrná 4 procentní část oslnivé a očím nebezpečné plochy sluneční fotosféry.
Částečné zatmění se skupinou skvrn číslo 1040. Foto: Ehsan Rostamizadeh.
Částečné zatmění Slunce 15. ledna 2010 z Ostravy Jako částečné bylo pozorovatelné i ve východní polovině České republiky, ovšem velmi nízko nad obzorem krátce po východu Slunce. Lepší výhled pak měli v rámci českého pohraničí obyvatelé východního Slovenska.
Průběh částečného zatmění 4. ledna 2011 v Praze.
Prstencové zatmění začalo svou dráhu na Zemi nízko nad obzorem v ranních hodinách ve Středoafrické republice. Prstencová fáze tam nastala v 6 hodin a 14 minut našeho středoevropského času. Pokračovalo přes Indický oceán, kde poblíž Maledivů dosáhlo své maximální délky. V 8 hodin a 42 minut se vysoko nad obzorem za krásného počasí odehrálo nad jižním cípem Indie a nad Srí Lankou. Po půl desáté se pak "annularita" přesunula nad území Burmy a prstencové zatmění skončilo ve východních provinciích Číny na tamní večerní obloze.

Annulární skvosty

Během prstencového zatmění se i přes nekompletní zakrytí slunečního kotouče odehrálo mnoho krásných podružných úkazů. Předně si zatmění mohli vychutnat ti lidé, kteří nebyli daleko od hustých stromů a mezi přes skulinky mezi listím pronikaly na zem obrazy ukousnutého Slunce či kolečka prstencové fáze (tzv. dírkový efekt). Maximální fáze přes větší dalekohled pak umožnila pozorovat rozmanité tvary hornatého profilu měsíčního kotouče, který při "vnitřním dotyku" Slunce vytvářel nespojitý kontakt se slunečním okrajem (při úplném zatmění se tomu říká "Bailyho perly").

Přes Jana Sládečka, cestovatele za úplnými zatměními Slunce, se k nám dostala zpráva od německého astronoma Daniela Fischera, který zatmění pozoroval v indickém městečku Varkala. Daniel Fischer fotograficky zachytil sluneční chromosféru, což je narůžovělá vrstva sluneční atmosféry nacházející se nad oslnivou fotosférou. Při úplném zatmění je pozorovatelná očima krátce po začátku či před koncem úplné fáze, při prstencovém ji pohled na oslnivou fotosféru očím pozorovat znemožní. Fotograficky ovšem zachytit jde, a to krátce po 2. či před 3. kontaktem (okamžiky, kdy se Měsíc svým okrajem dotýká "vnitřního" okraje Slunce) při užití delší expozice a bez pohledu přes filtr. Další fotografie Daniela Fischera naleznete zde: twitpic.com/photos/cosmos4u.

Krásný pohled se naskytl přes dalekohled při částečném zatmění na skupinu slunečních skvrn číslo 1040. Tato skupina se na přivrácené straně Slunce objevila před více jak týdnem a do dnešních dnů poměrně hezky "vyrostla". Sluneční cyklus číslo 24 se už definitivně proboudil k životu.

Další zatmění Slunce roku 2010 bude úplné. Nastane 11. července a totalitu si vychutnají pouze obyvatelé ostrovů v Tichém oceánu (například na Mangaie z Cookových ostrovů, na atolech Francouzské Polynésie či na Velikonočním ostrově). Z České republiky ovšem spatříme "pořádné" zatmění už příští rok - 4. ledna 2011 zakryje Měsíc až 79 slunečního průměru a úkaz bude z našeho území pozorovatelný v dopoledních hodinách v celém svém průběhu.

Doporučené odkazy
[1] Nejbližší zatmění Slunce a Měsíce nad územím ČR
[2] Informace o tomto zatmění na webu Freda Espenaka, NASA
[3] Fotogalerie na Spaceweather.com

Petr Horálek, 15. 01. 2010, 16:47
Další články v kategorii Astronomie :
  •   V PONDĚLÍ 7. SRPNA VEČER VYJDE NAD ČESKÝ OBZOR ČÁSTEČNĚ ZATMĚLÝ ÚPLNĚK
  •   V SOBOTU 11. ÚNORA NASTANE POLOSTÍNOVÉ ZATMĚNÍ MĚSÍCE
  •   Meteorický roj Kvadrantidy zahájí rok 2017 bohatý na astronomické úkazy
  •   SUPERÚPLNĚK 14. LISTOPADU 2016
  •   V PÁTEK 16. ZÁŘÍ NASTANE POLOSTÍNOVÉ ZATMĚNÍ MĚSÍCE
  •   KDY LETOS NASTANOU MAXIMA METEORICKÉHO ROJE PERSEID?
  •   V PONDĚLÍ 9. KVĚTNA NASTANE VZÁCNÝ PŘECHOD MERKURU PŘED SLUNCEM
  •   MEZINÁRODNÍ TÝM VĚDCŮ ZACHYTIL PŘI ZATMĚNÍ SLUNCE NEJOSTŘEJŠÍ LETÍCÍ STÍNY
  •   GEMINIDY MAJÍ VELMI PŘÍZNIVÉ PODMÍNKY, V NOCI NA ÚTERÝ ZAZÁŘÍ PŘES 1000 METEORŮ
  •   NA STÁTNÍ SVÁTEK SV. VÁCLAVA SPATŘÍME ÚPLNÉ ZATMĚNÍ MĚSÍCE
  •   V NOCI ZE 12. NA 13. SRPNA VYVRCHOLÍ METEORICKÝ ROJ PERSEIDY

  • Hlavní zprávy:
  • KOLABUJÍCÍ HVĚZDA DALA VZNIK ČERNÉ DÍŘE
  • MIMOŘÁDNĚ PŘÍZNIVÝ NÁVRAT KOMETY 41P/TUTTLE-GIACOBINI-KRESÁK
  • HST ZACHYTIL HRU STÍNŮ ODHALUJÍCÍ MOŽNOU PLANETU
  • TAJEMNÁ ZÁŘE UMÍRAJÍCÍ HVĚZDY
  • KOSMICKÝ TELESKOP ZACHYTIL STOPY VODNÍCH VÝTRYSKŮ NA JUPITEROVĚ MĚSÍCI EUROPA
  • KOSMICKÝ TELESKOP HST VYFOTOGRAFOVAL POLÁRNÍ ZÁŘE NA JUPITERU
  • KOSMICKÝ TELESKOP ZACHYTIL JETY ROTUJÍCÍ S KOMETOU 252P/LINEAR
  • KOSMICKÝ TELESKOP VYFOTOGRAFOVAL MARS V DOBĚ, KDY BYL ZEMI NEJBLÍŽE
  • HST OBJEVIL REKORDNĚ VZDÁLENOU GALAXII
  • OBŘÍ KOSMICKÉ MRAČNO SE JAKO BUMERANG VRACÍ DO NAŠÍ GALAXIE
  • PRACHOVÉ SPIRÁLY KOLEM MLADÝCH HVĚZD MOHOU VYZRADIT PŘÍTOMNOST MASIVNÍCH PLANET

  • Navštivte naši fotogalerii

    Nejnovější snímek:
    Galaxie NGC 891. Fotografovano: 29. 9. 2017 1h 57m UT

    Tyto stránky jsou optimalizovány pro rozlišení 1024x768 a využívají tyto technologie.

    ISSN 1214-7095, RSS