Vstup pro editory:
Vstup pro členy EAI
EAI E-MAIL VIDEOGALERIE ASTRO-FOTOGALERIE FOTOGALERIE PŘEDPLATNÉ KONTAKTY
Sdružení astronomů amaterů a profesionalů, kteří mají zájem o novinky v astronomii.(více...)

Expresní astronomické informace

Vyhledávání:

13.12.2017, 08:35 CET
Juliánské datum: 2458100.82
Brno - soumrak (9° ↓): 15h 55m UT
Brno - svítání (9° ↓): 5h 40m UT
Max.délka pozorování: 13.8 hod.
Novinky z astronomie
Dalekohled HST
Novinky z kosmonautiky
Komety a asteroidy
Stelární astronomie
X-ray astronomie

Východy a západy pro Brno v UT

(↑ 01:23) Měsíc (↓ 12:49)

Stáří (dny): 24.8

(↑ 06:45) Slunce (↓ 14:51)

Foto: SOHO

  Webcam

CHMI aktuální počasí:
Mt Pa#2 ** Hradec Králové


ARCHÍV ČLÁNKŮ
(do r. 2003)

Hlavní stránka Astronomie X-ray Astronomie Kosmonautika Komety, asteroidy Dalekohled HST Sonda Galileo Sonda NEAR
POZOROVÁNÍ
CCD pozorování, Brno CCD DATEL Monte Pa #2 - info Hradec Králové - Martin Lehký Astro technika
Doporučujeme

Nejbližší zatmění Slunce a Měsíce
Astrofoto archiv - Halleyova kometa 1985/1986 Kometa Hale-Bopp Kometa Ikeya-Zhang
Zajímavé linky Eva Neureiterová
Komety,Meteory a další ČAS

SNÍMEK Z HST ZACHYCUJE ZROD HVĚZD V GALAXII M83


Dvojice pohledů na galaxii M83: Vlevo snímek je pořízen na European Southern Observatory  v Chile, snímek vpravo pořídila nová kamera WFC3 na HST. Kredit: HST.Kvalitní nová kamera, která byla instalována na Kosmický teleskop NASA během Servisní Mise 4 v květnu letošního roku, poslala dosud nejdetailnější pohled na zrod hvězd v elegantních, zakřivených ramenech sousední spirální galaxie M83.

Galaxie M83, nazývaná Jižní Větrník, je oblastí ještě rychlejšího zrodu hvězd než probíhá v naší vlastní Galaxii. Zrod hvězd se odehrává zejména v jejím jádře. Ostrý pohled kamery Wide Field Camera 3 (WFC3) zachytil stovky mladých hvězdokup, staré kulové hvězdokupy v ramenech, a stovky tisíc jednotlivých hvězd, zejména modrých a červených superobrů.

Snímek vpravo je detailní pohled HST na nesčetnou spoustu hvězd v oblasti galaktického jádra - bělavě jasné oblasti na snímku vpravo. Vlevo je celkový snímek galaxie pocházející z European Southern Observatory Wide Field Imageru pracujícího na ESO/MPG 2.2-m teleskopu na La Silla, Chile. V něm je načrtnut výřez, jaký zachycuje snímek z HST.

Přístroj WFC3 pracuje v širokém rozsahu vlnových délek, od ultrafialové až po blízké infračervené. Tím je možné odhalit hvězdy v různých vývojových stádiích, což astronomům umožňuje udělat rozbor týkající se historie hvězdného vývoje v galaxii.

Snímek je zachycen s mimořádnými detaily. Vidíme velmi rychlý zrod hvězd v „základní konstrukci“ spirální galaxie. Nejnovější generace hvězd se tvoří ve velkých kupách na okrajích tmavých prachových koridorů, páteři spirálních ramen. Tyto nové hvězdy, které mají stáří jen několik milionů let, postupně ve svých prachových kokonech vybuchují a vytváří bubliny vyplněné červeně zářícím vodíkovým plynem.

Tyto vyduté oblasti dávají spirálním ramenům vzhled „Švýcarského sýra“. Postupně kolem mladých hvězd však začnou vát prudké větry (proudy nabitých částic) a plyn se odvane. Zůstanou jen jasné modré hvězdokupy. Tyto hvězdy mají stáří asi 1 až 10 milionů let. Starší populace hvězd již není modrá.

Galaktické jádro roztíná příčka z hvězd, plynu a prachu. Tato může být hlavním motorem pro tvorbu hvězd v jádře galaxie. Trychtýře materiálu z příčky vedou do galaktického centra, kde sídlí nejaktivnější nově rodící se hvězdy. Podél oblouku v blízkosti jádra galaxie se také nachází nejjasnější hvězdokupy.

Na snímku můžeme spatřit i pozůstatky po přibližně 60 výbuších supernov, konečných stadiích hmotných hvězd. Je to pětkrát větší množství než jsme v této oblasti detekovali dříve. Přístroj WFC3 dokáže zobrazit pozůstatky po výbuších supernov velmi ostře. Studiem těchto pozůstatků mohou astronomové lépe pochopit podstatu hvězd-progenitorů, které jsou odpovědné za vytvoření a rozšíření většiny těžkých prvků v rámci galaxie.

Galaxie M83 se nachází na jižní obloze a často je srovnávána s galaxií M51, nazývanou Větrník, která je na severní obloze. Leží 15 milionů sv. let v souhvězdí Hydry. Galaxie M83 je Zemi dvakrát blíže než M51.

Kredit snímku z HST: NASA, ESA, R. O'Connell (University of Virginia), B. Whitmore (Space Telescope Science Institute), M. Dopita (Australian National University) a Wide Field Camera 3 Science Oversight Committee.

(podle informací STScI-2009-29 z 5. 11. 2009 přeložil DH)


Dalibor Hanžl, 25. 11. 2009, 09:35
Další články v kategorii HST :
  •   KOLABUJÍCÍ HVĚZDA DALA VZNIK ČERNÉ DÍŘE
  •   HST ZACHYTIL HRU STÍNŮ ODHALUJÍCÍ MOŽNOU PLANETU
  •   TAJEMNÁ ZÁŘE UMÍRAJÍCÍ HVĚZDY
  •   KOSMICKÝ TELESKOP ZACHYTIL STOPY VODNÍCH VÝTRYSKŮ NA JUPITEROVĚ MĚSÍCI EUROPA
  •   KOSMICKÝ TELESKOP HST VYFOTOGRAFOVAL POLÁRNÍ ZÁŘE NA JUPITERU
  •   KOSMICKÝ TELESKOP ZACHYTIL JETY ROTUJÍCÍ S KOMETOU 252P/LINEAR
  •   KOSMICKÝ TELESKOP VYFOTOGRAFOVAL MARS V DOBĚ, KDY BYL ZEMI NEJBLÍŽE
  •   HST OBJEVIL REKORDNĚ VZDÁLENOU GALAXII
  •   OBŘÍ KOSMICKÉ MRAČNO SE JAKO BUMERANG VRACÍ DO NAŠÍ GALAXIE
  •   PRACHOVÉ SPIRÁLY KOLEM MLADÝCH HVĚZD MOHOU VYZRADIT PŘÍTOMNOST MASIVNÍCH PLANET
  •   KOSMICKÝ TELESKOP NASA OBJEVIL SUPERNOVY NA ŠPATNÉM MÍSTĚ A VE ŠPATNÉM ČASE

  • Hlavní zprávy:
  • V PONDĚLÍ 7. SRPNA VEČER VYJDE NAD ČESKÝ OBZOR ČÁSTEČNĚ ZATMĚLÝ ÚPLNĚK
  • MIMOŘÁDNĚ PŘÍZNIVÝ NÁVRAT KOMETY 41P/TUTTLE-GIACOBINI-KRESÁK
  • V SOBOTU 11. ÚNORA NASTANE POLOSTÍNOVÉ ZATMĚNÍ MĚSÍCE
  • Meteorický roj Kvadrantidy zahájí rok 2017 bohatý na astronomické úkazy
  • SUPERÚPLNĚK 14. LISTOPADU 2016
  • V PÁTEK 16. ZÁŘÍ NASTANE POLOSTÍNOVÉ ZATMĚNÍ MĚSÍCE
  • KDY LETOS NASTANOU MAXIMA METEORICKÉHO ROJE PERSEID?
  • V PONDĚLÍ 9. KVĚTNA NASTANE VZÁCNÝ PŘECHOD MERKURU PŘED SLUNCEM
  • MEZINÁRODNÍ TÝM VĚDCŮ ZACHYTIL PŘI ZATMĚNÍ SLUNCE NEJOSTŘEJŠÍ LETÍCÍ STÍNY
  • GEMINIDY MAJÍ VELMI PŘÍZNIVÉ PODMÍNKY, V NOCI NA ÚTERÝ ZAZÁŘÍ PŘES 1000 METEORŮ
  • NA STÁTNÍ SVÁTEK SV. VÁCLAVA SPATŘÍME ÚPLNÉ ZATMĚNÍ MĚSÍCE

  • Navštivte naši fotogalerii

    Nejnovější snímek:
    Galaxie NGC 891. Fotografovano: 29. 9. 2017 1h 57m UT

    Tyto stránky jsou optimalizovány pro rozlišení 1024x768 a využívají tyto technologie.

    ISSN 1214-7095, RSS