Vstup pro editory:
Vstup pro členy EAI
EAI E-MAIL VIDEOGALERIE ASTRO-FOTOGALERIE FOTOGALERIE PŘEDPLATNÉ KONTAKTY
Sdružení astronomů amaterů a profesionalů, kteří mají zájem o novinky v astronomii.(více...)

Expresní astronomické informace

Vyhledávání:

27.05.2018, 03:06 CEST
Juliánské datum: 2458265.55
Brno - soumrak (9° ↓): 19h 54m UT
Brno - svítání (9° ↓): 1h 47m UT
Max.délka pozorování: 5.9 hod.
Novinky z astronomie
Dalekohled HST
Novinky z kosmonautiky
Komety a asteroidy
Stelární astronomie
X-ray astronomie

Východy a západy pro Brno v UT

(↑ 16:20) Měsíc (↓ 02:17)

Stáří (dny): 12.3

(↑ 03:00) Slunce (↓ 18:40)

Foto: SOHO

  Webcam

CHMI aktuální počasí:
Mt Pa#2 ** Hradec Králové


ARCHÍV ČLÁNKŮ
(do r. 2003)

Hlavní stránka Astronomie X-ray Astronomie Kosmonautika Komety, asteroidy Dalekohled HST Sonda Galileo Sonda NEAR
POZOROVÁNÍ
CCD pozorování, Brno CCD DATEL Monte Pa #2 - info Hradec Králové - Martin Lehký Astro technika
Doporučujeme

Nejbližší zatmění Slunce a Měsíce
Astrofoto archiv - Halleyova kometa 1985/1986 Kometa Hale-Bopp Kometa Ikeya-Zhang
Zajímavé linky Eva Neureiterová
Komety,Meteory a další ČAS

NASA SPACE TELESKOP OBJEVIL NEJVĚTŠÍ PRSTENEC KOLEM SATURNU


Umělecká představa nově objeveného prstence kolem planety Saturn. Kredit: SSC a JPL.PASADENA, Calif. — NASA Spitzer Space Telescope objevil obrovský prstenec kolem planety Saturn. Jedná se o největší prstenec z celého systému prstenců.

Nový prstenec leží v největší vzdálenosti od Saturnu s drahou skloněnou 27o od hlavní roviny prstenců. Oblak materiálu začíná asi šest milionů kilometrů od planety a táhne se až do přibližně 12 milionů kilometrů. Jeden ze Saturnových nejvzdálenějších měsíců, Phobe, v tomto nově objeveném prstenci obíhá a je pravděpodobně zdrojem jeho materiálu.

Nejnovější halo Saturnu je velmi tenké – jeho vertikální výška je asi dvacetinásobek průměru planety. Pro vyplnění prstence by bylo potřeba naskládat vedle sebe asi miliardu zemí.

„Je to jeden z nejpřekvapivějších prstenců“ řekla Anne Verbiscer, astronomka z University of Virginia, Charlottesville. "Kdybychom mohli prstenec spatřit, vyplnil by na obloze prostor dvou Měsíců v úplňku, každý na jedné straně planety.“ Verbiscer; Douglas Hamilton zUniversity of Maryland, College Park; a ichael Skrutskie z University of Virginia, Charlottesville jsou autoři článku o tomto objevu, který byl dnes publikován online v časopise Nature.

Umělecká představa nově objeveného prstence je na URL:
http://www.nasa.gov/mission_pages/spitzer/multimedia/spitzer-20091007a.html.

Samotný prstenec je tenký, je tvořen oblakem ledu a prachu. Jenom infračervené senzory Spitzer teleskopu byly schopny zachytit jeho záři. Tento dalekohled byl vypuštěn v r. 2003 a nyní se nachází 107 milionů kilometrů na oběžné dráze kolem Země.

Tento objev může pomoci vyřešit starou hádanku ohledně jednoho ze Saturnových měsíců. Měsíc Iapetus má podivný vzhled – jedna polokoule je jasná a druhá tmavá, tento vzor připomíná symbol yin-yang. Měsíc poprvé pozoroval astronom Giovanni Cassini v r. 1671 a nyní je na jeho počest tmavá strana pojmenována Cassini Regio. Vynikající snímek měsíce Iapetus poslala kosmická sonda NASA Cassini a je dostupný online na na http://photojournal.jpl.nasa.gov/catalog/PIA08384.

Nejnovější objev může přispět k vysvětlení jak oblast Cassini Regio vznikla. Prstenec obíhá ve stejném směru jako Phoebe, zatímto Iapetus, jiné prstence a většina měsíců planety obíhají v opačném směru. Podle vědců určitá část tmavého materiálu a prachu na měsíc proudí od vnějších prstenců a dopadá na Iapetus.

„Astronomové mají dlouho hledané spojení mezi vnějším měsícem Saturna Phoebe a temným materiálem měsíce Iapetus,“ řekl Hamilton. „Tento nový prstenec poskytuje přesvědčivý důkaz o tomto propojení.“

Verbiscer s kolegy použila Spitzer teleskop a jeho infračervenou kameru na dlouhých vlnových délkách s názvem multiband imaging photometer, kterou skenovala oblast oblohy ve velkých vzdálenostech kolem Saturnu (uvnitř dráhy měsíce Phoebe). Astronomové tušili, že Phoebe může obíhat v prachovém prstenci, v materiálu, který byl vyvržen při malých kolizích s kometami – proces podobný tomu, jako když u hvězd s prachovými disky obíhají pozůstatky planet. Když se vědci podívali na první data ze Spitzer teleskopu, důkaz byl na světě, prachový pás se objevil.

Prstenec bude velmi obtížné pozorovat dalekohledem ve viditelném světle. Jeho částice jsou difúzní a může se táhnout od Saturnu až daleko do meziplanetárního prostoru. Relativně malý počet částic v prstenci příliš neodráží sluneční světlo.

„Částice jsou od sebe tak daleko, že pokud bychom v prstenci stáli, vůbec bychom o tom nevěděli,“ řekla
Verbiscer.

Teleskop Spitzer byl schopen zaznamenat záření chladného prachu o teplotě kolem 80 K (-316o F). Chladné objekty září v infračerveném oboru či termální radiací. Například i čepička zmrzliny v infračerveném oboru září. „Zaměřením na záření od chladného prachu prstence už pak bylo snadné pro Spizter tento detekovat,“ řekla Verbiscer.

Tyto pozorování byly provedeny ještě před tím, než bylo u teleskopu Spitzer vyčerpáno chladivo (v květnu letošního roku). Potom začala „warm“ mise teleskopu.

(podle ssc2009-19 a jpl2009-150 z 6. 10. 2009)


Dalibor Hanžl, 12. 10. 2009, 08:27
Další články v kategorii Astronomie :
  •   NOVA SAGITTARII 2018 (PNV J18040967-1803581)
  •   NOVA CANIS MAJORIS 2018 = TCP J07134590-2112330
  •   NOVA V SOUHVĚZDÍ HADONOŠE = TCP J17140253-2849233 = PNV J17140261-2849237
  •   V PONDĚLÍ 7. SRPNA VEČER VYJDE NAD ČESKÝ OBZOR ČÁSTEČNĚ ZATMĚLÝ ÚPLNĚK
  •   V SOBOTU 11. ÚNORA NASTANE POLOSTÍNOVÉ ZATMĚNÍ MĚSÍCE
  •   Meteorický roj Kvadrantidy zahájí rok 2017 bohatý na astronomické úkazy
  •   SUPERÚPLNĚK 14. LISTOPADU 2016
  •   V PÁTEK 16. ZÁŘÍ NASTANE POLOSTÍNOVÉ ZATMĚNÍ MĚSÍCE
  •   KDY LETOS NASTANOU MAXIMA METEORICKÉHO ROJE PERSEID?
  •   V PONDĚLÍ 9. KVĚTNA NASTANE VZÁCNÝ PŘECHOD MERKURU PŘED SLUNCEM
  •   MEZINÁRODNÍ TÝM VĚDCŮ ZACHYTIL PŘI ZATMĚNÍ SLUNCE NEJOSTŘEJŠÍ LETÍCÍ STÍNY

  • Hlavní zprávy:
  • KOLABUJÍCÍ HVĚZDA DALA VZNIK ČERNÉ DÍŘE
  • MIMOŘÁDNĚ PŘÍZNIVÝ NÁVRAT KOMETY 41P/TUTTLE-GIACOBINI-KRESÁK
  • HST ZACHYTIL HRU STÍNŮ ODHALUJÍCÍ MOŽNOU PLANETU
  • TAJEMNÁ ZÁŘE UMÍRAJÍCÍ HVĚZDY
  • KOSMICKÝ TELESKOP ZACHYTIL STOPY VODNÍCH VÝTRYSKŮ NA JUPITEROVĚ MĚSÍCI EUROPA
  • KOSMICKÝ TELESKOP HST VYFOTOGRAFOVAL POLÁRNÍ ZÁŘE NA JUPITERU
  • KOSMICKÝ TELESKOP ZACHYTIL JETY ROTUJÍCÍ S KOMETOU 252P/LINEAR
  • KOSMICKÝ TELESKOP VYFOTOGRAFOVAL MARS V DOBĚ, KDY BYL ZEMI NEJBLÍŽE
  • HST OBJEVIL REKORDNĚ VZDÁLENOU GALAXII
  • OBŘÍ KOSMICKÉ MRAČNO SE JAKO BUMERANG VRACÍ DO NAŠÍ GALAXIE
  • PRACHOVÉ SPIRÁLY KOLEM MLADÝCH HVĚZD MOHOU VYZRADIT PŘÍTOMNOST MASIVNÍCH PLANET

  • Navštivte naši fotogalerii

    Nejnovější snímek:
    Centrum mlhoviny Rozeta. Fotografovano: 21. 3. 2018 18h 26m UT


    UPOZORNĚNÍ pro uživatele e-mailových účtů na serverech @volny.cz, @centrum.cz, @tiscali.cz, @atlas.cz. Od roku 2018 je obsah vaší pošty na základě seznamu dodaného třetí stranou cenzurován. Zahazuje se každý e-mail, který obsahuje některý ze zatím více než 100 názvů režimu nepohodlných (tzv. dezinformačních) serverů. Odeslané e-maily mizí beze stopy. Jakákoli cenzura je nepřípustná a je v rozporu s ústavou a listinou základních práv a svobod.

    ISSN 1214-7095, RSS