Vstup pro editory:
Vstup pro členy EAI
EAI E-MAIL VIDEOGALERIE ASTRO-FOTOGALERIE FOTOGALERIE PŘEDPLATNÉ KONTAKTY
Sdružení astronomů amaterů a profesionalů, kteří mají zájem o novinky v astronomii.(více...)

Expresní astronomické informace

Vyhledávání:

13.12.2017, 06:43 CET
Juliánské datum: 2458100.74
Brno - soumrak (9° ↓): 15h 55m UT
Brno - svítání (9° ↓): 5h 40m UT
Max.délka pozorování: 13.8 hod.
Novinky z astronomie
Dalekohled HST
Novinky z kosmonautiky
Komety a asteroidy
Stelární astronomie
X-ray astronomie

Východy a západy pro Brno v UT

(↑ 01:23) Měsíc (↓ 12:49)

Stáří (dny): 24.7

(↑ 06:45) Slunce (↓ 14:51)

Foto: SOHO

  Webcam

CHMI aktuální počasí:
Mt Pa#2 ** Hradec Králové


ARCHÍV ČLÁNKŮ
(do r. 2003)

Hlavní stránka Astronomie X-ray Astronomie Kosmonautika Komety, asteroidy Dalekohled HST Sonda Galileo Sonda NEAR
POZOROVÁNÍ
CCD pozorování, Brno CCD DATEL Monte Pa #2 - info Hradec Králové - Martin Lehký Astro technika
Doporučujeme

Nejbližší zatmění Slunce a Měsíce
Astrofoto archiv - Halleyova kometa 1985/1986 Kometa Hale-Bopp Kometa Ikeya-Zhang
Zajímavé linky Eva Neureiterová
Komety,Meteory a další ČAS

KOSMICKÁ SONDA STARDUST JE TĚSNĚ U KOMETY

Dwayne Brown, Headquarters, Washington
DC Agle, Jet Propulsion Laboratory, Pasadena, Calif.

Kosmická sonda Stardust v umělecké kresbě. Kredit: JPL,NASA.V čase T-mínus 48 hodin vstoupila kosmická sonda Stardust do kómy (mračna prachu a plynu obklopující jádro) komety Wild 2. V nejtěsnější vzdálenosti od komety by měla podle plánu prolétnout 2. ledna 2004 ve 2h40m EST.


"Podobně jako ve Star Treku, máme připraveny štíty," řekl Tom Duxbury, programový ředitel projektu Stardust z NASA Jet Propulsion Laboratory (JPL), Pasadena, Calif. "Nyní sonda vstoupila do kómy komety Wild 2. To prakticky znamená, že silně vzrostlo riziko zasažení kometární částicí. Při rychlosti 6.1 km/s by to mohlo znamenat velké poškození."

Proti očekávaným zásahům částicemi a kameny z přibližně 300 km velkého jádra komety Wild 2 je Stardust chráněna systémem štítů. Sonda přitom rotuje kolem osy, takže letí jako ve stínu "Whippleho Štítů".

Tyto štíty jsou pojmenovány na počet amerického astronoma Dr. Freda L. Whippleho. V padesátých letech minulého století přišel s myšlenkou postavit kosmickou sondu, chráněnou štítem proti rychle se pohybujícím částicím a drobným úlomkům uvolňovaným z jader komet.

Ochranný systém zahrnuje dva nárazníky, umístěné v přední části sondy. Nárazníky chrání sluneční panely a všechny hlavní součásti sondy Stardust. Každý z těchto štítů je vyroben z kompozitních materiálů a tyto mají takové vlastnosti, že částice při dopadu odrazí. Štíty jsou vyrobeny z keramických materiálů na bázi Nextelu, který částici při dopadu rozdrtí a její drobné zbytky rozpráší.

Kosmická sonda Stardust má již za sebou přibližně 3.7 miliardy kilometrů. Startovala 7. února 1999. Vzdálenost mezi kometou a sondou se zmenšuje rychlostí 22000 km/h.

Druhého ledna Stardust prolétne halem prachu a plynu, které obklopuje jádro komety Wild 2. Většina zařízení sondy bude ukryta za Whippleho štíty, ale některá zařízení jsou konstruována tak, že nárazy snesou a budou sbírat, analyzovat a ukládat vzorky dopadajících částic. V lednu 2006 se Stardust vrátí na Zemi a pouzdro se vzorky měkce přistane někde v oblasti U.S. Air Force Utah Test and Training Range.

Nasbírané mikroskopické vzorky částic komety a meziplanetárního prachu budou dopraveny k analýze do speciální laboratoře v NASA Johnson Space Center, Houston. Tyto vzorky mohou vědcům pomoci nalézt odpověď na základní otázky týkající se původu Sluneční soustavy. Více informací o projektu Stardust je na Internetu, na: http://stardust.jpl.nasa.gov.

Stardust je součást NASA Discovery Program, stavby levných, velmi specializovaných vědeckých misí. Sonda postavila společnost Lockheed Martin Space Systems, Denver a je řízena JPL pro NASA Office of Space Science, Washington. JPL je součást California Institute of Technology in Pasadena, Calif. Hlavním vědeckým představitelem projektu je profesor Donald E. Brownlee z University of Washington v Seattle.

(podle zprávy NASA 03-422 z 31. 12. 2003 přeložil DH)


Dalibor Hanžl, 01. 01. 2004, 20:32
Další články v kategorii Kosmonautika :
  •   K MEZINÁRODNÍ KOSMICKÉ STANICI ZAMÍŘÍ PRVNÍ SOUKROMÁ LOĎ
  •   JURIJ GAGARIN NÁS VŠECHNY PŘED PADESÁTI ROKY POZVAL DO VESMÍRU
  •   14. DUBNA 2010 UPLYNE 40 LET OD KATASTROFY NA PALUBĚ KOSMICKÉ LODI APOLLO 13
  •   ATLANTIS SE VYDAL K HUBBLEOVU TELESKOPU
  •   VIDEO: SOJUZ S AMERICKÝM TURISTOU ZPĚT NA ZEMI
  •   KAMERA NA SONDĚ MARS ORBITER ZACHYTILA PHOENIX BĚHEM SESTUPU
  •   KOSMICKÁ SONDA PHOENIX PŘISTÁLA U PÓLU PLANETY MARS
  •   KOSMICKÁ SONDA PHOENIX PŘISTÁVÁ NA MARSU
  •   PŘED ČTYŘICETI ROKY ZAHYNUL PRVNÍ KOSMONAUT SVĚTA JURIJ GAGARIN
  •   UNIKÁTNÍ EVROPSKÁ LOĎ JULES VERNE SE VYDALA DO VESMÍRU
  •   PŘED PĚTI ROKY HAVAROVAL RAKETOPLÁN COLUMBIA

  • Hlavní zprávy:
  • V PONDĚLÍ 7. SRPNA VEČER VYJDE NAD ČESKÝ OBZOR ČÁSTEČNĚ ZATMĚLÝ ÚPLNĚK
  • KOLABUJÍCÍ HVĚZDA DALA VZNIK ČERNÉ DÍŘE
  • MIMOŘÁDNĚ PŘÍZNIVÝ NÁVRAT KOMETY 41P/TUTTLE-GIACOBINI-KRESÁK
  • V SOBOTU 11. ÚNORA NASTANE POLOSTÍNOVÉ ZATMĚNÍ MĚSÍCE
  • HST ZACHYTIL HRU STÍNŮ ODHALUJÍCÍ MOŽNOU PLANETU
  • Meteorický roj Kvadrantidy zahájí rok 2017 bohatý na astronomické úkazy
  • TAJEMNÁ ZÁŘE UMÍRAJÍCÍ HVĚZDY
  • SUPERÚPLNĚK 14. LISTOPADU 2016
  • KOSMICKÝ TELESKOP ZACHYTIL STOPY VODNÍCH VÝTRYSKŮ NA JUPITEROVĚ MĚSÍCI EUROPA
  • V PÁTEK 16. ZÁŘÍ NASTANE POLOSTÍNOVÉ ZATMĚNÍ MĚSÍCE
  • KDY LETOS NASTANOU MAXIMA METEORICKÉHO ROJE PERSEID?

  • Navštivte naši fotogalerii

    Nejnovější snímek:
    Galaxie NGC 891. Fotografovano: 29. 9. 2017 1h 57m UT

    Tyto stránky jsou optimalizovány pro rozlišení 1024x768 a využívají tyto technologie.

    ISSN 1214-7095, RSS