Vstup pro editory:
Vstup pro členy EAI
EAI E-MAIL VIDEOGALERIE ASTRO-FOTOGALERIE FOTOGALERIE PŘEDPLATNÉ KONTAKTY
Sdružení astronomů amaterů a profesionalů, kteří mají zájem o novinky v astronomii.(více...)

Expresní astronomické informace

Vyhledávání:

13.12.2017, 15:37 CET
Juliánské datum: 2458101.11
Brno - soumrak (9° ↓): 15h 55m UT
Brno - svítání (9° ↓): 5h 40m UT
Max.délka pozorování: 13.8 hod.
Novinky z astronomie
Dalekohled HST
Novinky z kosmonautiky
Komety a asteroidy
Stelární astronomie
X-ray astronomie

Východy a západy pro Brno v UT

(↑ 01:23) Měsíc (↓ 12:49)

Stáří (dny): 25.1

(↑ 06:45) Slunce (↓ 14:51)

Foto: SOHO

  Webcam

CHMI aktuální počasí:
Mt Pa#2 ** Hradec Králové


ARCHÍV ČLÁNKŮ
(do r. 2003)

Hlavní stránka Astronomie X-ray Astronomie Kosmonautika Komety, asteroidy Dalekohled HST Sonda Galileo Sonda NEAR
POZOROVÁNÍ
CCD pozorování, Brno CCD DATEL Monte Pa #2 - info Hradec Králové - Martin Lehký Astro technika
Doporučujeme

Nejbližší zatmění Slunce a Měsíce
Astrofoto archiv - Halleyova kometa 1985/1986 Kometa Hale-Bopp Kometa Ikeya-Zhang
Zajímavé linky Eva Neureiterová
Komety,Meteory a další ČAS

BLÍZKÁ NEBESKÁ SETKÁNÍ JUPITERU A NEPTUNU


JupiterV současné době na obloze probíhá velmi raritní podívaná, kterou si budeme moci vychutnávat nyní, v červenci a znovu na konci tohoto roku. Planeta Jupiter se na obloze ocitá v místech, kde leží i Neptun. Obě planety lze tak v určitých obdobích pozorovat velmi blízko sebe. A k pozorování postačí jen malý dalekohled, tedy například lovecký triedr.

Planetu Jupiter poznáme velmi snadno. Je to výrazný bod na současném ranním nebi, který spatříme již po půl druhé hodině ranní letního času. Leží v nevýrazném souhvězdí Kozoroha, je v druhé půli noci bezprostředně nejjasnější planetou a krom Měsíce i nejjasnějším objektem noční oblohy (vyjma jitra, kdy nad východním obzorem najdeme ještě jasnější Venuši). Pakliže k Jupiteru namíříte malý dalekohled, spatříte již zploštělý kotouček planety a až 4 Jupiterovy přirozené satelity (které objevil již Galileo a právem jsou souhrnně pojmenovány po něm). V současnosti až do poloviny července lze v blízkosti planety spatřit přístrojem i slabší namodralou „hvězdičku“ o 8. hvězdné velikosti, což je ve skutečnosti Neptun. Jak přesně vůči sobě planety leží, vám ukáže přiložená mapka, nebo? poloha Jupiteru i Neptunu se vůči sobě i hvězdnému pozadí mění. Pomocí Jupiteru tak máte jedinečnou možnost Neptun na obloze najít.

K maximálnímu přiblížení planet již došlo. Jupiter míjel Neptun jižně v úhlové vzdálenosti 0.4° (čtyři pětiny průměru měsíčního úplňku) 27. května. Ovšem díky zajímavému jevu, se kterým si lámali hlavu již naši předkové (a na jeho správném vysvětlení doslova visel heliocentrický názor na svět), se přiblížení planet odehraje (by? v poněkud větší úhlové vzdálenosti) ještě dvakrát. Jak totiž Země obíhá kolem Slunce, v určitou dobu se k vnějším planetám přibližuje, pak zase vzdaluje. Rychlosti planet ve Sluneční soustavě jsou s rostoucí vzdáleností od Slunce menší. V našem případě Jupiter se pohybuje průměrnou rychlostí 13 km/s a Země 30 km/s. Díky těmto dvěma faktům se stane to, že vnější planeta se nejdřív pohybuje na hvězdném pozadí tak, jak bychom předpokládali (den co den se hýbe vůči hvězdám k východu). Jak ale Země na své dráze prochází oblastí nejbližší k vnější planetě, planeta se zdánlivě zpomalí (její úhlová rychlost se zmenší) a pak se „záhadně“ začne na obloze vracet. Když se Země zase od planety vzdaluje (a nejdou tak „rovnoběžně“), planeta se začne opět pohybovat přímo. Kdybychom si polohu Jupiteru vůči hvězdám pečlivě zakreslovali, ukázala by se nám na papíře jakási smyčka (viz obrázek). U velmi vzdálených planet jsou smyčky úhlově malé (u Neptunu kolem 3°), u Marsu a Jupiteru mnohem větší (u Jupiteru kolem 9°). Odborně se tomuto jevu říká retrográdní pohyb planety na obloze.

Jupiter se své letošní „smyčky“ teprve dočká a při své pouti ještě dvakrát mine Neptun. Poprvé k tomu dojde 10. července, kdy mezi Jupiterem a Neptunem (0.55° od sebe, Jupiter bude jižně) najdeme ještě hvězdu μ Capricorni (5.1 magnitudy) a při pohledu malým přístrojem spatříme tedy jakousi přímku bodů (nejjasnější Jupiter, slabší hvězda a nejslabší Neptun). Na druhé setkání si pak budeme muset počkat až do 21. prosince. Tehdy již bude Jupiter ozdobou večerního nebe, a tak nebude nutné si kvůli pozorování přivstat. Obě tělesa bude dělit 0.5° (tedy jeden průměr měsíčního úplňku) a 3.5° severozápadně od planet najdeme i samotný Měsíc ve fázi dva dny před první čtvrtí.

Jak přiblížení pozorovat? Vytiskněte si mapku výše, vyjděte ven a malým přístrojem (loveckým triedrem, jednoduchým monokulárem s průměrem nad 5 cm) a namiřte na planetu Jupiter. Polohu Jupiteru pak ztotožněte vůči hvězdnému pozadí s ohledem na datum (poloha je vždy pro 3 hodiny ráno letního času). V zorném poli nad Jupiterem pak hledejte slabou „hvězdičku“ a porovnávejte její polohu mezi hvězdami na mapce. „Hvězdička“ navíc je Neptun.

Petr Horálek, 03. 06. 2009, 11:49
Další články v kategorii Astronomie :
  •   V PONDĚLÍ 7. SRPNA VEČER VYJDE NAD ČESKÝ OBZOR ČÁSTEČNĚ ZATMĚLÝ ÚPLNĚK
  •   V SOBOTU 11. ÚNORA NASTANE POLOSTÍNOVÉ ZATMĚNÍ MĚSÍCE
  •   Meteorický roj Kvadrantidy zahájí rok 2017 bohatý na astronomické úkazy
  •   SUPERÚPLNĚK 14. LISTOPADU 2016
  •   V PÁTEK 16. ZÁŘÍ NASTANE POLOSTÍNOVÉ ZATMĚNÍ MĚSÍCE
  •   KDY LETOS NASTANOU MAXIMA METEORICKÉHO ROJE PERSEID?
  •   V PONDĚLÍ 9. KVĚTNA NASTANE VZÁCNÝ PŘECHOD MERKURU PŘED SLUNCEM
  •   MEZINÁRODNÍ TÝM VĚDCŮ ZACHYTIL PŘI ZATMĚNÍ SLUNCE NEJOSTŘEJŠÍ LETÍCÍ STÍNY
  •   GEMINIDY MAJÍ VELMI PŘÍZNIVÉ PODMÍNKY, V NOCI NA ÚTERÝ ZAZÁŘÍ PŘES 1000 METEORŮ
  •   NA STÁTNÍ SVÁTEK SV. VÁCLAVA SPATŘÍME ÚPLNÉ ZATMĚNÍ MĚSÍCE
  •   V NOCI ZE 12. NA 13. SRPNA VYVRCHOLÍ METEORICKÝ ROJ PERSEIDY

  • Hlavní zprávy:
  • KOLABUJÍCÍ HVĚZDA DALA VZNIK ČERNÉ DÍŘE
  • MIMOŘÁDNĚ PŘÍZNIVÝ NÁVRAT KOMETY 41P/TUTTLE-GIACOBINI-KRESÁK
  • HST ZACHYTIL HRU STÍNŮ ODHALUJÍCÍ MOŽNOU PLANETU
  • TAJEMNÁ ZÁŘE UMÍRAJÍCÍ HVĚZDY
  • KOSMICKÝ TELESKOP ZACHYTIL STOPY VODNÍCH VÝTRYSKŮ NA JUPITEROVĚ MĚSÍCI EUROPA
  • KOSMICKÝ TELESKOP HST VYFOTOGRAFOVAL POLÁRNÍ ZÁŘE NA JUPITERU
  • KOSMICKÝ TELESKOP ZACHYTIL JETY ROTUJÍCÍ S KOMETOU 252P/LINEAR
  • KOSMICKÝ TELESKOP VYFOTOGRAFOVAL MARS V DOBĚ, KDY BYL ZEMI NEJBLÍŽE
  • HST OBJEVIL REKORDNĚ VZDÁLENOU GALAXII
  • OBŘÍ KOSMICKÉ MRAČNO SE JAKO BUMERANG VRACÍ DO NAŠÍ GALAXIE
  • PRACHOVÉ SPIRÁLY KOLEM MLADÝCH HVĚZD MOHOU VYZRADIT PŘÍTOMNOST MASIVNÍCH PLANET

  • Navštivte naši fotogalerii

    Nejnovější snímek:
    Galaxie NGC 891. Fotografovano: 29. 9. 2017 1h 57m UT

    Tyto stránky jsou optimalizovány pro rozlišení 1024x768 a využívají tyto technologie.

    ISSN 1214-7095, RSS