Vstup pro editory:
Vstup pro členy EAI
EAI E-MAIL VIDEOGALERIE ASTRO-FOTOGALERIE FOTOGALERIE PŘEDPLATNÉ KONTAKTY
Sdružení astronomů amaterů a profesionalů, kteří mají zájem o novinky v astronomii.(více...)

Expresní astronomické informace

Vyhledávání:

17.12.2018, 00:06 CET
Juliánské datum: 2458469.46
Brno - soumrak (9° ↓): 15h 56m UT
Brno - svítání (9° ↓): 5h 43m UT
Max.délka pozorování: 13.8 hod.
Novinky z astronomie
Dalekohled HST
Novinky z kosmonautiky
Komety a asteroidy
Stelární astronomie
X-ray astronomie

Východy a západy pro Brno v UT

(↑ 12:15) Měsíc (↓ 00:03)

Stáří (dny): 9.5

(↑ 06:47) Slunce (↓ 14:51)

Foto: SOHO

  Webcam

CHMI aktuální počasí:
Mt Pa#2 ** Hradec Králové


ARCHÍV ČLÁNKŮ
(do r. 2003)

Hlavní stránka Astronomie X-ray Astronomie Kosmonautika Komety, asteroidy Dalekohled HST Sonda Galileo Sonda NEAR
POZOROVÁNÍ
CCD pozorování, Brno CCD DATEL Monte Pa #2 - info Hradec Králové - Martin Lehký Astro technika
Doporučujeme

Nejbližší zatmění Slunce a Měsíce
Astrofoto archiv - Halleyova kometa 1985/1986 Kometa Hale-Bopp Kometa Ikeya-Zhang
Zajímavé linky Eva Neureiterová
Komety,Meteory a další ČAS

BLÍŽÍ SE OBDOBÍ PRO SLEDOVÁNÍ NOČNÍCH SVÍTÍCÍCH OBLAKŮ


NLC nad Budapeští 15. července 2007. Foto: Viktor Veres.Jako každý rok lze s blížícím se příchodem letního slunovratu očekávat možnost pozorování velmi zvláštních jemných "elektricky" stříbřitých oblaků, které je možné pozorovat zhruba hodinu po západu Slunce či hodinu před jeho východem. Tyto podivuhodné oblaky nesoucí zkratku NLC (z angl. Noctilucent clouds) se nad severním obzorem objevily na konci devatenáctého století a je zřejmé, že jejich výskyt úzce souvisí i se sluneční aktivitou.

Noční svítící oblaka jsou nejlépe pozorovatelná v červnu a v první polovině července, kdy Slunce neklesne v našich zeměpisných šířkách níže než 17° pod obzor. Měřením a pozorováním bylo zjištěno, že nejde o typické oblaky (které se nachází v troposféře maximálně 12 km nad úrovní moře), ale vrstvy Sluncem nasvícených ledových krystalek vysoko v mezosféře, konkrétně ve výšce kolem 80 - 85 km nad zemí. V období kolem slunovratu je tedy může Slunce (či dokonce i Měsíc) nasvítit zespod a díky tomu je také pozorujeme. Slunce navíc pod obzor „vplouvá“ v letních měsících pod velmi malým úhlem a NLC tak lze sledovat poměrně dlouhou dobu (desítky minut, či dokonce hodiny).

Nejvíce připomínají jemná závojovitá (cirrovitá) oblaka, která jsou při pohledu malým dalekohledem mnohem jemnější a vláknitější než běžné cirry. Prozradí je též nezvyklá světle modrá až stříbřitá barva. Spatřit je lze přibližně hodinu po západu či před východem Slunce nad severním obzorem a mohou být pozorovatelné až hodinu před místní půlnocí (či hodinu po ní). Vysoko v severních horách (např. v Krkonoších), odkud je výhled velmi daleko do Polska, je lze sledovat ve výšce několika málo stupňů nad obzorem. Maximální výška nad obzorem se v České republice pohybuje kolem 35°. Na bezoblačné obloze se mohou rozkládat v rádiusu i více jak 60°.

Z dosavadních pozorování, ke kterým významným způsobem napomohly i umělé družice, se zjistilo, že v oblasti vzniku NLC (v mezosféře kolem 83 km nad zemí) se teplota stále mění. Jen během několika týdnů okolo letního slunovratu se teplota ustálí (paradoxně na nejnižší hodnotu v průběhu roku), a to na přibližně -130° C. Teprve za těchto podmínek se mohou NLC tvořit. Částečky ledu zde vznikají z malého množství vodních par z nižších (a teplejších) vrstev atmosféry a také štěpením molekul vody přímo v mezosféře (patrně štěpením metanu slunečním zářením). Jev ovšem není zdaleka osvětlen a v současnosti se NLC věnuje před dvěma lety vyslaná družice AIM. O družici a jejím výzkumu se můžete v článku Tomáše Tržického [1].

Výskyt NLC je v posledních desetiletích častější. První zmínky se o nich dochovaly z dob průmyslové revoluce. Vzhledem k jejich pozorování se dá usuzovat, že k jejich vzniku nemálo přispívá i globální oteplování. Vyšší koncentrace oxidu uhličitého přináší více tepla a více vodních par, které stoupají do mezosféry. Naopak tento fenomén patrně vede k ochlazování samotné mezosféry. Další velký vliv na výskyt NLC má sluneční aktivita. Ukazuje se, že v době minima sluneční aktivity je výskyt NLC mnohem vyšší (nízká aktivita přispívá k nižší teplotě polární mezopauzy). To dobře dokazují i pozorování z roku 2007, kdy byla aktivita Slunce v hlubokém minimu a NLC byly pozorovatelné z našich zeměpisných šířek prakticky každou druhou až třetí noc. V roce 2008 už NLC nebyly pozorovány tak výrazně. V současnu je sluneční aktivita stále ještě nízká, takže šance spatřit NLC je poměrně vysoká.

Nejčastěji jsou NLC ze Země pozorovatelné z oblastí v pásech 50° - 65° severní a jižní šířky, a to ve chvílích, kdy je Slunce 6° - 16° pod obzorem. V té době naše mateřská hvězda nasvěcuje právě oblast mezosféry. Okolo slunovratu tato hloubka Slunce pod obzorem odpovídá okamžiku, kdy je u nás místní půlnoc (1 hodina letního času). Nejvhodnější lokalitou pro pozorování jsou vysoké hory, kde neobtěžuje parazitní pouliční osvětlení a odkud je dokonale odkryté okolí severního obzoru.

Mnohem podrobněji se (nejen) NLC věnují internetové stránky o optických jevech v atmosféře pod správou Tomáše Tržického, které naleznete na odkazu [2]. Jak sám autor vyzývá, pokud se vám podaří NLC spatřit a nějakým způsobem zachytit (fotograficky, na video...), určitě nezahálejte a o svá pozorování se podělte (svá pozorování pošlete buďto správci stránek na kontakt uvedený na stránkách, nebo pomocí příslušného webového formuláře). Máte-li zájem NLC pozorovat soustavněji, můžete se přímo přidat do pozorovací skupiny pozorovatelů přes jednoduchý formulář [3]. Na zmíněných stránkách se též nachází rozsáhlá galerie NLC pozorovaných z České republiky v minulých letech a aktuální situace včetně snímků z vybraných online webových kamer.

Plnou krásu NLC od autorů z celého světa můžete obdivovat i ve fotogalerii zahraničního webu spaceweather.com [4].

První svítící oblaka byla sledována již včera 31. května 2009. Více na spaceweather.com.

Zdroje a odkazy:
[1] http://www.astro.cz/clanek/2759
[2] http://ukazy.astro.cz/nlc.php
[3] http://ukazy.astro.cz/nlc-registrace.php
[4] http://www.spaceweather.com/nlcs/gallery2008_page1.htm

Petr Horálek, 01. 06. 2009, 10:34
Další články v kategorii Astronomie :
  •   KOMETA C/2018 V1 (MACHHOLZ-FUJIKAWA-IWAMOTO)
  •   METEORICKÝ ROJ PERSEIDY MÁ LETOS IDEÁLNÍ PODMÍNKY
  •   V PÁTEK 27. ČERVENCE POZDĚ VEČER PROBĚHNE NEJDELŠÍ ÚPLNÉ ZATMĚNÍ MĚSÍCE V TOMTO STOLETÍ
  •   ASTEROID 2018 LA EXPLODOVAL NAD JIŽNÍ AFRIKOU JEN NĚKOLIK HODIN PO JEHO OBJEVU
  •   NOVA SAGITTARII 2018 (PNV J18040967-1803581)
  •   NOVA CANIS MAJORIS 2018 = TCP J07134590-2112330
  •   NOVA V SOUHVĚZDÍ HADONOŠE = TCP J17140253-2849233 = PNV J17140261-2849237
  •   V PONDĚLÍ 7. SRPNA VEČER VYJDE NAD ČESKÝ OBZOR ČÁSTEČNĚ ZATMĚLÝ ÚPLNĚK
  •   V SOBOTU 11. ÚNORA NASTANE POLOSTÍNOVÉ ZATMĚNÍ MĚSÍCE
  •   Meteorický roj Kvadrantidy zahájí rok 2017 bohatý na astronomické úkazy
  •   SUPERÚPLNĚK 14. LISTOPADU 2016

  • Hlavní zprávy:
  • BĚHEM MAXIMA METEORICKÉHO ROJE GEMINIDY NASTANE VZÁCNĚ BLÍZKÝ PRŮLET KOMETY WIRTANEN KOLEM ZEMĚ
  • KOLABUJÍCÍ HVĚZDA DALA VZNIK ČERNÉ DÍŘE
  • MIMOŘÁDNĚ PŘÍZNIVÝ NÁVRAT KOMETY 41P/TUTTLE-GIACOBINI-KRESÁK
  • HST ZACHYTIL HRU STÍNŮ ODHALUJÍCÍ MOŽNOU PLANETU
  • TAJEMNÁ ZÁŘE UMÍRAJÍCÍ HVĚZDY
  • KOSMICKÝ TELESKOP ZACHYTIL STOPY VODNÍCH VÝTRYSKŮ NA JUPITEROVĚ MĚSÍCI EUROPA
  • KOSMICKÝ TELESKOP HST VYFOTOGRAFOVAL POLÁRNÍ ZÁŘE NA JUPITERU
  • KOSMICKÝ TELESKOP ZACHYTIL JETY ROTUJÍCÍ S KOMETOU 252P/LINEAR
  • KOSMICKÝ TELESKOP VYFOTOGRAFOVAL MARS V DOBĚ, KDY BYL ZEMI NEJBLÍŽE
  • HST OBJEVIL REKORDNĚ VZDÁLENOU GALAXII
  • OBŘÍ KOSMICKÉ MRAČNO SE JAKO BUMERANG VRACÍ DO NAŠÍ GALAXIE

  • Navštivte naši fotogalerii

    Nejnovější snímek:
    46P/Wirtanen. Fotografovano: 9. 12. 2018 0h 59m UT


    UPOZORNĚNÍ pro uživatele e-mailových účtů na serverech @volny.cz, @centrum.cz, @tiscali.cz, @atlas.cz. Od prezidentských voleb na konci roku 2018 byl obsah vaší pošty na základě seznamu dodaného třetí stranou cenzurován, abyste nemohli rozesílat elitám nepohodlné odkazy na články na nežádoucích serverech. Zahazoval se každý e-mail, který obsahoval odkaz na některý z více než 100 názvů nepohodlných (tzv. dezinformačních) serverů. Odeslané e-maily mizely beze stopy. Jakákoli cenzura je nepřípustná a je v rozporu s ústavou a listinou základních práv a svobod, ale pan Charvát z Excello s.r.o., která pro výše uvedené servery dodává antipspamové řešení tuto cenzuru zdůvodňoval ochranou proti spamu. Nyní už k zadržování e-mailů nedochází, ale osobně bych u takových společností e-mailovou schránku zrušil.

    ISSN 1214-7095, RSS