Vstup pro editory:
Vstup pro členy EAI
EAI E-MAIL VIDEOGALERIE ASTRO-FOTOGALERIE FOTOGALERIE PŘEDPLATNÉ KONTAKTY
Sdružení astronomů amaterů a profesionalů, kteří mají zájem o novinky v astronomii.(více...)

Expresní astronomické informace

Vyhledávání:

13.12.2017, 08:36 CET
Juliánské datum: 2458100.82
Brno - soumrak (9° ↓): 15h 55m UT
Brno - svítání (9° ↓): 5h 40m UT
Max.délka pozorování: 13.8 hod.
Novinky z astronomie
Dalekohled HST
Novinky z kosmonautiky
Komety a asteroidy
Stelární astronomie
X-ray astronomie

Východy a západy pro Brno v UT

(↑ 01:23) Měsíc (↓ 12:49)

Stáří (dny): 24.8

(↑ 06:45) Slunce (↓ 14:51)

Foto: SOHO

  Webcam

CHMI aktuální počasí:
Mt Pa#2 ** Hradec Králové


ARCHÍV ČLÁNKŮ
(do r. 2003)

Hlavní stránka Astronomie X-ray Astronomie Kosmonautika Komety, asteroidy Dalekohled HST Sonda Galileo Sonda NEAR
POZOROVÁNÍ
CCD pozorování, Brno CCD DATEL Monte Pa #2 - info Hradec Králové - Martin Lehký Astro technika
Doporučujeme

Nejbližší zatmění Slunce a Měsíce
Astrofoto archiv - Halleyova kometa 1985/1986 Kometa Hale-Bopp Kometa Ikeya-Zhang
Zajímavé linky Eva Neureiterová
Komety,Meteory a další ČAS

KOSMICKÝ TELESKOP OBJEVIL V ARCHIVNÍCH DATECH HST SKRYTOU EXOPLANETU


Umělecká představa exoplanety obíhající kolem mateřské hvězdy. Kredit: NASA.Novou technikou zpracovaný snímek pomohl astronomům objevit extrasolární planety, které byly pravděpodobně po desetiletí skryté v archívních datech Hubble Space Telescope.

David Lafreniere z University of Toronto, Ontario, Canada, úspěšně předvedl novou strategii na vyhledávání planet a to tak, že exoplanety jsou identifikovány na snímcích z HST, které pořídil přístroj Near Infrared Camera and Multi-Object Spectrometer (NICMOS) v roce 1998. Autoři ilustrují nový způsob a techniku zpracování dat. Toto pak vede k novým objevům a ještě zvyšuje hodnotu HST archivu.

Planeta, jejíž velikost bude srovnatelná nejméně se sedmi Jupitery byla původně objevena na snímcích, které získaly Keck a Gemini North teleskopy v r. 2007 a 2008. Jedná se o planetu, která obíhá na nejvzdálenější dráze kolem mladé v prachu zahalené hvězdy s označením HR 8799 (vzdálena 130 sv. let). Kolem této hvězdy obíhají celkem tři planety. Přístroj NICMOS díky svému koronografickému stínítku nemohl zbývající dvě planety spatřit. Koronografické stínítko slouží k blokování světla od jasné hvězdy. Dvě další vnitřní planety u hvězdy by však nebylo možné pozorovat ani kvůli zářící hvězdě.

„Ukázali jsme, že přístroj NICMOS je z hlediska snímkování planet mnohem výkonnější než jsme si dříve mysleli,“ řekl Lafreniere. „Naše nová technika zpracování snímků efektivně odečítá zář od hvězdy, která se ještě objevuje na okraji koronografu. Tímto zpracováním můžeme spatřit planety, jejíž jasnost je pouze jedna desetina jasnosti jakou jsme mohli detekovat předtím.“ Lafreniere použil pro zpracování snímků z HST techniku, která byla poprvé využita pro zpracování snímků z pozemských teleskopů.

S pomocí nové techniky objevil planetu na snímcích NICMOS, které byly exponovány ještě 10 let před pozorováním a objevem z Keck/Gemini teleskopů. Snímek z Kosmického teleskopu nedává jen důležité potvrzení existence planety, ale poskytuje též delší základnu pro demonstraci, že se jedná o objekt obíhající kolem centrální hvězdy. „Pro určení přesné dráhy, musíme čekat velmi dlouhou dobu, protože planety se pohybují velmi pomalu (tato má oběžnou dobu 400 let),“ dodává Lafreniere. „Deset let stará data z HST nám dávají mnohem lepší a přesnější měření dráhy.“

NICMOS nám také dal nový pohled na fyzikální charakteristiky planety. Bylo to možné proto, protože NICMOS pracuje na blízko infračervených vlnových délkách, které zemskou atmosférou hodně absorbovány vodními parami.

„Zdá se, že planety jsou částečně cloněné prachovými mraky a z pozemských observatoří jsme mohli mít pozorování znehodnocené absorpci vodních par v atmosféře,“ řekl Travis Barman z Lowell Observatory, Flagstaff, Ariz. „Infračervené světlo měřené HST odpovídá spektru ve kterém je široká absorpční čára vody (na 1.4 – 1.49 mikrometrech). Úroveň pozorované absorpce je nižší než by měla být v případě, že by fotosféra planet byla úplně zacloněná prachem. Prachová mračna mohou hodně spektrálních čar rozmazat. Týká se to i absorpčních pásů vody, které by ve spektru planet za normálních okolností byly,“ říká Barman. „Měření vlastností vodní absorpce nám napoví mnohé o teplotách a tlacích v atmosférách a mimo to i pokrytí mraky. Jestliže přesně změříme absorpční čáry vody u nejvzdálenější planety obíhající kolem hvězdy HR 8799, dozvíme se více o jejich atmosférických vlastnostech. HST, který se nachází mimo atmosféru Země, se v rámci našeho výzkumu nachází přesně na tom pravím místě.“

„Během posledních 10 let HST pozoroval s koronografem přes 200 hvězd. Snažil se objevit planety a disky. Nyní plánujeme vrátit se na začátek a prohlédnout celý tento archív a pokusit se objevit něco, co je na snímcích zaznamenáno, ale ještě nebylo objeveno,“ řekl Christian Marois z Herzberg Institute of Astrophysics, Victoria, Canada. "Pro většinu objektů u nichž máme detekovat Keplerovský pohyb potřebujeme data v rozmezí několika let. Teprve potom můžeme potvrdit jejich status jako planety. Nejhorší práce je objevit je.“

Když členové týmu spatřili na jednom z NICMOS snímků objekt – souputníka hvězdy, zdálo se, že obíhá kolem hvězdy. Následná pozorování byla prováděna pozemskými teleskopy. Pokud astronomové objeví nějaký objekt vyhovující jasnosti a vzdálenosti od mateřské hvězdy jako kandidáta na planetu, budou následovat pozorování z pozemských teleskopů.

Získat snímek exoplanety není snadný úkol. Planety mohou být miliardkrát slabší než hvězda kolem které obíhají. Obvykle se nachází od mateřské hvězdy ve vzdálenosti menší než 1/2000 úhlového průměru Měsíce v úplňku. Planeta objevená v datech NICMOS je v infračerveném oboru asi 100000 krát slabší než mateřská hvězda.

„Dokonce když použijeme nejlepší světové teleskopy, které dávají nejlepší rozlišení, světlo od mateřské hvězdy se rozprostře do takové oblasti, ve které mnohem slabší planety není možné vůbec detekovat. Proto je nutné na snímku odečítat jasnou zář hvězdy a teprve potom spatříme slabé tečky tj. planety které jsou v záři skryty,“ řekl Rene Doyon z University of Montreal.

Stabilita s jakou je světlo v kameře NICMOS rozptýleno se nazývá PSF funkce (point spread function). Je to klíčový parametr pro používání snímků HST k objevům planet. Tato technika pracuje se snímky různých hvězd, které jsou skládány a z těchto kompozitních snímků jsou získávány PSF funkce hvězd, které jsou co nejvíce podobné hvězdě, kolem které obíhají planety. Vyžaduje to mít stabilní PSF funkci, protože snímky jsou získávány v různých dnech a pro různé hvězdy. Atmosférické podmínky se mohou den ode dne měnit a tím jsou zatíženy pozemské teleskopy. Kosmický teleskop však má během opakovaných zaměření se na jeden objekt má obraz naprosto stabilní.

(podle informací STScI-2009-15 z 1. 4. 2009 přeložil DH)


Dalibor Hanžl, 24. 04. 2009, 13:30
Další články v kategorii HST :
  •   KOLABUJÍCÍ HVĚZDA DALA VZNIK ČERNÉ DÍŘE
  •   HST ZACHYTIL HRU STÍNŮ ODHALUJÍCÍ MOŽNOU PLANETU
  •   TAJEMNÁ ZÁŘE UMÍRAJÍCÍ HVĚZDY
  •   KOSMICKÝ TELESKOP ZACHYTIL STOPY VODNÍCH VÝTRYSKŮ NA JUPITEROVĚ MĚSÍCI EUROPA
  •   KOSMICKÝ TELESKOP HST VYFOTOGRAFOVAL POLÁRNÍ ZÁŘE NA JUPITERU
  •   KOSMICKÝ TELESKOP ZACHYTIL JETY ROTUJÍCÍ S KOMETOU 252P/LINEAR
  •   KOSMICKÝ TELESKOP VYFOTOGRAFOVAL MARS V DOBĚ, KDY BYL ZEMI NEJBLÍŽE
  •   HST OBJEVIL REKORDNĚ VZDÁLENOU GALAXII
  •   OBŘÍ KOSMICKÉ MRAČNO SE JAKO BUMERANG VRACÍ DO NAŠÍ GALAXIE
  •   PRACHOVÉ SPIRÁLY KOLEM MLADÝCH HVĚZD MOHOU VYZRADIT PŘÍTOMNOST MASIVNÍCH PLANET
  •   KOSMICKÝ TELESKOP NASA OBJEVIL SUPERNOVY NA ŠPATNÉM MÍSTĚ A VE ŠPATNÉM ČASE

  • Hlavní zprávy:
  • V PONDĚLÍ 7. SRPNA VEČER VYJDE NAD ČESKÝ OBZOR ČÁSTEČNĚ ZATMĚLÝ ÚPLNĚK
  • MIMOŘÁDNĚ PŘÍZNIVÝ NÁVRAT KOMETY 41P/TUTTLE-GIACOBINI-KRESÁK
  • V SOBOTU 11. ÚNORA NASTANE POLOSTÍNOVÉ ZATMĚNÍ MĚSÍCE
  • Meteorický roj Kvadrantidy zahájí rok 2017 bohatý na astronomické úkazy
  • SUPERÚPLNĚK 14. LISTOPADU 2016
  • V PÁTEK 16. ZÁŘÍ NASTANE POLOSTÍNOVÉ ZATMĚNÍ MĚSÍCE
  • KDY LETOS NASTANOU MAXIMA METEORICKÉHO ROJE PERSEID?
  • V PONDĚLÍ 9. KVĚTNA NASTANE VZÁCNÝ PŘECHOD MERKURU PŘED SLUNCEM
  • MEZINÁRODNÍ TÝM VĚDCŮ ZACHYTIL PŘI ZATMĚNÍ SLUNCE NEJOSTŘEJŠÍ LETÍCÍ STÍNY
  • GEMINIDY MAJÍ VELMI PŘÍZNIVÉ PODMÍNKY, V NOCI NA ÚTERÝ ZAZÁŘÍ PŘES 1000 METEORŮ
  • NA STÁTNÍ SVÁTEK SV. VÁCLAVA SPATŘÍME ÚPLNÉ ZATMĚNÍ MĚSÍCE

  • Navštivte naši fotogalerii

    Nejnovější snímek:
    Galaxie NGC 891. Fotografovano: 29. 9. 2017 1h 57m UT

    Tyto stránky jsou optimalizovány pro rozlišení 1024x768 a využívají tyto technologie.

    ISSN 1214-7095, RSS