Vstup pro editory:
Vstup pro členy EAI
EAI E-MAIL VIDEOGALERIE ASTRO-FOTOGALERIE FOTOGALERIE PŘEDPLATNÉ KONTAKTY
Sdružení astronomů amaterů a profesionalů, kteří mají zájem o novinky v astronomii.(více...)

Expresní astronomické informace

Vyhledávání:

13.12.2017, 08:33 CET
Juliánské datum: 2458100.81
Brno - soumrak (9° ↓): 15h 55m UT
Brno - svítání (9° ↓): 5h 40m UT
Max.délka pozorování: 13.8 hod.
Novinky z astronomie
Dalekohled HST
Novinky z kosmonautiky
Komety a asteroidy
Stelární astronomie
X-ray astronomie

Východy a západy pro Brno v UT

(↑ 01:23) Měsíc (↓ 12:49)

Stáří (dny): 24.8

(↑ 06:45) Slunce (↓ 14:51)

Foto: SOHO

  Webcam

CHMI aktuální počasí:
Mt Pa#2 ** Hradec Králové


ARCHÍV ČLÁNKŮ
(do r. 2003)

Hlavní stránka Astronomie X-ray Astronomie Kosmonautika Komety, asteroidy Dalekohled HST Sonda Galileo Sonda NEAR
POZOROVÁNÍ
CCD pozorování, Brno CCD DATEL Monte Pa #2 - info Hradec Králové - Martin Lehký Astro technika
Doporučujeme

Nejbližší zatmění Slunce a Měsíce
Astrofoto archiv - Halleyova kometa 1985/1986 Kometa Hale-Bopp Kometa Ikeya-Zhang
Zajímavé linky Eva Neureiterová
Komety,Meteory a další ČAS

PRACH SOPKY MT. REDOUBT PRAVDĚPODOBNĚ PŘINESE NARUDLÉ SOUMRAKY


Erupce sopky Mt. RedoubtNecelých 8 měsíců po výrazné erupci aljašské sopky Kasatochi, která nám přinesla skutečně brilantní představení v podobě podivuhodných narudlých soumraků na konci srpna roku 2008, se z aljašských končin ozývá další sopka. Jmenuje se Mt. Redoubt a jak se zatím zdá, mohla by poskytnout stejně zajímavou podívanou jako sopka předchozí.

Mt. Redoubt je aktivní stratovulkán, jehož vrchol se tyčí ve výšce zhruba 3100 metrů nad mořem. Leží na jihu Aljašky asi 170 km jihozápadně od města Anchorage. Jeho eruptivní historie není nikterak chudá – v průběhu posledního století výrazně explodovala již 4x, a to v letech 1902, 1922, 1966 a 1989. Při posledním zmíněném výbuchu se její prach dostal do výšky asi 14 km nad zemský povrch a dočasně tak ochromil leteckou dopravu v těchto oblastech.
Popelavý sníh v Girdwoodu. Foto: Michelle Cosper.
Jak je sopka aktivní, nám dokazuje i její současná série erupcí. K první z nich došlo 22. března 2009 odpoledne, kdy se krátce po výbuchu dostal sopečný popel do výšky asi 18,2 km. Na tuto erupci o 4 dny dříve upozornily seismické otřesy, které v následujících dnech postupně sílily. Zároveň vlivem erupce roztála část ledovce nedaleko protékající řeky Drift River, jejíž hladina se tak prudce zvedla o 6-8 metrů. Od té doby došlo ještě k druhé výrazné erupci a zdá se, že není všemu konec. Bohužel pro obyvatele nedaleko položených měst (například Girdwood) právě konec března přinesl skutečnou pohromu v podobě "sněžícího" sopečného popelu, který na některých místech vytvořil doslova "měsíční krajinu". Sopečný popel je velmi nebezpečný v mnoha ohledech. Při vdechnutí se v plicích zachytí a může člověka i zabít (při větším objemu v plicích utuhne jako beton). Jeho hmotnost není zanedbatelná, a tak už při několikacentimetrovém nánosu na střeše domu může střechu zbortit (o to horší je situace nastane v případě, kdy prach navlhne při následných deštích). A tím výčet nectností tohoto popela zdaleka nekončí.
Podivuhodný posopečný soumrak. Foto: Edmund E. Kasaitis.
K druhému výraznému uvolnění sopečného prachu došlo 27. března. Objem tohoto sopečného prachu je zhruba srovnatelný s tím, který byl uvolněn o 5 dní dříve. Oba oblaky se daly vlivem atmosférického proudění okamžitě do pohybu a nyní se blíží k Evropě. Ovšem do Evropy samozřejmě tak nedozírné následky sopečný prach ani zdaleka nedonese.

Rudé a purpurové soumraky
Před 7 měsíci, na konci srpna, jsme mohli zažít skutečně podivuhodná soumraková představení. Vzpomínáte? Po západu Slunce se na necelou hodinu za jasného počasí na obzoru zdálo, jakoby tam hořel les. Za výraznou rudou barvou stál v atmosféře rozptýlený prach z aljašské sopky Kasatochi. K její erupci došlo 7. srpna roku 2008 a podivuhodné soumraky jsme pak mohli vidět okolo 30. srpna, tedy o 23 dní později. Sopka vychrlila do ovzduší asi 1,5 milionů tun oxidu siřičitého a znamenala tak největší erupci od roku 1991, kdy explodovala filipínská sopka Mt. Pinatubo.

Jak je to s množstvím prachu Mt. Redoubt, zatím není známo. Podle současných pozorování a družicových i leteckých snímků je zřejmé, že se už nyní dostalo do ovzduší skutečně velké množství sopečného prachu (v řádech stovek tisíců tun). Ten se větrnými proudy rozmělňuje a cestuje směrem k východu, tedy k Evropě. Zatím však není známo, kolik prachu do atmosféry uniklo a nakolik si můžeme být jisti, že se události ze srpna minulého roku budou opakovat. Také nelze s jistotou předpovědět, kdy sopka řekne své poslední slovo a kolik prachu do atmosféry ještě uvolní.

Kdy úkaz sledovat?
Tak toto je vcelku jisté. Sopečný prach ze sopky Mt. Redoubt už nyní podle animace z družice ERS-2, konkrétně z kamery GOME-2 (Global Ozone Monitoring Experiment), ukazuje blížící se vlny sopečného prachu k Evropě. Prach z první erupce se blíží nad španělské pobřeží, zatímco prach z druhé výrazné erupce se zatím pohybuje nad severem USA (k 2. dubnu 2009). Proto by pozorovatelé měli zůstat ve střehu každým dnem a zároveň sledovat dění okolo sopky i pohyb prachových mas například právě pomocí animace poskytované v rámci projektu GOME-2 [1].

K pozorování si stačí najít místo s odkrytým západním obzorem a čekat, zdali po západu Slunce nezačne být nad obzorem výrazná narudlá barva. V intenzivním případě spatříte i sluneční paprsky tyčící se zpoza obzoru i v době, kdy Slunce už bude pod obzorem. Před rudými soumraky ze sopky Kasatochi v minulém roce dokonce někteří pozorovatelé hlásili, že ještě před západem Slunce se na obzoru objevila výrazná vysoká oblačnost podobná jemným cirrům, která oproti obyčejné oblačnosti měla zvláštní elektricky namodralou barvu.

Aljaška je na sopky svatým grálem
Samozřejmě nejen Aljaška. Mnozí se ovšem ze zpráv o erupci druhé sopky na Aljašce obávají nějaké neurčité blížící se katastrofy. Není třeba. Jde pouze o lokální záležitost. Obě sopky, o kterých tu byla řeč, leží v oblasti Aleutských ostrovů, které jsou proslulé svou sopečnou aktivitou. Na Aljašce při pobřeží Aljašského zálivu a Beringova moře se nachází desítky dalších sopečných vrcholů, které se čas od času (v řádu desítek, stovek až tisíců let) probudí a vyvolají nečekaný, avšak zbytečný rozruch. Navíc je celá oblast detailně monitorována a pokud by skutečně nastala erupce nevídaných rozměrů, určitě bychom již o ní dávno věděli a přijímali bychom i případná bezpečnostní opatření.

Sopky sudičkami měsíčních zatmění
Sopečný prach krom vzhledu soumraků může ovlivnit i další druh nebeského úkazu, a to úplného zatmění Měsíce. Pakliže se do zemské atmosféry dostane dostatečné množství sopečného prachu, sluneční světlo v době, kdy je Měsíc ponořen v zemském stínu, neprochází (a neláme a nerozptyluje se se dovnitř stínu) skrz zemskou atmosférou dokonale a je tlumeno. Ve výsledku se nám během úplné fáze měsíčního zatmění nenaskytne typický pohled na oblohu, jíž dominuje kontrastně narudlý měsíční úplněk, ale za výrazného zakalení zemské atmosféry může Měsíc i zcela zmizet z oblohy.

Naposledy se nám takový úkaz podařilo pozorovat 9. prosince roku 1992 a 4. června roku 1993. Při prvním zmíněném zatmění Měsíc zcela zmizel z oblohy a patrný byl až v dalekohledech jako uhelně šedý kotouč. Druhé zatmění bylo ještě zajímavější, nebo? část profilu zemské atmosféry, která se promítala na Měsíc během zatmění, již nebyla sopečným prachem tak znečištěna, zatímco druhá ano. Výsledkem byl doslova měnící se a vzhled "poskvrněného" Měsíce. Za podivuhodné zabarvení obou zatmění mohla již zmíněná filipínská sopka Mt. Pinatubo, která vybuchla na počátku roku 1991 a do zemské atmosféry vychrlila asi 20 miliónů tun oxidu siřičitého. Více se dozvíte v Prohlídce Měsíce Pavla Gabzdyla [2].

I srpnová erupce sopky Kasatochi, o které je v článku řeč, ovlivnila měsíční zatmění. Necelých 10 dní po jejím výbuchu nastalo částečné zatmění Měsíce v noci ze 16. na 17. srpna 2008. Během maximální fáze, kdy bylo v zemském stínu zahaleno 81 procent měsíčního průměru, bylo možné sledovat poměrně výrazné kuželovité ztmavení v jižní části měsíčního kotouče. Na Měsíc se v té době promítala severní část zemské atmosféry, která ležela nad Aljaškou...

Nejbližší výraznější zatmění Měsíce bude částečné a nastane na Silvestra tohoto roku. Měsíc, by? projde průmětem severní (tedy "aljašské") části zemské atmosféry, se ponoří do plného zemského stínu jen v 8 procentech svého průměru. Bude to tedy velmi nenápadné, ale očima zjista bez potíží pozorovatelné zatmění. Jestli se však sopečný prach nějakým způsobem podepíše na zabarvení stínu (při tak malém částečném zatmění jen při pozorování dalekohledem), nelze s jistotou říci. Nejbližší úplné zatmění Měsíce z našeho území spatříme až 15. června roku 2011.

Závěr tohoto článku patří poděkování Mgr. Pavlu Gabzdylovi, geologovi a pracovníku H. a P. Mikuláše Koperníka v Brně, za důkladnou kontrolu a korekturu článku.

Zdroje:

[1] GOME-2 - animace pohybu sopečného prachu (od 25. do 31. března)
[2] Prohlídka Měsíce (pasáž o zatměních Měsíce), Pavel Gabzdyl
[3] Online informace o aktuálním dění okolo sopky Mt. Redoubt
[4] Global Volcanism Program - aktuální a doplňované informace o průběhu současné erupce Mt. Redoubt

Doporučené odkazy:

[1] Za neobvyklým zbarvením večerní oblohy je sopka na Aljašce (o sopce Kasatochi; autor Petr Kubala)
[2] Velký rozruch kolem malé sopky (o sopce Kasatochi; autor Pavel Gabzdyl)
[3] Záhadný temný zub během zatmění Měsíce v srpnu (o vlivu sopky Kasatochi na zatmění Měsíce v srpnu 2008; autor Petr Horálek)
[4] Fotogalerie podivuhodných soumraků po sopce Kasatochi na spaceweather.com

Petr Horálek, 03. 04. 2009, 10:33
Další články v kategorii Astronomie :
  •   V PONDĚLÍ 7. SRPNA VEČER VYJDE NAD ČESKÝ OBZOR ČÁSTEČNĚ ZATMĚLÝ ÚPLNĚK
  •   V SOBOTU 11. ÚNORA NASTANE POLOSTÍNOVÉ ZATMĚNÍ MĚSÍCE
  •   Meteorický roj Kvadrantidy zahájí rok 2017 bohatý na astronomické úkazy
  •   SUPERÚPLNĚK 14. LISTOPADU 2016
  •   V PÁTEK 16. ZÁŘÍ NASTANE POLOSTÍNOVÉ ZATMĚNÍ MĚSÍCE
  •   KDY LETOS NASTANOU MAXIMA METEORICKÉHO ROJE PERSEID?
  •   V PONDĚLÍ 9. KVĚTNA NASTANE VZÁCNÝ PŘECHOD MERKURU PŘED SLUNCEM
  •   MEZINÁRODNÍ TÝM VĚDCŮ ZACHYTIL PŘI ZATMĚNÍ SLUNCE NEJOSTŘEJŠÍ LETÍCÍ STÍNY
  •   GEMINIDY MAJÍ VELMI PŘÍZNIVÉ PODMÍNKY, V NOCI NA ÚTERÝ ZAZÁŘÍ PŘES 1000 METEORŮ
  •   NA STÁTNÍ SVÁTEK SV. VÁCLAVA SPATŘÍME ÚPLNÉ ZATMĚNÍ MĚSÍCE
  •   V NOCI ZE 12. NA 13. SRPNA VYVRCHOLÍ METEORICKÝ ROJ PERSEIDY

  • Hlavní zprávy:
  • KOLABUJÍCÍ HVĚZDA DALA VZNIK ČERNÉ DÍŘE
  • MIMOŘÁDNĚ PŘÍZNIVÝ NÁVRAT KOMETY 41P/TUTTLE-GIACOBINI-KRESÁK
  • HST ZACHYTIL HRU STÍNŮ ODHALUJÍCÍ MOŽNOU PLANETU
  • TAJEMNÁ ZÁŘE UMÍRAJÍCÍ HVĚZDY
  • KOSMICKÝ TELESKOP ZACHYTIL STOPY VODNÍCH VÝTRYSKŮ NA JUPITEROVĚ MĚSÍCI EUROPA
  • KOSMICKÝ TELESKOP HST VYFOTOGRAFOVAL POLÁRNÍ ZÁŘE NA JUPITERU
  • KOSMICKÝ TELESKOP ZACHYTIL JETY ROTUJÍCÍ S KOMETOU 252P/LINEAR
  • KOSMICKÝ TELESKOP VYFOTOGRAFOVAL MARS V DOBĚ, KDY BYL ZEMI NEJBLÍŽE
  • HST OBJEVIL REKORDNĚ VZDÁLENOU GALAXII
  • OBŘÍ KOSMICKÉ MRAČNO SE JAKO BUMERANG VRACÍ DO NAŠÍ GALAXIE
  • PRACHOVÉ SPIRÁLY KOLEM MLADÝCH HVĚZD MOHOU VYZRADIT PŘÍTOMNOST MASIVNÍCH PLANET

  • Navštivte naši fotogalerii

    Nejnovější snímek:
    Galaxie NGC 891. Fotografovano: 29. 9. 2017 1h 57m UT

    Tyto stránky jsou optimalizovány pro rozlišení 1024x768 a využívají tyto technologie.

    ISSN 1214-7095, RSS