Vstup pro editory:
Vstup pro členy EAI
EAI E-MAIL VIDEOGALERIE ASTRO-FOTOGALERIE FOTOGALERIE PŘEDPLATNÉ KONTAKTY
Sdružení astronomů amaterů a profesionalů, kteří mají zájem o novinky v astronomii.(více...)

Expresní astronomické informace

Vyhledávání:

13.12.2017, 06:42 CET
Juliánské datum: 2458100.74
Brno - soumrak (9° ↓): 15h 55m UT
Brno - svítání (9° ↓): 5h 40m UT
Max.délka pozorování: 13.8 hod.
Novinky z astronomie
Dalekohled HST
Novinky z kosmonautiky
Komety a asteroidy
Stelární astronomie
X-ray astronomie

Východy a západy pro Brno v UT

(↑ 01:23) Měsíc (↓ 12:49)

Stáří (dny): 24.7

(↑ 06:45) Slunce (↓ 14:51)

Foto: SOHO

  Webcam

CHMI aktuální počasí:
Mt Pa#2 ** Hradec Králové


ARCHÍV ČLÁNKŮ
(do r. 2003)

Hlavní stránka Astronomie X-ray Astronomie Kosmonautika Komety, asteroidy Dalekohled HST Sonda Galileo Sonda NEAR
POZOROVÁNÍ
CCD pozorování, Brno CCD DATEL Monte Pa #2 - info Hradec Králové - Martin Lehký Astro technika
Doporučujeme

Nejbližší zatmění Slunce a Měsíce
Astrofoto archiv - Halleyova kometa 1985/1986 Kometa Hale-Bopp Kometa Ikeya-Zhang
Zajímavé linky Eva Neureiterová
Komety,Meteory a další ČAS

NEBE OVLÁDÁ SATURN


Saturn a jeho měsíce. Foto: Chrostopher Go.Večerní oblohu po západu Slunce pomalu ale jistě začínají zdobit jarní souhvězdí. Hned zvečera se proto nad východním obzorem naskytne krásný pohled na souhvězdí pravděpodobně nejpodobnější svému názvu ze všech známých, a to souhvězdí Lva. Při podrobné prohlídce se ale v tomto souhvězdí nachází jedna výrazná hvězda navíc, konkrétně v jeho jihovýchodním cípu. Nejde o hvězdu, ale planetu Saturn.

Právě dnes, 8. března 2009, je planeta v opozici se Sluncem. Znamená to tedy, že vrcholí o půlnoci a je pozorovatelná od soumraku do rozbřesku. V průběhu dalších měsíců se tedy její pozorovatelnost bude krátit, ovšem s výhodou toho, že ji budeme moci pozorovat už po soumraku. Nejlepší období tak přináší měsíce duben a květen, během kterých bude planeta doslova „vévodit“ večernímu nebi. Ne kvůli výraznému jasu, ale jako jediná planeta pozorovatelná hned po západu Slunce.
Sklon a vzhled Saturnových prstenců.
Planetu najdeme skutečně snadno – je nyní na počátku jara nejvýraznějším objektem, který na východním obzoru spatříme. Postupem času bude ale ke spatření stále výš a výš nad horizontem a přibližně koncem dubna už zcela „ovládne“ oblohu. Tehdy ji po západu Slunce najdeme poměrně vysoko nad jižním obzorem. K jejímu nalezení nám kromě vlastního jasu napomůže i útvar na obloze známý jako „Velký vůz“. Ten bude v dubnu po soumraku přímo v nadhlavníku. Pokud se tedy v době maximální výšky „Velkého vozu“ postavíme tak, abychom měli před očima jih, napůl cesty mezi obzorem a „Velkým vozem“ najdeme právě zmíněnou planetu. K jejímu rozpoznání také napomůže fakt, že vzhledem k pozorovatelnému úhlovému průměru (oproti bodovým hvězdám) na ní nemá až tak velký vliv neklid zemské atmosféry, a tak se nažloutlá planeta vůči ostatním hvězdám netřepotá.

A v čem že je letos tak zajímavá? Tato plynná planeta je se svým průměrem přes 120 tisíc km hned po Jupiteru největší ve Sluneční soustavě. Její dominantou jsou především krásné a rozsáhlé prstence, které můžeme bez větších obtíží spatřit už menším dalekohledem. V minulých letech jsme se o tom mohli nejednou přesvědčit. Osa rotace planety (i prstenců) je však skloněna vůči ekliptice (rovině zemské dráhy) o necelých 27°. Při svém oběhu okolo Slunce, což trvá asi 30 let, se nám tak zdá, že planeta své prstence vůči nám pomalu naklápí. Samozřejmě si můžeme položit otázku: Co se stane, když se rovina prstenců ztotožní s rovinou ekliptiky (a budeme se tedy na prstence dívat „z boku“)? Spatříme je i tehdy?

Odpověď je snadná. Nespatříme. Prstence jsou složeny z malých kamenů o průměru maximálně několika desítek metrů. Při takové vzdálenosti, jaká nás od Saturnu dělí, bychom museli mít extra-obří dalekohled, aby se jeho rozlišovací schopnost pohybovala v hodnotách, při nichž můžeme vidět tělesa o průměru několika metrů ze vzdálenosti přes 1 miliardu kilometrů (která nás od Saturnu dělí). V dnešní době to i přes technickou pokročilost nedokážeme. Proto se musíme smířit s tím, že i nadále nás bude provázet periodicky opakující se dochvilné zmizení prstenců z dohledu, což má za následek několikatýdenní nudný vzhled planety ve formě „obyčejného“ kotoučku. Dochází k tomu vždy jednou za necelých 15 let. A to je právě letos. Samotné zmizení prstenců si nevychutnáme, nebo? k tomu dojde na sklonku srpna a září, kdy planeta zmizí v oslnivé záři denního světla. Ale budeme moci sledovat doslova každým dnem se zužující prstence.

Zvláštní pohled Saturnovy prstence nabízejí už nyní. Při pohledu větším dalekohledem to vypadá, jakoby kotouček planety dělila na dvě půlky jakási ostrá břitva. V okolí planety samozřejmě nalezneme i její nejjasnější měsíce, především pak tajuplný Titan, jehož obklopuje velmi zajímavá uhlovodíková atmosféra.

Díky současnému sklonu roviny prstenců a tedy i rotace Saturnu máme možnost být svědky ještě jedné zajímavé série úkazů. Podobně jako u Jupiteru lze pozorovat zákryty, výstupy a přechody Saturnových nejjasnějších satelitů zpoza planety či před ní. Výkonnějšími přístroji pak spatříme i stíny Saturnových měsíců vrhané na mateřskou planetu. Předpovědi těchto úkazů najdete například v Hvězdářské ročence.

Za zmínku také stojí fakt, že první člověk, který Saturnovy prstence spatřil, nebyl nikdo jiný než italský astronom Galileo Galilei. A je tomu už přesně 400 let, kdy přiřkl při pohledu svým malým přístrojem planetě přezdívku „planeta s ušima“ nebo „trojitá planeta“. A nejen pro tato jeho pozorování letos tak mohutně slavíme Mezinárodní rok astronomie…

Petr Horálek, 08. 03. 2009, 13:09
Další články v kategorii Astronomie :
  •   V PONDĚLÍ 7. SRPNA VEČER VYJDE NAD ČESKÝ OBZOR ČÁSTEČNĚ ZATMĚLÝ ÚPLNĚK
  •   V SOBOTU 11. ÚNORA NASTANE POLOSTÍNOVÉ ZATMĚNÍ MĚSÍCE
  •   Meteorický roj Kvadrantidy zahájí rok 2017 bohatý na astronomické úkazy
  •   SUPERÚPLNĚK 14. LISTOPADU 2016
  •   V PÁTEK 16. ZÁŘÍ NASTANE POLOSTÍNOVÉ ZATMĚNÍ MĚSÍCE
  •   KDY LETOS NASTANOU MAXIMA METEORICKÉHO ROJE PERSEID?
  •   V PONDĚLÍ 9. KVĚTNA NASTANE VZÁCNÝ PŘECHOD MERKURU PŘED SLUNCEM
  •   MEZINÁRODNÍ TÝM VĚDCŮ ZACHYTIL PŘI ZATMĚNÍ SLUNCE NEJOSTŘEJŠÍ LETÍCÍ STÍNY
  •   GEMINIDY MAJÍ VELMI PŘÍZNIVÉ PODMÍNKY, V NOCI NA ÚTERÝ ZAZÁŘÍ PŘES 1000 METEORŮ
  •   NA STÁTNÍ SVÁTEK SV. VÁCLAVA SPATŘÍME ÚPLNÉ ZATMĚNÍ MĚSÍCE
  •   V NOCI ZE 12. NA 13. SRPNA VYVRCHOLÍ METEORICKÝ ROJ PERSEIDY

  • Hlavní zprávy:
  • KOLABUJÍCÍ HVĚZDA DALA VZNIK ČERNÉ DÍŘE
  • MIMOŘÁDNĚ PŘÍZNIVÝ NÁVRAT KOMETY 41P/TUTTLE-GIACOBINI-KRESÁK
  • HST ZACHYTIL HRU STÍNŮ ODHALUJÍCÍ MOŽNOU PLANETU
  • TAJEMNÁ ZÁŘE UMÍRAJÍCÍ HVĚZDY
  • KOSMICKÝ TELESKOP ZACHYTIL STOPY VODNÍCH VÝTRYSKŮ NA JUPITEROVĚ MĚSÍCI EUROPA
  • KOSMICKÝ TELESKOP HST VYFOTOGRAFOVAL POLÁRNÍ ZÁŘE NA JUPITERU
  • KOSMICKÝ TELESKOP ZACHYTIL JETY ROTUJÍCÍ S KOMETOU 252P/LINEAR
  • KOSMICKÝ TELESKOP VYFOTOGRAFOVAL MARS V DOBĚ, KDY BYL ZEMI NEJBLÍŽE
  • HST OBJEVIL REKORDNĚ VZDÁLENOU GALAXII
  • OBŘÍ KOSMICKÉ MRAČNO SE JAKO BUMERANG VRACÍ DO NAŠÍ GALAXIE
  • PRACHOVÉ SPIRÁLY KOLEM MLADÝCH HVĚZD MOHOU VYZRADIT PŘÍTOMNOST MASIVNÍCH PLANET

  • Navštivte naši fotogalerii

    Nejnovější snímek:
    Galaxie NGC 891. Fotografovano: 29. 9. 2017 1h 57m UT

    Tyto stránky jsou optimalizovány pro rozlišení 1024x768 a využívají tyto technologie.

    ISSN 1214-7095, RSS