Vstup pro editory:
Vstup pro členy EAI
EAI E-MAIL VIDEOGALERIE ASTRO-FOTOGALERIE FOTOGALERIE PŘEDPLATNÉ KONTAKTY
Sdružení astronomů amaterů a profesionalů, kteří mají zájem o novinky v astronomii.(více...)

Expresní astronomické informace

Vyhledávání:

14.12.2017, 01:40 CET
Juliánské datum: 2458101.53
Brno - soumrak (9° ↓): 15h 55m UT
Brno - svítání (9° ↓): 5h 41m UT
Max.délka pozorování: 13.8 hod.
Novinky z astronomie
Dalekohled HST
Novinky z kosmonautiky
Komety a asteroidy
Stelární astronomie
X-ray astronomie

Východy a západy pro Brno v UT

(↑ 02:28) Měsíc (↓ 13:14)

Stáří (dny): 25.5

(↑ 06:45) Slunce (↓ 14:51)

Foto: SOHO

  Webcam

CHMI aktuální počasí:
Mt Pa#2 ** Hradec Králové


ARCHÍV ČLÁNKŮ
(do r. 2003)

Hlavní stránka Astronomie X-ray Astronomie Kosmonautika Komety, asteroidy Dalekohled HST Sonda Galileo Sonda NEAR
POZOROVÁNÍ
CCD pozorování, Brno CCD DATEL Monte Pa #2 - info Hradec Králové - Martin Lehký Astro technika
Doporučujeme

Nejbližší zatmění Slunce a Měsíce
Astrofoto archiv - Halleyova kometa 1985/1986 Kometa Hale-Bopp Kometa Ikeya-Zhang
Zajímavé linky Eva Neureiterová
Komety,Meteory a další ČAS

ČERNÁ DÍRA VE STŘEDU GALAXIE


Obr. 1. 26.9.2008 vydala evropská organizace EOS zprávu týmu německých stronomů "Monitoring stellar orbits around the massive black hole in the galactic center" o proměření černé díry v centru Galaxie. Podle zprávy je hmotnost této černé díry (4.31±0,36)106.MSlunce = (8,56±0,72).1036 kg a je ve vzdálenosti 8.33±0,17 kpc = 27156±554 sv.let. Černá díra je ve zprávě nazvána SgrA*. Je v souhvězdí Střelce v místě, kde je Mléčná dráha nejširší. Na obloze najdeme toto místo, když prodloužíme směr Polárka - Vega, nebo přibližně směr Polárka - souhvězdí Labutě, do Mléčné dráhy. Místo je na severní polokouli viditelné jen v letních měsících.
Proměření SgrA* je kosmologicky historická událost. Do tohoto proměření byly černé díry hypotetickými objekty, po něm jsou objekty pozorovatelnými a měřitelnými. Přirovnal bych to k Magalhaesově obeplutí Země. Do obeplutí Země všichni vzdělanci věřili, že je Země kulatá. Po obeplutí všichni, i ti co o tom nikdy moc nepřemýšleli, museli vzít na vědomí, že je Země kulatá.Obr. 2.
Pozorování SgrA* probíhalo od roku 1992. Byl v něm sledován pohyb 28 hvězd kolem ohniska, ve kterém je pozorován nepatrný objekt, který může, ale nemusí být SgrA*. Střed Galaxie je hustě naplněn vesmírným prachem, tímto prachem světelné paprsky neprocházejí. Hvězdy obíhající černou díru SgrA* nejsou proto opticky pozorovatelné. Vidíme to i z toho, že k proměřování nemohlo být použito Hubblova kosmického dalekohledu, který pozoruje vesmír "jen" v optickém záření. Hvězdy okolo SgrA* jsou pozorovatelné jen infračervenými paprsky, které poněkud rozptýleny vesmírným prachem procházejí. K pozorování byly zpočátku používány jihoamerický 3,5 metrový dalekohled NTT (New Technology Telescope) a desetimetrový dalekohled Keck na havajské sopce Mauna Kea, později jihoamerické spřažené 8,2 metrové teleskopy VLT (Very Large Telescope). Pozemské dalekohledy mají ovšem nevýhodu, že jejich obraz je rozostřen pohybem atmosféry. Všechny použité teleskopy musely proto být vybaveny mechanismem osvícení atmosféry laserovým paprskem a odečítáním naměřeného chvění atmosféry.Obr. 3. a 4.
První obrázek ukazuje stav pozorování v roce 2004. Tehdy změřené dráhy hvězd jsou vytečkovány. Je to jen popularizační obrázek, tečky nejsou pozorované polohy hvězd, hvězdy obíhají ohnisko příslušné elipsy proměnlivou rychlostí, pozorované polohy hvězd nemohou být na dráze rozloženy rovnoměrně.
Druhý obrázek je převzat ze zprávy. Ukazuje dráhy všech hvězd, které byly pozorovány.
V roce 2008 se dráha hvězdy nazvané S2 uzavřela. Její dráhu ukazuje třetí obrázek. Uzavřením dráhy bylo naměřeno dostatečné množství podkladů k výpočtu. Obrázek ukazuje, jak složitá jsou současná astronomická pozorování. Už to není práce jednoho vynikajícího astronoma, ale odborná práce celých teamů techniků, astronomů, fyziků a matematiků. Z obrázku vidíme, že teleskopy byly schopné určit jen pravděpodobnou polohu hvězd, vyznačenou na obrázku modrými ploškami. Z těchto plošek určili matematici nejpravděpodobnější polohu hvězd, označenou na obrázku černými tečkami. Z hodnot radiálních rychlostí, které jsou vyneseny na dalším obrázku, přepočetli potom dráhu S2 z roviny pozorování, tj. z roviny kolmé na směr sluneční soustava - SgrA*, do její skutečné roviny. Pak nastoupili teoretičtí fyzikové, z vypočtené dráhy určili, že dráha leží sice v extrémně silném gravitačním poli, že je však možné ji počítat Keplerovými zákony a výpočet zpřesňovat relativistickými odchylkami způsobenými silným gravitačním polem.
To, že byla hmotnost a poloha SgrA* vypočítána v podstatě Keplerovými zákony, má určitou nevýhodu. Keplerovými zákony lze spočítat jen hmotnost a polohu centrálního tělesa soustavy. Nelze spočítat jeho velikost a další z velikosti odvozené parametry. Na astronomickým měřením potvrzenou odpověď na otázku, zda má černá díra vždy nulový průměr, či zda je její průměr pro některého pozorovatele někdy nenulový a na s tím související astronomickým měřením potvrzenou odpověď na otázku, zda má černá díra vždy nebo jen někdy nekonečnou hustotu, si budeme muset ještě několik let počkat.

(Jiří Rada)

Dalibor Hanžl, 26. 02. 2009, 12:29
Další články v kategorii Astronomie :
  •   V PONDĚLÍ 7. SRPNA VEČER VYJDE NAD ČESKÝ OBZOR ČÁSTEČNĚ ZATMĚLÝ ÚPLNĚK
  •   V SOBOTU 11. ÚNORA NASTANE POLOSTÍNOVÉ ZATMĚNÍ MĚSÍCE
  •   Meteorický roj Kvadrantidy zahájí rok 2017 bohatý na astronomické úkazy
  •   SUPERÚPLNĚK 14. LISTOPADU 2016
  •   V PÁTEK 16. ZÁŘÍ NASTANE POLOSTÍNOVÉ ZATMĚNÍ MĚSÍCE
  •   KDY LETOS NASTANOU MAXIMA METEORICKÉHO ROJE PERSEID?
  •   V PONDĚLÍ 9. KVĚTNA NASTANE VZÁCNÝ PŘECHOD MERKURU PŘED SLUNCEM
  •   MEZINÁRODNÍ TÝM VĚDCŮ ZACHYTIL PŘI ZATMĚNÍ SLUNCE NEJOSTŘEJŠÍ LETÍCÍ STÍNY
  •   GEMINIDY MAJÍ VELMI PŘÍZNIVÉ PODMÍNKY, V NOCI NA ÚTERÝ ZAZÁŘÍ PŘES 1000 METEORŮ
  •   NA STÁTNÍ SVÁTEK SV. VÁCLAVA SPATŘÍME ÚPLNÉ ZATMĚNÍ MĚSÍCE
  •   V NOCI ZE 12. NA 13. SRPNA VYVRCHOLÍ METEORICKÝ ROJ PERSEIDY

  • Hlavní zprávy:
  • KOLABUJÍCÍ HVĚZDA DALA VZNIK ČERNÉ DÍŘE
  • MIMOŘÁDNĚ PŘÍZNIVÝ NÁVRAT KOMETY 41P/TUTTLE-GIACOBINI-KRESÁK
  • HST ZACHYTIL HRU STÍNŮ ODHALUJÍCÍ MOŽNOU PLANETU
  • TAJEMNÁ ZÁŘE UMÍRAJÍCÍ HVĚZDY
  • KOSMICKÝ TELESKOP ZACHYTIL STOPY VODNÍCH VÝTRYSKŮ NA JUPITEROVĚ MĚSÍCI EUROPA
  • KOSMICKÝ TELESKOP HST VYFOTOGRAFOVAL POLÁRNÍ ZÁŘE NA JUPITERU
  • KOSMICKÝ TELESKOP ZACHYTIL JETY ROTUJÍCÍ S KOMETOU 252P/LINEAR
  • KOSMICKÝ TELESKOP VYFOTOGRAFOVAL MARS V DOBĚ, KDY BYL ZEMI NEJBLÍŽE
  • HST OBJEVIL REKORDNĚ VZDÁLENOU GALAXII
  • OBŘÍ KOSMICKÉ MRAČNO SE JAKO BUMERANG VRACÍ DO NAŠÍ GALAXIE
  • PRACHOVÉ SPIRÁLY KOLEM MLADÝCH HVĚZD MOHOU VYZRADIT PŘÍTOMNOST MASIVNÍCH PLANET

  • Navštivte naši fotogalerii

    Nejnovější snímek:
    Galaxie NGC 891. Fotografovano: 29. 9. 2017 1h 57m UT

    Tyto stránky jsou optimalizovány pro rozlišení 1024x768 a využívají tyto technologie.

    ISSN 1214-7095, RSS