Vstup pro editory:
Vstup pro členy EAI
EAI E-MAIL VIDEOGALERIE ASTRO-FOTOGALERIE FOTOGALERIE PŘEDPLATNÉ KONTAKTY
Sdružení astronomů amaterů a profesionalů, kteří mají zájem o novinky v astronomii.(více...)

Expresní astronomické informace

Vyhledávání:

13.12.2017, 15:53 CET
Juliánské datum: 2458101.12
Brno - soumrak (9° ↓): 15h 55m UT
Brno - svítání (9° ↓): 5h 40m UT
Max.délka pozorování: 13.8 hod.
Novinky z astronomie
Dalekohled HST
Novinky z kosmonautiky
Komety a asteroidy
Stelární astronomie
X-ray astronomie

Východy a západy pro Brno v UT

(↑ 01:23) Měsíc (↓ 12:49)

Stáří (dny): 25.1

(↑ 06:45) Slunce (↓ 14:51)

Foto: SOHO

  Webcam

CHMI aktuální počasí:
Mt Pa#2 ** Hradec Králové


ARCHÍV ČLÁNKŮ
(do r. 2003)

Hlavní stránka Astronomie X-ray Astronomie Kosmonautika Komety, asteroidy Dalekohled HST Sonda Galileo Sonda NEAR
POZOROVÁNÍ
CCD pozorování, Brno CCD DATEL Monte Pa #2 - info Hradec Králové - Martin Lehký Astro technika
Doporučujeme

Nejbližší zatmění Slunce a Měsíce
Astrofoto archiv - Halleyova kometa 1985/1986 Kometa Hale-Bopp Kometa Ikeya-Zhang
Zajímavé linky Eva Neureiterová
Komety,Meteory a další ČAS

BLÍŽÍ SE SETKÁNÍ VENUŠE S JUPITEREM aneb OBDOBÍ PRO MYLNÁ HLÁŠENÍ UFO


Venuše a Jupiter ve Střelci 19. listopadu 2008. Foto: Jimmy Westlake.Na večerní obloze hned po západu Slunce je v těchto dnech při jasném počasí možné spatřit velmi jasný objekt. Jedná se o planetu Venuši, která se pomalu „dere“ z denní oblohy na večerní oblohu. V průběhu soumraku pak nalezneme od Venuše severovýchodním směrem druhý nápadný objekt. Tím je planeta Jupiter, kterou jsme mohli pozorovat v období léta celonočně a na podzim v první polovině noci. Obě dvě tato tělesa nám v následujících dvou týdnech připraví zajímavou podívanou.

Venuše leží v současné době od Země ve vzdálenosti kolísající okolo 180 milionů km. Na obloze ji poznáme snadno, nebo? po západu Slunce ji při odkrytém jihozápadním obzoru lze pozorovat jako „Večernici“ (tj. první nebeský objekt viditelný hned po západu Slunce). Při dobrém zraku a vhodných podmínkách je spatřitelná ještě v době, kdy je Slunce nad obzorem. Momentálně totiž dosahuje hvězdné velikosti okolo -4.1 magnitudy, což z ní dělá hned po Slunci a Měsíci nejjasnější objekt oblohy. Měsíc se navíc 27. listopadu dostane do fáze novu, takže pomyslné „žezlo“ 2. nejjasnějšího objektu získává právě Venuše.

Na obloze již v době soumraku vypadá jako nápadná stříbřitá hvězda, která „nebliká“ To je způsobeno tím, že planety oproti hvězdám posílají do zemské atmosféry (a následně k pozorovateli) širší svazek paprsků (o průměru několika úhlových vteřin). Naopak hvězdy i v největších dalekohledech vypadají jako pouhé body, protože jejich vzdálenost je i přes jejich ohromné rozměry příliš velká na to, abychom je rozeznali jako kotouček (výjimku tvoří snad jen rudý veleobr Betelgeuze v souhvězdí Orionu, u kterého bylo možné Hubbleovým kosmickým teleskopem rozlišit malý disk). Zemská atmosféra pak světelnému paprsku připravuje překážky v podobě teplotních rozdílů, rozdílů hustoty a indexu lomu. Z toho důvodu do oka pozorovatele nedopadá z hvězdy vždy stejný tok světla (občas je odkloněno jinam), světlo se pak jeví přerušované (či různě měnící svou barvu, což je patrné například u Síria v souhvězdí Velkého psa) a hvězda nám jakoby bliká. U planet, jak již bylo psáno, jde k oku pozorovatele v průměru úhlově patrný svazek světla, a tudíž nějaké změny jsou patrny až v dalekohledu, kde se v různých místech kotoučku projeví různý lom světla jako jakési chvění (případně i změny barvy v důsledku rozdílného indexu lomu krátkých a dlouhých vlnových délek viditelného světla).

Při nízké poloze Venuše se však naskýtá příležitost k mnoha optickým klamům, nebo? vzdálený, jasný a pro oko bodový zdroj světla je na obloze samozřejmě velmi kontrastní a při malé výšce nad obzorem některým může připadat, že se Venuše vůči temnému obzoru mírně „pohybuje“. Je to způsobeno tím, že naše oko v nočních podmínkách hledá sebemenší náznak pohybu, aby bylo schopno rozeznat jednotlivá pozorovaná tělesa ve svém zorném poli a vykonává tak velmi malé kmity. Ve dne si toho nevšimneme, ale v noci se nám pak může zdát, že i statické (ale jasné a bodové) zdroje světla konají jakýsi malý pohyb. Z toho důvodu se také Venuše v období, kdy bývá na večerní obloze nízko nad obzorem (či je na obloze poblíž vzdálených domů a stromů na horizontu) stává terčem neznalých pozorovatelů, kteří jí snadno přiřknou zkratku UFO a ihned to oznamují na nejbližších hvězdárnách, v horším případě lidem zabývajícím se propagací pavěd.

Planetu Jupiter nalezneme vskutku nedaleko severovýchodním směrem. Každým dnem se Venuše k Jupiteru na obloze přiblíží asi o 1°. Ve skutečnosti však obě planety dělí asi 4.8 AU (AU = Astronomická jednotka, je to asi 150 milionů km). V příštím týdnu už budou planety tak blízko, že vytvoří v souhvězdí Střelce vskutku fotogenickou dvojici planet. V době soumraku je navíc možné pozorovat na obloze podivné purpurové zabarvení, což způsobuje rozptylující se prach ze srpnové erupce aljašské sopky Kasatoschi, který se pomalu rozprostírá nad celou severní polokoulí. Poměrně výrazný byl tento jev poměrně nedávno – v pondělí 17. listopadu večer. Na městy neosvětlené obloze se nebe zabarvilo do světle fialového nádechu, který k obzoru přecházel do jasné oranžové barvy připomínající vzdálený hořící les.

Nejblíže budou na obloze planety v pondělí 1. prosince. Tehdy je bude dělit úhlová vzdálenost přibližně 2° a aby toho nebylo málo, dvojici doplní i Měsíc ve fázi úzkého srpku a po 17. hodině večerní dojde k další nevídané podívané – Měsíc planetu Venuši zakryje, a to sluncem přímo neosvětlenou částí kotouče (bude patrný pouze popelavý svit způsobený slunečním světlem, které k Měsíci rozptyluje zemská atmosféra). Obě tělesa (Venuši a Jupiter) teď můžeme sledovat od soumraku přibližně do 18:30. K zákrytu Venuše Měsícem pak připravujeme samostatný článek, který bude zveřejněn v průběhu příštího týdne.

Po maximálním přiblížení se obě tělesa začnou od sebe úhlově vzdalovat. Ještě však minimálně v průběhu prvního prosincového týdne, kdy se Venuše začne sunout nad východním směrem od Jupiteru, bude na obě planety zajímavý pohled.

Zdroje
[1] Hvězdářská ročenka 2008, P. Příhoda a kol.; HaP Praha a AVČR, 2007

Petr Horálek, 21. 11. 2008, 12:35
Další články v kategorii Astronomie :
  •   V PONDĚLÍ 7. SRPNA VEČER VYJDE NAD ČESKÝ OBZOR ČÁSTEČNĚ ZATMĚLÝ ÚPLNĚK
  •   V SOBOTU 11. ÚNORA NASTANE POLOSTÍNOVÉ ZATMĚNÍ MĚSÍCE
  •   Meteorický roj Kvadrantidy zahájí rok 2017 bohatý na astronomické úkazy
  •   SUPERÚPLNĚK 14. LISTOPADU 2016
  •   V PÁTEK 16. ZÁŘÍ NASTANE POLOSTÍNOVÉ ZATMĚNÍ MĚSÍCE
  •   KDY LETOS NASTANOU MAXIMA METEORICKÉHO ROJE PERSEID?
  •   V PONDĚLÍ 9. KVĚTNA NASTANE VZÁCNÝ PŘECHOD MERKURU PŘED SLUNCEM
  •   MEZINÁRODNÍ TÝM VĚDCŮ ZACHYTIL PŘI ZATMĚNÍ SLUNCE NEJOSTŘEJŠÍ LETÍCÍ STÍNY
  •   GEMINIDY MAJÍ VELMI PŘÍZNIVÉ PODMÍNKY, V NOCI NA ÚTERÝ ZAZÁŘÍ PŘES 1000 METEORŮ
  •   NA STÁTNÍ SVÁTEK SV. VÁCLAVA SPATŘÍME ÚPLNÉ ZATMĚNÍ MĚSÍCE
  •   V NOCI ZE 12. NA 13. SRPNA VYVRCHOLÍ METEORICKÝ ROJ PERSEIDY

  • Hlavní zprávy:
  • KOLABUJÍCÍ HVĚZDA DALA VZNIK ČERNÉ DÍŘE
  • MIMOŘÁDNĚ PŘÍZNIVÝ NÁVRAT KOMETY 41P/TUTTLE-GIACOBINI-KRESÁK
  • HST ZACHYTIL HRU STÍNŮ ODHALUJÍCÍ MOŽNOU PLANETU
  • TAJEMNÁ ZÁŘE UMÍRAJÍCÍ HVĚZDY
  • KOSMICKÝ TELESKOP ZACHYTIL STOPY VODNÍCH VÝTRYSKŮ NA JUPITEROVĚ MĚSÍCI EUROPA
  • KOSMICKÝ TELESKOP HST VYFOTOGRAFOVAL POLÁRNÍ ZÁŘE NA JUPITERU
  • KOSMICKÝ TELESKOP ZACHYTIL JETY ROTUJÍCÍ S KOMETOU 252P/LINEAR
  • KOSMICKÝ TELESKOP VYFOTOGRAFOVAL MARS V DOBĚ, KDY BYL ZEMI NEJBLÍŽE
  • HST OBJEVIL REKORDNĚ VZDÁLENOU GALAXII
  • OBŘÍ KOSMICKÉ MRAČNO SE JAKO BUMERANG VRACÍ DO NAŠÍ GALAXIE
  • PRACHOVÉ SPIRÁLY KOLEM MLADÝCH HVĚZD MOHOU VYZRADIT PŘÍTOMNOST MASIVNÍCH PLANET

  • Navštivte naši fotogalerii

    Nejnovější snímek:
    Galaxie NGC 891. Fotografovano: 29. 9. 2017 1h 57m UT

    Tyto stránky jsou optimalizovány pro rozlišení 1024x768 a využívají tyto technologie.

    ISSN 1214-7095, RSS