Vstup pro editory:
Vstup pro členy EAI
EAI E-MAIL VIDEOGALERIE ASTRO-FOTOGALERIE FOTOGALERIE PŘEDPLATNÉ KONTAKTY
Sdružení astronomů amaterů a profesionalů, kteří mají zájem o novinky v astronomii.(více...)

Expresní astronomické informace

Vyhledávání:

13.12.2017, 15:59 CET
Juliánské datum: 2458101.12
Brno - soumrak (9° ↓): 15h 55m UT
Brno - svítání (9° ↓): 5h 40m UT
Max.délka pozorování: 13.8 hod.
Novinky z astronomie
Dalekohled HST
Novinky z kosmonautiky
Komety a asteroidy
Stelární astronomie
X-ray astronomie

Východy a západy pro Brno v UT

(↑ 01:23) Měsíc (↓ 12:49)

Stáří (dny): 25.1

(↑ 06:45) Slunce (↓ 14:51)

Foto: SOHO

  Webcam

CHMI aktuální počasí:
Mt Pa#2 ** Hradec Králové


ARCHÍV ČLÁNKŮ
(do r. 2003)

Hlavní stránka Astronomie X-ray Astronomie Kosmonautika Komety, asteroidy Dalekohled HST Sonda Galileo Sonda NEAR
POZOROVÁNÍ
CCD pozorování, Brno CCD DATEL Monte Pa #2 - info Hradec Králové - Martin Lehký Astro technika
Doporučujeme

Nejbližší zatmění Slunce a Měsíce
Astrofoto archiv - Halleyova kometa 1985/1986 Kometa Hale-Bopp Kometa Ikeya-Zhang
Zajímavé linky Eva Neureiterová
Komety,Meteory a další ČAS

ASTRONOMOVÉ OBJEVILI PÁSY PLANETEK U HVĚZDY EPSILON ERIDANI


NASA Spitzer Space Telescope se zasloužil o další významný objev – s jeho pomocí se týmu astronomů podařilo u blízké hvězdy Epsilon Eridani detekovat dva pásy kamenných planetek a vnější pás tvořený ledovými tělesy.

Vnitřní pás kamenných planetek je rozměrem a polohou velmi podobný hlavnímu pásu planetek naší Sluneční soustavy, který se nachází mezi Marsem a Jupiterem. Vnější pás planetek obsahuje asi 20-krát více materiálu – hmotností se blížící našemu Měsíci. Pokud by se tento pás nacházel v naší Sluneční soustavě byl by v prostoru poblíž planety Uran. Třetí objevený pás, tvořený ledovými tělesy, se rozkládá přibližně v rozmezí 35 až 100 AU od Epsilon Eridani a je obdobou Kuiperova pásu. Pouze je mnohem větší a osahuje asi 100-krát více materiálu.
Epsilon Eridani je devátou nejbližší hvězdou – její světlo k nám putuje přibližně 10,5 roku. Velmi mladá hvězda, jejíž stáří je odhadováno na 850 milionů let, je ve skutečnosti jen o něco menší a chladnější než naše Slunce. Podobnost podtrhuje planetární systém a přítomnost nově objevených pásů planetek. Studiem systému Epsilon Eridani tak můžeme získat relevantní poznatky o tom jak asi mohl vypadat náš Solární systém v ranném stadiu vývoje a naopak. Pozorování mohou být užitečné při ověřování teoretických modelů.

Například teoretické práce týkající se velikosti Kuiperova pásu v minulosti nám napovídají, že byl mnohem větší a hmotnější. Což je v souladu s tím co astronomé objevili u Epsilon Eridani. Když bylo Slunce stejně mladé, vypadal Kuiperův pás s největší pravděpodobností téměř identicky.

K úbytku hmoty docházelo v následujícím období pozvolně – především díky srážkám a vzájemnému gravitačnímu působení jednotlivých členů Kuiperova pásu a gravitačnímu působení velkých planet Sluneční soustavy. S velkou pravděpodobností však došlo i k náhlému a masivnímu úbytku hmoty – příčinou mohla být migrace velkých planet, nebo náhodný průlet poměrně hmotného tělesa z mezihvězdného prostoru. Mocná gravitace pak dokázala destabilizovat dráhy velkému počtu členů pásu. Některá tělesa byla vymrštěna do mezihvězdného prostoru a zbylá část se vydala na pou? do vnitřní části Sluneční soustavy. Nastalo tak období nazývané Late Heavy Bombardment – velké bombardování. Pozůstatky můžeme dodnes obdivovat například v podobě gigantických měsíčních kráterů – některé byly zality i lávou a vznikla měsíční moře. Zasažena byla i naše planeta, nicméně všechny stopy již dávno zahladila vulkanická činnost a eroze.

Planetární systém Epsilon Eridani má zatím jediného známého člena, planetu hmotnější než Jupiter obíhající ve vzdálenosti 3,4 AU. Objev planetkových pásů však zcela jasně indikuje, že by se v jejich blízkosti měly nacházet další dvě planety, které právě svojí gravitací formují hranice a vytvářejí mezery mezi pásy – podobně jako malé měsíce Saturnu obíhající v jeho prstencích jsou příčinou mezer v proudu částic. Dvojice navržených hypotetických planet by měla mít hmotnost mezi Neptunem a Jupitrem.

Původní práce v rozsahu 46 stran „Epsilon Eridani's Planetary Debris Disk: Structure and Dynamics based on Spitzer and CSO Observations“ od autorů D. Backman, M. Marengo, K. Stapelfeldt, K. Su, D. Wilner, C. D. Dowell, D. Watson, J. Stansberry, G. Rieke, T. Megeath, G. Fazio, M. Werner je ke stažení na ArXivu http://arxiv.org/PS_cache/arxiv/pdf/0810/0810.4564v1.pdf.

Martin Lehký, 07. 11. 2008, 15:25
Další články v kategorii Astronomie :
  •   V PONDĚLÍ 7. SRPNA VEČER VYJDE NAD ČESKÝ OBZOR ČÁSTEČNĚ ZATMĚLÝ ÚPLNĚK
  •   V SOBOTU 11. ÚNORA NASTANE POLOSTÍNOVÉ ZATMĚNÍ MĚSÍCE
  •   Meteorický roj Kvadrantidy zahájí rok 2017 bohatý na astronomické úkazy
  •   SUPERÚPLNĚK 14. LISTOPADU 2016
  •   V PÁTEK 16. ZÁŘÍ NASTANE POLOSTÍNOVÉ ZATMĚNÍ MĚSÍCE
  •   KDY LETOS NASTANOU MAXIMA METEORICKÉHO ROJE PERSEID?
  •   V PONDĚLÍ 9. KVĚTNA NASTANE VZÁCNÝ PŘECHOD MERKURU PŘED SLUNCEM
  •   MEZINÁRODNÍ TÝM VĚDCŮ ZACHYTIL PŘI ZATMĚNÍ SLUNCE NEJOSTŘEJŠÍ LETÍCÍ STÍNY
  •   GEMINIDY MAJÍ VELMI PŘÍZNIVÉ PODMÍNKY, V NOCI NA ÚTERÝ ZAZÁŘÍ PŘES 1000 METEORŮ
  •   NA STÁTNÍ SVÁTEK SV. VÁCLAVA SPATŘÍME ÚPLNÉ ZATMĚNÍ MĚSÍCE
  •   V NOCI ZE 12. NA 13. SRPNA VYVRCHOLÍ METEORICKÝ ROJ PERSEIDY

  • Hlavní zprávy:
  • KOLABUJÍCÍ HVĚZDA DALA VZNIK ČERNÉ DÍŘE
  • MIMOŘÁDNĚ PŘÍZNIVÝ NÁVRAT KOMETY 41P/TUTTLE-GIACOBINI-KRESÁK
  • HST ZACHYTIL HRU STÍNŮ ODHALUJÍCÍ MOŽNOU PLANETU
  • TAJEMNÁ ZÁŘE UMÍRAJÍCÍ HVĚZDY
  • KOSMICKÝ TELESKOP ZACHYTIL STOPY VODNÍCH VÝTRYSKŮ NA JUPITEROVĚ MĚSÍCI EUROPA
  • KOSMICKÝ TELESKOP HST VYFOTOGRAFOVAL POLÁRNÍ ZÁŘE NA JUPITERU
  • KOSMICKÝ TELESKOP ZACHYTIL JETY ROTUJÍCÍ S KOMETOU 252P/LINEAR
  • KOSMICKÝ TELESKOP VYFOTOGRAFOVAL MARS V DOBĚ, KDY BYL ZEMI NEJBLÍŽE
  • HST OBJEVIL REKORDNĚ VZDÁLENOU GALAXII
  • OBŘÍ KOSMICKÉ MRAČNO SE JAKO BUMERANG VRACÍ DO NAŠÍ GALAXIE
  • PRACHOVÉ SPIRÁLY KOLEM MLADÝCH HVĚZD MOHOU VYZRADIT PŘÍTOMNOST MASIVNÍCH PLANET

  • Navštivte naši fotogalerii

    Nejnovější snímek:
    Galaxie NGC 891. Fotografovano: 29. 9. 2017 1h 57m UT

    Tyto stránky jsou optimalizovány pro rozlišení 1024x768 a využívají tyto technologie.

    ISSN 1214-7095, RSS