Vstup pro editory:
Vstup pro členy EAI
EAI E-MAIL VIDEOGALERIE ASTRO-FOTOGALERIE FOTOGALERIE PŘEDPLATNÉ KONTAKTY
Sdružení astronomů amaterů a profesionalů, kteří mají zájem o novinky v astronomii.(více...)

Expresní astronomické informace

Vyhledávání:

13.12.2017, 15:59 CET
Juliánské datum: 2458101.12
Brno - soumrak (9° ↓): 15h 55m UT
Brno - svítání (9° ↓): 5h 40m UT
Max.délka pozorování: 13.8 hod.
Novinky z astronomie
Dalekohled HST
Novinky z kosmonautiky
Komety a asteroidy
Stelární astronomie
X-ray astronomie

Východy a západy pro Brno v UT

(↑ 01:23) Měsíc (↓ 12:49)

Stáří (dny): 25.1

(↑ 06:45) Slunce (↓ 14:51)

Foto: SOHO

  Webcam

CHMI aktuální počasí:
Mt Pa#2 ** Hradec Králové


ARCHÍV ČLÁNKŮ
(do r. 2003)

Hlavní stránka Astronomie X-ray Astronomie Kosmonautika Komety, asteroidy Dalekohled HST Sonda Galileo Sonda NEAR
POZOROVÁNÍ
CCD pozorování, Brno CCD DATEL Monte Pa #2 - info Hradec Králové - Martin Lehký Astro technika
Doporučujeme

Nejbližší zatmění Slunce a Měsíce
Astrofoto archiv - Halleyova kometa 1985/1986 Kometa Hale-Bopp Kometa Ikeya-Zhang
Zajímavé linky Eva Neureiterová
Komety,Meteory a další ČAS

BAREVNÝ PODZIM A ZELENÁ SKLA, ČÁST PRVNÍ


Rozhledna na kopci Kle?. Foto: P. Komárek.Jak se tu již stává tradici, přinášíme další vyprávění z našich každoročních výprav do jižních Čech (nejen) za jihočeskými vltavíny. Expedice na počátku října 2008, o které se právě nyní dočtete, není rozhodně poslední tohoto podzimu. Tudíž podobně jako u V. expedice SAROS vám tedy už nyní slibujeme jedno, možná dvě další pokračování.

Svět vltavínů je lákavý. Už jenom proto, že každý si ten liboskvostný nerost rád najde s nádechem tajemství sám a pokud je ten „každý“ ještě k tomu alespoň mírně obeznámen s postatou vzniku tohoto druhu nerostu, je pro něj nález jakéhokoliv „střípku“ velkou výzvou.

Vltavíny patří do obecnější skupiny tektitů. Jsou to tedy přírodní skla vzniklá prudkým roztavením především křemičité hmoty při dopadu nějakého meteoritu na zemský povrch. Na zemi nalézáme například skla sopečná, ovšem tektity jsou mnohem vzácnější a zajímavější vznikají dopadem meteoritu, jehož tlaková vlna má právě za „vinu“ roztavení křemičité půdy v oblasti dopadu. Během následného vymrštění roztavené hmoty vysoko nad zemský povrch materiál pomalu tuhne a na zem už dopadá víceméně jako déš? „střepů kosmických katastrof“.
Hledání vltavínů: Foto: P. Komárek.
V případě vltavínů svůj impulzový úděl sehrál meteorit, který před 14,6 milióny lety dopadl do oblasti dnešního Bavorska a vytvořil dvojici kráterů Ries a Steinheim. Hmota roztavené půdy pak v roji tektitů napadala na území jižních Čech, řidčeji na jižní Moravu a jen nepatrně (podle posledních nálezů) i do odlehlých lokalit Čech. Vlivem geologických procesů a eroze se ložiska naleziš? vltavínů různě sunula po naší krajině, až skončila tam, kde nazelenalé průhledné a na skulptaci bohaté „střepy“ hledáme dnes.
Pohled z Kletě. Foto: P. Komárek.
První expedice letošního podzimu byla hodně spontánní. Naše původní hostitelka bohužel onemocněla, takže nezbývalo nic jiného, než pro mě a Petra Komárka (současného vedoucího pardubické hvězdárny) narychlo sehnat jiné ubytování. Naštěstí, a my moc děkujeme, nám opět vyšel vstříc skvělý pan František Vaclík, předseda JIHOČASu a členy známého Ebicyklu zvaný Freddy. V pátek 10. října tedy s Petrem za krásného slunného dne vyrážíme směr Vysočina a Český Krumlov. Pomalou jízdu nám zajiš?uje „masokombinát“ mnohačetných kamiónů s SPZ-kami nejbližší Evropy, by? dálnice jsou jen o kousek dál. S Petrem tedy nevěřícně kroutíme hlavou a do kontrastu s nimi nádhernou přírodu zastupuje především rozmanité babí léto plné teplých odstínů zazimujících se listnatých stromů, létající cáry pavučin a desítky rozpláclých much všeho druhu na předním skle mého bílého Peguota 205.

V Sedle u Komařic, v chaloupce pana Vaclíka, si kolem sedmé večer hovíme a vyprávíme o minulé i budoucí astronomii. Rozpravy s panem Vaclíkem jsou vždycky úžasné, plné nezapomenutelných historek nejen z pozorování noční oblohy, ale i ze setkání se slavnými osobnostmi hvězdářské síně slávy nebo z vltavínových expedic JIHOČASu, jehož je pan Vaclík předsedou.

Další den, v sobotu, nás ranní mlha dostává do typické podzimní (ne)euforie, která se však rázem mění v nadšení při loku z hrnku s ovocným čajem. Už je to takový tradiční rituál, který nesmím před výjezdem na pole opomenout. Po krátké snídani pak s Petrem nasedáme do auta a vzhůru na vltavínovou lokalitu Nesměň – Ločenice – Chlum. Už za jízdy se mlha rozpadá a nám se odkrývá krásný kolorit podzimních Novohradských hor v dáli. Jakmile parkuji, mé oblíbené pole je právě pod vedením orby, takže neváháme a kráčíme si to k nedaleké pískovně, kde by mohl vyhozený materiál prošlý těžbou možná něco obsahovat. Bohužel, k naší smůle je sice nádherné počasí, sluníčko paří jako v letním ránu, ale pole jsou suchá a ani přebytkový materiál z pískovny na tom není o moc lépe. Po prvních třech hodinách hledání mám pouze já jeden úspěch. V kapse mi vibruje mobil, a tak se špinavou rukou rozepínám zip a zvedám hovor, který nepatří nikomu jinému, než veleslavnému Makalakimu. Ten už se svou přítelkyní brázdí námi prošlé suché pole, a to dokonce s malými úspěchy. Nakonec se přeci jen každý z nás stává majitelem malého zeleného střípku (snad kromě té Martinovy přítelkyně, která si však zajisté užívá i bez tektitů), a tak s nepříliš velkou spokojeností se vrháme do plánování druhé půli dne. Nebudu již příliš natahovat, nakonec se ocitáme o kousek dál, blíže k Besednici, kde se to jen hemží pravými „kopáči“. To, že kopání vltavínů je nelegální, jim zjista nevadí – stojí u lokality v tajemném diskuzním kroužku nad malou průhlednou nádobou plnou pořádných „kusů“, o kterých mně se může jenom zdát. Jakmile nás vidí, okamžitě se hlouček rozpadá a pánové mizí. Já s ostatními zatím vycházíme mezi jámami na povrchový průzkum, avšak bezúspěšně. Komickou situaci zajiš?uje další banda kopáčů, o kterých jsme nevěděli. Z jednoho místa u obzoru se totiž z ničeho nic zjevuje jedna hlava, krumpáč, motyka, lopata ... a pak i celý chlap. S nohama na ramenou peláší pryč. Naše oči na něm zanechané rázem šokuje pohled na „zrod“ druhého kopáče z obzoru, třetího, čtvrtého ... ti chlapi tam snad bydlí ...

Po jejich odchodu se vydávám k tomu místu a nestačím se divit. Jejich evidentně čerstvou prací je jáma přes 5 metrů hluboká a 3 metry široká. A to zdaleka není tak veliká, jako jámy sousední. Je vidět, že krásné vltavíny jsou dneska vážně už spíš jen o penězích a těžbě, než o obdivu a kráse.

Ani tento výlet nám však za jinak krásného dne nenaskytl další úlovek; s Petrem se ještě vydáváme do Slavče, ale ani tam nás úspěch nečeká. S celkovým ponurým skóre vítězí Makalaki (4 malé střípky), po něm já (3 kousky) a pak Petr (1). Je nám v podstatě jasné, že zítřejší den bychom neměli promrhat bezvýsledným hledáním, ale spíš se poddat podzimní kráse jižních Čech. A taky že ano. Po (pro mě) konečně po dlouhé době pořádně prospané noci (které předcházelo krátké pozorování noční oblohy binarem 25x100 se známými a ženou pana Vaclíka), jsme se v neděli dopoledne jednoznačně rozhodli. Jede se na Kle?.

A tenhle moment pro mě opět znamenal asi nejlepší část výpravy. Výstup byl po mnohých stránkách velmi neobvyklý. Ve žni blížících se krajských voleb byla místní atrakcí volná vstupenka na lanovku pod taktovkou KDU-ČSL. Osobně nemám žádnou chu? v astronomickém článku vyjadřovat svůj politický postoj, nicméně asi vás nepřekvapí, že jsme s Petrem okamžitě začali dumat, které pak to vrcholy si asi „vzaly“ jiné politické strany. ODS Sněžku, ČSSD Říp, Zelení něco zarostlého ... Klínovec? Naše úvahy se však netěšili příliš velkému ohlasu, nebo? (logicky) pod vrcholem byla většina lidí zástupcem právě zmíněné politické strany. Kdyby dali spíš zadarmo klobásku a nenutili lidi k lenosti z volné lanovky, určitě bychom smýšleli jinak. Tak jsme dojedli chutnou zaplacenou klobásku a vydali se (taky zadarmo) po svých s cílem zdravé chůze k vrcholu.

Jemné cirry byly to jediné, co blankytnou oblohu zle malovalo, jinak příroda svítila krásnými barevnými (převážně žlutými) lesy a po půli výstupu už byla vidět stěna inverze sužující kdesi velmi daleko severní polovinu českého území. Vypadala jako uhelný prach přecházející z pevného obzoru do modré oblohy. Samozřejmě to nejkrásnější nás čekalo až na samotném vrcholu. K mému údivu ani tak teplota značně neklesla oproti teplotě tam dole a navíc nefoukal vítr. Bohužel kle?ská observatoř měla zavřeno a Josefova rozhledna byla v rekonstrukci. Takže jsme se tak poflakovali mezi kameny, z Petra postupně skapal pot, jehož objem by patrně stačil k nakrmení dětí třetího světa (vláčel k vrcholu krosnu s technikou a oblečením), zkoušeli hledat Venuši na denní obloze (kvůli lokálním cirrům bezúspěšně) a hleděli ve skulinkách mezi stromy do vzdálených šumavských vrcholů, nad nimiž se tyčily rakouské Alpy. Byly nevýrazné, ale byly tam. Ani vrchol ale politický marast neminul, námi ke Klínovci „odsouzení“ Zelení se vyskytovali zase tady. Největší obdiv tak proto patřil dvěma číšníkům, kteří v jednom kuse bez přestání čepovali a podávali mohutné řízky, či porce guláše, v místní restauraci. S Petrem jsme si poctivě vystáli frontu právě na ty řízky. A musím říct, že po tom výsostném výstupu a lezení po vrcholových skaliskách (kde jsem nedobrovolně málem zachraňoval dvě malé budoucí horolezkyně), to bylo úžasné nasycení. Spolu s malým neporušeným tektitem v ruce (nalezeným během včerejší výpravy) jsem jen holdoval krásně prožitému i zakončenému víkendu.

Do Pardubic (pod mohutnou inverzí a za šílené dopravní situace způsobené Velkou pardubickou) jsme pak dorazili k večeru s tím, že za 14 dnů využijeme státního svátku a vyrazíme na další honbu za jihočeskými vltavíny, případně odhalovat tajemství jiných jihočeských krás. Samozřejmě už (a ještě) nyní nesmím opomenout poděkování našim hostitelům – panu Vaclíkovi a jeho rodině.

(P. Horálek, 15. 10. 2008)


Dalibor Hanžl, 16. 10. 2008, 07:42
Další články v kategorii Astronomie :
  •   V PONDĚLÍ 7. SRPNA VEČER VYJDE NAD ČESKÝ OBZOR ČÁSTEČNĚ ZATMĚLÝ ÚPLNĚK
  •   V SOBOTU 11. ÚNORA NASTANE POLOSTÍNOVÉ ZATMĚNÍ MĚSÍCE
  •   Meteorický roj Kvadrantidy zahájí rok 2017 bohatý na astronomické úkazy
  •   SUPERÚPLNĚK 14. LISTOPADU 2016
  •   V PÁTEK 16. ZÁŘÍ NASTANE POLOSTÍNOVÉ ZATMĚNÍ MĚSÍCE
  •   KDY LETOS NASTANOU MAXIMA METEORICKÉHO ROJE PERSEID?
  •   V PONDĚLÍ 9. KVĚTNA NASTANE VZÁCNÝ PŘECHOD MERKURU PŘED SLUNCEM
  •   MEZINÁRODNÍ TÝM VĚDCŮ ZACHYTIL PŘI ZATMĚNÍ SLUNCE NEJOSTŘEJŠÍ LETÍCÍ STÍNY
  •   GEMINIDY MAJÍ VELMI PŘÍZNIVÉ PODMÍNKY, V NOCI NA ÚTERÝ ZAZÁŘÍ PŘES 1000 METEORŮ
  •   NA STÁTNÍ SVÁTEK SV. VÁCLAVA SPATŘÍME ÚPLNÉ ZATMĚNÍ MĚSÍCE
  •   V NOCI ZE 12. NA 13. SRPNA VYVRCHOLÍ METEORICKÝ ROJ PERSEIDY

  • Hlavní zprávy:
  • KOLABUJÍCÍ HVĚZDA DALA VZNIK ČERNÉ DÍŘE
  • MIMOŘÁDNĚ PŘÍZNIVÝ NÁVRAT KOMETY 41P/TUTTLE-GIACOBINI-KRESÁK
  • HST ZACHYTIL HRU STÍNŮ ODHALUJÍCÍ MOŽNOU PLANETU
  • TAJEMNÁ ZÁŘE UMÍRAJÍCÍ HVĚZDY
  • KOSMICKÝ TELESKOP ZACHYTIL STOPY VODNÍCH VÝTRYSKŮ NA JUPITEROVĚ MĚSÍCI EUROPA
  • KOSMICKÝ TELESKOP HST VYFOTOGRAFOVAL POLÁRNÍ ZÁŘE NA JUPITERU
  • KOSMICKÝ TELESKOP ZACHYTIL JETY ROTUJÍCÍ S KOMETOU 252P/LINEAR
  • KOSMICKÝ TELESKOP VYFOTOGRAFOVAL MARS V DOBĚ, KDY BYL ZEMI NEJBLÍŽE
  • HST OBJEVIL REKORDNĚ VZDÁLENOU GALAXII
  • OBŘÍ KOSMICKÉ MRAČNO SE JAKO BUMERANG VRACÍ DO NAŠÍ GALAXIE
  • PRACHOVÉ SPIRÁLY KOLEM MLADÝCH HVĚZD MOHOU VYZRADIT PŘÍTOMNOST MASIVNÍCH PLANET

  • Navštivte naši fotogalerii

    Nejnovější snímek:
    Galaxie NGC 891. Fotografovano: 29. 9. 2017 1h 57m UT

    Tyto stránky jsou optimalizovány pro rozlišení 1024x768 a využívají tyto technologie.

    ISSN 1214-7095, RSS