Vstup pro editory:
Vstup pro členy EAI
EAI E-MAIL VIDEOGALERIE ASTRO-FOTOGALERIE FOTOGALERIE PŘEDPLATNÉ KONTAKTY
Sdružení astronomů amaterů a profesionalů, kteří mají zájem o novinky v astronomii.(více...)

Expresní astronomické informace

Vyhledávání:

21.11.2017, 12:58 CET
Juliánské datum: 2458079
Brno - soumrak (9° ↓): 16h 2m UT
Brno - svítání (9° ↓): 5h 16m UT
Max.délka pozorování: 13.2 hod.
Novinky z astronomie
Dalekohled HST
Novinky z kosmonautiky
Komety a asteroidy
Stelární astronomie
X-ray astronomie

Východy a západy pro Brno v UT

(↑ 08:33) Měsíc (↓ 17:32)

Stáří (dny): 2.9

(↑ 06:18) Slunce (↓ 15:01)

Foto: SOHO

  Webcam

CHMI aktuální počasí:
Mt Pa#2 ** Hradec Králové


ARCHÍV ČLÁNKŮ
(do r. 2003)

Hlavní stránka Astronomie X-ray Astronomie Kosmonautika Komety, asteroidy Dalekohled HST Sonda Galileo Sonda NEAR
POZOROVÁNÍ
CCD pozorování, Brno CCD DATEL Monte Pa #2 - info Hradec Králové - Martin Lehký Astro technika
Doporučujeme

Nejbližší zatmění Slunce a Měsíce
Astrofoto archiv - Halleyova kometa 1985/1986 Kometa Hale-Bopp Kometa Ikeya-Zhang
Zajímavé linky Eva Neureiterová
Komety,Meteory a další ČAS

UVOLNĚNY PRVNÍ MATEMATICKY ZPRACOVANÉ SNÍMKY ÚPLNÉHO ZATMĚNÍ SLUNCE 1. 8. 2008: JAKÁ JE BARVA KORÓNY?


Výsledný snímek úpické expedice, která pozorovala zatmění Slunce v Novosibirsku, Kredit: Hana Druckmullerová a Miloslav Druckmuller.Fotografování úplného zatmění Slunce patří k jednomu z nejobtížnějších úkolů astronomické fotografie. Je tomu tak nejméně ze tří důvodů. Prvním a hlavním důvodem je to, že astrofotograf se potýká se zachycením úkazu s extrémně velkým kontrastem, který znemožňuje vše zachytit na jediný snímek. Klasické ani digitální fotoaparáty si nedokáží poradit s tak obrovským rozsahem jasů, který pozorujeme ve sluneční koróně. Druhým důvodem je jedinečnost okamžiku a krátký čas po který úkaz trvá. Nemáme prakticky žádný prostor k experimentování či opakování snímkování pokud nejsme s výsledky spokojeni. Příležitost pro další experiment nám příroda obvykle poskytne až po několika letech. Třetím (a určitě ne posledním) důvodem mimořádné obtížnosti fotografování úplného zatmění Slunce je skutečnost, že zpracování snímků je velmi složité a časově náročné. Zpracování vyžaduje použití úzce specializovaného software, který je vytvořen jen a pouze k tomuto účelu.

Takový software začal od roku 2002 vyvíjet prof. Druckmuller z katedry matematiky na brněnském VUT. Vyvinul nové matematické metody, které obraz koróny dokáží velmi dobře zpracovat, snímky pořízené v různých časech velmi kvalitně zaregistrují a s využitím adaptivních filtrů poskytnou takový obraz, jaký vidíme během úplného zatmění pouhým okem nebo menším dalekohledem.
Koróna ve skutečných barvách. Kredit: Miloslav Druckmuller, Peter Aniol a Vojtěch Rušin.
Na web stránce prof. Druckmullera se již objevily první zpracované snímky úplného zatmění Slunce pořízené v rámci Shadow-tracking expedic do Ruska a Mongolska. Snímek z Ruska představuje kompozici záběrů, které získala úpická expedice v areálu ionosférické observatoře Klyuchi v Novosibirsku. Vystaven je i snímek z mongolské expedice pod vedením prof. Druckmullera, která pozorovala v oblasti pouště Gobi u Bor Uzuuru. Pozoruhodný je zejména pohled na sluneční korónu v pravých barvách.
Sluneční koróna, popelavý svit a hvězdy. Kredit: Miloslav Druckmuller, Peter Aniol a Vojtěch Rušin.
Lidé často udávají různou barvu koróny, kterou vidí během úplného zatmění. Většinou uvádí, že koróna má barvu zeleno-bílou, ale také modro-bílou, žlutobílou i načervenalou. Problémem je jak lidské oko vnímá barvy a od toho odvislá definice bílé. Použijeme-li obecnou definici, že bílá odpovídá světlu fotosféry, rozeznáme (by? velmi malý, ale stále detekovatelný) rozdíl v barvě sluneční koróny. Potlačením bílé složky světla a saturací barev pak budeme schopni všechny barevné rozdíly ve vnitřní koróně velmi dobře sledovat.

Snímek, který prezentuje prof. Druckmuller vznikl složitým zpracováním jako superpozice 23 samostatných snímků (a s použitím přes dvě stovky kalibračních snímků). Má přesnou barevnou definici, včetně potlačení modré barvy oblohy, která vzniká Rayleigho rozptylem. Konečná barevná saturace byla padesátkrát zesílena.

Z čistě fyzikálního pohledu je zpracovaný snímek kompozicí elektrony rozptýleného světla bílé složky fotosféry (K- koróny). Ve vnější části koróny převládá zelená barva, kterou způsobuje emise Fe XIV (tzv. Koronium, 530.3 nm). Je to oblast horké plasmy o teplotě kolem 1.8 milionů K. Snímek velmi dobře odpovídá záběrům, které pořídila expedice přes úzkopásmový filtr s propustností na 530.3 nm. Jasná je také interpretace načervenalé barvy protuberancí, které září ve výrazné oblasti H-alpha. Složitější je interpretace červené barvy, která na zpracovávaném snímku dominuje ve vnější části koróny. Posuv do červené oblasti v radiálním směru je pravděpodobně způsoben převažujícím vlivem F-koróny, kterou tvoří prachové částice rozptylující světlo fotosféry. F-koróna je považována za pokračování zodiakálního světla v okolí Slunce a má načervenalou barvu. V červené oblasti září také čára Fe X (637.4 nm) a ta je také pravděpodobně odpovědná za červeno-purpurový nádech v pravé a levé části zpracovaného snímku.

Samozřejmě musíme zohlednit i výšku Slunce nad obzorem (22o). Orientujeme-li snímek tak, jako bychom ho pozorovali na obloze, vidíme, že ve spodní části je mírně potlačena modrá část spektra. To je způsobeno tím, že tam světlo v atmosféře Země prochází delší dráhu a atmosféra více filtruje právě kratší vlnové délky než dlouhovlnnou část spektra.

Konečnou odpověď na otázku „Jaká je barva sluneční koróna?“ je taková, že vnější část koróny je téměř bílá jen s malým posuvem do zelené, zejména v aktivních oblastech vlivem záření Fe XIV. Jestliže postupujeme dále směrem k vnější části koróny, barevný posuv jde nepatrně k červené s nažloutlými oblastmi, které se objevují tam, kde se mísí barvy žlutá se zelenou a červenou. V úplně okrajových místech, kde koróna mizí již převažuje modrá barva oblohy. Pokud bychom korónu pozorovali z vesmíru mimo zemskou atmosféru, viděli bychom ji jako plynulý přechod do zodiakálního světla s mírně načervenalou barvou.

(podle informací M. Druckmullera na web stránce http://www.zam.fme.vutbr.cz/~druck/Eclipse/index.htm připravil DH)


Dalibor Hanžl, 28. 08. 2008, 10:42
Další články v kategorii Stelarni :
  •   OSUDNÉ SETKÁNÍ KOMETY ISON SE SLUNCEM
  •   KOSMICKÝ TELESKOP HST NABÍDL OSLNIVÝ POHLED NA MLHOVINU "NÁHRDELNÍK"
  •   SUPERNOVA 2011dh V GALAXII M51 CVn
  •   POZOROVÁNÍ ZÁKRYTU EPSILON AURIGAE 2009-2011
  •   POHLED NA PROBOUZEJÍCÍ SE SLUNCE NABÍZÍ VELKÉ SKVRNY
  •   HORKÉ SKVRNY NA POVRCHU SLUNCE MOHOU POMOCI ODHALIT TAJEMSTVÍ TEPLOTY KORÓNY
  •   11. 8. 1999: VÝROČÍ “NAŠEHO” ZATMĚNÍ SLUNCE ANEB POČASÍ BYLO STEJNĚ NEJISTÉ I PO DESETI LETECH
  •   EPSILON AURIGAE : ZAČAL ZÁKRYT DESETILETÍ
  •   22. ČERVENCE 2009 NASTANE NEJDELŠÍ ÚPLNÉ ZATMĚNÍ SLUNCE V TOMTO STOLETÍ
  •   SLEDUJTE PRSTENCOVÉ ZATMĚNÍ SLUNCE PO INTERNETU
  •   V ZÁŘÍ MŮŽEME SPATŘIT DVA TRANZITY EXOPLANETY S NEJDELŠÍ ZNÁMOU PERIODOU

  • Hlavní zprávy:
  • V PONDĚLÍ 7. SRPNA VEČER VYJDE NAD ČESKÝ OBZOR ČÁSTEČNĚ ZATMĚLÝ ÚPLNĚK
  • KOLABUJÍCÍ HVĚZDA DALA VZNIK ČERNÉ DÍŘE
  • MIMOŘÁDNĚ PŘÍZNIVÝ NÁVRAT KOMETY 41P/TUTTLE-GIACOBINI-KRESÁK
  • V SOBOTU 11. ÚNORA NASTANE POLOSTÍNOVÉ ZATMĚNÍ MĚSÍCE
  • HST ZACHYTIL HRU STÍNŮ ODHALUJÍCÍ MOŽNOU PLANETU
  • Meteorický roj Kvadrantidy zahájí rok 2017 bohatý na astronomické úkazy
  • TAJEMNÁ ZÁŘE UMÍRAJÍCÍ HVĚZDY
  • SUPERÚPLNĚK 14. LISTOPADU 2016
  • KOSMICKÝ TELESKOP ZACHYTIL STOPY VODNÍCH VÝTRYSKŮ NA JUPITEROVĚ MĚSÍCI EUROPA
  • V PÁTEK 16. ZÁŘÍ NASTANE POLOSTÍNOVÉ ZATMĚNÍ MĚSÍCE
  • KDY LETOS NASTANOU MAXIMA METEORICKÉHO ROJE PERSEID?

  • Navštivte naši fotogalerii

    Nejnovější snímek:
    Galaxie v Andromedě. Fotografovano: 15. 10. 2017 17h 24m UT

    Tyto stránky jsou optimalizovány pro rozlišení 1024x768 a využívají tyto technologie.

    ISSN 1214-7095, RSS