KOSMICKÁ OBSERVATOŘ CHANDRA OBJEVILA NEDÁVNOU SUPERNOVU, KTERÁ VYBUCHLA V NAŠÍ GALAXII
JD Harrington, Headquarters, Washington
Jennifer Morcone, Marshall Space Flight Center, Huntsville, Ala.
Megan Watzke, Chandra X-ray Center, Cambridge, Mass.
WASHINGTON – Poslední supernovu z naší galaxie objevila během výzkumu pozůstatků po explozích supernov kosmická observatoř NASA, Chandra X-ray Observatory spolu s National Radio Astronomy Observatory Very Large Array. Tento objev nám pomůže lépe pochopit jak často v naší Galaxii supernovy vybuchují.
K explozi supernovy došlo před 140 lety, což je zcela nepochybně poslední výbuch supernovy v naší Galaxii. V dřívější době došlo v naší Galaxii k explozi supernovy kolem roku 1680, tak to vychází podle odhadu z expanze jejího zbytku, nazývaného Cassiopeia A.
Objev takto nedávné supernovy je prvním krokem ve vylepšování odhadů jak často k hvězdným explozím v naší Galaxii dochází. To je důležité vědět, protože supernovy ohřívají a přerozdělují velké množství plynu a své okolí obohacují těžkými prvky. Mohou spouštět procesy tvorby nových hvězd v rámci cyklů smrti a znovu zrození. Exploze také po sobě zanechávají kromě expandující obálky i centrální neutronovou hvězdu nebo černou díru.
Tato poslední exploze supernovy nebyla pozorována optickými teleskopy, protože se nacházela příliš blízko centra naší Galaxie a byla zastíněna hustým polem plyn a prachu. Nicméně vytvořila zbytek po výbuchu supernovy, který může pozorovat X-ray teleskop a rádiové teleskopy.
„Až do poloviny vesmíru můžeme pozorovat exploze supernov optickými teleskopy, ale když je objekt takto stíněn, tak ji nespatříme ani ve vlastní Galaxii,“ řekl Stephen Reynolds z North Carolina State University, Raleigh, a který je vedoucím Chandra studie. „Naštěstí při explozi se vytvořil oblak expandujícího plynu, který velmi silně září na rádiových a X-ray pásmech a to po tisíce let. X-ray a rádiové teleskopy tak mohou spatřit i přes zastínění tu podívanou, o kterou jsme přišli.“
Astronomové pozorují supernovy v cizích galaxiích pravidelně. Na základě jejich pozorování mohou vědci odhadnout kolik každým rokem exploduje supernov v naší Galaxii.
„Pokud je odhad o počtu vzplanutí supernov správný, mělo by existovat ještě 10 pozůstatků po výbuších supernov mladších než Cassiopeia A,“ řekl David Green z University of Cambridge, United Kingdom, který je vedoucím studie Very Large Array study. "Je to úžasné jeden z takových případů zpětně vystopovat .“
Hledání tohoto objektu začalo v roce 1985, kdy astronomové pod vedením Greena použili Very Large Array k identifikaci pozůstatku po výbuchu supernovy v blízkosti centra naší Galaxie. Podle malého rozměru pozůstatku, vědci odhadovali, že je výsledkem exploze supernovy, ke které došlo před přibližně 400 až 1000 lety.
O dvacet let později observatoř Chandra zjistila, že pozůstatek po výbuchu od roku 1985 expandoval o překvapivě velký podíl, přibližně 16 procent. To naznačuje, že pozůstatek je mnohem mladší, než se dříve myslelo.
Před několika týdny bylo stáří potvrzeno pomocí nových rádiových pozorování s pomocí Very Large Array. Srovnání dat směřuje ke stanovení stáří zbytku na 140 let – možná i méně, pokud se bude rozpínání zpomalovat. To činí tento případ nejmladší zaznamenanou explozí supernovy v naší Galaxii.
Vedle dosaženého rekordu jako nejmladší supernovy je tento objekt předmětem značného zájmu i z jiných důvodů. Vznikla vysoká expanzní rychlost a extrémní energie částic nám dávají prostor k hlubším studiím objektu s pomocí observatoře Chandra a Very Large Array.
„Žádný jiný objekt v naší Galaxii nemá takové vlastnosti,“ dodává Reynolds. „Tento objev je velmi důležitý pro pochopení toho, jak některé hvězdy explodují a co potom následuje.“
Výsledky této studie budou publikovány v The Astrophysical Journal Letters. NASA Marshall Space Flight Center, Huntsville, Ala., program Chandra řídí pro NASA Science Mission Directorate, Washington. Smithsonian Astrophysical Observatory řídí vědeckou část projektu Chandra a letové operace. Řízení probíhá z Chandra X-ray Center, Cambridge, Mass.
Webcam
