KOSMICKÁ SONDA PHOENIX PŘISTÁLA U PÓLU PLANETY MARS
Guy Webster, Jet Propulsion Laboratory, Pasadena, Calif.
Dwayne Brown, NASA Headquarters, Washington
Sara Hammond, University of Arizona, Tucson
PASADENA, Calif. – Kosmická sonda Phoenix v neděli přistála v severní polární oblasti planety Mars. Robotické rameno sondy tak začne tříměsíční výzkum oblasti, která byla vybrána kvůli bohatosti na velké množství zmrzlé vody.
Rádiový signál byl přijat ve 4h53m p.m. Pacific Time (7h53m44s p.m. Eastern Time, 1h 53m UT) a potvrdil, že Phoenix Mars Lander přežil velmi náročnou sestupovou fázi letu. Na Zemi jsme to věděli o 15 minut později. Tuto dobu potřeboval signál k tomu, aby rychlostí světla doletěl od Marsu k Zemi.
Potvrzení přistání oslavili všichni členové týmu z NASA Jet Propulsion Laboratory, Pasadena, Calif.; Lockheed Martin Space Systems, Denver a University of Arizona, Tucson. Během noci také netrpělivě čekali na další informace, které Phoenix pošle.
Mezi těmi, kteří přistání sledovali v řídící místnosti JPL byl také NASA Administrator Michael Griffin, který poznamenal, že toto bylo první úspěšné přistání sondy na Marsu bez použití airbagů od dob Vikingu 2 v roce 1976.
„Poprvé po 32 letech a pouze potřetí v historii, provedl tým JPL měkké přistání na Marsu.“ Řekl Griffin. „Jsem velmi š?asten, protože toto je neuvěřitelný úspěch.“
Od okamžiku vypuštění sondy, 4. 8. 2007, během cesty dlouhé 675 milionů km od Země k Marsu, spoléhal Phoenix na energii ze solárních panelů letového modulu. Letový modul byl odhozen sedm minut před okamžikem, kdy se sonda začala chránit svým tepelným štítem a vlétla do atmosféry Marsu. Dokud přistávací modul nerozevřel vlastní pár slunečních panelů, energii dodávaly baterie.
„Prošli jsme nejtěžší částí a stále dýcháme. Teď ale potřebujeme vidět, že Phoenix rozevřel své sluneční panely a začal získávat energii,“ řekl project manager JPL Barry Goldstein. Pokud se i toto povede, inženýři dostanou aktuální status o solárních panelech mezi 7 a 7h30m p.m. Pacific Time (10 a 10:30 p.m.). Signál Phoenixu bude vysílán přes relé, které mu poskytne další kosmická sonda NASA Mars Odyssey.
Tým v nedělní noci také očekával první vysílání, které přišlo ze stereoskopické kamery, umístěné na hlavním stožáru sondy, stejně jako údaje z meteorologické stanice ohledně vertikální pozice sondy.
„Bylo to napínavé přistání! Tým stále netrpělivě čeká na další sadu signálů, které by měly prověřit stav sondy,“ řekl Peter Smith z University of Arizona, vedoucí výzkumník mise Phoenix. „Nedokážu skrýt své nadšení. Úspěch naší mise završí pohled na první snímky z oblasti přistání, tedy oblasti kolem pólu planety Mars.“
Dalším mezníkem bude první použití 2.4-m dlouhého robotického ramene na Phoenixu. O to se ale nebudeme pokoušet ještě nejméně dva dny. Toto rameno budou vědci používat během následujících týdnů mise k tomu, aby sbírali vzorky půdy a ledu. Tyto budou předávány laboratorním přístrojům, které se nachází v útrobách sondy.
Potvrzující signál o úspěšném přistání Phoenixu byl na Zemi přeposlán sondou Mars Odyssey a na Zemi jej přijala anténa v Goldstone, Calif., která náleží do sítě NASA Deep Space Network.
Sonda Phoenix má hardware z doby její stavby v roce 2001. Tehdy došlo k odložení startu kvůli tomu, že NASA v 1999 ztratila ve fázi přistání kontakt z podobnou sondou k Marsu. Vědci v roce 2002 misi Phoenix navrhli, protože jako možnost nových objevů a novou vědeckou příležitost viděli právě tuto nevyužitou sondu. Počátkem roku 2002 sonda Mars Odyssey objevila velké rezervoáry vodního ledu, které se nacházejí jen těsně pod povrchem. Tyto rezervoáry jsou v oblasti pólů Marsu. NASA ze 24 různých návrhů vybrala Phoenix, aby se stal prvním průkopníkem v rámci programu Mars Scout, konkurenčně vybíraných misí.
Vedoucím Mise Phoenix je Smith z University of Arizona, který je též vedoucí projektu v JPL a partner vývojářů z Lockheed Martin, Denver. Na misi přispívají také mezinárodní partneři jako Canadian Space Agency; University of Neuchatel, Switzerland; universities of Copenhagen and Aarhus, Denmark; Max Planck Institute, Německo; a Finnish Meteorological Institute. Více o projektu Phoenix naleznete na visit http://www.nasa.gov/phoenix.
(podle informací JPL 2008-081 z 25. 5. 2008 přeložil DH)
Nejnovější snímek: 74P/SMIRNOVA–CHERNYKH. Fotografovano: 7. 4. 2019 1h 53m UT
UPOZORNĚNÍ pro uživatele e-mailových účtů na serverech @volny.cz, @centrum.cz, @tiscali.cz, @atlas.cz. Od prezidentských voleb na konci roku 2018 byl obsah vaší
pošty na základě seznamu dodaného třetí stranou cenzurován, abyste nemohli rozesílat elitám nepohodlné odkazy na články na nežádoucích serverech. Zahazoval
se každý e-mail, který obsahoval odkaz na některý z více než 100 názvů nepohodlných (tzv. dezinformačních) serverů.
Odeslané e-maily mizely beze stopy. Jakákoli cenzura je nepřípustná a je v rozporu s ústavou a listinou základních práv a svobod, ale pan Charvát z
Excello s.r.o., která pro výše uvedené servery dodává antipspamové řešení tuto cenzuru zdůvodňoval ochranou proti spamu. Nyní už k zadržování e-mailů nedochází, ale
osobně bych u takových společností e-mailovou schránku zrušil.
Webcam
