Vstup pro editory:
Vstup pro členy EAI
EAI E-MAIL VIDEOGALERIE ASTRO-FOTOGALERIE FOTOGALERIE PŘEDPLATNÉ KONTAKTY
Sdružení astronomů amaterů a profesionalů, kteří mají zájem o novinky v astronomii.(více...)

Expresní astronomické informace

Vyhledávání:

13.12.2017, 15:40 CET
Juliánské datum: 2458101.11
Brno - soumrak (9° ↓): 15h 55m UT
Brno - svítání (9° ↓): 5h 40m UT
Max.délka pozorování: 13.8 hod.
Novinky z astronomie
Dalekohled HST
Novinky z kosmonautiky
Komety a asteroidy
Stelární astronomie
X-ray astronomie

Východy a západy pro Brno v UT

(↑ 01:23) Měsíc (↓ 12:49)

Stáří (dny): 25.1

(↑ 06:45) Slunce (↓ 14:51)

Foto: SOHO

  Webcam

CHMI aktuální počasí:
Mt Pa#2 ** Hradec Králové


ARCHÍV ČLÁNKŮ
(do r. 2003)

Hlavní stránka Astronomie X-ray Astronomie Kosmonautika Komety, asteroidy Dalekohled HST Sonda Galileo Sonda NEAR
POZOROVÁNÍ
CCD pozorování, Brno CCD DATEL Monte Pa #2 - info Hradec Králové - Martin Lehký Astro technika
Doporučujeme

Nejbližší zatmění Slunce a Měsíce
Astrofoto archiv - Halleyova kometa 1985/1986 Kometa Hale-Bopp Kometa Ikeya-Zhang
Zajímavé linky Eva Neureiterová
Komety,Meteory a další ČAS

ZA LESKEM JIHOČESKÝCH KRÁS (ČÁST TŘETÍ)


Hvězdárna na Kleti fotografovaná z rozhledny.Ještě v noci jsme podiskutovali na různá témata, však to znáte. Nad skromným plamínkem jsme si opékali krajíce chleba a zakusovali jím chutnou syrovou cibuli. Měsíc se nezávratně blížil k Marsu a oba jsme si vzpomněli, že zítra, 10. května, má dojít k jeho zákrytu. Taky jsme s sebou vezli binar 25x100 z pardubické hvězdárny. K zákrytu však mělo dojít kolem 14:20 a při znalosti hvězdné velikosti Marsu (1,8 magnitudy) nám bylo tak nějak jasné, že není naděje zákryt zítra pozorovat. Navíc v době zákrytu se za takového počasí (ze zkušenosti z dnešního dne) tvoří zrovna nemálo cumulové oblačnosti, takže jsme nakonec už předem pozorování odsoudili. Zato už tato noc nás překvapila náramně čistou hvězdnou oblohou a i přes provokativní měsíční svit se daly už triedrem 10x50 pozorovat nejjasnější členky kupy galaxií v Panně či proslulá prstencová mlhovina v Lyře.
Společné foto.
Sobota 10. května ráno. Chce to chleba. Vyrážíme tedy o půl deváté (po patřičném úklidu našeho spacího stanoviště) do osvědčené Jednoty a vůně čerstvého bochníku je neomylná. Já ještě hrabu po lákavé mandlové paštice a vzhůru na další lokalitu. Co bych to byl za člověka, kdybych nepoctil svou návštěvou mé oblíbené Milíkovice. Bohužel ty už postihl travnatý porost a v místech řidšího trávníku jsme ani jeden nic neobjevili. Ale něco tam na nás přeci jen čekalo. Ano, kdo jste četl(a) první díl tohoto trojčlánku, už jistě tušíte. Nebylo to nic jiného, než náš společný výtvor z minulé expedice – malé polní Stonehenge.

K dvanácté jsem nasedl způli zklamán do auta, zatímco Petr ještě hledal. Já začal studovat autoatlas, Petr už docházel. Já zjistil trasu ke Kleti a Petr si právě sedl na sedadlo spolujezdce. Větou „Kašlu na vltavíny, jede se na Kle?.“ jsme pak odstartoval tu nejúžasnější část výletu. Cesta nás po proslulé E55 vedla na Včelnou, odkud se pak jelo směrem na Křemži do Krasetína. Tam nás hned na konci vísky přepadl (vážně nebyl čas na rozmyšlenou) vybírač parkovného a za unesitelných 35 korun jsem to skromné autíčko zaparkoval dle instrukcí jen kousek od cesty k vrcholu. Ještě pár věcí do batohu a vzhůru na novohradský vršek světa.
Petrovy vltavíny.
Cestou vzhůru, kdy jsme se spolehli (jako málo lidí okolo) na své vlastní nohy a mašírovali jsme si to přímou „podlanovkovou“ cestou, se nám oběma podařil další husarský nálezový kousek. Jak jsem tak kráčel, vláčel svou krosnu, koukám a vidím na zemi malou plastovou šavli. Něco jako bývá v typických překvapeních typického Kinder Surprise. To by ale nebylo tak světové, kdyby to Petr o pár (desítek!) metrů dál nedoplnil o bezpochyby jednoznačně prokazatelného majitele – malého plastového panduláka silně připomínajícího Krakena ze slavného filmového zpracování legendy o Perseovi a Andromedě – Souboj titánů.

Jakmile jsme dorazili na vrch, dle očekávání ho (není se čemu divit) již obývaly desítky nadšenců. Pražily se na sluníčku, popíjely pivo, sjížděly Kle? střemhlav na kolách. A my, jako správní astronomové, jsme se nevydali nikam jinam, než ke slunečním hodinám a na místní observatoř. Po čtvrthodinovém čekání na průvodkyni se nápad opravdu ukázal senzačním, nebo? nejen že jsem po dlouhé době zavítal do prostor místního astronomického koloritu, ale v demonstrátorce jsem poznal studentku MU v Brně, čerstvou skoroabsolventkou oboru astrofyziky. Tak jsme si pěkně popovídali a aby na nás měla hezkou vzpomínku, nalákali jsme ji na vltavínové lokality, kam se snad v nejbližší době vydá.

Po prohlídce observatoře nezbývalo, než se s potěšením vydat na známou kle?skou Josefovu rozhlednu (asi 1100 metrů nad mořem). Pokud totiž počasí dovolí, odkrytý obzor z nejvyššího vršku tohoto pohoří umožňuje vskutku jedinečný rozhled do jihočeské kotliny. V dáli je možné spatřit Boubín, Šumavu, Lipno, žel i Temelín. Za hodně dobrých podmínek se vám však podaří spatřit i Alpy! A taky že jo. Ty podmínky na to nebyly zdaleka ideální, ale alespoň trochu nám nahlédnout dovolily. Fotili jsme, točili jsme, kochali se, jak to jde. Tmavé stíny od cumulovitých oblaků se táhly po ohromné krajině jako rejnoci pod mořem. Zákryt Marsu bychom stejně nespatřili – v inkriminovanou dobu byl Měsíc právě za mrakem.

Jak Slunce klesalo a začaly mě dohánět myšlenky na školní povinnosti (z čehož vyplýval návrat domů už dnes – v sobotu v noci), trochu se mi zastesklo po vltavínové žni. Petr můj záměr odsouhlasil a i když jsme původně chtěli pozorovat západ Slunce (což nevím, jestli by nás provozovatelé rozhledny nechali), vydali jsme se úprkem dolů k autu. Tam věci hurá do kufru, otočit klíčkem a k nejbližší lokalitě. Vzpomněl jsem si na Vrábče, kde jedna moje známá kdysi našla skutečný vltavínový klenot a já tam našel tři střípky. Bylo to hned po cestě, ale když jsme dorazili na místo, se smutkem jsem zjistil, že pole už obarvuje hustý travnatý porost. Takže, i když to byla zajížďka (ale bylo málo času na „experimentování“ s lokalitami), jsem to opět namířil do Ločenic. O necelou půlhodinu už jsme opět postávali u malé vyschlé vodní nádrže, která občas silně zapáchá, a vydali se k pískovně. To proto, že na nálezy bohaté pole už ozařovalo Slunce z nízkého úhlu a kontrastní stíny v brázdách znemožňovaly hledání. A tak, zatímco Petr pořizoval dál své umělecké fotky, slídil jsem v okolí pískovny, jestli se náhodou nenajde nějaký ten zelený tektit. Věřte či ne, do dalších dvou hodin (až do soumraku) můj sáček obsahoval dalších 13 krásně tvarovaných přírodních sklíček. Takže mé skóre z těchto dvou dnů sčítalo neuvěřitelných 37 vltavínů! (pravda, o den později už jen 36, nebo? jsem jeden věnoval kamarádce).

Petr, š?asten ze včerejšího nálezu, už dnes ani nehledal. Jen se kochal krásným západem Slunce z Nesměni a čekal, až mě soumrak skolí. Nakonec jsme, po vydatné večeři v autě, nastartovali burácející motor a při pohledu na Měsíc vzdalující se od Marsu na večerní obloze vyrazili směr Třeboň, Jindřichův Hradec, Pelhřimov a Hliníkův Humpolec do Pardubic. Krásná to tečka pro mě znamenala poslední větší uvolnění před koncem semestru a pro Petra možná na dlouhou dobu poslední expedici za vltavíny vůbec, nebo? ho čeká operace oka. Nezbývá než popřát Petrovi úspěšné vyléčení a poděkovat všem zmíněným i nezmíněným za uskutečnění obou letošních jarních expedic.

(P. Horálek, 13. 5. 2008)

Dalibor Hanžl, 16. 05. 2008, 07:21
Další články v kategorii MPH :
  •   MIMOŘÁDNĚ PŘÍZNIVÝ NÁVRAT KOMETY 41P/TUTTLE-GIACOBINI-KRESÁK
  •   V RUSKU BYL POZOROVÁN DOPAD METEORITU
  •   KOLEM ZEMĚ 15. ÚNORA 2013 PROLÉTNE PLANETKA 2012 DA14
  •   GEMINIDY MAJÍ VELMI PŘÍZNIVÉ PODMÍNKY, V NOCI NA PÁTEK SPADNE PŘES 1000 METEORŮ.
  •   NA POZOROVÁNÍ LETOŠNÍCH PERSEID BUDOU DOBRÉ PODMÍNKY - NEBUDE RUŠIT MĚSÍC
  •   METEORICKÝ ROJ KVADRANTIDY VRCHOLÍ VE STŘEDU RÁNO
  •   DRAKONIDY V SOBOTU SLIBUJÍ MIMOŘÁDNOU PODÍVANOU
  •   NA OBLOZE UVIDÍME „ČESKOSLOVENSKOU“ KOMETU
  •   BUDE KOMETA PAN-STARRS SLADKOU ODPLATOU?
  •   V SOBOTU RÁNO VRCHOLÍ AKTIVITA PERSEID, RUŠÍ VŠAK MĚSÍC
  •   WISE OBJEVILA PRVNÍHO TROJANA ZEMĚ

  • Hlavní zprávy:
  • V PONDĚLÍ 7. SRPNA VEČER VYJDE NAD ČESKÝ OBZOR ČÁSTEČNĚ ZATMĚLÝ ÚPLNĚK
  • KOLABUJÍCÍ HVĚZDA DALA VZNIK ČERNÉ DÍŘE
  • V SOBOTU 11. ÚNORA NASTANE POLOSTÍNOVÉ ZATMĚNÍ MĚSÍCE
  • HST ZACHYTIL HRU STÍNŮ ODHALUJÍCÍ MOŽNOU PLANETU
  • Meteorický roj Kvadrantidy zahájí rok 2017 bohatý na astronomické úkazy
  • TAJEMNÁ ZÁŘE UMÍRAJÍCÍ HVĚZDY
  • SUPERÚPLNĚK 14. LISTOPADU 2016
  • KOSMICKÝ TELESKOP ZACHYTIL STOPY VODNÍCH VÝTRYSKŮ NA JUPITEROVĚ MĚSÍCI EUROPA
  • V PÁTEK 16. ZÁŘÍ NASTANE POLOSTÍNOVÉ ZATMĚNÍ MĚSÍCE
  • KDY LETOS NASTANOU MAXIMA METEORICKÉHO ROJE PERSEID?
  • KOSMICKÝ TELESKOP HST VYFOTOGRAFOVAL POLÁRNÍ ZÁŘE NA JUPITERU

  • Navštivte naši fotogalerii

    Nejnovější snímek:
    Galaxie NGC 891. Fotografovano: 29. 9. 2017 1h 57m UT

    Tyto stránky jsou optimalizovány pro rozlišení 1024x768 a využívají tyto technologie.

    ISSN 1214-7095, RSS