Vstup pro editory:
Vstup pro členy EAI
EAI E-MAIL VIDEOGALERIE ASTRO-FOTOGALERIE FOTOGALERIE PŘEDPLATNÉ KONTAKTY
Sdružení astronomů amaterů a profesionalů, kteří mají zájem o novinky v astronomii.(více...)

Expresní astronomické informace

Vyhledávání:

13.12.2017, 15:52 CET
Juliánské datum: 2458101.12
Brno - soumrak (9° ↓): 15h 55m UT
Brno - svítání (9° ↓): 5h 40m UT
Max.délka pozorování: 13.8 hod.
Novinky z astronomie
Dalekohled HST
Novinky z kosmonautiky
Komety a asteroidy
Stelární astronomie
X-ray astronomie

Východy a západy pro Brno v UT

(↑ 01:23) Měsíc (↓ 12:49)

Stáří (dny): 25.1

(↑ 06:45) Slunce (↓ 14:51)

Foto: SOHO

  Webcam

CHMI aktuální počasí:
Mt Pa#2 ** Hradec Králové


ARCHÍV ČLÁNKŮ
(do r. 2003)

Hlavní stránka Astronomie X-ray Astronomie Kosmonautika Komety, asteroidy Dalekohled HST Sonda Galileo Sonda NEAR
POZOROVÁNÍ
CCD pozorování, Brno CCD DATEL Monte Pa #2 - info Hradec Králové - Martin Lehký Astro technika
Doporučujeme

Nejbližší zatmění Slunce a Měsíce
Astrofoto archiv - Halleyova kometa 1985/1986 Kometa Hale-Bopp Kometa Ikeya-Zhang
Zajímavé linky Eva Neureiterová
Komety,Meteory a další ČAS

ASTRONOMOVÉ OBJEVILI PŘEDPOKLÁDANÉ STŘEDNÉ VELKÉ ČERNÉ DÍRY VE HVĚZDOKUPĚ OMEGA CENTAURI


Jádro velké kulové hvězdokupy Omega Centauri se dvěma miliony hvězd. Celkem hvězdokupa obsahuje 10 milonů hvězd. Kredit: HST.Velmi známá kulová hvězdokupa, která obsahuje miliony hvězd by mohla ve svém jádře skrývat tajemný temný objekt. Astronomové získali důkazy o existenci středně velké černé díry, která se nachází v jádře jedné z největších a nejhmotnějších kulových hvězdokup, Omega Centauri, která obíhá kolem naší Galaxie.

Černá díra střední velikosti má hmotnost přibližně 40000 násobek hmotnosti Slunce. Černou díru objevili přístroje NASA Hubble Space Telescope a Gemini Observatory na Cerro Pachon v Chile. Stará hvězdokupa leží ve vzdálenosti 17000 sv. let od Země.

Kulové hvězdokupy jsou systémy, ve kterých jsou gravitačně vázány až miliony hvězd. V naší Galaxii je více než 200 kulových hvězdokup.

„Tento výsledek ukazuje, že existuje plynulý rozsah hmot černých děr, od superhmotných, přes středněhmotné až po malé stelárních typů,“ vysvětluje astronomka Eva Noyola z Max-Planck Institute for Extraterrestrial Physics in Garching, Německo, která je také vedoucí objevitelského týmu. „Tento objev je také důležitý pro teorii vzniku superhmotných černých děr, která vyžaduje zrod černých děr s takovým rozsahem hmot, který jsme právě objevili. Existence takových děr nebyla až doposud potvrzena. Jestliže tyto středně hmotné černé díry budou ve hvězdokupách hojné, budou mít teoretikové dostatek zárodků černých děr ke vzniku superhmotných černých děr.“

O existenci středně velkých děr astronomové vedli dlouhou dobu debatu, protože nebyli schopni získat dostatečné důkazy o jejich existenci a také nebyl obecně akceptován mechanismus jejich vzniku. Dostatek důkazů měli o existenci malých černých děr o hmotách několik hmot Slunce, které vznikají zánikem obřích hvězd. Také máme podobné důkazy o superhmotných černých děrách s ekvivalentními hmotami miliony až miliardy hmot Slunce. Takové se nachází v jádrech mnoha galaxií, včetně naší Galaxie.

„Před tímto pozorováním jsme měli pouze jeden příklad středně hmotné černé díry, která se nachází v kulové hvězdokupě G1 v sousední galaxii v Andromedě,“ říká astronom Karl Gebhardt z University of Texas, Austin a také člen objevitelského týmu.

Noyola a Gebhardt využili teleskopy Hubble a Gemini. S jejich pomocí získali důkazy o černých děrách. Přístroj na Kosmickém teleskopu s názvem Advanced Camera for Surveys ukázal, jak se hvězdy těsně u centra Omega Centauri shlukují, což pozorujeme jako prudký nárůst jasnosti směrem k centru hvězdokupy.

Na Gemini Observatory probíhalo měření rychlosti pohybu hvězd v blízkosti centra hvězdokupy. Astronomové zjistili, že hvězdy nacházející se blíže jádru se pohybují rychleji než hvězdy dále od jádra. Z měření vyplývá, že v jádře hvězdokupy musí existovat určitá skrytá hmota, která tam hvězdy táhne.

Srovnáním těchto výsledků se standardními modely astronomové určili, že za stále zrychlujícím pohybem hvězd u jádra je gravitační tah od hmotného a hustého objektu. Také k výpočtu hmoty černé díry vědci využili modelů.

Přestože nejpravděpodobnějším důvodem zrychlování pohybu hvězd u centra hvězdokupy je černá díra, astronomové také uvažovali o dalších dvou možných důvodech.

V prvním scénáři způsobuje zrychlený pohyb hvězd u centra soustřední vyhořelých hvězd, jako jsou bílý trpaslíci či neutronové hvězdy. Další možností je to, že hvězdy u centra Omega Centauri mají protažené dráhy, což by způsobovalo také zdánlivě rychlejší pohyb hvězd blíže k centru.

„Pro oba alternativní scénáře je ale velmi těžké vysvětlit, aby se hvězdy tak chovali. V případě vyhořelých hvězd by musely být hvězdy spojeny do velké skupiny a v druhém případě by musely být dráhy velmi protažené,“ vysvětluje Noyola. „Normální vývoj hvězdokupy jako je Omega Centauri nekončí tak jak je popsáno v těchto scénářích. Dokonce i v případě, když uvažujeme že se některý z těchto dvou scénářů uplatnil, konfigurace vychází jen s krátkodobou životností. Například shluk vyhořelých hvězd by se velmi rychle přesunul dále od centra. Hvězdy, jejichž dráhy by byly eliptické, by za krátkou dobu získali dráhy kruhové.“

Na hvězdokupu Omega Centauri pohlíží mnoho astronomů jako na neobvyklou a to hlavně díky její enormní velikosti a hmotě. Skutečně, vědci předpokládají, že 12 miliard let stará hvězdokupa vznikala jako obnažené jádro trpasličí galaxie, která sama se v dávných dobách roztrhla. Kosmický teleskop HST prováděl již dříve přehlídku, zaměřenou na hledání superhmotných černých děr a jejich mateřských galaxií. Poukázal na korelaci mezi hmotou černé díry a jejího hostitele. Astronomové odhadují, že hmota zárodečné trpasličí galaxie pro Omega Centauri byla asi 10 milionů hmot Sluncí. Pokud by stejné pravidlo platilo i pro nízko hmotné galaxie, potom hmota Omegy Centauri odpovídá její černé díře.

Noyola a Gebhardt ještě použijí přístroj na European Southern Observatory s názvem Very Large Telescope (Paranal, Chile). Pomocí něj provedou následná pozorování rychlostí hvězd u centra hvězdokupy s cílem potvrdit objev.

Článek o objevu naleznete v časopise The Astrophysical Journal, který vyšel 1. dubna.

(podle informací STScI 2008-14 z 2. 4. 2008 přeložil DH)


Dalibor Hanžl, 23. 04. 2008, 09:03
Další články v kategorii HST :
  •   KOLABUJÍCÍ HVĚZDA DALA VZNIK ČERNÉ DÍŘE
  •   HST ZACHYTIL HRU STÍNŮ ODHALUJÍCÍ MOŽNOU PLANETU
  •   TAJEMNÁ ZÁŘE UMÍRAJÍCÍ HVĚZDY
  •   KOSMICKÝ TELESKOP ZACHYTIL STOPY VODNÍCH VÝTRYSKŮ NA JUPITEROVĚ MĚSÍCI EUROPA
  •   KOSMICKÝ TELESKOP HST VYFOTOGRAFOVAL POLÁRNÍ ZÁŘE NA JUPITERU
  •   KOSMICKÝ TELESKOP ZACHYTIL JETY ROTUJÍCÍ S KOMETOU 252P/LINEAR
  •   KOSMICKÝ TELESKOP VYFOTOGRAFOVAL MARS V DOBĚ, KDY BYL ZEMI NEJBLÍŽE
  •   HST OBJEVIL REKORDNĚ VZDÁLENOU GALAXII
  •   OBŘÍ KOSMICKÉ MRAČNO SE JAKO BUMERANG VRACÍ DO NAŠÍ GALAXIE
  •   PRACHOVÉ SPIRÁLY KOLEM MLADÝCH HVĚZD MOHOU VYZRADIT PŘÍTOMNOST MASIVNÍCH PLANET
  •   KOSMICKÝ TELESKOP NASA OBJEVIL SUPERNOVY NA ŠPATNÉM MÍSTĚ A VE ŠPATNÉM ČASE

  • Hlavní zprávy:
  • V PONDĚLÍ 7. SRPNA VEČER VYJDE NAD ČESKÝ OBZOR ČÁSTEČNĚ ZATMĚLÝ ÚPLNĚK
  • MIMOŘÁDNĚ PŘÍZNIVÝ NÁVRAT KOMETY 41P/TUTTLE-GIACOBINI-KRESÁK
  • V SOBOTU 11. ÚNORA NASTANE POLOSTÍNOVÉ ZATMĚNÍ MĚSÍCE
  • Meteorický roj Kvadrantidy zahájí rok 2017 bohatý na astronomické úkazy
  • SUPERÚPLNĚK 14. LISTOPADU 2016
  • V PÁTEK 16. ZÁŘÍ NASTANE POLOSTÍNOVÉ ZATMĚNÍ MĚSÍCE
  • KDY LETOS NASTANOU MAXIMA METEORICKÉHO ROJE PERSEID?
  • V PONDĚLÍ 9. KVĚTNA NASTANE VZÁCNÝ PŘECHOD MERKURU PŘED SLUNCEM
  • MEZINÁRODNÍ TÝM VĚDCŮ ZACHYTIL PŘI ZATMĚNÍ SLUNCE NEJOSTŘEJŠÍ LETÍCÍ STÍNY
  • GEMINIDY MAJÍ VELMI PŘÍZNIVÉ PODMÍNKY, V NOCI NA ÚTERÝ ZAZÁŘÍ PŘES 1000 METEORŮ
  • NA STÁTNÍ SVÁTEK SV. VÁCLAVA SPATŘÍME ÚPLNÉ ZATMĚNÍ MĚSÍCE

  • Navštivte naši fotogalerii

    Nejnovější snímek:
    Galaxie NGC 891. Fotografovano: 29. 9. 2017 1h 57m UT

    Tyto stránky jsou optimalizovány pro rozlišení 1024x768 a využívají tyto technologie.

    ISSN 1214-7095, RSS