Vstup pro editory:
Vstup pro členy EAI
EAI E-MAIL VIDEOGALERIE ASTRO-FOTOGALERIE FOTOGALERIE PŘEDPLATNÉ KONTAKTY
Sdružení astronomů amaterů a profesionalů, kteří mají zájem o novinky v astronomii.(více...)

Expresní astronomické informace

Vyhledávání:

13.12.2017, 06:41 CET
Juliánské datum: 2458100.74
Brno - soumrak (9° ↓): 15h 55m UT
Brno - svítání (9° ↓): 5h 40m UT
Max.délka pozorování: 13.8 hod.
Novinky z astronomie
Dalekohled HST
Novinky z kosmonautiky
Komety a asteroidy
Stelární astronomie
X-ray astronomie

Východy a západy pro Brno v UT

(↑ 01:23) Měsíc (↓ 12:49)

Stáří (dny): 24.7

(↑ 06:45) Slunce (↓ 14:51)

Foto: SOHO

  Webcam

CHMI aktuální počasí:
Mt Pa#2 ** Hradec Králové


ARCHÍV ČLÁNKŮ
(do r. 2003)

Hlavní stránka Astronomie X-ray Astronomie Kosmonautika Komety, asteroidy Dalekohled HST Sonda Galileo Sonda NEAR
POZOROVÁNÍ
CCD pozorování, Brno CCD DATEL Monte Pa #2 - info Hradec Králové - Martin Lehký Astro technika
Doporučujeme

Nejbližší zatmění Slunce a Měsíce
Astrofoto archiv - Halleyova kometa 1985/1986 Kometa Hale-Bopp Kometa Ikeya-Zhang
Zajímavé linky Eva Neureiterová
Komety,Meteory a další ČAS

ÚNOROVÝ ÚPLNĚK SE ZBARVÍ V ZEMSKÉM STÍNU


Průběh úplného zatmění Měsíce 20. 2. 2008. Kredit: L. Koehn.Na únorové obloze spatříme na nějakou dobu poslední úplné zatmění Měsíce viditelné z České republiky. Dojde k němu ve čtvrtek 21. února 2008 v brzkých ranních hodinách. Zda se kvůli takovému úkazu vyplatí vstávat, záleží jen na vás. Určitě je ale nutné dodat, že měsíční zatmění patří a vždy patřila k těm nejpozoruhodnějším úkazům na noční obloze.

K úplnému zatmění Měsíce dochází v okamžiku, kdy se Slunce, Země a Měsíc dostanou do jedné přímky a tak se měsíční úplněk na několik desítek minut ponoří do zemského stínu. Mohlo by k tomu docházet v podstatě při každém úplňku, avšak měsíční oběžná dráha je oproti rovině ekliptiky (zemské dráhy kolem Slunce) skloněna přibližně o 5° a zemský stín ve vzdálenosti Měsíce je jen asi třikrát větší než samotný Měsíc (ten na obloze zabírá jen asi půl úhlového stupně). Avšak díky tomu, že Země obíhá okolo Slunce, je poloha měsíčního úplňku při každé lunaci (tj. doba, za kterou Měsíc Zemi obletí) odlišná. Nejen, že každý další úplněk leží zdánlivě v jiném souhvězdí, ale také je odlišná odchylka mezi Měsícem a ekliptikou. Je-li úplněk od ekliptiky odchýlen o méně než 1,5°, můžeme spatřit měsíční zatmění.

Není ale pravda, jak se mnozí domnívají, že Měsíc na tu dobu prostě zmizí z oblohy. Druhou největší úlohu při tomto krásném úkazu totiž hraje vzdušná slupka naší planety – zemská atmosféra. Ta má tu zajímavou vlastnost, že láme směrem dovnitř zemského stínu paprsky světla ze Slunce (které je při úplném zatmění při pohledu z Měsíce schované za zemským kotoučem). Krátkovlnná složka záření je atmosférou pohlcena, takže na Měsíc dopadá tlumené načervenalé světlo. Čím blíž je Měsíc ke středu stínu, tím je tmavší. Měsíc tak může vypadat jako pomeranč, nebo je zbarvený nápadně doruda či dohněda. Během posledních dvou zatmění (v březnu a srpnu 2007) se dokonce objevila několik minut po začátku a před koncem úplné fáze zajímavá našedlá až namodralá barva na okraji Měsíce (tzv. turquoise efekt). Ta je pravděpodobně způsobena ozonovou vrstvou v zemské atmosféře a dává Měsíci při zatmění zvláštní duhové zabarvení.

Zbarvení Měsíce při zatmění ovlivňuje kvalita zemského ovzduší. Například po výbuchu sopky Pinatubo na Filipínských ostrovech (v roce 1991) prachem zakalená zemská atmosféra zcela ovlivnila barevný scénář měsíčního zatmění 9. prosince 1992. Už během polostínové fáze (kdy bychom z Měsíce pozorovali, jak se Slunce pomalu schovává za Zemí) byl znatelný podivně nazelenalý nádech. Přitom polostínová fáze je okem téměř nerozeznatelná – Měsíc jen mírně ztmavne na jednom okraji a teprve částečná fáze nás upozorní na začátek úkazu. Při úplném zatmění prý byl Měsíc tak tmavý, že okem ho na obloze nikdo nespatřil a teprve malý dalekohled člověka ujistil, že ten sytě šedý kotouč tam na obloze je.

Úkaz byl dobře známý už Chaldejcům nebo Řekům. Aristarchovi ze Samu napomohlo zatmění k utvrzení dnes známé pravdy, že Země je kulatá (zemský stín vržený na Měsíc je totiž nápadně zakřivený). Aristarchos z úkazu dokonce odvodil, že Země musí být větší než Měsíc a Slunce mnohonásobně větší než Země. Také změřil přibližnou velikost Měsíce v jednotkách zemského průměru a usoudil, že Země musí obíhat okolo Slunce a ne naopak (i když to pak bylo až do Koperníkovy doby zapomenuto).

Únorové úplné zatmění roku 2008 uvidíme, dovolí-li to počasí, prakticky v celém průběhu. Unikne nám pouze polostínová fáze na konci úkazu, avšak ta je – jak již bylo psáno dříve –okem stejně nepozorovatelná. Celé úplné zatmění budou moci pozorovat obyvatelé severní i jižní Ameriky, Evropané (včetně západního cípu Ruska) a spatří jej i na většině afrického kontinentu vyjma východního okraje. Nejlepší podmínky budou mít Brazilci, obyvatelé severně položených států jižní Ameriky a obyvatelé východního pobřeží Kanady, kde v době maxima úkazu bude Měsíc právě kulminovat. O úkaz přijdou především Australané, u kterých bude právě letní poledne.

Pro obyvatele střední Evropy začíná zatmění vstupem Měsíce do zemského polostínu v 1 hodinu 37 minut. Polostínová fáze je však okem nepostřehnutelná. Teprve o více jak půl hodiny později se možná už bude zdát, že je Měsíc z pravého horního okraje mírně „začouzený“. Tento jev bude sílit a ve 2 hodiny 43 minut se značně ztmavlý severovýchodní okraj Měsíce začne nořit do plného stínu. Začíná částečné zatmění. Asi minutu po 4. hodině ranní pak Měsíc vstoupí do stínu celý a my budeme na dalších asi 50 minut moci pozorovat barevný úplněk. Kromě samotného ztemnělého Měsíce diváka určitě zaujme dvojice jasných bodů poblíž našeho přirozeného souputníka. Měsíc se totiž nachází v souhvězdí Lva, a to dost blízko jasné hvězdy Regulus (vpravo nahoře). Druhý, jasnější bod, není hvězda, nýbrž planeta Saturn. Pokud máte po ruce dalekohled, určitě jej namiřte i na něj, protože Saturn dominuje ve sluneční soustavě svými rozsáhlými prstenci, které jsou vidět už v malém dalekohledu. Maximální fáze úplného zatmění připadá na 4 hodiny 26 minut. Měsíc je blíže k okraji zemského stínu než k jeho středu, takže jde pravděpodobně o světlé zatmění. Ve 4 hodiny 51 minut úplná fáze končí a Měsíc se začíná ze stínu vynořovat ven. Částečné zatmění bude doprovázet pomalé svítání na opačné straně oblohy, kde už několik minut září u jihovýchodního obzoru planeta Jupiter v souhvězdí Střelce. O něco více vpravo u obzoru již vychází i krásné souhvězdí Štíra. V 6 hodin 9 minut končí i částečné zatmění a na východě nalezneme u obzoru jasně zářící planetu Venuši a při troše štěstí o 5° vlevo planetu Merkur. Kolem sedmé hodiny vychází Slunce a začíná nový běžný pracovní den.

I když v dnešních dobách už můžeme pouze ze zábavy a pro poučení „oprášit“ staré měřící metody, ze zatmění Měsíce už žádná věda není. Přesto je to jeden z nejkrásnějších úkazů na obloze a vyplatí se kvůli němu na těch pár minut vstát a obléknout si teplé oblečení do mrznoucího únorového počasí. Pokud totiž počasí dovolí, bude toto zatmění Měsíce do roku 2011 posledním úplným, které z České republiky uvidíme. V tomto roce nás ještě čeká velmi pěkné částečné zatmění Měsíce 16. srpna, které bude mít velikost 81%, avšak až zmíněné velkolepé nebeské představení v roce 2011 (15. června) bude pravděpodobně jedním z nejočekávanějších úkazů na obloze, nebo? půjde o úplné měsíční zatmění, při kterém Měsíc projde přímo středem zemského stínu a úplná fáze tak potrvá neuvěřitelných téměř 101 minut.

Zdroje: [1] http://astro.sci.muni.cz/zatmeni

[2] Software Skymap (http://www.skymap.com)

[3] Software Stellarium (http://www.stellarium.org)

[4] http://sunearth.gsfc.nasa.gov/eclipse/

Připravované webcasty zatmění:

http://www.serviastro.am.ub.es/engl/remarkable/lunar_eclipse_210208/links_210208.html

nebo

http://www.klipsi.ch/


(Petr Horálek, Člen Astronomické společnosti Pardubice)

Dalibor Hanžl, 16. 02. 2008, 06:28
Další články v kategorii Astronomie :
  •   V PONDĚLÍ 7. SRPNA VEČER VYJDE NAD ČESKÝ OBZOR ČÁSTEČNĚ ZATMĚLÝ ÚPLNĚK
  •   V SOBOTU 11. ÚNORA NASTANE POLOSTÍNOVÉ ZATMĚNÍ MĚSÍCE
  •   Meteorický roj Kvadrantidy zahájí rok 2017 bohatý na astronomické úkazy
  •   SUPERÚPLNĚK 14. LISTOPADU 2016
  •   V PÁTEK 16. ZÁŘÍ NASTANE POLOSTÍNOVÉ ZATMĚNÍ MĚSÍCE
  •   KDY LETOS NASTANOU MAXIMA METEORICKÉHO ROJE PERSEID?
  •   V PONDĚLÍ 9. KVĚTNA NASTANE VZÁCNÝ PŘECHOD MERKURU PŘED SLUNCEM
  •   MEZINÁRODNÍ TÝM VĚDCŮ ZACHYTIL PŘI ZATMĚNÍ SLUNCE NEJOSTŘEJŠÍ LETÍCÍ STÍNY
  •   GEMINIDY MAJÍ VELMI PŘÍZNIVÉ PODMÍNKY, V NOCI NA ÚTERÝ ZAZÁŘÍ PŘES 1000 METEORŮ
  •   NA STÁTNÍ SVÁTEK SV. VÁCLAVA SPATŘÍME ÚPLNÉ ZATMĚNÍ MĚSÍCE
  •   V NOCI ZE 12. NA 13. SRPNA VYVRCHOLÍ METEORICKÝ ROJ PERSEIDY

  • Hlavní zprávy:
  • KOLABUJÍCÍ HVĚZDA DALA VZNIK ČERNÉ DÍŘE
  • MIMOŘÁDNĚ PŘÍZNIVÝ NÁVRAT KOMETY 41P/TUTTLE-GIACOBINI-KRESÁK
  • HST ZACHYTIL HRU STÍNŮ ODHALUJÍCÍ MOŽNOU PLANETU
  • TAJEMNÁ ZÁŘE UMÍRAJÍCÍ HVĚZDY
  • KOSMICKÝ TELESKOP ZACHYTIL STOPY VODNÍCH VÝTRYSKŮ NA JUPITEROVĚ MĚSÍCI EUROPA
  • KOSMICKÝ TELESKOP HST VYFOTOGRAFOVAL POLÁRNÍ ZÁŘE NA JUPITERU
  • KOSMICKÝ TELESKOP ZACHYTIL JETY ROTUJÍCÍ S KOMETOU 252P/LINEAR
  • KOSMICKÝ TELESKOP VYFOTOGRAFOVAL MARS V DOBĚ, KDY BYL ZEMI NEJBLÍŽE
  • HST OBJEVIL REKORDNĚ VZDÁLENOU GALAXII
  • OBŘÍ KOSMICKÉ MRAČNO SE JAKO BUMERANG VRACÍ DO NAŠÍ GALAXIE
  • PRACHOVÉ SPIRÁLY KOLEM MLADÝCH HVĚZD MOHOU VYZRADIT PŘÍTOMNOST MASIVNÍCH PLANET

  • Navštivte naši fotogalerii

    Nejnovější snímek:
    Galaxie NGC 891. Fotografovano: 29. 9. 2017 1h 57m UT

    Tyto stránky jsou optimalizovány pro rozlišení 1024x768 a využívají tyto technologie.

    ISSN 1214-7095, RSS