Vstup pro editory:
Vstup pro členy EAI
EAI E-MAIL VIDEOGALERIE ASTRO-FOTOGALERIE FOTOGALERIE PŘEDPLATNÉ KONTAKTY
Sdružení astronomů amaterů a profesionalů, kteří mají zájem o novinky v astronomii.(více...)

Expresní astronomické informace

Vyhledávání:

14.12.2017, 01:34 CET
Juliánské datum: 2458101.52
Brno - soumrak (9° ↓): 15h 55m UT
Brno - svítání (9° ↓): 5h 41m UT
Max.délka pozorování: 13.8 hod.
Novinky z astronomie
Dalekohled HST
Novinky z kosmonautiky
Komety a asteroidy
Stelární astronomie
X-ray astronomie

Východy a západy pro Brno v UT

(↑ 02:28) Měsíc (↓ 13:14)

Stáří (dny): 25.5

(↑ 06:45) Slunce (↓ 14:51)

Foto: SOHO

  Webcam

CHMI aktuální počasí:
Mt Pa#2 ** Hradec Králové


ARCHÍV ČLÁNKŮ
(do r. 2003)

Hlavní stránka Astronomie X-ray Astronomie Kosmonautika Komety, asteroidy Dalekohled HST Sonda Galileo Sonda NEAR
POZOROVÁNÍ
CCD pozorování, Brno CCD DATEL Monte Pa #2 - info Hradec Králové - Martin Lehký Astro technika
Doporučujeme

Nejbližší zatmění Slunce a Měsíce
Astrofoto archiv - Halleyova kometa 1985/1986 Kometa Hale-Bopp Kometa Ikeya-Zhang
Zajímavé linky Eva Neureiterová
Komety,Meteory a další ČAS

NOVÝ POHLED NA MĚSÍCE PLANETY MARS


Nové snímky měsíců Phobos a Deiomos z přístroje CRISM. Kredit: NASA/JPL/JHUAPL.Tyto dva snímky, které získal přístroj Compact Reconnaissance Imaging Spectrometer for Mars (CRISM) zachycují dva malé měsíce planety Mars Phobos a Deimos. Měsíce takto viděla kosmická sonda Mars Reconnaissance Orbiter z nízké dráhy kolem rudé planety. Oba snímky byly pořízeny v době, kdy se kosmická sonda nacházela nad noční stranou Marsu a měla vypnutou běžnou geometrii se sledováním nadhlavníku. V této konfiguraci sondy bylo možné tyto měsíce nejlépe vyfotografovat. Snímek Phobose (horní obrázek) byl pořízen v čase 01h19m UT, 23. října a zachycuje detaily na povrchu o velikosti 400m. Snímek Deimose (spodní obrázek) byl pořízen v čase 20h16m UT, 7. června 2007 a zobrazuje detaily o velikosti až 1.3 km. Oba snímky přístroje CRISM byly pořízeny v 544 barvách pokrývajících vlnové délky 0.36-3.92 mikrometrů. Zobrazení je ve dvojnásobné velikosti než mají originální data.

Phobos a Deimos mají průměr 21 a 12 km a obíhají kolem Marsu s oběžnými dobami 7hod 39.2min a 1d 6hod a 17.9 min. Rotační perioda Marsu je 24h 37.4 min a Phobos má oběžnou periodu kratší. Z pohledu pozorovatele na povrchu Marsu by to vypadalo tak, že Phobos by vycházel na západě a zapadal na východě. Jeho velikost by byla jen jedna třetina průměru našeho Měsíce při pohledu ze Země. Oproti tomu Deimos by vypadal jen jako jasná hvězda.

Měsíce byly objeveny v roce 1877 astronomem Asaphem Hallem. Své jméno dostaly po Řeckých mytologických postavách, které ztělesňovaly strach a hrůzu.

První měření Phobose a Deimose prováděly kosmické sondy Mariner 9 a Viking Orbiter. Sondy odhalily, že oba měsíce mají tmavé povrchy odrážející jen 5 až 7 procent slunečního světla, které na ně dopadá. První rekonstrukce spektra měsíců byla složitá kompilace výstupů z různých přístrojů a ukázala, že ploché a šedavé spektrum se podobá tomu, jaké mají meteory označované jako uhlíkaté chondrity. Uhlíkaté chondrity jsou jednoduché uhlíkové materiály o kterých se vědci domnívají, že pochází z vnější oblasti pásu asteroidů. Tato úvaha mezi planetárními specialisty vedla k široce rozšířené domněnce, že měsíce Marsu jsou původně asteroidy, které někdy ve své planetární historii Mars na svou dráhu zachytil. Měření z poslední doby ukazují, že měsíce jsou ve skutečnosti relativně červené a podobají se spíše prapůvodním asteroidům D-typu z vnějších částí naší sluneční soustavy. Vědci se domnívají, že tyto velmi stará tělesa obsahují také uhlík a vodní led, ale o geochemických procesech takových těles máme ještě méně zkušeností než u uhlíkatých chondritů.

Tato verze CRISM snímků byla sestavena se snímků na vlnových délkách 0.90, 0.70 a 0.50 mikrometrů (červená, zelená a modrá). Je to širší spektrální záběr než vidí naše oko, ale jsou tím více zvýrazněny barevné rozdíly. Oba snímky měsíce mají však stejné barevné škálování. Deimos je stejně načervenalý jako Phobos. Povrch Phobosu obsahuje ještě sekundární šedavý materiál vyvržený z kráterů o průměru 9 km. Tento kráter se jmenuje Stickney a nachází se u horního levého okraje kotoučku Phobose. Vyvržený šedavý materiál se táhne až ke spodnímu pravému okraji kotoučku planety.

Tyto CRISM měření jsou prvními spektrálními měřeními, která rozlišily disk Deimose a prvními záběry této části Phobose s rozsahem na celém oboru vlnových délek, který je potřebný ke stanovení přítomnosti železa, vody a uhlíkových minerálů.

Přístroj Compact Reconnaissance Imaging Spectrometer for Mars (CRISM) je jedním ze šesti vědeckých přístrojů umístěných na palubě kosmické sondy NASA Mars Reconnaissance Orbiter. Tým z The Johns Hopkins University Applied Physics Laboratory zahrnuje experty z univerzit, vládních agentur a malých podniků v USA.

Mise CRISM u měsíců Marsu také zjistila spektrální známky vodních a hydrotermálních ložisek a vytvořila geologickou a stratigrafickou mapu povrchových útvarů. Tento přístroj bude také sledovat sezónní změny na Marsu s ohledem na prach, aerosoly i obsah vody v povrchových minerálech. Tento výzkum povede k lepšímu pochopení klimatu na Marsu.

(podle informací JPL z 27. 11. 2007 přeložil DH)


Dalibor Hanžl, 28. 11. 2007, 10:24
Další články v kategorii Astronomie :
  •   V PONDĚLÍ 7. SRPNA VEČER VYJDE NAD ČESKÝ OBZOR ČÁSTEČNĚ ZATMĚLÝ ÚPLNĚK
  •   V SOBOTU 11. ÚNORA NASTANE POLOSTÍNOVÉ ZATMĚNÍ MĚSÍCE
  •   Meteorický roj Kvadrantidy zahájí rok 2017 bohatý na astronomické úkazy
  •   SUPERÚPLNĚK 14. LISTOPADU 2016
  •   V PÁTEK 16. ZÁŘÍ NASTANE POLOSTÍNOVÉ ZATMĚNÍ MĚSÍCE
  •   KDY LETOS NASTANOU MAXIMA METEORICKÉHO ROJE PERSEID?
  •   V PONDĚLÍ 9. KVĚTNA NASTANE VZÁCNÝ PŘECHOD MERKURU PŘED SLUNCEM
  •   MEZINÁRODNÍ TÝM VĚDCŮ ZACHYTIL PŘI ZATMĚNÍ SLUNCE NEJOSTŘEJŠÍ LETÍCÍ STÍNY
  •   GEMINIDY MAJÍ VELMI PŘÍZNIVÉ PODMÍNKY, V NOCI NA ÚTERÝ ZAZÁŘÍ PŘES 1000 METEORŮ
  •   NA STÁTNÍ SVÁTEK SV. VÁCLAVA SPATŘÍME ÚPLNÉ ZATMĚNÍ MĚSÍCE
  •   V NOCI ZE 12. NA 13. SRPNA VYVRCHOLÍ METEORICKÝ ROJ PERSEIDY

  • Hlavní zprávy:
  • KOLABUJÍCÍ HVĚZDA DALA VZNIK ČERNÉ DÍŘE
  • MIMOŘÁDNĚ PŘÍZNIVÝ NÁVRAT KOMETY 41P/TUTTLE-GIACOBINI-KRESÁK
  • HST ZACHYTIL HRU STÍNŮ ODHALUJÍCÍ MOŽNOU PLANETU
  • TAJEMNÁ ZÁŘE UMÍRAJÍCÍ HVĚZDY
  • KOSMICKÝ TELESKOP ZACHYTIL STOPY VODNÍCH VÝTRYSKŮ NA JUPITEROVĚ MĚSÍCI EUROPA
  • KOSMICKÝ TELESKOP HST VYFOTOGRAFOVAL POLÁRNÍ ZÁŘE NA JUPITERU
  • KOSMICKÝ TELESKOP ZACHYTIL JETY ROTUJÍCÍ S KOMETOU 252P/LINEAR
  • KOSMICKÝ TELESKOP VYFOTOGRAFOVAL MARS V DOBĚ, KDY BYL ZEMI NEJBLÍŽE
  • HST OBJEVIL REKORDNĚ VZDÁLENOU GALAXII
  • OBŘÍ KOSMICKÉ MRAČNO SE JAKO BUMERANG VRACÍ DO NAŠÍ GALAXIE
  • PRACHOVÉ SPIRÁLY KOLEM MLADÝCH HVĚZD MOHOU VYZRADIT PŘÍTOMNOST MASIVNÍCH PLANET

  • Navštivte naši fotogalerii

    Nejnovější snímek:
    Galaxie NGC 891. Fotografovano: 29. 9. 2017 1h 57m UT

    Tyto stránky jsou optimalizovány pro rozlišení 1024x768 a využívají tyto technologie.

    ISSN 1214-7095, RSS