Vstup pro editory:
Vstup pro členy EAI
EAI E-MAIL VIDEOGALERIE ASTRO-FOTOGALERIE FOTOGALERIE PŘEDPLATNÉ KONTAKTY
Sdružení astronomů amaterů a profesionalů, kteří mají zájem o novinky v astronomii.(více...)

Expresní astronomické informace

Vyhledávání:

11.12.2017, 12:29 CET
Juliánské datum: 2458098.98
Brno - soumrak (9° ↓): 15h 55m UT
Brno - svítání (9° ↓): 5h 39m UT
Max.délka pozorování: 13.7 hod.
Novinky z astronomie
Dalekohled HST
Novinky z kosmonautiky
Komety a asteroidy
Stelární astronomie
X-ray astronomie

Východy a západy pro Brno v UT

(↑ ) Měsíc (↓ 12:00)

Stáří (dny): 22.9

(↑ 06:43) Slunce (↓ 14:50)

Foto: SOHO

  Webcam

CHMI aktuální počasí:
Mt Pa#2 ** Hradec Králové


ARCHÍV ČLÁNKŮ
(do r. 2003)

Hlavní stránka Astronomie X-ray Astronomie Kosmonautika Komety, asteroidy Dalekohled HST Sonda Galileo Sonda NEAR
POZOROVÁNÍ
CCD pozorování, Brno CCD DATEL Monte Pa #2 - info Hradec Králové - Martin Lehký Astro technika
Doporučujeme

Nejbližší zatmění Slunce a Měsíce
Astrofoto archiv - Halleyova kometa 1985/1986 Kometa Hale-Bopp Kometa Ikeya-Zhang
Zajímavé linky Eva Neureiterová
Komety,Meteory a další ČAS

ASTRONOMOVÉ OBJEVILI PRACH VE VĚTRU ČERNÝCH DĚR


Umělecká představa prachu unášeného ve větru od kvasaru. Kredit: NASA/JPL-Caltech.V jedné písni se zpívá, "All we are is dust in the wind," a nyní se ukazuje, že někde ve vesmíru tomu tak ve skutečnosti je. Nový objev z NASA Spitzer Space Telescope naznačuje, že kosmický prach (stejný materiál, jaký dal vznik planetám) vznikal v obrovských množstvích ve větru černých děr, které sídlily v našem ranném vesmíru.

Tento objev je významnou stopu v nevyřešené hádance: odkud se v ranném vesmíru všechen ten prach vzal? „Objevem něčeho, co vypadá jako čerstvý prach nesený větrem, který fouká od superhmotných černých děr jsme byli překvapeni,“ řekla Ciska Markwick-Kemper z University of Manchester, U.K. Markwick-Kemper je vedoucí autorka nového článku, který se objeví v nadcházejícím vydání časopisu Astrophysical Journal Letters. "To může vysvětlit odkud se prach vzal, když byl třeba k vytvoření první generace hvězd v ranném vesmíru.“

Kosmický prach je nutný k tvorbě planet, hvězd, galaxií a dokonce i života jaký známe ze Země. Prach se do našeho kosmického okolí dostal z umírajících hvězd, které někdy v minulosti zářily podobně jako naše Slunce. Když ale stáří vesmíru bylo jedna desetina jeho nynějšího věku 13.7 miliard let, nebyl hvězd slunečního typu v našem okolí pro tvorbu prachu dostatek. Takže kde se ta drahocenná substance v ranném vesmíru vzala?

Teoretici již dlouhou dobu tento zdroj předpovídali. Podle nich zdrojem záhadného prachu mohou být hmotné, krátce žijící hvězdy, neboli supernovy. Jiní vědci navrhovali, že značný příspěvek prachu je od energetického typu, rychle rostoucích supermasivních černých děr, nazývaných kvasary. Kvasary jsou objekty sestávající se supermasivní černé díry, která je obklopena prachovou „plackou“, ze které se může černá díra krmit. Teoreticky se prach může tvořit i na vnějších částech kvasaru a vítr ho může z plackovitého mračna odvanout pryč.

„Kvasary jsou jako obří kuchyně,“ říká spoluautorka článku Sarah Gallagher z University of California, Los Angeles, která je v současné době hostující astronomka na University of Western Ontario, Kanada. „Jsou to špatní jedlíci, protože mohou pozřít méně hmoty než ji vyplivnou ven formou větrů.“

Nikdo dosud neobjevil přesvědčivý důkaz o tom, že vítr od kvasarů nebo supernov může vytvořit dostatek prachu k vysvětlení toho, co pozorujeme v ranném vesmíru. Markwick-Kemper a její tým se rozhodli, že otestují dřívější teorii a prozkoumají kvasar s označením PG2112+059. Tento kvasar leží v centru galaxie, která se nachází ve vzdálenosti přibližně 8 miliard sv. let. Není to sice oblast ranného vesmíru, ale byl snadnějším cílem pro řešení otázky jak kvasary tvoří prach. Tým astronomů využil infračervený spektrograf teleskopu Spitzer, čímž rozložil infračervené světlo od kvasaru a spatřil stopy různých minerálů.

Vědci objevili směs příměsí, které tvoří sklo, písek, mramor a dokonce rubíny a safíry. Zatímco minerál tvořící sklo byl očekáván, minerály z písku, mramoru a rubínů byly překvapením. Proč? Jedná se o minerály, které obvykle nedetekujeme v okolí galaxií. To naznačuje, mohly být čerstvě vytvořeny ve větru, který vane od kvasaru.

Například ingredience, která tvoří písek, krystalický křemík, nemůže jako volný ve vesmíru dlouhou dobu přežít. Záření od hvězd minerál přeměňuje zpět do amorfní formy, podobné v jakém stavu je sklo. Přítomnost krystalického křemíku proto něco naznačuje – možné větry od kvasarů - které se víří z nově vytvořené substance.

Markwick-Kemper se svým týmem dodává, že případ mizení prachu není pevně uzavřen. Plánují studovat více kvasarů, aby získali další důkazy o jejich schopnostech tvorby prachu. Podle astronomů také kvasary nemusí být jediným zdrojem prachu ve vesmíru. „V některých prostředích by mohly být důležitějším zdrojem tvorby prachu supernovy a v jiných zase kvasary,“ říká Markwick-Kemper. "V této chvíli jsme velmi š?astni, že jsme identifikovali různé třídy prachu v kvasaru, vzdáleném miliardy sv. let.“

Mezi další autory článku patří Dean Hines of the Space Science Institute, Boulder, Colo. a Jeroen Bouwman z Max Planck Institute for Astronomy, Heidelberg, Německo. NASA Jet Propulsion Laboratory, Pasadena, Calif., misi Spitzer Space Telescope řídí pro NASA Science Mission Directorate, Washington. Vědecké operace jsou vedeny ze Spitzer Science Center v California Institute of Technology, také v Pasadeně. Caltech řídí JPL pro NASA. Infračervený spektrograf na Spitzeru byl postaven v Cornell University, Ithaca, N.Y. Jeho vývojový tým vedl Jim Houck z Cornell.

Grafika a více informací o Spitzeru naleznete na http://www.spitzer.caltech.edu/spitzer a http://www.nasa.gov/spitzer .

(podle informací jpl z 9. 10. 2007 přeložil DH)


Dalibor Hanžl, 11. 10. 2007, 07:56
Další články v kategorii Astronomie :
  •   V PONDĚLÍ 7. SRPNA VEČER VYJDE NAD ČESKÝ OBZOR ČÁSTEČNĚ ZATMĚLÝ ÚPLNĚK
  •   V SOBOTU 11. ÚNORA NASTANE POLOSTÍNOVÉ ZATMĚNÍ MĚSÍCE
  •   Meteorický roj Kvadrantidy zahájí rok 2017 bohatý na astronomické úkazy
  •   SUPERÚPLNĚK 14. LISTOPADU 2016
  •   V PÁTEK 16. ZÁŘÍ NASTANE POLOSTÍNOVÉ ZATMĚNÍ MĚSÍCE
  •   KDY LETOS NASTANOU MAXIMA METEORICKÉHO ROJE PERSEID?
  •   V PONDĚLÍ 9. KVĚTNA NASTANE VZÁCNÝ PŘECHOD MERKURU PŘED SLUNCEM
  •   MEZINÁRODNÍ TÝM VĚDCŮ ZACHYTIL PŘI ZATMĚNÍ SLUNCE NEJOSTŘEJŠÍ LETÍCÍ STÍNY
  •   GEMINIDY MAJÍ VELMI PŘÍZNIVÉ PODMÍNKY, V NOCI NA ÚTERÝ ZAZÁŘÍ PŘES 1000 METEORŮ
  •   NA STÁTNÍ SVÁTEK SV. VÁCLAVA SPATŘÍME ÚPLNÉ ZATMĚNÍ MĚSÍCE
  •   V NOCI ZE 12. NA 13. SRPNA VYVRCHOLÍ METEORICKÝ ROJ PERSEIDY

  • Hlavní zprávy:
  • KOLABUJÍCÍ HVĚZDA DALA VZNIK ČERNÉ DÍŘE
  • MIMOŘÁDNĚ PŘÍZNIVÝ NÁVRAT KOMETY 41P/TUTTLE-GIACOBINI-KRESÁK
  • HST ZACHYTIL HRU STÍNŮ ODHALUJÍCÍ MOŽNOU PLANETU
  • TAJEMNÁ ZÁŘE UMÍRAJÍCÍ HVĚZDY
  • KOSMICKÝ TELESKOP ZACHYTIL STOPY VODNÍCH VÝTRYSKŮ NA JUPITEROVĚ MĚSÍCI EUROPA
  • KOSMICKÝ TELESKOP HST VYFOTOGRAFOVAL POLÁRNÍ ZÁŘE NA JUPITERU
  • KOSMICKÝ TELESKOP ZACHYTIL JETY ROTUJÍCÍ S KOMETOU 252P/LINEAR
  • KOSMICKÝ TELESKOP VYFOTOGRAFOVAL MARS V DOBĚ, KDY BYL ZEMI NEJBLÍŽE
  • HST OBJEVIL REKORDNĚ VZDÁLENOU GALAXII
  • OBŘÍ KOSMICKÉ MRAČNO SE JAKO BUMERANG VRACÍ DO NAŠÍ GALAXIE
  • PRACHOVÉ SPIRÁLY KOLEM MLADÝCH HVĚZD MOHOU VYZRADIT PŘÍTOMNOST MASIVNÍCH PLANET

  • Navštivte naši fotogalerii

    Nejnovější snímek:
    Galaxie NGC 891. Fotografovano: 29. 9. 2017 1h 57m UT

    Tyto stránky jsou optimalizovány pro rozlišení 1024x768 a využívají tyto technologie.

    ISSN 1214-7095, RSS