Vstup pro editory:
Vstup pro členy EAI
EAI E-MAIL VIDEOGALERIE ASTRO-FOTOGALERIE FOTOGALERIE PŘEDPLATNÉ KONTAKTY
Sdružení astronomů amaterů a profesionalů, kteří mají zájem o novinky v astronomii.(více...)

Expresní astronomické informace

Vyhledávání:

11.12.2017, 12:28 CET
Juliánské datum: 2458098.98
Brno - soumrak (9° ↓): 15h 55m UT
Brno - svítání (9° ↓): 5h 39m UT
Max.délka pozorování: 13.7 hod.
Novinky z astronomie
Dalekohled HST
Novinky z kosmonautiky
Komety a asteroidy
Stelární astronomie
X-ray astronomie

Východy a západy pro Brno v UT

(↑ ) Měsíc (↓ 12:00)

Stáří (dny): 22.9

(↑ 06:43) Slunce (↓ 14:50)

Foto: SOHO

  Webcam

CHMI aktuální počasí:
Mt Pa#2 ** Hradec Králové


ARCHÍV ČLÁNKŮ
(do r. 2003)

Hlavní stránka Astronomie X-ray Astronomie Kosmonautika Komety, asteroidy Dalekohled HST Sonda Galileo Sonda NEAR
POZOROVÁNÍ
CCD pozorování, Brno CCD DATEL Monte Pa #2 - info Hradec Králové - Martin Lehký Astro technika
Doporučujeme

Nejbližší zatmění Slunce a Měsíce
Astrofoto archiv - Halleyova kometa 1985/1986 Kometa Hale-Bopp Kometa Ikeya-Zhang
Zajímavé linky Eva Neureiterová
Komety,Meteory a další ČAS

VYDAŘENÁ EXPEDICE ZA JIHOČESKÝMI VLTAVÍNY


Vltavín na ločenickém poli, který našel M. Lehký 15. 4. 2006. Foto: M. Lehký.Jarní a podzimní období lákají hledače jihočeských tektitů k hledání více než kdykoliv jindy. Pole bývají zoraná, po četných deštích opršelá a nazelenalá přírodní skla jsou krásně vidět. I když najít pořádný kus je již dneska vzácností, přesto je každá taková expedice výzvou a mnohdy i nezapomenutelným zážitkem, který bývá umocněn štědrými nálezy z polí. Jedna z těchto příležitostí nastává právě nyní, kdy počasí spěje k nárazovým deš?ovým přeháňkám a sklizeň i orba jsou již v plném proudu.

Jihočeské vltavíny a jihomoravské moldavity jsou překrásná přírodní skla, která nám mohou coby přírodní bohatství ostatní státy jen tiše závidět. Na světě je jen pár oblastí s výskytem podobných nerostů, avšak ty české se řadí k těm nejkrásnějším svého druhu.
Struktura vltavínu v protisvětle. Foto: M. Lehký.
Vltavíny a moldavity jsou obecně známy pod geologickým názvem tektity. Vznik těch českých tektitů úzce souvisí s dopadem úštěpků meteoritu do oblasti dnešního Bavorska, kde dodnes leží nedaleko sebe krátery Ries a Steinheim. K vytvoření impaktů došlo asi před 14,5 miliony lety. Obecná teorie říká, že těleso při průletu atmosférou před sebou vytvořilo tlakovou vlnu, která na v daných místech Barvorska roztavila horní vrstvu křemičité půdy a při síle exploze (meteorit pravděpodobně nespadl na povrch Země, ale rozpadl se ještě nad ní) se do atmosféry dostalo obrovské množství roztaveného (především) křemičitého písku, jenž pak rychle chladl a v podobě několika miliónů různě tvarovaných i různě velikých skleněných kamenů dopadal na území jižních Čech a jižní Moravy. Po mnoho let pak nebylo známo, odkud se tyto zvláštní nerosty braly, dokud se v minulém století poprvé neobjevily první racionální úvahy o souvislosti bavorských kráterů s českými tektity. Od té doby také začala ve velkém jejich těžba a také začala růst jejich hodnota. Dnes si můžete koupit šperky zdobené upravenými a obroušenými vltavíny, ale vězte, že držet surový kus (pokud možno vlastní nález) je mnohem krásnější.
Vltavíny, které našel P. Horálek o víkendu 6. 10. 2007. Foto: D. Hanžl.
S Petrem Komárkem (současným vedoucím Hvězdárny v Pardubicích členem Astronomické společnosti Pardubice) jsme se vydali na okružní výpravu v pátek 5. října 2007. A ačkoliv jsme měli v plánu více, v sobotu 6. října 2007 v noci jsme se vrátili. Ale ne s prázdnou. By? expedice byla co do lidí málopočetná, určitě byla vydařená.

V pátek v poledne byla cesta jasná - směr Milíkovice (vesnice mezi Českým Krumlovem a Českými Budějovicemi). Bohužel jižní Čechy jsou nyní plné objížděk a uzavírek, takže jsme se na pole dostali až k večeru. K našemu nemilému překvapení milíkovické pole bylo sice pěkně opršelé, ale hustě zarostlé a v místech, kde je největší výskyt tzv. „ježků“ (specifický tvar vltavínů), rostla metrová tráva. Abychom ušetřili peníze, tak jsme si s sebou vzali stan a ustlali si uprostřed lesa, kde jsme oslavili Petrovy 25. narozeniny. Byl to zvláštní pocit spát pod hvězdami, na které se drápaly špičky stromů v oblasti, kde před 14,5 miliony lety pršely tektity z nebe.

V sobotu ráno jsem se ještě vydal zkusit štěstí, ale kromě krásných srnek jsem nic neviděl. Kolem 11. hodiny nás tedy zlákala ověřená lokalita Ločenice-Nesměn, kde není možné něco nenajít. Při příjezdu jsme byli nadšeni, protože pole u malé vodní nádrže bylo v poměrně dobrém stavu a hlavně perfektně opršelé. Do dvou hodin jsem já nacházel několik hezkých kousků, ale Petr se svýma nemocnýma očima měl stále smůlu. Po druhé hodině nás tedy nos vedl přímo k ločenické pískovně. Během cesty se mi podařilo najít v hustě zarostlém poli (mají tam kukuřici) velmi pěkný a čistý vltavín, o který jsem v podstatě zakopl (obrazně řečeno; až tak velký zase nebyl). Bylo mi ale trochu líto Petra, ačkoli jsem ještě netušil, jaký on udolá vltavínový rekord. Prošli jsme pole (u vyhloubených písčitých jam jsem našel ještě jeden kousek) a dorazili k pískovně. Bohužel chytří majitelé pískovny původní hrubé hroudy zbytkového materiálu zasypali jemným pískem, kde se nedalo najít zhola nic. To nás motivovalo k procházce, takže jsem poprvé obešel pískovnu celou a musím uznat, že je tam mnohem více míst, kde se dá hledat a není to nelegální (hlavně v zadní části pískovny - tam je vyhozen materiál daleko za hranice vstupu).

Během té chůze se mi podařilo najít dva další kousky a nakonec, k večeru, jsme se zastavili u maličké kupy hrubého materiálu kousek od vchodu do pískovny. I když občas projeli naštvaně se tvářící zaměstnanci a v dáli stále štěkal hlídací pes (přeci jenom už jsme byli na půdě pískovny, ale v tom místě to bylo spíše spekulativní), hrabali jsme a hrabali, až Petr zahlásil první úspěch. Já byl rád, on byl rád, a asi 3 minuty na to měl další. Petr tak pokořil svůj časový rekord mezi dvěma nálezy. Po půl hodince se i mě podařilo najít v té hroudě (v podstatě na tom samém místě jako Petrovi) poškozenou, ale krásnou dlouhou „kapku“ (další specifický tvar) a tím jsem prohlásil hledání za ukončené (už se stmívalo a nejlepší bylo skončit v tom nejlepším...).

Měli jsme ještě v plánu jet přespat na Kle?, ale počasí nás odradilo. Později jsem zjistil, že se na Kleti během noci vyjasnilo. No, nevadí. Tu Kle? určitě zdoláme příště, ale tento úspěch ty pocity velmi zlehčil.

(P. Horálek, 8. 10. 2007)

Dalibor Hanžl, 09. 10. 2007, 06:07
Další články v kategorii MPH :
  •   MIMOŘÁDNĚ PŘÍZNIVÝ NÁVRAT KOMETY 41P/TUTTLE-GIACOBINI-KRESÁK
  •   V RUSKU BYL POZOROVÁN DOPAD METEORITU
  •   KOLEM ZEMĚ 15. ÚNORA 2013 PROLÉTNE PLANETKA 2012 DA14
  •   GEMINIDY MAJÍ VELMI PŘÍZNIVÉ PODMÍNKY, V NOCI NA PÁTEK SPADNE PŘES 1000 METEORŮ.
  •   NA POZOROVÁNÍ LETOŠNÍCH PERSEID BUDOU DOBRÉ PODMÍNKY - NEBUDE RUŠIT MĚSÍC
  •   METEORICKÝ ROJ KVADRANTIDY VRCHOLÍ VE STŘEDU RÁNO
  •   DRAKONIDY V SOBOTU SLIBUJÍ MIMOŘÁDNOU PODÍVANOU
  •   NA OBLOZE UVIDÍME „ČESKOSLOVENSKOU“ KOMETU
  •   BUDE KOMETA PAN-STARRS SLADKOU ODPLATOU?
  •   V SOBOTU RÁNO VRCHOLÍ AKTIVITA PERSEID, RUŠÍ VŠAK MĚSÍC
  •   WISE OBJEVILA PRVNÍHO TROJANA ZEMĚ

  • Hlavní zprávy:
  • V PONDĚLÍ 7. SRPNA VEČER VYJDE NAD ČESKÝ OBZOR ČÁSTEČNĚ ZATMĚLÝ ÚPLNĚK
  • KOLABUJÍCÍ HVĚZDA DALA VZNIK ČERNÉ DÍŘE
  • V SOBOTU 11. ÚNORA NASTANE POLOSTÍNOVÉ ZATMĚNÍ MĚSÍCE
  • HST ZACHYTIL HRU STÍNŮ ODHALUJÍCÍ MOŽNOU PLANETU
  • Meteorický roj Kvadrantidy zahájí rok 2017 bohatý na astronomické úkazy
  • TAJEMNÁ ZÁŘE UMÍRAJÍCÍ HVĚZDY
  • SUPERÚPLNĚK 14. LISTOPADU 2016
  • KOSMICKÝ TELESKOP ZACHYTIL STOPY VODNÍCH VÝTRYSKŮ NA JUPITEROVĚ MĚSÍCI EUROPA
  • V PÁTEK 16. ZÁŘÍ NASTANE POLOSTÍNOVÉ ZATMĚNÍ MĚSÍCE
  • KDY LETOS NASTANOU MAXIMA METEORICKÉHO ROJE PERSEID?
  • KOSMICKÝ TELESKOP HST VYFOTOGRAFOVAL POLÁRNÍ ZÁŘE NA JUPITERU

  • Navštivte naši fotogalerii

    Nejnovější snímek:
    Galaxie NGC 891. Fotografovano: 29. 9. 2017 1h 57m UT

    Tyto stránky jsou optimalizovány pro rozlišení 1024x768 a využívají tyto technologie.

    ISSN 1214-7095, RSS