Vstup pro editory:
Vstup pro členy EAI
EAI E-MAIL VIDEOGALERIE ASTRO-FOTOGALERIE FOTOGALERIE PŘEDPLATNÉ KONTAKTY
Sdružení astronomů amaterů a profesionalů, kteří mají zájem o novinky v astronomii.(více...)

Expresní astronomické informace

Vyhledávání:

11.12.2017, 18:10 CET
Juliánské datum: 2458099.22
Brno - soumrak (9° ↓): 15h 55m UT
Brno - svítání (9° ↓): 5h 39m UT
Max.délka pozorování: 13.7 hod.
Novinky z astronomie
Dalekohled HST
Novinky z kosmonautiky
Komety a asteroidy
Stelární astronomie
X-ray astronomie

Východy a západy pro Brno v UT

(↑ ) Měsíc (↓ 12:00)

Stáří (dny): 23.2

(↑ 06:43) Slunce (↓ 14:50)

Foto: SOHO

  Webcam

CHMI aktuální počasí:
Mt Pa#2 ** Hradec Králové


ARCHÍV ČLÁNKŮ
(do r. 2003)

Hlavní stránka Astronomie X-ray Astronomie Kosmonautika Komety, asteroidy Dalekohled HST Sonda Galileo Sonda NEAR
POZOROVÁNÍ
CCD pozorování, Brno CCD DATEL Monte Pa #2 - info Hradec Králové - Martin Lehký Astro technika
Doporučujeme

Nejbližší zatmění Slunce a Měsíce
Astrofoto archiv - Halleyova kometa 1985/1986 Kometa Hale-Bopp Kometa Ikeya-Zhang
Zajímavé linky Eva Neureiterová
Komety,Meteory a další ČAS

KOMETY A METEORICKÉ ROJE – ZAJÍMAVÉ NÁMĚTY NA POZOROVÁNÍ V ZÁVĚRU LETOŠNÍHO ROKU


Kometa P/2007 F1 (LONEOS) fotografovaná 21. 9. 2007, kdy se její jasnost pohybovala kolem 12 mag. Foto: Michael Jager a Gerald Rhemann.Říjen - Jasná kometa nízko nad obzorem

Za soumraku a za svítání bude možné pozorovat malými dalekohledy a možná i pouhým okem kometu C/2007 F1 LONEOS. Její poloha na obloze je sice nepříznivá, ale kometa by se mohla stát patrně nejjasnější ze všech, které jsou na podzimní obloze tohoto roku vidět.

Kometu objevil automatizovaný dalekohled pozorovacího projektu LONEOS (Lowell Observatory Near-Earth Object Search), který svou činnost zaměřenou na vyhledávání blízkozemních planetek a komet započal již v roce 1993. Observatoř s tímto přístrojem (Schmidtova komora 0.6-m; f/1.8) leží v arizonském Flagstaffu na území USA. Kometu C/2007 F1 spatřil teleskop 19. března 2007 jako objekt 19,5 magnitudy. Ukázalo se, že by mohla být pozorovatelná i pouhým okem, a to koncem října tohoto roku. Podmínky k jejímu spatření však nejsou moc příznivé a chcete-li kometu skutečně spatřit, bude zapotřebí vyrazit dál od parazitního světelného znečištění. Druhou nezbytnou podmínkou k jejímu spatření je pokud možno zcela odkrytý západní (ráno východní) obzor, protože výška komety nad obzorem z našich zeměpisných šířek nepřesáhne na tmavé obloze 15 stupňů.
Mapka komety P/2007 (LONEOS) s pozicemi v 19h30m SELČ.
Díky vzájemné poloze Země, Slunce a komety bude možné objekt pozorovat na večerní obloze po soumraku a do poloviny října i na ranní obloze před svítáním. V první polovině října kometa prolétá souhvězdím Vlasů Bereniky, kde 4. a 5. října projde otevřenou hvězdokupou Mel 111. V první dekádě měsíce by mohla mít jasnost kolem 7. magnitudy (pozorovatelná binokuláry). Trend vzestupu jasnosti je rychlý, avšak zatím nejistý. Nejlepší podmínky pro pozorování komety nastávají v druhé polovině října, kdy by mohla dosáhnout až 4,5 magnitudy (srovnatelná se slabšími hvězdami, které ještě můžeme očima vidět). Kometa prolétá z jižní částí souhvězdí Pastýře přes hlavu Hada do Vah, kde ji však spatříme už jen za ideálních podmínek – velmi nízko na večerní obloze.

Do 12. října bude vhodnější kometu hledat na ranní obloze v souhvězdí Vlasů Bereniky asi 10 stupňů nad VSV obzorem (kolem 6. hodiny středoevropského letního času). Kdo se kometu vydá pozorovat do hor, mohl by kromě ní spatřit i stříbřitý pás zodiakálního světla i jasnou planetu Venuši poblíž planety Saturn a jasné hvězdy Regulus v souhvězdí Lva. Poté se zlepšují večerní pozorovací podmínky, které však ovlivní rušivý svit dorůstajícího Měsíce (znatelné to bude přibližně od 15. října). Kometa se bude pohybovat jiho-východním směrem. Dobrou vyhledávací polohu bude mít 18. a 19. října, kdy prolétá velmi blízko jasné hvězdy η-Bootis (2,7 magnitudy; jasná jako hvězdy ve Velkém vozu). V době jejího největšího jasu 28. října - ji už nalezneme jen velmi nízko v souhvězdí Vah a bude zapotřebí ji vyhledávat prakticky půl hodiny po setmění (asi v 18:20 letního středoevropského času), nebo? Měsíc v té době bude ještě pod obzorem a kometa asi 12 stupňů vysoko.

Pokud tedy počasí dovolí, nenechte si tuto příležitost ujít. Do konce roku 2007 budeme moci pozorovat ještě návrat komety 8P/Tuttle s oběžnou dobou 13,6 roku, jejíž pozorovací podmínky budou mnohem příznivější, avšak samotná kometa bude oproti této poněkud slabší. Kometa na počátku roku 2008 (v noci 1. ledna) proletí okolo Země pouhých 0.25 AU a mohla by být pozorovatelná i pouhým okem. V říjnu a v listopadu ji nalezneme blízko severního pólu, kde její jasnost bude prudce stoupat (na konci října okolo 13. magnitudy, na konci listopadu již kolem 10. magnitudy).

Podzimní období je spojeno s obecně nejvyšší meteorickou aktivitou. Příznivé pozorovací podmínky nastávají pro Drakonidy. Jejich maximum (běžně kolem 20, někdy však i přes 400 meteorů v hodině) nastává 9. října před 23. hodinou. Meteory jsou ve větší míře slabé, ale Měsíc nebude vůbec rušit – je jen 2 dny před novem.

Zato však Měsíc negativně ovlivní nejpřekvapivější roj roku 2006 – Orionidy. Jeho maximum nastává 22. října (je ploché, ale vyskytují se v něm občasné spršky), což je jen 4 dny před úplňkem (Měsíc bude v souhvězdí Vodnáře, vyplatí se sledovat ráno – krom Měsícem nerušené oblohy je pozitivním faktorem i největší výška radiantu roje nad obzorem během noci). V minulém roce došlo k nečekanému bolidovému maximu. Běžná frekvence je kolem 20 meteorů v hodině (přepočteno na 50° severní šířky při nejvyšší poloze radiantu nad obzorem). Roj je také známý tím, že jeho mateřským tělesem je Halleyova kometa.

Listopad

Na počátku listopadu budou mít maximum Severní a Jižní Tauridy. Jižní mají maximum 3. listopadu, severní o 10 dní později. U obou z nich můžeme očekávat pouze kolem 7 meteorů za hodinu, nicméně zvečera (u Severních Tauridů pak celou noc) nebude rušit Měsíc. Oba roje mají společné mateřské těleso, kterým je kometa s nejkratší dobou oběhu kolem Slunce 2P Encke, jež letos v dubnu proletěla perihelem.


Prosinec

Prosincovým rojem číslo jedna jsou tradiční Geminidy (mateřské těleso 3200 Phaeton po pravděpodobné srážce s jiným tělesem vytvořilo proud částic, do kterého naše Země každoročně vstupuje). Jejich frekvence bývá vyšší nežli u Perseidů – dosahuje kolem 120 meteorů v hodině (z našich zeměpisných šířek kolem 100 meteorů v hodině při největší výšce radiantu nad obzorem). Jejich podmínky jsou na rok 2007 poměrně příznivé – maximum sice nastává 14. prosince večer – v období, kdy je radiant ještě nízko nad obzorem, ale Měsíc oproti loňskému roku nebude tolik rušit (nachází se nízko v Rybách ve fází dvou dnů před první čtvrtí).

Poněkud očekávaným rojem, by? velmi neaktivním, bude letos roj Ursaminorid. Jeho mateřským tělesem je kometa 8P/Tuttle, která na počátku následujícího roku 2008 prochází perigeem (27. ledna pak perihelem), a tudíž by mohla přinést atraktivní změnu v normálně nezajímavému maximu roje, jehož běžná frekvence je kolem 2 meteorů v hodině. Maximum však nastane za velmi nevhodné polohy i fáze Měsíce – ten bude právě v úplňku a v Blížencích (kde se nachází nejvyšší bod severní deklinace ekliptiky.

Zajímavým kometárním završením v tohoto roku by mohla být kometa 8P/Tuttle. Sice nedosáhne žádné rekordní jasnosti (jako letošní „kometa století“ C/2006 P1 McNaught), ale k jejímu pozorování patrně postačí malý triedr a znalost cirkumpolárních souhvězdí. Kometa totiž prolétá od severního nebeského pólu (na počátku prosince ji nalezneme v severní části souhvězdí Draka na hranici s Cefeem, mohla by dosahovat okolo 9.5 magnitudy), přes Cefea, Cassiopeju, Andromedu až do Trojúhelníka a Ryb (tam se ocitne na počátku ledna roku 2008, bude mít kolem 6. magnitudy). Zajímavý by mohl být nejen její vliv na frekvenci roje Ursamonorid v letošním a asi i příštím roce, ale též její těsný (skoro přímý) průlet okolo galaxie M33, který nastane kolem půlnoci 30./31. prosince (největší přiblížení k jádru galaxie bude krátce po 23. hodině 30. prosince; kometa by mohla mít 6.5 magnitudy, galaxie má plošnou jasnost okolo 6.2 magnitudy, nicméně svou plochou zabírá na obloze oblast 68.7'x41.6', takže je to objekt pro světelné přístroje, zatímco kometa bude určitě poněkud kompaktnější a tudíž i výraznější). Kometa „projde“ západní polovinou galaxie.

Zdroje: http://neo.jpl.nasa.gov/programs/loneos.html, http://www.aerith.net/

Informace o kometě: http://www.aerith.net/comet/catalog/2007F1/2007F1.html

(P. Horálek)


Dalibor Hanžl, 29. 09. 2007, 05:28
Další články v kategorii MPH :
  •   MIMOŘÁDNĚ PŘÍZNIVÝ NÁVRAT KOMETY 41P/TUTTLE-GIACOBINI-KRESÁK
  •   V RUSKU BYL POZOROVÁN DOPAD METEORITU
  •   KOLEM ZEMĚ 15. ÚNORA 2013 PROLÉTNE PLANETKA 2012 DA14
  •   GEMINIDY MAJÍ VELMI PŘÍZNIVÉ PODMÍNKY, V NOCI NA PÁTEK SPADNE PŘES 1000 METEORŮ.
  •   NA POZOROVÁNÍ LETOŠNÍCH PERSEID BUDOU DOBRÉ PODMÍNKY - NEBUDE RUŠIT MĚSÍC
  •   METEORICKÝ ROJ KVADRANTIDY VRCHOLÍ VE STŘEDU RÁNO
  •   DRAKONIDY V SOBOTU SLIBUJÍ MIMOŘÁDNOU PODÍVANOU
  •   NA OBLOZE UVIDÍME „ČESKOSLOVENSKOU“ KOMETU
  •   BUDE KOMETA PAN-STARRS SLADKOU ODPLATOU?
  •   V SOBOTU RÁNO VRCHOLÍ AKTIVITA PERSEID, RUŠÍ VŠAK MĚSÍC
  •   WISE OBJEVILA PRVNÍHO TROJANA ZEMĚ

  • Hlavní zprávy:
  • V PONDĚLÍ 7. SRPNA VEČER VYJDE NAD ČESKÝ OBZOR ČÁSTEČNĚ ZATMĚLÝ ÚPLNĚK
  • KOLABUJÍCÍ HVĚZDA DALA VZNIK ČERNÉ DÍŘE
  • V SOBOTU 11. ÚNORA NASTANE POLOSTÍNOVÉ ZATMĚNÍ MĚSÍCE
  • HST ZACHYTIL HRU STÍNŮ ODHALUJÍCÍ MOŽNOU PLANETU
  • Meteorický roj Kvadrantidy zahájí rok 2017 bohatý na astronomické úkazy
  • TAJEMNÁ ZÁŘE UMÍRAJÍCÍ HVĚZDY
  • SUPERÚPLNĚK 14. LISTOPADU 2016
  • KOSMICKÝ TELESKOP ZACHYTIL STOPY VODNÍCH VÝTRYSKŮ NA JUPITEROVĚ MĚSÍCI EUROPA
  • V PÁTEK 16. ZÁŘÍ NASTANE POLOSTÍNOVÉ ZATMĚNÍ MĚSÍCE
  • KDY LETOS NASTANOU MAXIMA METEORICKÉHO ROJE PERSEID?
  • KOSMICKÝ TELESKOP HST VYFOTOGRAFOVAL POLÁRNÍ ZÁŘE NA JUPITERU

  • Navštivte naši fotogalerii

    Nejnovější snímek:
    Galaxie NGC 891. Fotografovano: 29. 9. 2017 1h 57m UT

    Tyto stránky jsou optimalizovány pro rozlišení 1024x768 a využívají tyto technologie.

    ISSN 1214-7095, RSS