Vstup pro editory:
Vstup pro členy EAI
EAI E-MAIL VIDEOGALERIE ASTRO-FOTOGALERIE FOTOGALERIE PŘEDPLATNÉ KONTAKTY
Sdružení astronomů amaterů a profesionalů, kteří mají zájem o novinky v astronomii.(více...)

Expresní astronomické informace

Vyhledávání:

11.12.2017, 12:04 CET
Juliánské datum: 2458098.96
Brno - soumrak (9° ↓): 15h 55m UT
Brno - svítání (9° ↓): 5h 39m UT
Max.délka pozorování: 13.7 hod.
Novinky z astronomie
Dalekohled HST
Novinky z kosmonautiky
Komety a asteroidy
Stelární astronomie
X-ray astronomie

Východy a západy pro Brno v UT

(↑ ) Měsíc (↓ 12:00)

Stáří (dny): 22.9

(↑ 06:43) Slunce (↓ 14:50)

Foto: SOHO

  Webcam

CHMI aktuální počasí:
Mt Pa#2 ** Hradec Králové


ARCHÍV ČLÁNKŮ
(do r. 2003)

Hlavní stránka Astronomie X-ray Astronomie Kosmonautika Komety, asteroidy Dalekohled HST Sonda Galileo Sonda NEAR
POZOROVÁNÍ
CCD pozorování, Brno CCD DATEL Monte Pa #2 - info Hradec Králové - Martin Lehký Astro technika
Doporučujeme

Nejbližší zatmění Slunce a Měsíce
Astrofoto archiv - Halleyova kometa 1985/1986 Kometa Hale-Bopp Kometa Ikeya-Zhang
Zajímavé linky Eva Neureiterová
Komety,Meteory a další ČAS

KOSMICKÝ INFRAČERVENÝ TELESKOP OBJEVIL PROUD VODNÍ PÁRY TEKOUCÍ DO MLADÉ SLUNEČNÍ SOUSTAVY


Umělecká kresba nově rodícího se systému vzdálené sluneční soustavy s hojností vody, která se odpařuje. Kredit: NASA/JPL-Caltech.Kosmický teleskop NASA, Spitzer Space Telescope, detekoval v kolabující oblasti nově vznikající vzdálené sluneční soustavy takové množství vodní páry, které by pětkrát naplnilo pozemské oceány. Podle astronomů vodní pára tam vtéká ze zárodečných mračen a dopadá na prachový disk, ze kterého se rodí nové planety.

Toto pozorování poskytlo první přímý pohled nato, jak se na planetách (a možná hornatých světech podobných naší Zemi) rodí voda, jako základní složka nutná pro život.

„Poprvé v historii můžeme pozorovat jak je dopravována voda do oblasti, kde s největší pravděpodobností budou vznikat nové planety,“ řekl Dan Watson z University of Rochester, N.Y. Watson je vedoucím autorem článku o tomto kosmickém „pařeništi“, který vyšel 30. 8. v časopise Nature.

Zkoumaná hvězda nese označení NGC 1333-IRAS 4B a nachází se v chladném zámotku plynu a prachu. V rámci tohoto zárodku obíhá kolem zárodku hvězdy rychle rostoucí horký disk materiálu, ze kterého se tvoří planety. Nová data z teleskopu Spitzer naznačují, že led z vnějších slupek hvězdných zárodků padá směrem k nově vznikající hvězdě a jakmile dosáhne horkého disku, vypařuje se.
Snímek NGC 1333 z teleskopu Spitzer s detailem na hvězdou kolébku systému NGC 1333-IRAS 4B. Kredit: NASA/JPL-Caltech/Harvard-Smithsonian CfA.
„Voda na Zemi pochází z ledu na asteroidech a kometách. Ve vesmíru voda existuje většinou ve formě ledu v hustých mračnech kolem rodících se hvězd,“ řekl Watson. "Nyní vidíme jak voda v systému nové hvězdy ve formě ledu dopadá na disk kolem mladé hvězdy, kde se odpařuje. Tato vodní pára později opět zmrzne na asteroidech a kometách.“

Voda je prostoupena celým vesmírem. Byla objevena ve formě ledu nebo plynu kolem různých typů hvězd, v mezihvězdném prostoru a nedávné pozorování Spitzeru přineslo první důkaz o vypařování vody na horké plynné planetě, nacházející se mimo naši sluneční soustavu. Planeta má označení HD 189733b.

V nové studii založené na datech ze Spitzeru slouží voda také jako důležitý nástroj ke studiu dlouho hledaných detailů v procesu tvorby planet. Analýzou toho co se děje s vodou v systému NGC 1333-IRAS 4B se budou astronomové schopni dozvědět více o samotném disku. Například vypočítali hustotu disku (která je nejméně 10 miliard vodíkových molekul na krychlový centimetr), jeho rozměry (jeho poloměr je srovnatelný s průměrnou vzdáleností mezi Zemí a Plutem) a jeho teplotu (170 K).

„Voda je snadněji detekovatelná než jiné molekuly, takže ji můžeme použít k hledání více charakteristik nových disků a studovat jejich fyziku a chemii,“ řekl Watson. „To nám prozradí mnoho o tom, jak planety vznikají.“
Watson se svými spolupracovníky pomocí Spitzerova infračerveného spektrografu studoval 30 nejmladších hvězdných zárodků. Tento přístroj rozkládá infračervené světlo a pomocí spektrálních čar vědci hledají „stopy“ molekul. Ze 30 hvězdných zárodků byly objeveny stopy po vodní páře pouze u jednoho, NGC 1333-IRAS 4B. Tato vodní pára byla Spitzer teleskopem snadno detekována, protože když led dosáhne disku kolem zárodečné hvězdy velmi rychle se ohřívá a září v infračerveném světle.

Proč známky vody nese pouze jedno hvězdné embryo ze 30? Astronomové říkají, že je to nejpravděpodobnější právě u systému NGC 1333-IRAS 4B, protože je ve vhodné orientaci vůči Spitzeru a tento kosmický teleskop může nahlížet do hustého jádra. Další roli hraje fakt, že tato specifická vodní fáze trvá v životě hvězdy jen velmi krátce a je velmi těžké ji zrovna zastihnout.

„Zachytili jsme unikátní fázi ve vývoji mladé hvězdy, ve které životodárný materiál se dynamicky pohybuje do prostředí, ve kterém mohou vznikat planety,“ řekl Michael Werner, vědecký pracovník projektu Spitzer z NASA Jet Propulsion Laboratory, Pasadena, Calif.

NGC 1333-IRAS 4B se nachází v bouřlivé oblasti zrodu hvězd, ve vzdálenosti přibližně 1000 sv. let ve směru souhvězdí Perseus. Její centrální zárodečná hvězda stále „požírá“ materiál z okolí a zvětšuje se. V této ranné fázi astronomové ještě nemohou říci, jak velká ta hvězda nakonec bude.

Další autoři článku v Nature jsou: Chris Bohac, Chat Hull, Bill Forrest, Ben Sargent, Joel Green a Kyoung Hee Kim z University of Rochester; Elise Furlan z University of California, Los Angeles; Joan Najita z National Optical Astronomy Observatory; Nuria Calvet a Lee Hartmann z University of Michigan, Ann Arbor; Paola d’Alessio of the National Autonomous University of Mexico a Jim Houck z Cornell University, Ithaca, N.Y.

JPL misi Spitzer Space Telescope řídí pro NASA Science Mission Directorate, Washington. Vědecké operace jsou vedeny ze Spitzer Science Center v Californa Institute of Technology, Pasadena. Caltech řídí JPL pro NASA. Infračervený spektrograf na Spitzeru byl postaven na Cornell University. Jeho vývoj řídil vedoucí spoluautor Houck. Watson a Forrest jsou také členy týmu, který spektrograf postavil.

Grafika s více informací o Spitzeru naleznete na http://www.spitzer.caltech.edu/spitzer a http://www.nasa.gov/spitzer. Více informací o extrasolárních planetách a programu NASA pro jejich vyhledávání je na http://planetquest.jpl.nasa.gov.

(podle informací JPL z 29. 8. 2007 přeložil DH)


Dalibor Hanžl, 02. 09. 2007, 13:44
Další články v kategorii Astronomie :
  •   V PONDĚLÍ 7. SRPNA VEČER VYJDE NAD ČESKÝ OBZOR ČÁSTEČNĚ ZATMĚLÝ ÚPLNĚK
  •   V SOBOTU 11. ÚNORA NASTANE POLOSTÍNOVÉ ZATMĚNÍ MĚSÍCE
  •   Meteorický roj Kvadrantidy zahájí rok 2017 bohatý na astronomické úkazy
  •   SUPERÚPLNĚK 14. LISTOPADU 2016
  •   V PÁTEK 16. ZÁŘÍ NASTANE POLOSTÍNOVÉ ZATMĚNÍ MĚSÍCE
  •   KDY LETOS NASTANOU MAXIMA METEORICKÉHO ROJE PERSEID?
  •   V PONDĚLÍ 9. KVĚTNA NASTANE VZÁCNÝ PŘECHOD MERKURU PŘED SLUNCEM
  •   MEZINÁRODNÍ TÝM VĚDCŮ ZACHYTIL PŘI ZATMĚNÍ SLUNCE NEJOSTŘEJŠÍ LETÍCÍ STÍNY
  •   GEMINIDY MAJÍ VELMI PŘÍZNIVÉ PODMÍNKY, V NOCI NA ÚTERÝ ZAZÁŘÍ PŘES 1000 METEORŮ
  •   NA STÁTNÍ SVÁTEK SV. VÁCLAVA SPATŘÍME ÚPLNÉ ZATMĚNÍ MĚSÍCE
  •   V NOCI ZE 12. NA 13. SRPNA VYVRCHOLÍ METEORICKÝ ROJ PERSEIDY

  • Hlavní zprávy:
  • KOLABUJÍCÍ HVĚZDA DALA VZNIK ČERNÉ DÍŘE
  • MIMOŘÁDNĚ PŘÍZNIVÝ NÁVRAT KOMETY 41P/TUTTLE-GIACOBINI-KRESÁK
  • HST ZACHYTIL HRU STÍNŮ ODHALUJÍCÍ MOŽNOU PLANETU
  • TAJEMNÁ ZÁŘE UMÍRAJÍCÍ HVĚZDY
  • KOSMICKÝ TELESKOP ZACHYTIL STOPY VODNÍCH VÝTRYSKŮ NA JUPITEROVĚ MĚSÍCI EUROPA
  • KOSMICKÝ TELESKOP HST VYFOTOGRAFOVAL POLÁRNÍ ZÁŘE NA JUPITERU
  • KOSMICKÝ TELESKOP ZACHYTIL JETY ROTUJÍCÍ S KOMETOU 252P/LINEAR
  • KOSMICKÝ TELESKOP VYFOTOGRAFOVAL MARS V DOBĚ, KDY BYL ZEMI NEJBLÍŽE
  • HST OBJEVIL REKORDNĚ VZDÁLENOU GALAXII
  • OBŘÍ KOSMICKÉ MRAČNO SE JAKO BUMERANG VRACÍ DO NAŠÍ GALAXIE
  • PRACHOVÉ SPIRÁLY KOLEM MLADÝCH HVĚZD MOHOU VYZRADIT PŘÍTOMNOST MASIVNÍCH PLANET

  • Navštivte naši fotogalerii

    Nejnovější snímek:
    Galaxie NGC 891. Fotografovano: 29. 9. 2017 1h 57m UT

    Tyto stránky jsou optimalizovány pro rozlišení 1024x768 a využívají tyto technologie.

    ISSN 1214-7095, RSS