Vstup pro editory:
Vstup pro členy EAI
EAI E-MAIL VIDEOGALERIE ASTRO-FOTOGALERIE FOTOGALERIE PŘEDPLATNÉ KONTAKTY
Sdružení astronomů amaterů a profesionalů, kteří mají zájem o novinky v astronomii.(více...)

Expresní astronomické informace

Vyhledávání:

14.12.2017, 01:41 CET
Juliánské datum: 2458101.53
Brno - soumrak (9° ↓): 15h 55m UT
Brno - svítání (9° ↓): 5h 41m UT
Max.délka pozorování: 13.8 hod.
Novinky z astronomie
Dalekohled HST
Novinky z kosmonautiky
Komety a asteroidy
Stelární astronomie
X-ray astronomie

Východy a západy pro Brno v UT

(↑ 02:28) Měsíc (↓ 13:14)

Stáří (dny): 25.5

(↑ 06:45) Slunce (↓ 14:51)

Foto: SOHO

  Webcam

CHMI aktuální počasí:
Mt Pa#2 ** Hradec Králové


ARCHÍV ČLÁNKŮ
(do r. 2003)

Hlavní stránka Astronomie X-ray Astronomie Kosmonautika Komety, asteroidy Dalekohled HST Sonda Galileo Sonda NEAR
POZOROVÁNÍ
CCD pozorování, Brno CCD DATEL Monte Pa #2 - info Hradec Králové - Martin Lehký Astro technika
Doporučujeme

Nejbližší zatmění Slunce a Měsíce
Astrofoto archiv - Halleyova kometa 1985/1986 Kometa Hale-Bopp Kometa Ikeya-Zhang
Zajímavé linky Eva Neureiterová
Komety,Meteory a další ČAS

AURIGIDY 2007: V USA BUDOU MOŽNÁ POZOROVAT METEORICKÝ DÉŠT


Kometa Kiess fotografovaná v roce 1911. Foto: William Hoegner a Nikolaus B. Richter.Nastane meteorický déš? nebo nenastane? To je otázka, kterou si nyní kladou pozorovatelé ze západních částí Severní Ameriky. Prvního září 2007 v ranních hodinách by mohli spatřit jasné a barevné meteory zdánlivě vylétající ze souhvězdí Vozky.

Zdrojem částic pozorovaného meteorického roje je kometa Kiess (C/1911 N1). Jedná se o záhadnou „dlouhoperiodickou kometu“, která byla v uplynulých několika stoletích pozorována ve vnitřní části sluneční soustavy zatím jen při dvou návratech.

Kometa během svého návratu někdy v roce 4 A.D. prolétla kolem Slunce a na své dráze zanechala oblak prachových částic. Její druhý návrat byl pozorován v roce 1911. Prachové částice byly tlakem slunečního záření rozptýleny do širšího pásu kolem dráhy komety a vytvořil se rovnoměrný proud prachových částic, který občas protne dráhu Země.

Země tímto 2000 let starým oblakem kometárních částic prolétala v letech 1935, 1986 a 1994, kdy byla pozorován meteorický roj Aurigid.

Jedná se o velmi zřídkavý roj a letos jeho možnost pozorování připadá na 1. září. Lze očekávat zvýšenou aktivitu meteorického roje čítající desítky meteorů, které vyletují z radiantu v souhvězdí Vozky. Aurigidy jsou velmi jasné, meteory budou většinou jasnost srovnatelnou s nejjasnějšími hvězdami na obloze.
Průchody Země oblaky prachových částic komety Kiess v jednotlivých letech. Kredit: Jeremie Vaubaillon (Caltech) a Peter Jenniskens (SETI Institute).
Země bude procházet úzkým vláknem kometárních částic přibližně dvě hodiny. Maximum je vypočteno na 4h33m PDT (11h33m UT) s udávanou chybou +/- 20 min. Případný meteorický déš? budou moci spatřit obyvatelé v západní části Spojených států, včetně Havaje a Aljašky, z Mexika a ze západních provincií Kanady.

Výzkum tohoto meteorického roje může vnést nové světlo do problematiky jak dlouhoperiodické komety ztrácejí velká prachová zrna a jak navázat pozorované prachové stopy do fyzikálních dat o mateřské kometě. Dokonce může přinést více informací o hypotetické „prapůvodní krustě“ komety. Tato krusta byla po mnoho let, kdy se kometa nacházela v chladných částech Oortova oblaku, bombardována kosmickým zářením.
Průchod Země oblakem prachových částic komety Kiess v roce 2007. Kredit: Jeremie Vaubaillon (Caltech) and Peter Jenniskens (SETI Institute).
Prachovou stopu této komety poprvé lokalizovali Esko Lyytinen (Finsko) a Peter Jenniskens (SETI Institute, California) při zkoumání potenciálních prachových stop od dlouhoperiodických komet se kterými se může setkat Země. Letošní maximum spočítali na 11h37m UT. Dále zjistili, že Země v nadcházejících 70 letech prachovou stopou neprojde. U žádné ze známých dlouhoperiodických komet zatím není známo, že by nastal tak dobře předpověditelný případ průchodu Země prachovou stopou.

Tato studie následovala po předchozím výzkumu Dr. Jenniskense, ve kterém zjistil, že prachové ohony dlouhoperiodických komet zasahují do zemské dráhy jednou či dvakrát za každých 60 let.

Tato teoretická představa byla následně potvrzena úspěšnou předpovědí návratu alpha-Monocerotid v roce 1995. V roce 1995 měly alpha-Monocerotidy silné maximum a staly se nejlépe pozorovanou prachovou stopou pocházející z dlouhoperiodické komety, přestože kometa sama je neznámá. Během tohoto maxima meteoroidy pronikaly až 5km hluboko do atmosféry. Jednalo se o meteoroidy bez stop sodíku, který je obsažen v nejvíce prchavých minerálech. Závěr byl takový, že Země se setkala s meteoroidy, které pocházejí z pradávné krusty dlouhoperiodické komety. Tuto „pradávnou krustu“ mají právě pouze dlouhoperiodické komety, které vznikly před 4.5 miliardami let a když pobývaly v Oortově mračně byly vystaveny expozici kosmického záření. Přímé svědectví o existenci této krusty může přinést pouze analýza pozorování aktivního meteorického roje.

Nedávné výpočty Jeremie Vauballona (Caltech) a Jenniskense dávají pozici prachových stop vůči Zemi dle připojeného obrázku. Stopa se přesouvá do a z dráhy Země. V roce 2007 bude stopa přesně ve stejné pozici jako během předchozího přiblížení.

Jenniskens a Vaubaillon předpovídají, že během 10-min intervalu v maximu bude počet meteorů jako ZHR = 200/hod. Je to trojnásobek maximální hodnoty jakou můžeme vidět u Perseid. Tento odhad je založen na několika Aurigidách, které byly pozorovány v předcházejících maximech. V roce 1935 pozorovaly dvě skupiny zkušených pozorovatelů Aurigidy v Německu a České republice. Počet meteorů se neustále zvyšoval až do svítání (pozorována ZHR více než 100/hod). V roce 1986 spatřil na vlastní oči několik sporadických meteorů Istvan Tepliczky z Maďarska. Pozoroval za horších podmínek (mlha) ale ZHR byla asi 200+/- 25 /hod. V roce 1994 maximum pozorovali pouze dva pozorovatelé. Bob Lunsford a George Zay v blízkosti San Diego, CA, kteří měli radiant velmi nízko nad horizontem (ZHR cca 200 +/- 25 /hod).

Výše uvedené výsledky byly určeny na základě dráhy komety Kiess uvedené v 2003 SAO Comet Orbit Catalogue, ve kterém má kometa uveden poslední průchod perihéliem v r. 83 před Kr. Dráha komety Kiess však byla spočítána znovu (J. Giorgini z JPL/Caltech) a bylo zjištěno, že Slunce navštívila v roce 4 A.D., což přináší nejistotu 40 let (1-sigma). Na základě této nové dráhy vznikl nový model prachové stopy, který vypočítal Vaubaillon a který prachovou stopu posouvá dále do zemské dráhy. Čas maxima pro rok 2007 zůstává téměř nezměněn: 1. září, 11h33m UT. Tyto výsledky byly poskytnuty k publikaci v MPC.

(podle informací http://aurigid.seti.org/ připravil DH)


Dalibor Hanžl, 30. 08. 2007, 13:22
Další články v kategorii MPH :
  •   MIMOŘÁDNĚ PŘÍZNIVÝ NÁVRAT KOMETY 41P/TUTTLE-GIACOBINI-KRESÁK
  •   V RUSKU BYL POZOROVÁN DOPAD METEORITU
  •   KOLEM ZEMĚ 15. ÚNORA 2013 PROLÉTNE PLANETKA 2012 DA14
  •   GEMINIDY MAJÍ VELMI PŘÍZNIVÉ PODMÍNKY, V NOCI NA PÁTEK SPADNE PŘES 1000 METEORŮ.
  •   NA POZOROVÁNÍ LETOŠNÍCH PERSEID BUDOU DOBRÉ PODMÍNKY - NEBUDE RUŠIT MĚSÍC
  •   METEORICKÝ ROJ KVADRANTIDY VRCHOLÍ VE STŘEDU RÁNO
  •   DRAKONIDY V SOBOTU SLIBUJÍ MIMOŘÁDNOU PODÍVANOU
  •   NA OBLOZE UVIDÍME „ČESKOSLOVENSKOU“ KOMETU
  •   BUDE KOMETA PAN-STARRS SLADKOU ODPLATOU?
  •   V SOBOTU RÁNO VRCHOLÍ AKTIVITA PERSEID, RUŠÍ VŠAK MĚSÍC
  •   WISE OBJEVILA PRVNÍHO TROJANA ZEMĚ

  • Hlavní zprávy:
  • V PONDĚLÍ 7. SRPNA VEČER VYJDE NAD ČESKÝ OBZOR ČÁSTEČNĚ ZATMĚLÝ ÚPLNĚK
  • KOLABUJÍCÍ HVĚZDA DALA VZNIK ČERNÉ DÍŘE
  • V SOBOTU 11. ÚNORA NASTANE POLOSTÍNOVÉ ZATMĚNÍ MĚSÍCE
  • HST ZACHYTIL HRU STÍNŮ ODHALUJÍCÍ MOŽNOU PLANETU
  • Meteorický roj Kvadrantidy zahájí rok 2017 bohatý na astronomické úkazy
  • TAJEMNÁ ZÁŘE UMÍRAJÍCÍ HVĚZDY
  • SUPERÚPLNĚK 14. LISTOPADU 2016
  • KOSMICKÝ TELESKOP ZACHYTIL STOPY VODNÍCH VÝTRYSKŮ NA JUPITEROVĚ MĚSÍCI EUROPA
  • V PÁTEK 16. ZÁŘÍ NASTANE POLOSTÍNOVÉ ZATMĚNÍ MĚSÍCE
  • KDY LETOS NASTANOU MAXIMA METEORICKÉHO ROJE PERSEID?
  • KOSMICKÝ TELESKOP HST VYFOTOGRAFOVAL POLÁRNÍ ZÁŘE NA JUPITERU

  • Navštivte naši fotogalerii

    Nejnovější snímek:
    Galaxie NGC 891. Fotografovano: 29. 9. 2017 1h 57m UT

    Tyto stránky jsou optimalizovány pro rozlišení 1024x768 a využívají tyto technologie.

    ISSN 1214-7095, RSS