Vstup pro editory:
Vstup pro členy EAI
EAI E-MAIL VIDEOGALERIE ASTRO-FOTOGALERIE FOTOGALERIE PŘEDPLATNÉ KONTAKTY
Sdružení astronomů amaterů a profesionalů, kteří mají zájem o novinky v astronomii.(více...)

Expresní astronomické informace

Vyhledávání:

25.07.2017, 20:44 CEST
Juliánské datum: 2457960.28
Brno - soumrak (9° ↓): 19h 48m UT
Brno - svítání (9° ↓): 2h 11m UT
Max.délka pozorování: 6.4 hod.
Novinky z astronomie
Dalekohled HST
Novinky z kosmonautiky
Komety a asteroidy
Stelární astronomie
X-ray astronomie

Východy a západy pro Brno v UT

(↑ 05:39) Měsíc (↓ 19:58)

Stáří (dny): 2.4

(↑ 03:21) Slunce (↓ 18:38)

Foto: SOHO

  Webcam

CHMI aktuální počasí:
Ondřejov ** Hradec Králové


ARCHÍV ČLÁNKŮ
(do r. 2003)

Hlavní stránka Astronomie X-ray Astronomie Kosmonautika Komety, asteroidy Dalekohled HST Sonda Galileo Sonda NEAR
POZOROVÁNÍ
CCD pozorování, Brno CCD DATEL Monte Pa #2 - info Hradec Králové - Martin Lehký Astro technika
Doporučujeme

Nejbližší zatmění Slunce a Měsíce
Astrofoto archiv - Halleyova kometa 1985/1986 Kometa Hale-Bopp Kometa Ikeya-Zhang
Zajímavé linky Eva Neureiterová
Komety,Meteory a další ČAS

PRŮKOPNICKÉ SONDY NASA SLAVÍ TŘICÁTÉ NAROZENINY


Poloha kosmických sond Voyager u hranice naší Sluneční soustavy. Kredit: NASA.Dvě starší kosmické sondy NASA s názvem Voyager právě oslavují tři desetiletí letu vesmírem směrem k hranici naší Sluneční soustavy a dále do mezihvězdného prostoru. Jejich pokračující cesta je bezprecedentním a historickým úspěchem kosmického výzkumu.

Voyager 2 byl vypuštěn 20. 8. 1977. Voyager 1 startoval 5. 9. 1977. Obě sondy stále pokračují v předávání informací ze vzdálenosti přibližně 3 krát větší, než je vzdálenost Pluta od Slunce.

„Mise sond Voyager je již legendou v kronice kosmického výzkumu. Otevřela nám obzory a přinesla množství vědeckých poznatků o vnějších částech Sluneční soustavy. Sondy se staly průkopníky v hloubkovém průzkumu vlivu Slunce, jaký kdy byl proveden,“ říká Alan Stern, pracovník NASA Science Mission Directorate, Washington „Je to doklad umu konstruktérů, techniků a řídících pracovníků, kteří se podíleli na vývoji sond Voyager. Obě sondy pokračují ve získávání důležitých poznatků, přestože jejich primární mise průletu kolem Jupiteru a Saturnu byla ukončena.“

Během prvních deseti let kosmického letu obě sondy detailně studovaly Jupiter, Saturn a jejich měsíce. Výzkum pak pokračoval výzkumem planet Uran a Neptun. Sondy vyslaly na Zemi do té doby nevídané fotografie a další vědecká data z uskutečněného základního výzkumu obřích planet a některých jejich měsíců. Sondy například odhalily bouřlivou atmosféru planety Jupiter, v níž jsou desítky vzájemně interagujících hurikánů, zkoumaly aktivní vulkány na měsíci Io apod. Sondy nám také ukázaly jemnou strukturu Saturnových ledových prstenců a jejich ovlivňování gravitačním působením blízkých měsíců planety.

Během posledních 18 let Voyagery zkoumaly vnější heliosféru Slunce a její hranici s mezihvězdným kosmickým prostorem. Obě sondy Voyager jsou v dobrém stavu a posílají na Zemi vědecká data i po 30 letech od vypuštění do vesmíru.

Voyager 1 je v současné době nejvzdálenějším objektem, který vyrobila lidská ruka. Nachází se ve vzdálenosti 15.5 miliardy km od Slunce. Voyager 2 je ve vzdálenosti 12.5 miliardy km od Slunce. Mise kosmických sond byla původně plánovaná jako čtyřletá návštěva Jupiteru a Saturnu. Na základě dosažených úspěchů a díky zřídkavému seřazení planet byla tato mise prodloužena. Z původní cesty ke dvěma planetám se stala návštěva čtyř planet. Po ukončení prodloužené mise začaly kosmické sondy plnit další úkol – výzkum vnější heliosféry.

„Mise sond Voyager otevřela cestu k výzkumu Sluneční soustavy, která by byla nemyslitelná před zahájením kosmického věku,“ říká Edward Stone, vědecký projektant z California Institute of Technology, Pasadena, California. „Sondy prozkoumaly naše nejbližší okolí vnější Sluneční soustavy a ukázaly nám, kolik toho jsou schopny zjistit a jak různorodá tělesa tvoří naši Sluneční soustavu společně s naší Zemí.“

V prosinci 2004 zahájila sonda Voyager 1 při své cestě napříč Sluneční soustavou průlet poslední hranicí, nazvanou „helioobálka“. Jedná se o turbulentní oblast vzdálenou přibližně 14 miliard km od Slunce, kde se sluneční vítr zpomaluje vlivem srážek s řídkým plynem, který vyplňuje prostor mezi hvězdami. Sonda Voyager 2 by mohla dosáhnout této hranice koncem letošního roku.

Obě kosmické sondy mají pět plně funkčních vědeckých přístrojů. Při své cestě dosud neprobádanou oblastí kosmického prostoru studují sluneční vítr, energetické částice, magnetická pole a rádiové vlny. Sondy jsou příliš daleko od Slunce, a proto nemohou využívat energii od Slunce. Jejich spotřeba činí méně než 300 wattů, což můžeme přirovnat k energii potřebné k rozsvícení silnější žárovky. Energii jim poskytují radioizotopové termoelektrické generátory.

„Pokračující činnost těchto sond a stálé zasílání vědeckých dat je dokladem dovednosti a obětavé práce malého týmu pracovníků v řídícím středisku,“ říká vedoucí projektu Voyager Ed Massey z NASA Jet Propulsion Laboratory in Pasadena, California. Massey patří do týmu asi 12 pracovníků, kteří každý den zajiš?ují komunikaci se sondami Voyager.“

Sondy Voyager posílají signál do sítě antén NASA Deep Space Network, což je systém antén rozmístěných po celém světě. Kosmické sondy jsou od nás tak daleko, že řídící povely vysílané ze Země rychlostí světla, potřebují na cestu 14 hodin k sondě Voyager 1 a 12 hodin k sondě Voyager 2. Každá ze sond se od nás vzdaluje rychlostí přibližně 1 500 000 km/den.

Obě sondy nesou pozlacenou desku se záznamy pozdravů, obrázků a zvuků ze Země. Záznamy také obsahují instrukce jak najít Zemi v případě, že by sondu někdy někdo objevil.

Poslední sondou NASA, určenou k výzkumu vnějších oblastí Sluneční soustavy, je mise New Horizons, která již prolétla kolem planety Jupiter a míří k Plutu, kam by měla doletět v červenci 2015.

Kompletní seznam objevů Voyagerů a informaci o misi naleznete na adresách: http://www.nasa.gov/voyager and http://voyager.jpl.nasa.gov/.

(podle informací JPL 2007-092 z 20. 8. 2007 přeložil DH)


Dalibor Hanžl, 22. 08. 2007, 15:11
Další články v kategorii Kosmonautika :
  •   K MEZINÁRODNÍ KOSMICKÉ STANICI ZAMÍŘÍ PRVNÍ SOUKROMÁ LOĎ
  •   JURIJ GAGARIN NÁS VŠECHNY PŘED PADESÁTI ROKY POZVAL DO VESMÍRU
  •   14. DUBNA 2010 UPLYNE 40 LET OD KATASTROFY NA PALUBĚ KOSMICKÉ LODI APOLLO 13
  •   ATLANTIS SE VYDAL K HUBBLEOVU TELESKOPU
  •   VIDEO: SOJUZ S AMERICKÝM TURISTOU ZPĚT NA ZEMI
  •   KAMERA NA SONDĚ MARS ORBITER ZACHYTILA PHOENIX BĚHEM SESTUPU
  •   KOSMICKÁ SONDA PHOENIX PŘISTÁLA U PÓLU PLANETY MARS
  •   KOSMICKÁ SONDA PHOENIX PŘISTÁVÁ NA MARSU
  •   PŘED ČTYŘICETI ROKY ZAHYNUL PRVNÍ KOSMONAUT SVĚTA JURIJ GAGARIN
  •   UNIKÁTNÍ EVROPSKÁ LOĎ JULES VERNE SE VYDALA DO VESMÍRU
  •   PŘED PĚTI ROKY HAVAROVAL RAKETOPLÁN COLUMBIA

  • Hlavní zprávy:
  • KOLABUJÍCÍ HVĚZDA DALA VZNIK ČERNÉ DÍŘE
  • MIMOŘÁDNĚ PŘÍZNIVÝ NÁVRAT KOMETY 41P/TUTTLE-GIACOBINI-KRESÁK
  • V SOBOTU 11. ÚNORA NASTANE POLOSTÍNOVÉ ZATMĚNÍ MĚSÍCE
  • HST ZACHYTIL HRU STÍNŮ ODHALUJÍCÍ MOŽNOU PLANETU
  • Meteorický roj Kvadrantidy zahájí rok 2017 bohatý na astronomické úkazy
  • TAJEMNÁ ZÁŘE UMÍRAJÍCÍ HVĚZDY
  • SUPERÚPLNĚK 14. LISTOPADU 2016
  • KOSMICKÝ TELESKOP ZACHYTIL STOPY VODNÍCH VÝTRYSKŮ NA JUPITEROVĚ MĚSÍCI EUROPA
  • V PÁTEK 16. ZÁŘÍ NASTANE POLOSTÍNOVÉ ZATMĚNÍ MĚSÍCE
  • KDY LETOS NASTANOU MAXIMA METEORICKÉHO ROJE PERSEID?
  • KOSMICKÝ TELESKOP HST VYFOTOGRAFOVAL POLÁRNÍ ZÁŘE NA JUPITERU

  • Navštivte naši fotogalerii

    Nejnovější snímek:
    Přechod Merkura přes sluneční disk 9.5.2016. Fotografovano: 9. 5. 2016 11h 54m UT

    Tyto stránky jsou optimalizovány pro rozlišení 1024x768 a využívají tyto technologie.

    ISSN 1214-7095, RSS