Vstup pro editory:
Vstup pro členy EAI
EAI E-MAIL VIDEOGALERIE ASTRO-FOTOGALERIE FOTOGALERIE PŘEDPLATNÉ KONTAKTY
Sdružení astronomů amaterů a profesionalů, kteří mají zájem o novinky v astronomii.(více...)

Expresní astronomické informace

Vyhledávání:

14.12.2017, 01:34 CET
Juliánské datum: 2458101.52
Brno - soumrak (9° ↓): 15h 55m UT
Brno - svítání (9° ↓): 5h 41m UT
Max.délka pozorování: 13.8 hod.
Novinky z astronomie
Dalekohled HST
Novinky z kosmonautiky
Komety a asteroidy
Stelární astronomie
X-ray astronomie

Východy a západy pro Brno v UT

(↑ 02:28) Měsíc (↓ 13:14)

Stáří (dny): 25.5

(↑ 06:45) Slunce (↓ 14:51)

Foto: SOHO

  Webcam

CHMI aktuální počasí:
Mt Pa#2 ** Hradec Králové


ARCHÍV ČLÁNKŮ
(do r. 2003)

Hlavní stránka Astronomie X-ray Astronomie Kosmonautika Komety, asteroidy Dalekohled HST Sonda Galileo Sonda NEAR
POZOROVÁNÍ
CCD pozorování, Brno CCD DATEL Monte Pa #2 - info Hradec Králové - Martin Lehký Astro technika
Doporučujeme

Nejbližší zatmění Slunce a Měsíce
Astrofoto archiv - Halleyova kometa 1985/1986 Kometa Hale-Bopp Kometa Ikeya-Zhang
Zajímavé linky Eva Neureiterová
Komety,Meteory a další ČAS

NEONOVÝ SATURN – FOTOMOZAIKA VE FALEŠNÝCH BARVÁCH


Fotomozaika planety Saturn ve falešných barvách. Kredit: NASA/JPL/University of Arizona.Během průletu nad neosvětlenou stranou prstenců planety Saturn pořídila kosmická sonda Cassini tento snímek. Planetu Saturn vidíme zahalenou v brilantních stínech modré barvy s odstíny safírové a mátově zelené. Kotouček planety vrhá na prstence široký stín.

Tato mozaika z pozoruhodných falešných barev vznikla z 25 snímků, které získal přístroj na Cassini, Visual and infrared mapping spectrometer, během časového intervalu 13 hodin. Planetu Saturn snímkoval za nočních i denních podmínek.

Visual and infrared mapping spectrometer získává data souběžně na 352 různých vlnových délkách či spektrálních kanálech. Byla použita data z vlnových délek
2.3, 3.0 a 5.1 mikrometrů a vložena do modrého, zeleného a červeného kanálu standardního barevného snímku. Tím vznikla tato mozaika falešných barev.

Snímek byl pořízen 24. února 2007 v době, kdy byla kosmická sonda ve vzdálenosti 1.58 milionů kilometrů od planety a 34.6o nad rovinou prstenců. Slunce svítí pod úhlem 69.5o. V tomto pohledu sonda Cassini hleděla dolů na severní neosvětlenou stranu prstenců, přes které ještě prostupují paprsky Slunce z jižní strany.

Na noční straně (pravá strana) kotoučku planety, kam nedopadá Slunce, vidíme vlastní termální vyzařování od Saturnu. Saturn tam září na 5.1 mikrometrech (asi sedmkrát delší vlnová délka než viditelná oblast pro lidské oko). Tvoří se tam tmavé oblasti, které prostupují vzhůru, až někde nakonec proniknou do vesmíru. Hustá mračna hluboko v atmosféře viditelné světlo stíní. Na snímku tak můžeme spatřit úchvatné oblasti tmavých pruhů, skvrn a pásů obtáčejících celý kotouček planety. Tepelné vyzařování Saturnu na 5.1 mikrometrech tyto hluboká mračna umožňuje pozorovat i na denní straně (vlevo), zejména v místech kde přes ně leží mlhy. V těch místech jsou mraky tenké a odraz slunečních paprsků je v těch místech minimální. Tyto hluboká mračna jsou pravděpodobně tvořeny amonium sirníkem a v odraženém světle je na denní straně nemůžeme pozorovat. Odraz paprsků Slunce od překrývající mlhy a amoniakových mračen však toto blokuje.

Nápadný je zřetelný rozdíl v jasnostech mezi severní a jižní polokoulí. Severní polokoule je asi dvakrát jasnější než jižní. Je to způsobeno tím, že na severní polokouli je asi polovina drobných částic ve vysokých výškách než na jižní. Tyto částice brání silnějšímu vyzařování ze Saturnu a tím činí Saturn u jižního pólu tmavším.

Na 2.3 mikrometrech (zobrazeno jako modrá) jsou vysoce odrazné ledové částice v prstencích, zatímco metan v atmosféře Saturnu sluneční světlo silně absorbuje a činí tak kotouček planety velmi tmavým. Na 3.0 mikrometrech (zobrazeno jako zelená) je situace opačná. Vodní led v prstencích toto světlo silně absorbuje, zatímco Sluncem osvětlená polokoule planety je jasná. Proto se v tomto zobrazení prstence jeví modré, zatímco osvětlená strana Saturnu je v odstínech zeleno-žluté. Nejneprůhlednější částice v prstencích se jeví tmavé, zatímco průsvitnější oblasti jsou jasnější. Kromě toho neprůhledný, obvykle jasný a široký prstenec B, je v tomto podání jen tmavý pás rozdělený jasnějšími prstenci A (vnější ) a C (vnitřní).

Na 5.1 mikrometrech (zobrazeno jako červená) je odražené sluneční světlo slabé. Proto v této spektrální oblasti dominuje tepelné záření planety. Teplo pochází z hlubších oblastí atmosféry planety. Toto termální vyzařování dominuje zejména na noční straně Saturnu, stejně jako v severní polární oblasti (kde opět vidíme známý hexagon). Různé množství mračen v horní atmosféře planety termální vyzařování blokuje, což vede ke skvrnitému a pásovitému vzhledu. Ten je však na planetě vždy někde narušen vlivem silných větrů.

Mise Cassini-Huygens je projekt mezinárodní spolupráce mezi NASA, European Space Agency a Italian Space Agency. Jet Propulsion Laboratory, oddělení California Institute of Technology, Pasadena, misi řídí pro NASA's Science Mission Directorate, Washington, D.C. Sonda Cassini byla navržena, vyvinuta a sestavena v JPL. Tým přístroje Visual and Infrared Mapping Spectrometer tvoří pracovníci z University of Arizona, kde také snímky vznikají.

Více informací o projektu Cassini-Huygens získáte na http://saturn.jpl.nasa.gov/home/index.cfm. Web stránka týmu vizuálního a infračerveného mapovacího spektrometru je http://wwwvims.lpl.arizona.edu.

(podle informací JPL z 31. 5. 2007 přeložil DH)


Dalibor Hanžl, 04. 06. 2007, 09:56
Další články v kategorii Astronomie :
  •   V PONDĚLÍ 7. SRPNA VEČER VYJDE NAD ČESKÝ OBZOR ČÁSTEČNĚ ZATMĚLÝ ÚPLNĚK
  •   V SOBOTU 11. ÚNORA NASTANE POLOSTÍNOVÉ ZATMĚNÍ MĚSÍCE
  •   Meteorický roj Kvadrantidy zahájí rok 2017 bohatý na astronomické úkazy
  •   SUPERÚPLNĚK 14. LISTOPADU 2016
  •   V PÁTEK 16. ZÁŘÍ NASTANE POLOSTÍNOVÉ ZATMĚNÍ MĚSÍCE
  •   KDY LETOS NASTANOU MAXIMA METEORICKÉHO ROJE PERSEID?
  •   V PONDĚLÍ 9. KVĚTNA NASTANE VZÁCNÝ PŘECHOD MERKURU PŘED SLUNCEM
  •   MEZINÁRODNÍ TÝM VĚDCŮ ZACHYTIL PŘI ZATMĚNÍ SLUNCE NEJOSTŘEJŠÍ LETÍCÍ STÍNY
  •   GEMINIDY MAJÍ VELMI PŘÍZNIVÉ PODMÍNKY, V NOCI NA ÚTERÝ ZAZÁŘÍ PŘES 1000 METEORŮ
  •   NA STÁTNÍ SVÁTEK SV. VÁCLAVA SPATŘÍME ÚPLNÉ ZATMĚNÍ MĚSÍCE
  •   V NOCI ZE 12. NA 13. SRPNA VYVRCHOLÍ METEORICKÝ ROJ PERSEIDY

  • Hlavní zprávy:
  • KOLABUJÍCÍ HVĚZDA DALA VZNIK ČERNÉ DÍŘE
  • MIMOŘÁDNĚ PŘÍZNIVÝ NÁVRAT KOMETY 41P/TUTTLE-GIACOBINI-KRESÁK
  • HST ZACHYTIL HRU STÍNŮ ODHALUJÍCÍ MOŽNOU PLANETU
  • TAJEMNÁ ZÁŘE UMÍRAJÍCÍ HVĚZDY
  • KOSMICKÝ TELESKOP ZACHYTIL STOPY VODNÍCH VÝTRYSKŮ NA JUPITEROVĚ MĚSÍCI EUROPA
  • KOSMICKÝ TELESKOP HST VYFOTOGRAFOVAL POLÁRNÍ ZÁŘE NA JUPITERU
  • KOSMICKÝ TELESKOP ZACHYTIL JETY ROTUJÍCÍ S KOMETOU 252P/LINEAR
  • KOSMICKÝ TELESKOP VYFOTOGRAFOVAL MARS V DOBĚ, KDY BYL ZEMI NEJBLÍŽE
  • HST OBJEVIL REKORDNĚ VZDÁLENOU GALAXII
  • OBŘÍ KOSMICKÉ MRAČNO SE JAKO BUMERANG VRACÍ DO NAŠÍ GALAXIE
  • PRACHOVÉ SPIRÁLY KOLEM MLADÝCH HVĚZD MOHOU VYZRADIT PŘÍTOMNOST MASIVNÍCH PLANET

  • Navštivte naši fotogalerii

    Nejnovější snímek:
    Galaxie NGC 891. Fotografovano: 29. 9. 2017 1h 57m UT

    Tyto stránky jsou optimalizovány pro rozlišení 1024x768 a využívají tyto technologie.

    ISSN 1214-7095, RSS