Vstup pro editory:
Vstup pro členy EAI
EAI E-MAIL VIDEOGALERIE ASTRO-FOTOGALERIE FOTOGALERIE PŘEDPLATNÉ KONTAKTY
Sdružení astronomů amaterů a profesionalů, kteří mají zájem o novinky v astronomii.(více...)

Expresní astronomické informace

Vyhledávání:

13.12.2017, 06:39 CET
Juliánské datum: 2458100.74
Brno - soumrak (9° ↓): 15h 55m UT
Brno - svítání (9° ↓): 5h 40m UT
Max.délka pozorování: 13.8 hod.
Novinky z astronomie
Dalekohled HST
Novinky z kosmonautiky
Komety a asteroidy
Stelární astronomie
X-ray astronomie

Východy a západy pro Brno v UT

(↑ 01:23) Měsíc (↓ 12:49)

Stáří (dny): 24.7

(↑ 06:45) Slunce (↓ 14:51)

Foto: SOHO

  Webcam

CHMI aktuální počasí:
Mt Pa#2 ** Hradec Králové


ARCHÍV ČLÁNKŮ
(do r. 2003)

Hlavní stránka Astronomie X-ray Astronomie Kosmonautika Komety, asteroidy Dalekohled HST Sonda Galileo Sonda NEAR
POZOROVÁNÍ
CCD pozorování, Brno CCD DATEL Monte Pa #2 - info Hradec Králové - Martin Lehký Astro technika
Doporučujeme

Nejbližší zatmění Slunce a Měsíce
Astrofoto archiv - Halleyova kometa 1985/1986 Kometa Hale-Bopp Kometa Ikeya-Zhang
Zajímavé linky Eva Neureiterová
Komety,Meteory a další ČAS

KOSMICKÁ SONDA CASSINI VYTVOŘILA MAPU SHLUKŮ ČÁSTC V PRSTENCÍCH PLANETY SATURN

Carolina Martinez, Jet Propulsion Laboratory, Pasadena, Calif.
Zenaida Gonzalez Kotala, University of Central Florida, Orlando

Nově zpracované prestence planety Saturn. Bylo prováděno měření jasností hvězd, jejichž světlo prochází přes prstence. Kredit: JPL, NASA.Saturnův největší a nejhustší prstenec je složen z pevně namačkaných shluků částic, téměř bez mezer. Tento nový poznatek přinesla kosmická sonda NASA, Cassini.

Tyto shluky materiálu jsou v Saturnově prstenci B úhledně organizované a stále vzájemně kolidují, říkají překvapení vědci.

„Prstence jsou odlišné od obrazu, jaký původně panoval v našich myslích. Původně jsme se domnívali, že uvidíme jednotný oblak částic. Místo toho jsme zjistili, že částice jsou shromážděny ve shlucích a mezi nimi je prázdný prostor,“ říká Larry Esposito, vedoucí výzkumník z týmu přístroje Cassini ultraviolet imaging spectrograph z University of Colorado, Boulder. Pokud bychom prstence Saturnu podlétli např. letadlem, mohli bychom pozorovat záblesky od toho, jak sluneční paprsky prostupují mezerami mezi shluky částic. Je to úplně jiné, než kdybychom prolétali pod jednolitým oblakem částic.“

Protože původní interpretace předpokládali, že částice tvořící prstenec jsou rozděleny jednotně, vědci také podhodnotili i celkovou hmotu Saturnových prstenců. Ve skutečnosti hmota může být dvoj až troj násobek předchozích odhadů.

„Tyto výsledky nám pomohou pochopit celkovou otázku stáří a odtud původu Saturnových prstenců,“ říká Josh Colwell, asistent profesora fyziky na University of Central Florida, Orlando a člen týmu přístroje Cassini ultraviolet imaging spectrograph. Článek popisující výsledky vědecké práce týmu astronomů vyjde v časopise Icarus.

Vědci využili mnoha případů, kdy mohli registrovat světlo hvězdy, přecházející zdánlivě za prstenci. Toto měření dalo vědcům možnost zmapovat jaké množství materiálu se nachází mezi hvězdou a kosmickou sondou.

„Spojením výsledků z mnoha zákrytů v různých geometriích jsme udělali něco podobného jako scan počítačového tomografu (CAT) prstenců,“ říká Colwell. „Studiem změny jasnosti hvězd, před nimiž procházel prstenec jsme mohli zmapovat strukturu prstence ve 3-D a dozvědět se tak více o tvaru, mezerách a orientacích shluků částic.“

Pozorování potvrdilo, že vzájemná gravitační přitažlivost částic v prstenci vytváří shluky neboli „samogravitační brázdy.“ Jestliže bude shluk částic dále od Saturnu, může pokračovat v růstu až do měsíce. Protože ale tyto shluky jsou Saturnu blízko, dochází k tomu, že jejich rozdílné rychlosti kolem planety působí proti gravitační přitažlivosti a tím pádem jsou shluky protahovány a rozdělovány. Shluky částic se neustále tvoří a když dosáhnou průměru 30 m až 50 m tak se rozdělují.

„Částice se neustále shlukují do jednotných shluků, ale jak tyto úvary vznikají a zanikají částice přechází z jednoho shluku do jiného.“ Dodává Colwell.

„Pro hustý prstenec B předpovídal klasický model oblaku částic, že tam částice kolidují průměrně dvakrát za hodinu.“ Naše výsledky ukazují, že v prstenci B tráví částice většinu času a ke vzájemnému kontaktu částic tam dochází téměř neustále,“ říká Colwell. Tyto shluky mohou působit jako super velké částice nacházející se v prstenci a díky kolizím neustále mění svoji dráhu.

Shluky částic pozorujeme ve všech oblastech prstence B, který není jednolitě tmavý. Jednou ze stránek překvapení našich měření je to, že shluky částic v B prstenci jsou široké a velmi ploché, můžeme to přirovnat k obřím částicovým archům. Jsou přibližně 10 až 50 krát širší než tlustší. Vědci jsou také překvapeni tím, že shluky v prstenci B jsou plošší a mají mezi sebou menší mezery v porovnání se shluky částic, které byly objeveny v sousedním prstenci A.

Titulní obrázek je snímek prstenců založený na výše popsaném výzkumu. Naleznete jej také na adresách http://www.nasa.gov/cassini, http://saturn.jpl.nasa.gov a http://lasp.colorado.edu/cassini/whats_new/ .
Mise Cassini-Huygens je projektem spolupráce mezi NASA, European Space Agency a Italian Space Agency. Jet Propulsion Laboratory, jako oddělení California Institute of Technology, Pasadena, misi Cassini-Huygens řídí pro NASA Science Mission Directorate, Washington. Sonda Cassini byla navržena, vyvinuta a sestavena v JPL. V JPL také vznikl přístroj ultraviolet imaging spectrograph a tým, který ho obsluhuje je sestaven z pracovníků University of Colorado, Boulder.

(podle informací JPL 2007-062 z 22. 5. 2007 přeložil DH)


Dalibor Hanžl, 23. 05. 2007, 09:11
Další články v kategorii Astronomie :
  •   V PONDĚLÍ 7. SRPNA VEČER VYJDE NAD ČESKÝ OBZOR ČÁSTEČNĚ ZATMĚLÝ ÚPLNĚK
  •   V SOBOTU 11. ÚNORA NASTANE POLOSTÍNOVÉ ZATMĚNÍ MĚSÍCE
  •   Meteorický roj Kvadrantidy zahájí rok 2017 bohatý na astronomické úkazy
  •   SUPERÚPLNĚK 14. LISTOPADU 2016
  •   V PÁTEK 16. ZÁŘÍ NASTANE POLOSTÍNOVÉ ZATMĚNÍ MĚSÍCE
  •   KDY LETOS NASTANOU MAXIMA METEORICKÉHO ROJE PERSEID?
  •   V PONDĚLÍ 9. KVĚTNA NASTANE VZÁCNÝ PŘECHOD MERKURU PŘED SLUNCEM
  •   MEZINÁRODNÍ TÝM VĚDCŮ ZACHYTIL PŘI ZATMĚNÍ SLUNCE NEJOSTŘEJŠÍ LETÍCÍ STÍNY
  •   GEMINIDY MAJÍ VELMI PŘÍZNIVÉ PODMÍNKY, V NOCI NA ÚTERÝ ZAZÁŘÍ PŘES 1000 METEORŮ
  •   NA STÁTNÍ SVÁTEK SV. VÁCLAVA SPATŘÍME ÚPLNÉ ZATMĚNÍ MĚSÍCE
  •   V NOCI ZE 12. NA 13. SRPNA VYVRCHOLÍ METEORICKÝ ROJ PERSEIDY

  • Hlavní zprávy:
  • KOLABUJÍCÍ HVĚZDA DALA VZNIK ČERNÉ DÍŘE
  • MIMOŘÁDNĚ PŘÍZNIVÝ NÁVRAT KOMETY 41P/TUTTLE-GIACOBINI-KRESÁK
  • HST ZACHYTIL HRU STÍNŮ ODHALUJÍCÍ MOŽNOU PLANETU
  • TAJEMNÁ ZÁŘE UMÍRAJÍCÍ HVĚZDY
  • KOSMICKÝ TELESKOP ZACHYTIL STOPY VODNÍCH VÝTRYSKŮ NA JUPITEROVĚ MĚSÍCI EUROPA
  • KOSMICKÝ TELESKOP HST VYFOTOGRAFOVAL POLÁRNÍ ZÁŘE NA JUPITERU
  • KOSMICKÝ TELESKOP ZACHYTIL JETY ROTUJÍCÍ S KOMETOU 252P/LINEAR
  • KOSMICKÝ TELESKOP VYFOTOGRAFOVAL MARS V DOBĚ, KDY BYL ZEMI NEJBLÍŽE
  • HST OBJEVIL REKORDNĚ VZDÁLENOU GALAXII
  • OBŘÍ KOSMICKÉ MRAČNO SE JAKO BUMERANG VRACÍ DO NAŠÍ GALAXIE
  • PRACHOVÉ SPIRÁLY KOLEM MLADÝCH HVĚZD MOHOU VYZRADIT PŘÍTOMNOST MASIVNÍCH PLANET

  • Navštivte naši fotogalerii

    Nejnovější snímek:
    Galaxie NGC 891. Fotografovano: 29. 9. 2017 1h 57m UT

    Tyto stránky jsou optimalizovány pro rozlišení 1024x768 a využívají tyto technologie.

    ISSN 1214-7095, RSS