Fotogenický Saturn se nyní stal filmovou hvězdou. Astronomové spojili snímky planety Saturn s prstenci a měsíci pořízené NASA Hubble Space Telescope do tří animací. Každá z animací zachycuje úkaz, jaký můžeme pozorovat vždy přibližně po 30 letech, což je doba za kterou oběhne Saturn kolem Slunce.
Dvě z animací zachycují pohyb několika měsíců planety Saturn přes prstence, které byly téměř zavřené (spojnice Země – Slunce směřovala přímo na hranu prstenců). Takto zavřené prstence pozorujeme přibližně jednou za 15 let. Další z animací krásně ukazuje jižní polokouli Saturnu v době, kdy prstence byly naopak maximálně rozevřené. Kosmický teleskop pořídil jen asi tucet snímků, během kterých nastávaly tyto úkazy. Astronomové vyvinuli software, který chybějící snímky dopočítá a tak mohla vzniknout animace čítající stovky jednotlivých záběrů. Snímky získal přístroj na HST, Wide Field and Planetary Camera 2 v roce 1995 a přístroj Advanced Camera for Surveys v roce 2003.
Na titulním snímku je záběr měsíců Mimas, Enceladus a Dione jak přechází přes kotouček planety Saturn. Animace byla vytvořena ze snímků, které pořídil Hubble Space Telescope. Také zachycuje prstence Saturnu, které jsou vůči Slunce téměř zavřené. Díku tomuto speciálnímu postavení vrhají měsíce na kotouček planety a na prstence stíny. Dione je měsíc nejvíce vlevo, Mimas je uprostřed a Enceladus je vpravo. Dlouhé stíny až na prstenec vrhají Dione a Enceladus. Náhledové snímky vlevo jsou jednotlivé snímky z animace, které ukazují jak měsíce přechází přes kotouček planety.
Snímky byly pořízeny 17. 11. 1995 přístrojem na HST, Wide Field and Planetary Camera 2, v modrém, zeleném a červeném filtru.
Odkazy na animace:
1. Animace zachycující Saturn „bez prstenců“. Jedná se o animaci složenou ze snímků, které kosmický teleskop pořídil během let 1995-1996, kdy jsme se z pohledu ze Země dívali přesně na hranu prstenců. Na sekvenci jsou zachyceny také měsíce Titan a Tethys. Měsíce obíhají Saturn v blízkosti roviny prstenců a tak jsou dobře patrny právě díky bočnímu pohledu na tenký prstenec. Animace 15s: formát QuickTime (137kb), formát QuickTime (1.4 MB) a MPEG (1.04 MB).
2. Saturnův prstenec v největším rozevření. Další z postavení, které se opakuje jednou za 15 let nastalo v roce 2003. Z pohledu ze Země jsme měli možnost pozorovat maximálně rozevřené prstence a jižní polokouli planety. Astronomové ze snímků HST vytvořili animaci popisující celou rotaci planety, která je vůči Zemské asi poloviční, tj. 10 hodin. Se Saturnem rotují samozřejmě i jeho prstence. Prach v prstencích je tak rovnoměrně rozprostřen, že rotaci prstence na animaci ani nepoznáme. Animace 24s: formát QuickTime (590kb), formát QuickTime (5.66 MB) a MPEG (2.69 MB).
3. Animace zachycující nepatrně rozevřené prstence s pohybujícími se měsíci Mimas, Enceladus a Dione. Protože tyto měsíce obíhají téměř v rovině prstenců, vrhají své stíny na kotouček planety těsně nad prstencem. Měsíce se pohybují různou rychlostí, závislou od toho, v jaké vzdálenosti od Saturnu obíhají. Nejrychleji se pohybují nejbližší měsíce. Na videosekvenci se nejdříve objeví Mimas a potom Enceladus. Stíny vrhají oba, jen stín měsíce Enceladus dopadá na prstenec. Nakonec se objeví měsíc Dione jehož stín dopadá také na prstenec. Nakonec můžeme ještě postřehnout jak se za planetu s prstenci schová měsíc Tethys (vpravo nahoře). Animace 30s: formát QuickTime (462kb), formát QuickTime (3.76 MB) a MPEG (2.85 MB).
(podle informací STScI-2007-13 20.3.2007 přeložil DH)