Vstup pro editory:
Vstup pro členy EAI
EAI E-MAIL VIDEOGALERIE ASTRO-FOTOGALERIE FOTOGALERIE PŘEDPLATNÉ KONTAKTY
Sdružení astronomů amaterů a profesionalů, kteří mají zájem o novinky v astronomii.(více...)

Expresní astronomické informace

Vyhledávání:

13.12.2017, 08:35 CET
Juliánské datum: 2458100.82
Brno - soumrak (9° ↓): 15h 55m UT
Brno - svítání (9° ↓): 5h 40m UT
Max.délka pozorování: 13.8 hod.
Novinky z astronomie
Dalekohled HST
Novinky z kosmonautiky
Komety a asteroidy
Stelární astronomie
X-ray astronomie

Východy a západy pro Brno v UT

(↑ 01:23) Měsíc (↓ 12:49)

Stáří (dny): 24.8

(↑ 06:45) Slunce (↓ 14:51)

Foto: SOHO

  Webcam

CHMI aktuální počasí:
Mt Pa#2 ** Hradec Králové


ARCHÍV ČLÁNKŮ
(do r. 2003)

Hlavní stránka Astronomie X-ray Astronomie Kosmonautika Komety, asteroidy Dalekohled HST Sonda Galileo Sonda NEAR
POZOROVÁNÍ
CCD pozorování, Brno CCD DATEL Monte Pa #2 - info Hradec Králové - Martin Lehký Astro technika
Doporučujeme

Nejbližší zatmění Slunce a Měsíce
Astrofoto archiv - Halleyova kometa 1985/1986 Kometa Hale-Bopp Kometa Ikeya-Zhang
Zajímavé linky Eva Neureiterová
Komety,Meteory a další ČAS

HST SLAVÍ 20 LET OD PRVNÍHO POZOROVÁNÍ SN 1987A

P. Challis a R. Kirshner
Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics

Kredit: NASA, ESA, P. Challis a R. Kirshner (Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics)Před 20 lety pozorovali astronomové jednu z nejjasnějších hvězdných explozí za posledních 400 let. Obří supernova, nazvaná SN 1987A, vzplála s intenzitou několika milionů sluncí po dobu několika měsíců, následujících po prvním pozorování výbuchu 23. února 1987.

Pozorování SN 1987A, která provedl za posledních 20 let HST a mnoho jiných pozemních teleskopů, významně změnila pohled vědců na to, jak masivní hvězdy končí svůj aktivní život.

„Ostré snímky z HST nám pomáhají v hledání otázek a odpovědí na ně ohledně supernovy SN 1987A,“ říká Robert Kirshner z Harvard – Smithsonian Center for Astrophysics v Cambridge. „Ve skutečnosti bychom bez Hubblea nevěděli na co se ptát.“

Kirshner je vedoucí vyšetřovatel mezinárodní spolupráce pro studium této vybuchlé hvězdy. Studium supernovy SN 1987A je důležité proto, že explodující hvězdy tvoří elementy jako uhlík a železo, které jsou základními stavebními kameny pro nové hvězdy, galaxie a dokonce i člověka. Železo v lidské krvi bylo například vyrobeno při výbuších supernov. Supernova SN 1987A vyvrhla při explozi radioaktivní železo a hmotnosti odpovídající 20.000 hmotností Země.

Hvězda je vzdálená 163.000 světelných roků ve Velkém Magellanově mračnu. Ve skutečnosti vybuchla před 161.000 lety, ale světlo z tohoto výbuchu k nám dorazilo až před dvaceti lety.
Kredit: NASA, ESA, P. Challis a R. Kirshner (Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics)
Kirshner používal HST k monitorování supernovy. „Hubbleovo pozorování nám pomohlo přepsat učebnice o explodujících hvězdách. Objevili jsme, že skutečný svět je mnohem komplikovanější a zajímavější, než jsme si dovedli představit. Jsou zde záhadné trojité prstence žhavého plynu a pozůstatků exploze, které k nám dorážejí právě teď, po dvaceti letech.“

Před SN 1987A měli astronomové „zjednodušený, idealizovaný model supernovy,“ vysvětluje Kirshner. „Mysleli jsme si, že exploze byly kulovité a nestarali jsme se o plyn, který z hvězdy vycházel tisíce let před tím, než explodovala. Aktuální kusy hvězdy v SN 1987A jsou podlouhlé a nejrychleji se pohybující trosky již unikly z hvězdy v minulém tisíciletí. Kdo by to čekal?“
Kredit: NASA, ESA, P. Challis a R. Kirshner (Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics)
HST nebyl ještě u toho, když astronomové poprvé spatřili tuto supernovu. Byl vypuštěný o tři roky později a astronomové neplýtvali jeho kapacitou pro pozorování hvězdných explozí. Jeho první pohled byl z roku 1990 a od té doby pořídil stovky snímků této hvězdy.

Studium těchto snímků odhalilo následující detaily o supernově.

1. Žhavý prstenec, v průměru jeden světelný rok, kolem supernovy. Prstenec zde existoval přinejmenším 20.000 let před výbuchem hvězdy. Rentgenové záření z exploze dodává energii plynu v prstenci.

2. Dvě vnější smyčky žhavého plynu, které byly pozorovány pozemními teleskopy, byly jasněji zaznamenány HST.

3. Činkovitá centrální struktura, jejíž velikost se nyní změnšila na jednu desetinu světelného roku. Struktura sestává z dvou kapkovitých zbytků v centru supernovy, které se od sebe vzdalují rychlostí 20 milionů mil za hodinu.

4. Řítící se nárazová vlna z exploze osvětluje vnitřní oblasti prstence.
HST stále sleduje pohyby trosek skrz prstenec. Prstenec vypadá, působením světelné show, jako perlový náhrdelník. Astronomové si myslí, že bude osvětlený ještě několik let.

Žhavý prstenec v budoucnu osvětlí okolí a tím poskytne astronomům nové informace o tom, jak hvězda katapultovala materiál při explozi.

Vědci se snaží analyzováním snímků ze Spitzerova teleskopu také porozumět prachu, který obklopí explodující hvězdu a její sousedství.

„Dozvíme se více, jakmile rázová vlna dorazí k vnějšímu prstenci a osvětlí jej,“ říká Kirshner. „To nám může napovědět více o posledních 20.000 letech života hvězdy. Ale je zde ještě mnoho věcí, které jsou pro nás záhadou. Ještě nerozumíme vývoji hvězdy před výbuchem nebo tomu, jak došlo k vytvoření prstenců. Myslíme si také, že hvězda může být součástí nějakého binárního systému.“

Astronomové také ještě hledají důkazy o existenci černé díry nebo neutronové hvězdy, které by zůstali po výbuchu. Takové exploze většinou tyto objekty vytvářejí. Většina vědců si myslí, že neutronová hvězda vznikla o 20 dříve. Kirshner prohlásil, že objekt mohl být zakrytý prachem nebo se mohl stát černou dírou.

Plánuje se, pro další pozorování, použití Wide Field Camera 3 – zařízení, které bude instalováno na HST během nejbližší mise. Dále bude použit Cosmic Origins Spectrograph – pro analzování chemického složení a rychlosti supernovy.

James Webb Telescope, jehož vypuštění je naplánováno na rok 2013, bude schopen zaznamenat infračervené záření 10 krát slabší než je možné pozorovat nyní a astronomové dostanou další příležitost ke studiu vnitřních oblasti explodované hvězdy.

(Podle STScI-2007-10 přeložil Michal Vodička.)


Dalibor Hanžl, 26. 02. 2007, 18:27
Další články v kategorii HST :
  •   KOLABUJÍCÍ HVĚZDA DALA VZNIK ČERNÉ DÍŘE
  •   HST ZACHYTIL HRU STÍNŮ ODHALUJÍCÍ MOŽNOU PLANETU
  •   TAJEMNÁ ZÁŘE UMÍRAJÍCÍ HVĚZDY
  •   KOSMICKÝ TELESKOP ZACHYTIL STOPY VODNÍCH VÝTRYSKŮ NA JUPITEROVĚ MĚSÍCI EUROPA
  •   KOSMICKÝ TELESKOP HST VYFOTOGRAFOVAL POLÁRNÍ ZÁŘE NA JUPITERU
  •   KOSMICKÝ TELESKOP ZACHYTIL JETY ROTUJÍCÍ S KOMETOU 252P/LINEAR
  •   KOSMICKÝ TELESKOP VYFOTOGRAFOVAL MARS V DOBĚ, KDY BYL ZEMI NEJBLÍŽE
  •   HST OBJEVIL REKORDNĚ VZDÁLENOU GALAXII
  •   OBŘÍ KOSMICKÉ MRAČNO SE JAKO BUMERANG VRACÍ DO NAŠÍ GALAXIE
  •   PRACHOVÉ SPIRÁLY KOLEM MLADÝCH HVĚZD MOHOU VYZRADIT PŘÍTOMNOST MASIVNÍCH PLANET
  •   KOSMICKÝ TELESKOP NASA OBJEVIL SUPERNOVY NA ŠPATNÉM MÍSTĚ A VE ŠPATNÉM ČASE

  • Hlavní zprávy:
  • V PONDĚLÍ 7. SRPNA VEČER VYJDE NAD ČESKÝ OBZOR ČÁSTEČNĚ ZATMĚLÝ ÚPLNĚK
  • MIMOŘÁDNĚ PŘÍZNIVÝ NÁVRAT KOMETY 41P/TUTTLE-GIACOBINI-KRESÁK
  • V SOBOTU 11. ÚNORA NASTANE POLOSTÍNOVÉ ZATMĚNÍ MĚSÍCE
  • Meteorický roj Kvadrantidy zahájí rok 2017 bohatý na astronomické úkazy
  • SUPERÚPLNĚK 14. LISTOPADU 2016
  • V PÁTEK 16. ZÁŘÍ NASTANE POLOSTÍNOVÉ ZATMĚNÍ MĚSÍCE
  • KDY LETOS NASTANOU MAXIMA METEORICKÉHO ROJE PERSEID?
  • V PONDĚLÍ 9. KVĚTNA NASTANE VZÁCNÝ PŘECHOD MERKURU PŘED SLUNCEM
  • MEZINÁRODNÍ TÝM VĚDCŮ ZACHYTIL PŘI ZATMĚNÍ SLUNCE NEJOSTŘEJŠÍ LETÍCÍ STÍNY
  • GEMINIDY MAJÍ VELMI PŘÍZNIVÉ PODMÍNKY, V NOCI NA ÚTERÝ ZAZÁŘÍ PŘES 1000 METEORŮ
  • NA STÁTNÍ SVÁTEK SV. VÁCLAVA SPATŘÍME ÚPLNÉ ZATMĚNÍ MĚSÍCE

  • Navštivte naši fotogalerii

    Nejnovější snímek:
    Galaxie NGC 891. Fotografovano: 29. 9. 2017 1h 57m UT

    Tyto stránky jsou optimalizovány pro rozlišení 1024x768 a využívají tyto technologie.

    ISSN 1214-7095, RSS