Vstup pro editory:
Vstup pro členy EAI
EAI E-MAIL VIDEOGALERIE ASTRO-FOTOGALERIE FOTOGALERIE PŘEDPLATNÉ KONTAKTY
Sdružení astronomů amaterů a profesionalů, kteří mají zájem o novinky v astronomii.(více...)

Expresní astronomické informace

Vyhledávání:

13.12.2017, 15:38 CET
Juliánské datum: 2458101.11
Brno - soumrak (9° ↓): 15h 55m UT
Brno - svítání (9° ↓): 5h 40m UT
Max.délka pozorování: 13.8 hod.
Novinky z astronomie
Dalekohled HST
Novinky z kosmonautiky
Komety a asteroidy
Stelární astronomie
X-ray astronomie

Východy a západy pro Brno v UT

(↑ 01:23) Měsíc (↓ 12:49)

Stáří (dny): 25.1

(↑ 06:45) Slunce (↓ 14:51)

Foto: SOHO

  Webcam

CHMI aktuální počasí:
Mt Pa#2 ** Hradec Králové


ARCHÍV ČLÁNKŮ
(do r. 2003)

Hlavní stránka Astronomie X-ray Astronomie Kosmonautika Komety, asteroidy Dalekohled HST Sonda Galileo Sonda NEAR
POZOROVÁNÍ
CCD pozorování, Brno CCD DATEL Monte Pa #2 - info Hradec Králové - Martin Lehký Astro technika
Doporučujeme

Nejbližší zatmění Slunce a Měsíce
Astrofoto archiv - Halleyova kometa 1985/1986 Kometa Hale-Bopp Kometa Ikeya-Zhang
Zajímavé linky Eva Neureiterová
Komety,Meteory a další ČAS

SE SRDCEM MLHOVINY HELIX SE STŘETÁVAJÍ KOMETY


Infračervený snímek mlhoviny Helix s centrálním bílým trpaslíkem a novým diskem. Foto: Chandra Teleskop, NASA.Podle nových pozorování z NASA Spitzer Space Telescope existuje skupina komet, která koliduje a sráží se z prachem kolem mrtvé hvězdy. Mrtvá hvězda se nachází v centru známé mlhoviny Helix a je obklopena oblakem plynu, který připomíná obří oko.

„Byli jsme překvapeni, kolik prachu můžeme kolem této hvězdy pozorovat,“ říká Dr. Kate Su z University of Arizona, Tucson, vedoucí článku shrnující výsledky pozorování a který vyjde 1. března v Astrophysical Journal Letters. "Tento prach musí pocházet z komet, které přilétli ke svému mrtvému slunci.“

Unikátní snímek z teleskopu Spitzer mlhoviny Helix zachycuje takové barvy, jaké vidí infračervené oko. Snímek je k dispozici na http://www.nasa.gov/spitzer a www.spitzer.caltech.edu/Media.

Mrtvá hvězda v prachu je na snímku zachycena jako tečka uprostřed mlhoviny a připomíná červenou oční panenku v obřím zeleném oku.

Mlhovina Helix leží asi 700 sv. let ve směru souhvězdí Vodnáře. Vznikla v době, kdy hvězda podobná našemu Slunci dospěla na konec svého vývoje a odhodila své vnější obálky. Záření od horkého jádra mrtvé hvězdy, které nazýváme bílý trpaslík, ohřívá expandující materiál což zapříčiňuje jeho fluorescenci a ostré barvy. Tuto kosmickou krásu astronomové nazývají planetární mlhovina. Během příštích asi 10000 let dnes svítivé mraky pohasnou. Bílý trpaslík spolu s obíhajícími kometami zůstane jako osamocený chladný objekt v kosmickém prostoru.

Bílého trpaslíka v centru mlhoviny Helix astronomové studují již dlouhou dobu. Nikdo ale dosud nedetekoval prach v takové blízkosti hvězdy. Až infračervená kosmická observatoř Spitzer byla schopna nasnímat žhavý prachový disk obklopující hvězdnou mrtvolu nacházející se ve vzdálenosti 35 až 150 astronomických jednotek.

Když poprvé Su a její tým spatřili prach kolem centrální hvězdy byli šokováni. Vědci dodávají, že když hvězda umřela, odhodila své vnější vrstvy a vznikl prachový systém, který je odfukován mimo centrální hvězdu. Tým potom pořídil ještě detailnější data, které opět naznačovaly na existenci dalšího prachového disku.

Odkud se tento prachový disk vzal? Podle astronomů je velmi pravděpodobné, že disk je čerstvě rozbrázděn kometami, které se vzájemně sráží a jejich stopy pozorujeme jako proužky v systému bílého trpaslíka. V době před několika miliony let bílý trpaslík ještě neexistoval a na jeho místě se nacházela běžná hvězda podobná našemu Slunci. Kolem ní obíhaly komety a pravděpodobně i planety na stabilních drahách. Kolem hvězdy panovala dokonalá harmonie. Až když hvězda umřela došlo k tomu, že všechny vnitřní planety shořely a nebo byly spolknuty expandující hvězdou. Vnější planety, asteroidy a komety mohly být odstrčeny a navedeny na dráhy které se vzájemně kříží.

Během pěti miliard let podobný osud postihne i naši sluneční soustavu. Vzdálení pozorovatelé ji budou moci pozorovat v nádherných barvách podobně jako nyní my mlhovinu Helix. Z našeho Slunce se také stane bílý trpaslík kolem kterého bude obíhat zbytek planet a komet.

Teleskop Spitzer přinesl důkaz o tom, že komety kolem mrtvé hvězdy budou stále přežívat. V lednu minulého roku astronomové oznámili pozorování prachového disku kolem bílého trpaslíka. Disk se nacházel velmi blízko centrální hvězdě, obíhal ji ve vzdálenosti pouhých 0.005 až 0.03 AU (http://www.spitzer.caltech.edu/Media/releases/ssc2006-04/index.shtml).

Objev planetární aktivity kolem bílého trpaslíka je překvapivý,“ říká Dr. George Rieke z University of Arizona, spoluautor článku. "Objev druhého disku s takovými rozdílnými vlastnosti byl šok!"

Data z teleskopu Spitzer mohou také vysvětlit tajemství mlhoviny Helix obklopující bílého trpaslíka. Předchozí pozorování prováděné German X-ray telescope Röntgensatellit a NASA Chandra X-ray Observatory již naznačovalo, že bílý trpaslík vyzařuje vysoko energetické rentgenové záření. Teplota bílého trpaslíka je asi 110000 K, ale to není dostatečná teplota k vysvětlení energetického rtg. Záření. Astronomové se domnívali, že v systému existuje skrytá druhá hvězdná složka a na bílý trpaslík dopadá hmota z jejího akrečního disku.

Teleskop Spitzer však ukázal jinou odpověď. Podle Su, která je členkou vědeckého týmu Dr. You-Hua Chu z University of Illinois, Urbana-Champaign, materiál v nově objeveném kometárním disku kolem bílého trpaslíka může také dopadat na hvězdu a spouštět X-ray vzplanutí. „Vysoce energetické X-ray záření bylo dlouhou dobu nevyřešenou hádankou, říká Chu. „Nyní jsme v infračerveném pásmu dostali odpověď.“

Další autoři této práce jsou Dr. Patrick J. Huggins z New York University, New York; Dr. Robert Gruendl z University of Illinois, Urbana-Champaign; Dr. Ralf Napiwotzki z University of Hertfordshire, United Kingdom; Dr. Thomas Rauch z University Tubingen, Germany; Dr. William B. Latter z NASA Herschel Science Center, Pasadena, Calif.; a Dr. Kevin Volk of Gemini Observatory, Hilo, Hawaii.

NASA Jet Propulsion Laboratory, Pasadena, Calif. Misi Spitzer Space Telescope řídí pro NASA Science Mission Directorate, Washington. Vědecké operace jsou prováděny ze Science Spitzer Science Center, California Institute of Technology a také z Pasadeny. Caltech řídí JPL pro NASA.

(podle informací JPL z 12. 2. 2007 přeložil DH)


Dalibor Hanžl, 14. 02. 2007, 09:03
Další články v kategorii Astronomie :
  •   V PONDĚLÍ 7. SRPNA VEČER VYJDE NAD ČESKÝ OBZOR ČÁSTEČNĚ ZATMĚLÝ ÚPLNĚK
  •   V SOBOTU 11. ÚNORA NASTANE POLOSTÍNOVÉ ZATMĚNÍ MĚSÍCE
  •   Meteorický roj Kvadrantidy zahájí rok 2017 bohatý na astronomické úkazy
  •   SUPERÚPLNĚK 14. LISTOPADU 2016
  •   V PÁTEK 16. ZÁŘÍ NASTANE POLOSTÍNOVÉ ZATMĚNÍ MĚSÍCE
  •   KDY LETOS NASTANOU MAXIMA METEORICKÉHO ROJE PERSEID?
  •   V PONDĚLÍ 9. KVĚTNA NASTANE VZÁCNÝ PŘECHOD MERKURU PŘED SLUNCEM
  •   MEZINÁRODNÍ TÝM VĚDCŮ ZACHYTIL PŘI ZATMĚNÍ SLUNCE NEJOSTŘEJŠÍ LETÍCÍ STÍNY
  •   GEMINIDY MAJÍ VELMI PŘÍZNIVÉ PODMÍNKY, V NOCI NA ÚTERÝ ZAZÁŘÍ PŘES 1000 METEORŮ
  •   NA STÁTNÍ SVÁTEK SV. VÁCLAVA SPATŘÍME ÚPLNÉ ZATMĚNÍ MĚSÍCE
  •   V NOCI ZE 12. NA 13. SRPNA VYVRCHOLÍ METEORICKÝ ROJ PERSEIDY

  • Hlavní zprávy:
  • KOLABUJÍCÍ HVĚZDA DALA VZNIK ČERNÉ DÍŘE
  • MIMOŘÁDNĚ PŘÍZNIVÝ NÁVRAT KOMETY 41P/TUTTLE-GIACOBINI-KRESÁK
  • HST ZACHYTIL HRU STÍNŮ ODHALUJÍCÍ MOŽNOU PLANETU
  • TAJEMNÁ ZÁŘE UMÍRAJÍCÍ HVĚZDY
  • KOSMICKÝ TELESKOP ZACHYTIL STOPY VODNÍCH VÝTRYSKŮ NA JUPITEROVĚ MĚSÍCI EUROPA
  • KOSMICKÝ TELESKOP HST VYFOTOGRAFOVAL POLÁRNÍ ZÁŘE NA JUPITERU
  • KOSMICKÝ TELESKOP ZACHYTIL JETY ROTUJÍCÍ S KOMETOU 252P/LINEAR
  • KOSMICKÝ TELESKOP VYFOTOGRAFOVAL MARS V DOBĚ, KDY BYL ZEMI NEJBLÍŽE
  • HST OBJEVIL REKORDNĚ VZDÁLENOU GALAXII
  • OBŘÍ KOSMICKÉ MRAČNO SE JAKO BUMERANG VRACÍ DO NAŠÍ GALAXIE
  • PRACHOVÉ SPIRÁLY KOLEM MLADÝCH HVĚZD MOHOU VYZRADIT PŘÍTOMNOST MASIVNÍCH PLANET

  • Navštivte naši fotogalerii

    Nejnovější snímek:
    Galaxie NGC 891. Fotografovano: 29. 9. 2017 1h 57m UT

    Tyto stránky jsou optimalizovány pro rozlišení 1024x768 a využívají tyto technologie.

    ISSN 1214-7095, RSS