Vstup pro editory:
Vstup pro členy EAI
EAI E-MAIL VIDEOGALERIE ASTRO-FOTOGALERIE FOTOGALERIE PŘEDPLATNÉ KONTAKTY
Sdružení astronomů amaterů a profesionalů, kteří mají zájem o novinky v astronomii.(více...)

Expresní astronomické informace

Vyhledávání:

18.09.2018, 17:39 CEST
Juliánské datum: 2458380.15
Brno - soumrak (9° ↓): 17h 52m UT
Brno - svítání (9° ↓): 3h 42m UT
Max.délka pozorování: 9.8 hod.
Novinky z astronomie
Dalekohled HST
Novinky z kosmonautiky
Komety a asteroidy
Stelární astronomie
X-ray astronomie

Východy a západy pro Brno v UT

(↑ 13:46) Měsíc (↓ 22:32)

Stáří (dny): 8.8

(↑ 04:38) Slunce (↓ 16:56)

Foto: SOHO

  Webcam

CHMI aktuální počasí:
Mt Pa#2 ** Hradec Králové


ARCHÍV ČLÁNKŮ
(do r. 2003)

Hlavní stránka Astronomie X-ray Astronomie Kosmonautika Komety, asteroidy Dalekohled HST Sonda Galileo Sonda NEAR
POZOROVÁNÍ
CCD pozorování, Brno CCD DATEL Monte Pa #2 - info Hradec Králové - Martin Lehký Astro technika
Doporučujeme

Nejbližší zatmění Slunce a Měsíce
Astrofoto archiv - Halleyova kometa 1985/1986 Kometa Hale-Bopp Kometa Ikeya-Zhang
Zajímavé linky Eva Neureiterová
Komety,Meteory a další ČAS

TELESKOPY NASA ZACHYTILY PRVNÍ VESMÍRNÉ OBJEKTY Z DOBY, KDY VESMÍR ZAČAL ZÁŘIT


Prapůvodní první zářící objekty ve vesmíru (vlevo) a běžné kosmické pozadí (vpravo). Kredit: NASANová pozorování z NASA Spitzer Space Telescopu silně naznačují, že infračervené světlo detekované v předchozí studii pochází od shuků prvních vesmírných objektů. Nedávná data naznačují, že toto nestejnorodé světlo přichází ze všech směrů oblohy a jeho zdroji jsou shluky obrovských jasných objektů, nacházející se ve vzdálenosti více než 13 miliard sv. let.

„Dostali jsme naše dalekohledy až k limitu, stejně jako se snažíme dostat maximálně čisté snímky absolutně prvních objektů,“ říká Dr. Alexander Kashlinsky z NASA Goddard Space Flight Center, Greenbelt, Md., který je vedoucím autorem dvou zpráv, které se objevily v Astrophysical Journal Letters. „A? jsou tyto objekty cokoli, tak jsou skutečně mimořádně jasné a velmi odlišné od všeho, co dnes existuje.“

Astronomové se domnívají, že tyto objekty jsou buď první hvězdy, shluky hvězd o hmotách více než 1000 násobek hmoty Slunce a nebo velmi žravé černé díry konsumující plyn a vyvrhující tuny energie. Pokud se jedná o hvězdy, potom mohou být pozorované kupy prvními mini-galaxiemi obsahujícími hmoty menší než asi milion Sluncí. V naší Galaxii je uložen ekvivalent hmoty přibližně 100 miliard Sluncí a pravděpodobně také vznikla sloučením mini-galaxií.

Tato studie je založena na původních pozorováních, které byly prezentovány v časopise Nature v listopadu 2005 Kashlinksyeho týmem. Nová analýza pokrývá pět oblastí na obloze a zahrnuje stovky hodin pozorovacího času.

Vědci říkají, že vesmír, čas a hmota pochází z doby před 13.7 miliardami let, kdy vznikly při ohromné explozi nazývané Velký třesk. Pozorování kosmického mikrovlnného pozadí spoluautory nedávné Spitzer studie (Dr. John Mather z Goddardu a jeho vědeckého týmu) tuto teorii silně podporují. Mather dostal v roce 2006 díky své práci Nobelovu cenu za Fyziku. Dalších několik stovek milionů let muselo od Velkého třesku uběhnout, aby se objevily první hvězdy.
Toto období astronomové nazývají obdobím vesmírného temna.

Pomocí teleskopu Spitzer skupina Kashlinskyeho studovala kosmické infračervené pozadí, difúzní světlo pocházející z období, kdy se ve vesmíru objevily první struktury. Některé světlo přichází od hvězd, nebo aktivních černých děr tak vzdálených, že ačkoli vzniká jako ultrafialové a optické, jeho vlnová délka je natažena až do infračervené oblasti narůstajícím kosmickým časem, který způsobuje rozpínání vesmíru. Jiné části infračerveného kosmického pozadí pochází ze vzdálené záře hvězd absorbované prachem a znovu vyzařované v infračervené oblasti spektra.

„Stále probíhá debata o tom, co byly první objekty a jak vznikaly galaxie,“ říká Dr. Harvey Moseley z Goddardu a spoluautor článku. „Jsme na správné stopě abychom to objasnili. Je to jakoby jsme se nyní dostali na vrchol kopce a hledíme dolů na malé vesničky pod námi snažíc se odhadnout co bude dál.“

Analýzu nejdříve zkomplikovalo pečlivé odstranění veškerého světla od hvězd a galaxií z pozadí. To bylo nutné udělat na pěti oblastech oblohy. Po tomto kroku vědci získali většinou už jen původní starodávné světlo. Vědci potom studovali fluktuace i intenzity infračervené jasnosti tohoto relativně difúzního světla. Fluktuace ukázaly, že objekty jsou shluknuty v kupách a dávají pozorované světelné vzory.

„Představme si, že chceme spatřit noční ohňostroj v přeplněném městě,“ říká Kashlinsky. „Pokud by se nám podařilo ve městě vypnout světla, potom bychom mohli spatřit záblesky od ohňostroje. My jsme také vypnuly světla vesmíru a spatřili jsme náznak prvního ohňostroje.“

Mather, který je vědecký specialista z NASA a který se připravuje na pozorování z budoucím James Webb Space Telescope, říká "Spitzer dláždí cestu pro James Webb Space Telescope, který bude schopen identifikovat původ těchto hvězdokup.“

Tato analýza byla částečně financována National Science Foundation. Vědecká podpora NASA Goddardu probíhala prostřednictvím Science Systems and Applications, Inc. NASA Jet Propulsion Laboratory, Pasadena, Calif., misi Spitzer řídí pro NASA. Vědecké operace jsou prováděny ze Spitzer Science Center, California Institute of Technology, Pasadena. Pozorování byly prováděny pomocí infračervené kamery na Spitzeru, která byla postavena v NASA Goddard Space Flight Center, Greenbelt, Md. Vedoucí tohoto přístroje je vědecký pracovník Dr. Giovanni Fazio z Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics.

Grafika a další informace o teleskopu Spitzer jsou na http://www.nasa.gov/spitzer .

(podle 2006-150 z 18. 12. 2006 přeložil DH)


Dalibor Hanžl, 19. 12. 2006, 10:02
Další články v kategorii Astronomie :
  •   METEORICKÝ ROJ PERSEIDY MÁ LETOS IDEÁLNÍ PODMÍNKY
  •   V PÁTEK 27. ČERVENCE POZDĚ VEČER PROBĚHNE NEJDELŠÍ ÚPLNÉ ZATMĚNÍ MĚSÍCE V TOMTO STOLETÍ
  •   ASTEROID 2018 LA EXPLODOVAL NAD JIŽNÍ AFRIKOU JEN NĚKOLIK HODIN PO JEHO OBJEVU
  •   NOVA SAGITTARII 2018 (PNV J18040967-1803581)
  •   NOVA CANIS MAJORIS 2018 = TCP J07134590-2112330
  •   NOVA V SOUHVĚZDÍ HADONOŠE = TCP J17140253-2849233 = PNV J17140261-2849237
  •   V PONDĚLÍ 7. SRPNA VEČER VYJDE NAD ČESKÝ OBZOR ČÁSTEČNĚ ZATMĚLÝ ÚPLNĚK
  •   V SOBOTU 11. ÚNORA NASTANE POLOSTÍNOVÉ ZATMĚNÍ MĚSÍCE
  •   Meteorický roj Kvadrantidy zahájí rok 2017 bohatý na astronomické úkazy
  •   SUPERÚPLNĚK 14. LISTOPADU 2016
  •   V PÁTEK 16. ZÁŘÍ NASTANE POLOSTÍNOVÉ ZATMĚNÍ MĚSÍCE

  • Hlavní zprávy:
  • KOLABUJÍCÍ HVĚZDA DALA VZNIK ČERNÉ DÍŘE
  • MIMOŘÁDNĚ PŘÍZNIVÝ NÁVRAT KOMETY 41P/TUTTLE-GIACOBINI-KRESÁK
  • HST ZACHYTIL HRU STÍNŮ ODHALUJÍCÍ MOŽNOU PLANETU
  • TAJEMNÁ ZÁŘE UMÍRAJÍCÍ HVĚZDY
  • KOSMICKÝ TELESKOP ZACHYTIL STOPY VODNÍCH VÝTRYSKŮ NA JUPITEROVĚ MĚSÍCI EUROPA
  • KOSMICKÝ TELESKOP HST VYFOTOGRAFOVAL POLÁRNÍ ZÁŘE NA JUPITERU
  • KOSMICKÝ TELESKOP ZACHYTIL JETY ROTUJÍCÍ S KOMETOU 252P/LINEAR
  • KOSMICKÝ TELESKOP VYFOTOGRAFOVAL MARS V DOBĚ, KDY BYL ZEMI NEJBLÍŽE
  • HST OBJEVIL REKORDNĚ VZDÁLENOU GALAXII
  • OBŘÍ KOSMICKÉ MRAČNO SE JAKO BUMERANG VRACÍ DO NAŠÍ GALAXIE
  • PRACHOVÉ SPIRÁLY KOLEM MLADÝCH HVĚZD MOHOU VYZRADIT PŘÍTOMNOST MASIVNÍCH PLANET

  • Navštivte naši fotogalerii

    Nejnovější snímek:
    Mlhovina NGC 7023. Fotografovano: 14. 7. 2018 20h 52m UT


    UPOZORNĚNÍ pro uživatele e-mailových účtů na serverech @volny.cz, @centrum.cz, @tiscali.cz, @atlas.cz. Od prezidentských voleb na konci roku 2018 byl obsah vaší pošty na základě seznamu dodaného třetí stranou cenzurován, abyste nemohli rozesílat elitám nepohodlné odkazy na články na nežádoucích serverech. Zahazoval se každý e-mail, který obsahoval odkaz na některý z více než 100 názvů nepohodlných (tzv. dezinformačních) serverů. Odeslané e-maily mizely beze stopy. Jakákoli cenzura je nepřípustná a je v rozporu s ústavou a listinou základních práv a svobod, ale pan Charvát z Excello s.r.o., která pro výše uvedené servery dodává antipspamové řešení tuto cenzuru zdůvodňoval ochranou proti spamu. Nyní už k zadržování e-mailů nedochází, ale osobně bych u takových společností e-mailovou schránku zrušil.

    ISSN 1214-7095, RSS