Vstup pro editory:
Vstup pro členy EAI
EAI E-MAIL VIDEOGALERIE ASTRO-FOTOGALERIE FOTOGALERIE PŘEDPLATNÉ KONTAKTY
Sdružení astronomů amaterů a profesionalů, kteří mají zájem o novinky v astronomii.(více...)

Expresní astronomické informace

Vyhledávání:

13.12.2017, 06:41 CET
Juliánské datum: 2458100.74
Brno - soumrak (9° ↓): 15h 55m UT
Brno - svítání (9° ↓): 5h 40m UT
Max.délka pozorování: 13.8 hod.
Novinky z astronomie
Dalekohled HST
Novinky z kosmonautiky
Komety a asteroidy
Stelární astronomie
X-ray astronomie

Východy a západy pro Brno v UT

(↑ 01:23) Měsíc (↓ 12:49)

Stáří (dny): 24.7

(↑ 06:45) Slunce (↓ 14:51)

Foto: SOHO

  Webcam

CHMI aktuální počasí:
Mt Pa#2 ** Hradec Králové


ARCHÍV ČLÁNKŮ
(do r. 2003)

Hlavní stránka Astronomie X-ray Astronomie Kosmonautika Komety, asteroidy Dalekohled HST Sonda Galileo Sonda NEAR
POZOROVÁNÍ
CCD pozorování, Brno CCD DATEL Monte Pa #2 - info Hradec Králové - Martin Lehký Astro technika
Doporučujeme

Nejbližší zatmění Slunce a Měsíce
Astrofoto archiv - Halleyova kometa 1985/1986 Kometa Hale-Bopp Kometa Ikeya-Zhang
Zajímavé linky Eva Neureiterová
Komety,Meteory a další ČAS

EVROPA ZNOVU OBJEVUJE MĚSÍC PROSTŘEDNICTVÍM SMART 1


SMART 1 se přibližuje k Měsíci – ilustrace. Kredit: ESA - AOES Medialab.Evropa má možnost znovu zkoumat náš Měsíc. Sledujte Měsíc 3. září 2006 v ranních hodinách (aktuálně odhadovaný čas je 7:40 evropského letního času - CEST) a můžete vidět evropskou družici jak přistane na jeho povrchu.

Příběh začal v září 2003, kdy Ariane 5 odstartovala z Kourou ve Francouzské Guianě, aby vynesla kosmické plavidlo SMART 1 na zemskou oběžnou dráhu. SMART 1 je malá družice bez posádky, vážící 366 kilogramů, tvaru krychle o hraně 1 m. Součástí družice jsou ještě 14-metrové sluneční kolektory, které však byly během vypuštění schované.

Jméno sondy SMART-1 (chytrý) je zkratka Small Missions for Advanced Research and Technology, což znamená, že tato sonda je první z řady malých misí pro pokročilý výzkum a technologii. Rozsáhlostí (velikostí) mise se rozumí její celkové náklady, které jsou zde pouhých 100 miliónů Euro. Misi pořádá ESA (European Space Agency). Stejně jako její ostatní mise, musí mít i tato v nějakém směru přívlastek "první". SMART-1 jich má hned několik: Je první v řadě SMART, je prvním plavidlem vyslaným Evropou k Měsíci, je prvním evropským plavidlem, které bude mít jako svou hlavní pohonnou jednotku ïontový motor. Tento typ pohonu byl jinde ve světě zatím použit pouze dvakrát: Na sondě Deep Space 1 (NASA, říjen 1998) a na sondě Hayabusa (JAXA, květen 2003). Pokud bude zkouška motoru úspěšná, bude použit na sondě BepiColombo (k průzkumu Merkuru), kterou pořádá také ESA.

Po vypuštění na zemskou oběžnou dráhu družice začala po této dráze obíhat a za současného použití zmíněného iontového motoru se začala od Země vzdalovat, až po 14 měsících byla zachycena měsíční gravitací.

Vzdálenost 385.000 km, která dělí Zemi od Měsíce nepřekonala přímo, ale iontový motor ji vynesl na 100 milionů kilometrů dlouhou spirálovitou trajektorii, na jejíž překonání družice spotřebovala pouhých 50 litrů paliva.
Kosmické plavidlo bylo zachycené měsíční gravitací v listopadu 2004 a začala jeho vědecká mise na eliptické oběžné dráze.

Příběh je nyní u konce. Pokud se někdo podívá v noci ze soboty 2. září na neděli 3. září na Měsíc silným teleskopem, může uvidět zvláštní událost. Jako většina jeho měsíčních předchůdců, tak i SMART - 1 skončí svou pou? a začne zkoumat měsíční povrch, v relativně krátkém čase. Na měsíční povrch bude dopadat v oblasti nazvané "Jezero znamenitosti", položené ve středojižním regionu měsíčního viditelného disku v 07:41 CEST (05:41 UTC).

Plavidlo nyní kleslo na výšku 300 km nad měsíčním povrchem a bude dále klesat. Při malé rychlosti (asi 2 km/s) vytvoří kráter s průměrem 5-10 m, který bude hluboký asi 1 m.

Misi řídí European Space Agency’s Operations Centre (ESOC) v Darmstadtu, blízko Frankfurtu v Německu, které bude poslední momenty dopadu podrobně sledovat.

Jak probíhá mise a jaké má cíle?

Mise je rozdělena na dvě fáze. V první, která trvala 16 měsíců, sonda letěla k Měsíci a testovala přitom iontový motor.

V druhé fázi, obíhala po polárním eliptickém orbitu ve vzdálenosti 300 až 10.000 kilometrů nad povrchem Měsíce. Zde probíhala pozorování a testování nových přístrojů:

* průzkum Měsíce v polárních oblastech (nebyly prozkoumány během šesti přistání Apolla, ani při třech přistáních ruských sond)

* nové snímkování povrchu

* mapování plošného rozmístění materiálů

* hledání ledu v polárních oblastech, na které nikdy nedopadají sluneční paprsky

* potvrzení nebo vyvrácení teorie vzniku Měsíce - srážkou Země se srovnatelně velkou planetou před přibližně 4 500 miliony let

V závěrečné fázi má sonda za cíl:

* prostudovat fyziku dopadu

* analyzovat strukturu měsíčního povrch, zachycením záření emitovaného vyvrženým materiálem při dopadu

* porozumět tomu co se stalo při nárazu plavidla na povrch a využít toho v budoucích experimentech (například jak na družicích zachytit meteority, které by ohrožovaly naši planetu)

Sonda SMART-1 nese mnoho přístrojů vyrobených novými technologiemi. Jejich celková hmotnost je pouhých 19 kg.

EPDP: Electric Propulsion Diagnostic Package - slouží ke kontrole pohonné jednotky (iontového motoru) a jeho vedlejších účinků na sondu.

SPEDE: Spacecraft Potential Electron and Dust Exp. - slouží také ke kontrole účinků pohonné jednotky a vyšetřuje elektrické prostředí v prostoru mezi Zemí a Měsícem.

KATE: ka-Band TT&C Experiment - test více účinné komunikace se Zemí.
D-CIXS Demo Compact Imaging X-ray Spectrometer - nový rentgenový spektrometr. Měsíc sám o sobě samozřejmě neprodukuje rentgenové záření, ale pouze odráží rentgenové paprsky přicházející od Slunce. Z odraženého záření pak můžeme usuzovat, z čeho je Měsíc složen. Výsledkem by měla být mapa zastoupení prvků Mg, Si, Al na celém povrchu s rozlišením 50 km. Tento experiment by měl potvrdit nebo vyvrátit teorii vzniku Měsíce.

SIR: SMART-1 Infrared Spectrometer - jedná se o infračervený spektrometr s 256 spektrálními kanály v rozsahu 0,93 až 2,4 μm. Maximální rozlišení 300 m. Slouží k hledání ledu a k mapování složení minerálů na celém povrchu Měsíce.

AMIE: Advanced Moon micro-Imager Experiment - CCD mikrokamera. Bude použita bez filtru nebo společně s jedním ze třech filtrů (750, 900 nebo 960 nm) nebo s filtrem pro Laserlink. Rozlišení kamery záleží na aktuální vzdálenosti od povrchu a bude od 30 do 80 m/pixel. Tato kamera také bude použita pro tzv. Laserlink experiment.

RSIS: Radio-Science Investigations for SMART-1 - tento experiment by měl ověřit nové metody měření oběhů, rotací a naklánění planet a jejich měsíců. Konkrétně v této misi by se mělo přesně změřit již známé naklánění Měsíce, který se postupně naklání svým severním a pak jižním pólem směrem k Zemi (librace).

XSM: X-ray Solar Monitoring - slouží ke kalibraci D-CIXS a ke studiu slunečního rentgenového záření.

Laserlink: Experimental Deep-space Laser link - pokus o přijmutí laserového paprsku z telekomunikačního satelitu na pozemní stanici v Tenerife na Kanárských ostrovech.

OBAN: On-Board Autonomous Navigation Exp. - autonomní navigace. Jde o nový typ softwaru, který by měl pomocí kamery sám, bez instrukcí poslaných ze Země, korigovat dráhu sondy.

Tisková konference se chystá na 4. září a na ní chtějí představiteleé ESA prezentovat první výsledky.

(Na základě tiskového prohlášení ESA ze dne 16. 8. 2006, Michal Vodička.
Popis přístrojů na palubě sondy převzat z http://www.aldebaran.cz/.)

Dalibor Hanžl, 18. 08. 2006, 16:39
Další články v kategorii Kosmonautika :
  •   K MEZINÁRODNÍ KOSMICKÉ STANICI ZAMÍŘÍ PRVNÍ SOUKROMÁ LOĎ
  •   JURIJ GAGARIN NÁS VŠECHNY PŘED PADESÁTI ROKY POZVAL DO VESMÍRU
  •   14. DUBNA 2010 UPLYNE 40 LET OD KATASTROFY NA PALUBĚ KOSMICKÉ LODI APOLLO 13
  •   ATLANTIS SE VYDAL K HUBBLEOVU TELESKOPU
  •   VIDEO: SOJUZ S AMERICKÝM TURISTOU ZPĚT NA ZEMI
  •   KAMERA NA SONDĚ MARS ORBITER ZACHYTILA PHOENIX BĚHEM SESTUPU
  •   KOSMICKÁ SONDA PHOENIX PŘISTÁLA U PÓLU PLANETY MARS
  •   KOSMICKÁ SONDA PHOENIX PŘISTÁVÁ NA MARSU
  •   PŘED ČTYŘICETI ROKY ZAHYNUL PRVNÍ KOSMONAUT SVĚTA JURIJ GAGARIN
  •   UNIKÁTNÍ EVROPSKÁ LOĎ JULES VERNE SE VYDALA DO VESMÍRU
  •   PŘED PĚTI ROKY HAVAROVAL RAKETOPLÁN COLUMBIA

  • Hlavní zprávy:
  • V PONDĚLÍ 7. SRPNA VEČER VYJDE NAD ČESKÝ OBZOR ČÁSTEČNĚ ZATMĚLÝ ÚPLNĚK
  • KOLABUJÍCÍ HVĚZDA DALA VZNIK ČERNÉ DÍŘE
  • MIMOŘÁDNĚ PŘÍZNIVÝ NÁVRAT KOMETY 41P/TUTTLE-GIACOBINI-KRESÁK
  • V SOBOTU 11. ÚNORA NASTANE POLOSTÍNOVÉ ZATMĚNÍ MĚSÍCE
  • HST ZACHYTIL HRU STÍNŮ ODHALUJÍCÍ MOŽNOU PLANETU
  • Meteorický roj Kvadrantidy zahájí rok 2017 bohatý na astronomické úkazy
  • TAJEMNÁ ZÁŘE UMÍRAJÍCÍ HVĚZDY
  • SUPERÚPLNĚK 14. LISTOPADU 2016
  • KOSMICKÝ TELESKOP ZACHYTIL STOPY VODNÍCH VÝTRYSKŮ NA JUPITEROVĚ MĚSÍCI EUROPA
  • V PÁTEK 16. ZÁŘÍ NASTANE POLOSTÍNOVÉ ZATMĚNÍ MĚSÍCE
  • KDY LETOS NASTANOU MAXIMA METEORICKÉHO ROJE PERSEID?

  • Navštivte naši fotogalerii

    Nejnovější snímek:
    Galaxie NGC 891. Fotografovano: 29. 9. 2017 1h 57m UT

    Tyto stránky jsou optimalizovány pro rozlišení 1024x768 a využívají tyto technologie.

    ISSN 1214-7095, RSS