Vstup pro editory:
Vstup pro členy EAI
EAI E-MAIL VIDEOGALERIE ASTRO-FOTOGALERIE FOTOGALERIE PŘEDPLATNÉ KONTAKTY
Sdružení astronomů amaterů a profesionalů, kteří mají zájem o novinky v astronomii.(více...)

Expresní astronomické informace

Vyhledávání:

15.02.2019, 23:54 CET
Juliánské datum: 2458530.45
Brno - soumrak (9° ↓): 17h 6m UT
Brno - svítání (9° ↓): 5h 8m UT
Max.délka pozorování: 12 hod.
Novinky z astronomie
Dalekohled HST
Novinky z kosmonautiky
Komety a asteroidy
Stelární astronomie
X-ray astronomie

Východy a západy pro Brno v UT

(↑ 11:21) Měsíc (↓ 02:27)

Stáří (dny): 11.4

(↑ 06:05) Slunce (↓ 16:09)

Foto: SOHO

  Webcam

CHMI aktuální počasí:
Mt Pa#2 ** Hradec Králové


ARCHÍV ČLÁNKŮ
(do r. 2003)

Hlavní stránka Astronomie X-ray Astronomie Kosmonautika Komety, asteroidy Dalekohled HST Sonda Galileo Sonda NEAR
POZOROVÁNÍ
CCD pozorování, Brno CCD DATEL Monte Pa #2 - info Hradec Králové - Martin Lehký Astro technika
Doporučujeme

Nejbližší zatmění Slunce a Měsíce
Astrofoto archiv - Halleyova kometa 1985/1986 Kometa Hale-Bopp Kometa Ikeya-Zhang
Zajímavé linky Eva Neureiterová
Komety,Meteory a další ČAS

ÚPLNÉ ZATMĚNÍ SLUNCE 29. BŘEZNA 2006


Úplné zatmění Slunce. Foto: F. Espenak.Ve středu 29. března 2006 nastává úplné zatmění Slunce, které je pozorovatelné z úzkého pásu téměř přes půl Země. Cesta měsíčního stínu začíná u Brazílie a táhne se napříč Atlantickým oceánem, severní Afrikou, centrální Asií a končí západem Slunce v Mongolsku. Z mnohem širšího pásu budeme moci na Zemi pozorovat zatmění jako částečné. Bude viditelné v Evropě, z východního okraje Jižní Ameriky, z Afriky kromě jihovýchodní části, ze západní a střední Asie, ze Sibiře a východního okraje Grónska, dále z většiny Atlantiku a přilehlé části Severního ledového oceánu. Měsíční penumbrální stín zasáhne dvě třetiny Afriky, Evropu a centrální Asii.

Protože v České republice bude zatmění pozorovatelné jen jako částečné, je výhodné vycestovat do zahraničí, do oblasti tzv. pásu totality. Z hlediska dostupnosti z ČR se zdá být nejlepším a nejlevnějším řešením vycestovat do Turecka. Zatmění bude na jihu Turecka vstupovat na pevninu v oblasti významného města Anatolie, turecky Antalya, která ještě leží na hranici tříminutového zatmění. Pojedete-li do středu pásu, zažijete zatmění dlouhé ještě skoro 3 min 45 s. Pokud vezmeme v úvahu statistiku výskytu oblačnosti ve stopě zatmění podle článku RNDr. Martina Setváka, dostupnou na stránkách http://www.chmi.cz/meteo/sat/ECL2006/ vidíme, že podle tohoto hlediska je optimální vycestovat do Libye nebo Egypta.
Hvězdná obloha v době úplného zatmění 29. 3. 2006.
Detailní mapy zatmění jsou k dispozici na adrese http://sunearth.gsfc.nasa.gov/eclipse/SEmono/TSE2006/TSE2006.html. Toto zatmění patří k těm delším, maximální délka úplného zatmění na území Libye bude více než 4 min. Vyplatí se tedy zamyslet nad i nad otázkou jestli zůstat přímo ve středu pásu totality a nebo se přesunout spíše k jeho okraji, kde se začínají lépe projevovat okrajové jevy zatmění (více Bailyho perel, déle viditelné i menší protuberance).
Průběh zatmění Slunce 29. 3. 2006 z hlediska pozorovatele v ČR.
K zatmění Slunce dochází tehdy, když se přesně mezi Zemi a Slunce dostane Měsíc, obíhající kolem naší planety. V oblasti viditelnosti úplného zatmění Slunce se po zemském povrchu posouvá stín, vržený Měsícem. Pokud by dráha Měsíce kolem Země ležela v rovině ekliptiky (v rovině oběhu Země kolem Slunce), nastalo by zatmění Slunce při každém měsíčním novu, tj. přibližně jednou za měsíc. Ve skutečnosti je však rovina oběžné dráhy Měsíce skloněna vůči rovině ekliptiky o úhel 5,15°. Díky tomu zatmění nenastávají tak často – maximálně může v jednom roce nastat 5 zatmění Slunce. Naposled nastal maximální počet zatmění v roce 1935, podobná situace se bude opakovat až v roce 2206. Další zatmění Slunce, viditelné z území České republiky, nastane 1. 8. 2008.

Částečné zatmění začíná asi hodinu před úplným. Pokud se v té době podíváte přes vhodný filtr na zářivé Slunce, na vlastní oči uvidíte, jak se sluneční kotouček stále více noří za tmavý obrys měsíčního disku. Ovzduší přitom dostává zvláštní odstín a náladu, jakou neuvidíte za žádných jiných podmínek. Jak zatmění pokračuje, začíná celá příroda cítit tu změnu. Ptáci se chystají ke spánku, kohouti kokrhají a všechny večerní zvyklosti zvířat a rostlin se posouvají třeba doprostřed dne. Už tehdy je patrné, že tento úkaz má mnohem větší vliv na přírodu, než když se třeba Slunce schová za mrak.

Krajina se stává stále temnější a teploty začínají klesat. Jenom ti, co stojí v houstnoucím stínu, cítí tyto účinky. Pokud se podíváte na zem pod listnatým stromem, všimnete si nezvyklých skvrnek. Kdekoliv se sluneční světlo prodere malým otvorem, vykreslí kus Slunce, který ještě není zakryt postupujícím Měsícem. Na zemi mohou pak být vidět stovky takových slunečních srpků.

Máte-li výhled na jihozápad, můžete zahlédnout přilétající úplný stín ještě předtím, než pohltí vás. Nejsnazší je to v místech, odkud je vidět hradba mraků nebo světlá krajina, kterou zalije čerň dříve než vaše okolí. Stín postupuje průměrnou rychlostí padesáti kilometrů za minutu.

V posledních minutách, než se zatmění stane úplným, se toho přihodí ještě mnohem více. Kolem tmavého měsíčního disku začne být vidět jasný prstenec sluneční atmosféry zvané koróna. Ubývající srpek se smrskne do třpytivého drahokamu na dně stále nápadnější koróny. Tomuto stadiu se říká briliantový prsten. Hory podél okraje Měsíce pak rozbijí poslední zbytky srpku na tzv. Bailyho korálky (či perly), červeně se zablýskne vrstva sluneční atmosféry, zvaná chromosféra. Jsou už vidět jasné stálice a planety. Podél okraje slunečního disku můžete pomocí triedru pozorovat gigantické exploze, zvané protuberance...

Po dvě staletí astronomové předpovídali a pozorovali úplná zatmění Slunce a jednoduše přitom předpokládali, že nejlepším stanovištěm je střed pásu totality. Bylo zřejmé, že zatmění právě tady nejdelší na ose pásu stejně jako vzácný pohled na nádhernou bílou vnější atmosféru, korónu. A tak bez dalšího velkého rozmýšlení vznikla představa, že vůbec všechny zajímavé jevy jsou při zatmění vidět nejlépe z osy pásu, kudy putuje stín.

Jak trapný omyl! Abychom ukázali naivitu této představy, uvažme nejbarevnější část sluneční atmosféry, která leží hned nad viditelným diskem Slunce. Říká se jí chromosféra a jméno dostala podle své rubínově červené barvy. Astronomové dělali dvě stě let co mohli, aby chromosféru prozkoumali. Byli přitom omezeni na kratičké okamžiky před úplným zatměním - na ose pásu totality je chromosféra viditelná jen pár sekund mezi zmizením zářivé fotosféry slunečního kotoučku a chvílí, kdy se sama schová za temným měsíčním diskem.

Během těchto drahocenných sekund se hvězdáři snažili pořídit fotografie spektra chromosféry, protože jen ze spekter se dá zjistit její složení a teplota. Okamžik, na který se tato nejtajnější část sluneční atmosféry objevovala, byl tak kratičký, že se úspěšným výsledkům říkalo ,,bleskové spektrum`` - příležitost je zaznamenat byla vmžiku pryč.

Blízko okrajů pásu totality ale klouže disk Měsíce kolem disku Slunce a chromosféra zůstává viditelná třeba i celou dobu úplného zatmění! Jak hloupě by se asi oni astronomové cítili, kdyby si uvědomili, že mohli svůj pohled na chromosféru prodloužit desetkrát i více? Stačí posunout se z osy pásu těsně k jeho okraji, a můžete se chromosférou kochat déle, než astronomové, kteří ,,naháněli`` sluneční zatmění celý život po celé zeměkouli. Můžete také pořídit barevnější fotografie než získají jiní z osy pásu totality - díky červené barvě chromosféry.

Ale nejen pohled na chromosféru má blízko okrajů pásu delší trvání. Je tam prodloužena i většina dalších jevů, díky nimž je zatmění tak úžasné. Navíc se zvyšuje pravděpodobnost, že je vůbec zahlédnete. Uvažme pár dalších příkladů.
,,Letící stíny`` lze z okrajů pásu zahlédnout mnohem pravděpodobněji jak před, tak po úplném zatmění; kromě toho trvají dvakrát až pětkrát déle než na ose pásu. Briliantový prsten je blízko okrajů pásu patrný obvykle desetkrát déle. Viditelnost Bailyho korálků je rovněž řádově prodloužena. Zatímco při pozorování z hloubky pásu se utvoří a chvíli vydrží jen několik perel, u okrajů pásu stále vzniká a zaniká množství perel a zdá se, že cestují podél měsíčního okraje.

Konečně, z okrajů pásu zatmění mohou být mnohem déle vidět i protuberance. A historicky neobvyklé události, jako např. rozšiřující se prstence světla a jiné vzácné jevy, byly zpravidla spatřeny jen na okrajích pásu.

Abychom byli upřímní, několik úvah mluví naopak ve prospěch pozorování z osy pásu. Sluneční koróna je odtud vidět po nejdelší dobu. Déle lze pozorovat slabé hvězdy v blízkosti Slunce, které mohou na citlivých filmech ukázat Einsteinův ohybový jev. Je tam také více času k pozorování jiných nebeských objektů, například planet. A amatérští astronomové, kteří soutěží o největší počet minut pobytu v úplném stínu,musí pozorovat z blízkosti středové čáry pásu, aby zlepšili svou osobní statistiku.

Podívejme se ještě podrobněji na hvězdnou oblohu při březnovém úplném zatmění. Již několik minut před úplným zatměním nás zaujme jasná Venuše 45° vpravo od Slunce. O něco blíže, mezi ní a Sluncem bude také Merkur (25°). Jasnost Venuše je tou dobou -3,5 mag a Merkur má "pouze" 0,9 mag. Mars 1,2 mag bude naopak na druhou stranu, asi 70° daleko.

Jihovýchodnímu nebi bude kralovat Orion, z dalších jasných hvězd, jež se vyplatí vyhledat uveďme Capellu kousek od Marsu, případně Letní trojúhelník Deneb - Vega - Altair nad severozápadem.

Zatmění Slunce z hlediska pozorovatele v České republice

V České republice bude nejbližší úplné zatmění až 7. října 2135. Za zmínku stojí, že v letech 2026 a 2027 nastávají ve Španělsku vždy v srpnu dvě úplná zatmění. Další úplné zatmění zasáhne jižní cíp Španělska 12. 9. 2053, ale především zatmění 3. září 2081 prochází celou Evropou - právě toto patří do stejné série cyklu Saros jako úplné zatmění v ČR 2135.

V České republice můžeme březnové zatmění pozorovat jako částečné. Úkaz začíná v 11h47m SELČ, maximální fáze nastává v 12h52m SELČ a zatmění končí ve 13h50m SELČ. Zatmění Slunce lze pozorovat i bez dalekohledu – pouhým okem – avšak patřičně chráněným vhodným filtrem, vyrobeným například ze svářečského skla č. 13 nebo č. 14. Mnohem výhodnější je zakoupit si speciální brýle na pozorování Slunce, které jsou k dostání na hvězdárnách.

Průběh částečného zatmění Slunce 29. března na 50o severní šířky a 15o východní délky vidíme na přiloženém obrázku. Souřadnice odpovídají oblasti okolí města Kouřim, ale obrázek lze využít prakticky pro celou ČR. Kotouč Měsíce je vyznačen šrafováním a zakreslen v okamžicích začátku, maximální fáze a konce zatmění. Šipka ukazuje směr pohybu Měsíce vzhledem ke slunečnímu kotouči. Časové údaje jsou v SEČ (protože v době zatmění již bude platit letní čas, musíme k těmto časovým údajům připočíst 1 hodinu).

Prstencová zatmění nastanou v ČR za toto století dvě - 13. července 2075 a 23. července 2093 ale nedaleko nastanou další - 26. 1. 2028 ve Španělsku, 1. 6. 2030 v Řecku, 21. 6. 2039 a 11. 6. 2048 v severských oblastech Evropy.
Velmi očekávané bude úplné zatmění Slunce 22. 7. 2009. Nejlépe viditelné je v Číně, a bude to vůbec nejdelší úplné zatmění v 21. století. V oblasti Tichého oceánu bude mít délku 6 minut 39,4 sekund. Zatmění stejné série Saros, jako je letošní, bude již zmíněné zatmění ve Španělsku a Egyptě 2. 8. 2027, které právě v Egyptě bude 6 minut a 23 sekund dlouhé.

Zatmění budeme z Egypta vysílat živě přes Internet na adrese http://zatmeni.sci.muni.cz.

Literatura:

Články RNDr. Hollana: http://sunearth.gsfc.nasa.gov/eclipse/eclipse.html



Dalibor Hanžl, 26. 03. 2006, 08:26
Další články v kategorii Astronomie :
  •   V PONDĚLÍ 21. LEDNA ČASNĚ RÁNO SE ODEHRAJE POSLEDNÍ ÚPLNÉ ZATMĚNÍ MĚSÍCE TOHOTO DESETILETÍ
  •   METEORICKÝ ROJ KVADRANTIDY ZAHÁJÍ ROK 2019, BOHATÝ NA ASTRONOMICKÉ ÚKAZY
  •   KOMETA C/2018 V1 (MACHHOLZ-FUJIKAWA-IWAMOTO)
  •   METEORICKÝ ROJ PERSEIDY MÁ LETOS IDEÁLNÍ PODMÍNKY
  •   V PÁTEK 27. ČERVENCE POZDĚ VEČER PROBĚHNE NEJDELŠÍ ÚPLNÉ ZATMĚNÍ MĚSÍCE V TOMTO STOLETÍ
  •   ASTEROID 2018 LA EXPLODOVAL NAD JIŽNÍ AFRIKOU JEN NĚKOLIK HODIN PO JEHO OBJEVU
  •   NOVA SAGITTARII 2018 (PNV J18040967-1803581)
  •   NOVA CANIS MAJORIS 2018 = TCP J07134590-2112330
  •   NOVA V SOUHVĚZDÍ HADONOŠE = TCP J17140253-2849233 = PNV J17140261-2849237
  •   V PONDĚLÍ 7. SRPNA VEČER VYJDE NAD ČESKÝ OBZOR ČÁSTEČNĚ ZATMĚLÝ ÚPLNĚK
  •   V SOBOTU 11. ÚNORA NASTANE POLOSTÍNOVÉ ZATMĚNÍ MĚSÍCE

  • Hlavní zprávy:
  • BĚHEM MAXIMA METEORICKÉHO ROJE GEMINIDY NASTANE VZÁCNĚ BLÍZKÝ PRŮLET KOMETY WIRTANEN KOLEM ZEMĚ
  • KOLABUJÍCÍ HVĚZDA DALA VZNIK ČERNÉ DÍŘE
  • MIMOŘÁDNĚ PŘÍZNIVÝ NÁVRAT KOMETY 41P/TUTTLE-GIACOBINI-KRESÁK
  • HST ZACHYTIL HRU STÍNŮ ODHALUJÍCÍ MOŽNOU PLANETU
  • TAJEMNÁ ZÁŘE UMÍRAJÍCÍ HVĚZDY
  • KOSMICKÝ TELESKOP ZACHYTIL STOPY VODNÍCH VÝTRYSKŮ NA JUPITEROVĚ MĚSÍCI EUROPA
  • KOSMICKÝ TELESKOP HST VYFOTOGRAFOVAL POLÁRNÍ ZÁŘE NA JUPITERU
  • KOSMICKÝ TELESKOP ZACHYTIL JETY ROTUJÍCÍ S KOMETOU 252P/LINEAR
  • KOSMICKÝ TELESKOP VYFOTOGRAFOVAL MARS V DOBĚ, KDY BYL ZEMI NEJBLÍŽE
  • HST OBJEVIL REKORDNĚ VZDÁLENOU GALAXII
  • OBŘÍ KOSMICKÉ MRAČNO SE JAKO BUMERANG VRACÍ DO NAŠÍ GALAXIE

  • Navštivte naši fotogalerii

    Nejnovější snímek:
    Kometa C/2018 Y1 (Iwamoto). Fotografovano: 5. 12. 2019 3h 34m UT


    UPOZORNĚNÍ pro uživatele e-mailových účtů na serverech @volny.cz, @centrum.cz, @tiscali.cz, @atlas.cz. Od prezidentských voleb na konci roku 2018 byl obsah vaší pošty na základě seznamu dodaného třetí stranou cenzurován, abyste nemohli rozesílat elitám nepohodlné odkazy na články na nežádoucích serverech. Zahazoval se každý e-mail, který obsahoval odkaz na některý z více než 100 názvů nepohodlných (tzv. dezinformačních) serverů. Odeslané e-maily mizely beze stopy. Jakákoli cenzura je nepřípustná a je v rozporu s ústavou a listinou základních práv a svobod, ale pan Charvát z Excello s.r.o., která pro výše uvedené servery dodává antipspamové řešení tuto cenzuru zdůvodňoval ochranou proti spamu. Nyní už k zadržování e-mailů nedochází, ale osobně bych u takových společností e-mailovou schránku zrušil.

    ISSN 1214-7095, RSS