Vstup pro editory:
Vstup pro členy EAI
EAI E-MAIL VIDEOGALERIE ASTRO-FOTOGALERIE FOTOGALERIE PŘEDPLATNÉ KONTAKTY
Sdružení astronomů amaterů a profesionalů, kteří mají zájem o novinky v astronomii.(více...)

Expresní astronomické informace

Vyhledávání:

11.12.2017, 20:05 CET
Juliánské datum: 2458099.3
Brno - soumrak (9° ↓): 15h 55m UT
Brno - svítání (9° ↓): 5h 39m UT
Max.délka pozorování: 13.7 hod.
Novinky z astronomie
Dalekohled HST
Novinky z kosmonautiky
Komety a asteroidy
Stelární astronomie
X-ray astronomie

Východy a západy pro Brno v UT

(↑ ) Měsíc (↓ 12:00)

Stáří (dny): 23.2

(↑ 06:43) Slunce (↓ 14:50)

Foto: SOHO

  Webcam

CHMI aktuální počasí:
Mt Pa#2 ** Hradec Králové


ARCHÍV ČLÁNKŮ
(do r. 2003)

Hlavní stránka Astronomie X-ray Astronomie Kosmonautika Komety, asteroidy Dalekohled HST Sonda Galileo Sonda NEAR
POZOROVÁNÍ
CCD pozorování, Brno CCD DATEL Monte Pa #2 - info Hradec Králové - Martin Lehký Astro technika
Doporučujeme

Nejbližší zatmění Slunce a Měsíce
Astrofoto archiv - Halleyova kometa 1985/1986 Kometa Hale-Bopp Kometa Ikeya-Zhang
Zajímavé linky Eva Neureiterová
Komety,Meteory a další ČAS

ASTRONOMOVÉ OBJEVILI DOSUD NEJMENŠÍ EXTRASOLÁRNÍ PLANETU U BEŽNÉ HVĚZDY


Uměleská kresba scény nově objevené planety a její mateřské hvězdy v pozadí. Kredit: NASA.Mezinárodní tým astronomů objevil pomocí armada teleskopů mimo naši sluneční soustavu dosud nejmenší planetu u běžné hvězdy.

Extrasolární planeta je pětkrát hmotnější než Země a obíhá jednou za 10 let kolem červeného trpaslíka, tedy relativně chladné hvězdy. Nová planeta dostala označení OGLE-2005-BLG-390Lb. Vzdálenost mezi planetou a její mateřskou hvězdou je rovna asi trojnásobku vzdálenosti Země - Slunce. Velká vzdálenost od hvězdy a poměrně chladná centrální hvězda zajiš?ují, že se povrchová teplota na exoplanetě pohybuje kolem mínus 220 C. Je to podobná teplota, jakou má povrch planety Pluto, ale nově objevená planeta je asi o jednu desetinu blíže mateřské hvězdě než Pluto ke Slunci. Objev této planety otevírá nové okno do problematiky vyhledávání planet podobných Zemi, obíhajících kolem vzdálených hvězd.

"Tento objev znamená, že planety s hmotou podobnou Zemi nejsou ničím neobvyklým," říká Kailash Sahu ze Space Telescope Science Institute, Baltimore, Md. a současně zakládající člen týmu s názvem Probing Lensing Anomalies Network team (PLANET) jež pomohl novou planetu objevit. "Jestliže jsme našli jednu, potom jich musí existovat více." Výsledky práce byly popsány v lednovém vydání časopisu Nature.

Tento objev také podporuje teorie vzniku sluneční soustavy. "Upřednostňovaná teorie předpokládá, že planety vznikly z akreujících materiálů kolem hvězd," vysvětluje Bohdan Paczynski z Princeton University a současně člen pracovní skupiny s názvem Optical Gravitational Lensing Experiment (OGLE). Skupina OGLE se také podílela na objevu nové planety. Paczynski a Shude Mao v roce 1991 jako první navrhli použít metodu gravitačních mikročoček k objevování planet. "Teorie předpokládá, že kolem červených trpaslíků se vyskytují planety spíše o velikosti Země a Neptunu než Jupitera. Planety se mohou nacházet od mateřských hvězd ve vzdálenostech v rozmezí 0.1 až 10 násobku vzdálenosti Země - Slunce."

Astronomové novou planetu objevili nepřímo, pomocí metody nazvané gravitační mikročočka. Technika spočívá v mapování náhodného pohybu hvězd, který jinak velmi těžko zaregistrujeme. Pokud jedna hvězda přesně zakrývá jinou hvězdu, dochází k tomu, že gravitace hvězdy v popředí "fokusuje" a zakřivuje světlo hvězdy v pozadí (tzv. zdrojové hvězdy). Hvězda v popředí potom funguje jako obrovská čočka, která zesiluje světlo od hvězdy v pozadí. Tento efekt se nazývá gravitační mikročočka. Planeta, nacházející se u hvězdy v popředí potom může vyvolat dodatečné zjasnění hvězdy v pozadí. Toto zjasnění pozorovat můžeme, oproti tomu samotná vzdálená planeta je příliš slabá i pro největší teleskopy a samostatně bychom ji spatřit nemohli.

Čím vyšší je hmota "fokusujících" hvězd, tím delší dobu trvá úkaz gravitační mikročočky. Proto efekt gravitační mikročočky pozorujeme u běžných hvězd mnoho dnů, ale dodatečné zjasnění vlivem existence planety trvá jen několik hodin až několik dnů. V případě nově objevené planety trvalo dodatečné zjasnění pouze asi 12 hodin.

Pomocí techniky mikročočky jsou astronomové schopni určit také hmotu planety. Tato metoda však nic nevypovídá o složení objektu. Astronomové se však domnívají, že planeta je složena z ledu a hornin. Odhad její hmoty naznačuje, že se bude řadit k obřím terestrickým planetám, podobným Zemi a nebo Marsu. Planeta obíhá jednu z běžných hvězd v naší galaxii. Dvojice objektů se nachází ve vzdálenosti 20 000 světelných let ve směru souhvězdí Štíra, nedaleko centrální oblasti naší Galaxie.

Dosud žádná z přibližně 160 planet objevených mimo naši sluneční soustavy nebyla pozorována přímo. Planety jsou příliš slabé a nachází se příliš blízko u svých hvězd než abychom je mohli spatřit. Většinu z planet astronomové objevili pomocí gravitačního působení na jejich mateřské hvězdy. Je to hojně využívaná technika, ale favorizuje zejména objevy velkých planet, obíhajících velmi těsně u mateřských hvězd.

"Efekt mikročočky je slibná technika k pátrání po planetách pozemského typu, nebo? jiné současné techniky vyhledávání planet nejsou k objevům tak málo hmotných těles dostatečně citlivé," vysvětluje Sahu.

Protože efekty mikročoček jsou nepředpověditelné a velmi zřídkavé, astronomové si pomáhají tak, že sledují velké množství hvězd najednou. K zachycení efektu mikročočky musí tým OGLE v jedné noci sledovat 100 milionů hvězd v přeplněné části oblohy ve směru k centru Galaxie.

V posledních deseti letech tým OGLE objevil více než 1000 případů mikročoček. Tým OGLE ještě není schopen podchytit velmi krátce trvající zjasnění způsobené vzdálenou planetou.

Projekt PLANET disponuje sérií 1-m dalekohledů, včetně Dánského 1.54-m teleskopu na European Space Observatory, La Silla, Chile. Velké teleskopy se používají k dodatečnému studiu známek planetární existence souběžně s neustálým monitorováním možných nových jevů mikročoček. Během projektu, který běží deset let již skupina monitorovala na 200 případů gravitačních mikročoček. Z těchto případů bylo pozorováno třikrát zjasnění vlivem planet. Jedním z nich je i tento případ s označením OGLE-2005-BLG-390Lb. Z těchto tří případů je nejnovější planeta nejmenší. Aby se pravděpodobnost objevu nové planety ještě zvýšila, spojili v roce 2005 své úsilí projekty PLANET a RoboNet, což je sí? 2-m robotických teleskopů pracujících na území Anglie.

Týmy PLANET, RoboNet, OGLE a některé další, novou planetu monitorují od roku 2005. Planeta byla objevena během jevu gravitační mikročočky 11. června 2005 týmem OGLE. Případ OGLE-2005-BLG-390 následně spustil systém teleskopů PLANET a tím začal sběr dat. Dne 10. srpna tým PLANET zaznamenal další zjasnění, což vedlo k objevu nové planety. Ještě v týž noci OGLE teleskop pozoroval známky existence planety. Tým Microlensing Observations in Astrophys ics (MOA) později identifikoval zdroj na hvězdném pozadí a také opětovně potvrdil planetární charakteristiky jevu.

(podle STScI-2006-06 z 25. 1. 2006 přeložil DH)


Dalibor Hanžl, 02. 02. 2006, 18:51
Další články v kategorii Stelarni :
  •   OSUDNÉ SETKÁNÍ KOMETY ISON SE SLUNCEM
  •   KOSMICKÝ TELESKOP HST NABÍDL OSLNIVÝ POHLED NA MLHOVINU "NÁHRDELNÍK"
  •   SUPERNOVA 2011dh V GALAXII M51 CVn
  •   POZOROVÁNÍ ZÁKRYTU EPSILON AURIGAE 2009-2011
  •   POHLED NA PROBOUZEJÍCÍ SE SLUNCE NABÍZÍ VELKÉ SKVRNY
  •   HORKÉ SKVRNY NA POVRCHU SLUNCE MOHOU POMOCI ODHALIT TAJEMSTVÍ TEPLOTY KORÓNY
  •   11. 8. 1999: VÝROČÍ “NAŠEHO” ZATMĚNÍ SLUNCE ANEB POČASÍ BYLO STEJNĚ NEJISTÉ I PO DESETI LETECH
  •   EPSILON AURIGAE : ZAČAL ZÁKRYT DESETILETÍ
  •   22. ČERVENCE 2009 NASTANE NEJDELŠÍ ÚPLNÉ ZATMĚNÍ SLUNCE V TOMTO STOLETÍ
  •   SLEDUJTE PRSTENCOVÉ ZATMĚNÍ SLUNCE PO INTERNETU
  •   V ZÁŘÍ MŮŽEME SPATŘIT DVA TRANZITY EXOPLANETY S NEJDELŠÍ ZNÁMOU PERIODOU

  • Hlavní zprávy:
  • V PONDĚLÍ 7. SRPNA VEČER VYJDE NAD ČESKÝ OBZOR ČÁSTEČNĚ ZATMĚLÝ ÚPLNĚK
  • KOLABUJÍCÍ HVĚZDA DALA VZNIK ČERNÉ DÍŘE
  • MIMOŘÁDNĚ PŘÍZNIVÝ NÁVRAT KOMETY 41P/TUTTLE-GIACOBINI-KRESÁK
  • V SOBOTU 11. ÚNORA NASTANE POLOSTÍNOVÉ ZATMĚNÍ MĚSÍCE
  • HST ZACHYTIL HRU STÍNŮ ODHALUJÍCÍ MOŽNOU PLANETU
  • Meteorický roj Kvadrantidy zahájí rok 2017 bohatý na astronomické úkazy
  • TAJEMNÁ ZÁŘE UMÍRAJÍCÍ HVĚZDY
  • SUPERÚPLNĚK 14. LISTOPADU 2016
  • KOSMICKÝ TELESKOP ZACHYTIL STOPY VODNÍCH VÝTRYSKŮ NA JUPITEROVĚ MĚSÍCI EUROPA
  • V PÁTEK 16. ZÁŘÍ NASTANE POLOSTÍNOVÉ ZATMĚNÍ MĚSÍCE
  • KDY LETOS NASTANOU MAXIMA METEORICKÉHO ROJE PERSEID?

  • Navštivte naši fotogalerii

    Nejnovější snímek:
    Galaxie NGC 891. Fotografovano: 29. 9. 2017 1h 57m UT

    Tyto stránky jsou optimalizovány pro rozlišení 1024x768 a využívají tyto technologie.

    ISSN 1214-7095, RSS