Vstup pro editory:
Vstup pro členy EAI
EAI E-MAIL VIDEOGALERIE ASTRO-FOTOGALERIE FOTOGALERIE PŘEDPLATNÉ KONTAKTY
Sdružení astronomů amaterů a profesionalů, kteří mají zájem o novinky v astronomii.(více...)

Expresní astronomické informace

Vyhledávání:

11.12.2017, 12:24 CET
Juliánské datum: 2458098.98
Brno - soumrak (9° ↓): 15h 55m UT
Brno - svítání (9° ↓): 5h 39m UT
Max.délka pozorování: 13.7 hod.
Novinky z astronomie
Dalekohled HST
Novinky z kosmonautiky
Komety a asteroidy
Stelární astronomie
X-ray astronomie

Východy a západy pro Brno v UT

(↑ ) Měsíc (↓ 12:00)

Stáří (dny): 22.9

(↑ 06:43) Slunce (↓ 14:50)

Foto: SOHO

  Webcam

CHMI aktuální počasí:
Mt Pa#2 ** Hradec Králové


ARCHÍV ČLÁNKŮ
(do r. 2003)

Hlavní stránka Astronomie X-ray Astronomie Kosmonautika Komety, asteroidy Dalekohled HST Sonda Galileo Sonda NEAR
POZOROVÁNÍ
CCD pozorování, Brno CCD DATEL Monte Pa #2 - info Hradec Králové - Martin Lehký Astro technika
Doporučujeme

Nejbližší zatmění Slunce a Měsíce
Astrofoto archiv - Halleyova kometa 1985/1986 Kometa Hale-Bopp Kometa Ikeya-Zhang
Zajímavé linky Eva Neureiterová
Komety,Meteory a další ČAS

JEDNO Z NEJPODIVNĚJŠÍCH TĚLES SLUNEČNÍ SOUSTAVY JE V KUIPEROVĚ PÁSU: 2003 EL61

Michael E. Brown, Caltech, Pasadena, CA

Snímek dvou datelitů tělesa 2003 EL61. Kredit: M.E. BrownObjekt s označením 2003 EL61 patří k nejpodivnějším objektům v naší sluneční soustavě. Velikostí je srovnatelný s Plutem, ale svým tvarem připomíná spíše cigaretu nebo fotbalový míč (myšleno americký fotbal). Nebo ještě přesněji, jeho tvar je podobný rozšlápnutému polonafouklému fotbalovému míči. Objekt má vlastní rotaci čtyři hodiny, takže je to míč odkopnutý a letící. Zdá se, že celé těleso je hornaté, ale s ledovými plochami na povrchu. Kolem hlavního tělesa obíhají dva satelity.

2003 EL61 náleží k objektům Kuiperova pásu, což je oblast těles nacházející se za Neptunem a zahrnuje i planetu Pluto a velké planetoidy jako Quaoar, Orcus, 2005 FY9, 2003 UB 131 a mnoho dalších. V současné době je 2003 EL61 třetím nejjasnějším transneptunianským objektem po Plutu a 2005 FY9. Těleso je natolik velké, že by je mohl zachytit i dobře vybavený astronom amatér pomocí CCD techniky.

Narozdíl od ostatních těles v této oblasti je velice jasný a zdá se, že je to první typický člen Kuiperova pásu, jež astronomové nazývají „rozptýlené objekty Kuiperova pásu“ Rozptýlená se tato tělesa nazývají proto, že se domníváme, že prodělala těsný průlet kolem planety Neptun a ten je gravitačně „rozptýlil“ na více excentrické dráhy. Srovnáme-li dráhy těles 2003 EL61 a 2005 FY9 vidíme, že obě tělesa mají podobnou excentricitu se sklonem asi 30o od roviny oběhu zbývajících těles ve sluneční soustavě. Desátá planeta 2003 UB313 má ještě větší excentricitu se sklonem 45o. Schéma dráhy těles 2003 EL61, 2003 UB313, 2005 FY9 a Neptuna (černá kružnice) ve sluneční soustavě. Kredit: M.E. Brown.

Jak velké je těleso 2003 EL61? Když v minulosti byly takové objekty objeveny, neznali jsme jejich přesnou velikost. Přesnou informaci jsme měli jen o tom, jak byly jasné. Jak je objekt jasný nám popisuje, kolik odráží slunečního světla. Může být ovšem jasný a odrážet mnoho slunečního světla protože je velký a nebo může být jasný, protože má vysoce odrazivý povrch, podobně jako sněhová koule. V případě objektu 2003 EL61 jsme měli štěstí, protože krátce po objevu hlavního tělesa se podařilo objevit měsíc, který kolem něj obíhá. Po půlročním sledování měsíce jsme byli schopni přesně určit hmotu 2003 EL61 a jeho měsíce. Jeho hmota je 32% hmoty Pluta. Nicméně hmota nám ještě nic přímo neříká o rozměrech tělesa. Těleso které hodně váží může být malé a husté.

Více nám o rozměrech 2003 EL61 napoví jeho rychlá spinová rotace, ale současně celou situaci trochu komplikuje. Jestliže objekt má rychlou vlastní rotaci, těleso má tendenci se protahovat, podobně jako když se formuje rotující pizza. Husté hornaté těleso se bude protahovat méně než méně husté. Pokud nastudujeme jak je protažený 2003 EL61 díky spinové rotaci, budeme schopni říci jakou má hustotu. Zjistili jsme, že 2003 EL61 musí být téměř celý hornatý, protože jinak by ho velmi rychlá čtyř hodinová spinová rotace mohla ještě více protahovat než je nyní.

Jakmile již víme, kolik objekt 2003 EL61 váží a z jakého typu materiálu je složen, můžeme si udělat představu jak je velký. Odpověď je taková, že je tak velký jako Pluto (uvažujeme-li jeho delší rozměr). Nic tak velkého, tak protaženého a tak rychle rotujícího ve sluneční soustavě nenajdeme.

První měsíc byl u 2003 EL61 objeven v 28. ledna 2005 při pozorování z Keck Observatory. Pozorování byla získána novým vysoce výkonným systémem Keck, jež využívá laserovou projekci teleskopem a obraz opravuje o turbulence v atmosféře. Tento systém se nazývá laserové navádění hvězd systémem adaptivní optiky. Ze Země potom můžeme pořizovat tak ostré snímky, jako by byly pořízeny z kosmického prostoru pomocí Hubble Space Telescope. Jestliže jsme s pomocí tohoto nového zařízení pozorovali 2003 EL61 okamžitě jsme v blízkosti hlavního tělesa spatřili slabý měsíc. Na základě 5 pozorování během půl roku jsme přesně určili jeho dráhu. Článek o objevu byl publikován v říjnovém vydání Astrophysical Journal Letters. Druhý satelit je slabší, ale na třech z pěti snímků byl stále detekovatelný. Technické detaily jsou popsány opět v uvedeném článku.

Přibližně 10% objektů Kuiperova pásu má satelity, ale donedávna jsme vůbec netušili, že nějaký objekt Kuiperova pásu může mít i více než jeden satelit. Nicméně nedávno byly i u Pluta objeveny další dva drobné satelity. Nyní se zdá, že i jiné objekty Kuiperova pásu (zejména velké objekty v pásu) mohou mít systém více satelitů.

Dráhy obou satelitů jsou natočené tak, že je pozorujeme z boku. Vzájemně jsou odkloněny přibližně o 40o. Na základě pozorování dvojice satelitů jsme získali mnoho důležitých informací o samotném systému 2003 EL61. První ze satelitů je docela malý. Větší ze satelitů má asi 1% hmoty primární složky, zatímco menší má jen 0.2% hmoty primární složky.

Jasnější satelit oběhne kolem 2003 EL61 jednou za 49 dnů, což je v porovnání s velkým satelitem planety Pluto, Charonem který oběhne mateřskou planetu za 6 dnů, docela dlouho. Delší orbitální perioda satelitu je v souladu s oběma vzdálenějšími drahami satelitů obíhajících 2003 EL61 a větší hmotou tělesa 2003 EL61. Dráha je téměř přesně kruhová, ale ne úplně. Slabší satelit obíhá kolem 2003 EL61 na kruhové dráze jednou za 34 dnů. Nicméně pro potvrzení této teorie je nutné ještě učinit další pozorování.

Pozorujeme-li soustavu ze Země, satelit se dostává do maximální vzdálenosti od 2003 EL61 na 1.5 obloukové sekundy. Tato vzdálenost je dostatečná k tomu, abychom satelity mohli pozorovat dalekohledy dokonce i bez systému laserové adaptivní optiky. To umožní další výzkum tohoto fascinujícího malého tělesa. Slabší satelit se dostává do vzdálenosti 1.0 arccekundy. I když je teoreticky možné i toto běžnými pozemskými dalekohledy rozlišit, domníváme se, že je pro detailní studium bez speciální techniky příliš slabý.

Největší vědecký přínos velkých satelitů je to, že nám umožňují spočítat hmotu systému. Jakmile známe vzdálenost satelitu od primární složky a známe oběžnou dobu, můžeme jednoduše spočítat hmotu. Hmotnější objekty přitahují satelity pevněji a způsobují rychlejší oběh měsíců. Se známou hmotou si již můžeme udělat představu o systému, jak bylo popsáno výše.

Astronomové již také mají hypotézu, jak došlo k tomu, že i těleso z Kuiperova pásu může mít své satelity. V době před 4.5 miliardami let, kdy probíhal proces vzniku naší sluneční soustavy, byl objekt 2003 EL61 tvořen z poloviny horninami a z poloviny ledem. Velikostí byl srovnatelný s planetou Pluto (myšleno současnou velikostí Pluta). Mezi tělesy Kuiperova pásu docházelo v minulé době k četným vzájemným kolizím. Jedna taková kolize těleso 2003 EL61 dostatečně zahřála, že se vnitřní voda odpařila a zůstala jen holá skála. Tělesa se srazila šikmo, a to způsobilo rychlou rotaci 2003 EL61. Rychlá rotace potom způsobila i protažení hlavního tělesa do dnešní podoby. Zbytky hornin po impaktu se shlukly do satelitů, které v minulosti obíhaly mnohem blíže a s časem se vzdalovaly. Je zde určitá podobnost s teorií vzniku pozemského Měsíce, stejně jako Charona. Hypotéza předpokládá, že satelity jsou složeny převážně z čistého ledu.

(podle http://www.gps.caltech.edu/~mbrown/2003EL61/ přeložil DH)


Dalibor Hanžl, 06. 12. 2005, 13:48
Další články v kategorii MPH :
  •   MIMOŘÁDNĚ PŘÍZNIVÝ NÁVRAT KOMETY 41P/TUTTLE-GIACOBINI-KRESÁK
  •   V RUSKU BYL POZOROVÁN DOPAD METEORITU
  •   KOLEM ZEMĚ 15. ÚNORA 2013 PROLÉTNE PLANETKA 2012 DA14
  •   GEMINIDY MAJÍ VELMI PŘÍZNIVÉ PODMÍNKY, V NOCI NA PÁTEK SPADNE PŘES 1000 METEORŮ.
  •   NA POZOROVÁNÍ LETOŠNÍCH PERSEID BUDOU DOBRÉ PODMÍNKY - NEBUDE RUŠIT MĚSÍC
  •   METEORICKÝ ROJ KVADRANTIDY VRCHOLÍ VE STŘEDU RÁNO
  •   DRAKONIDY V SOBOTU SLIBUJÍ MIMOŘÁDNOU PODÍVANOU
  •   NA OBLOZE UVIDÍME „ČESKOSLOVENSKOU“ KOMETU
  •   BUDE KOMETA PAN-STARRS SLADKOU ODPLATOU?
  •   V SOBOTU RÁNO VRCHOLÍ AKTIVITA PERSEID, RUŠÍ VŠAK MĚSÍC
  •   WISE OBJEVILA PRVNÍHO TROJANA ZEMĚ

  • Hlavní zprávy:
  • V PONDĚLÍ 7. SRPNA VEČER VYJDE NAD ČESKÝ OBZOR ČÁSTEČNĚ ZATMĚLÝ ÚPLNĚK
  • KOLABUJÍCÍ HVĚZDA DALA VZNIK ČERNÉ DÍŘE
  • V SOBOTU 11. ÚNORA NASTANE POLOSTÍNOVÉ ZATMĚNÍ MĚSÍCE
  • HST ZACHYTIL HRU STÍNŮ ODHALUJÍCÍ MOŽNOU PLANETU
  • Meteorický roj Kvadrantidy zahájí rok 2017 bohatý na astronomické úkazy
  • TAJEMNÁ ZÁŘE UMÍRAJÍCÍ HVĚZDY
  • SUPERÚPLNĚK 14. LISTOPADU 2016
  • KOSMICKÝ TELESKOP ZACHYTIL STOPY VODNÍCH VÝTRYSKŮ NA JUPITEROVĚ MĚSÍCI EUROPA
  • V PÁTEK 16. ZÁŘÍ NASTANE POLOSTÍNOVÉ ZATMĚNÍ MĚSÍCE
  • KDY LETOS NASTANOU MAXIMA METEORICKÉHO ROJE PERSEID?
  • KOSMICKÝ TELESKOP HST VYFOTOGRAFOVAL POLÁRNÍ ZÁŘE NA JUPITERU

  • Navštivte naši fotogalerii

    Nejnovější snímek:
    Galaxie NGC 891. Fotografovano: 29. 9. 2017 1h 57m UT

    Tyto stránky jsou optimalizovány pro rozlišení 1024x768 a využívají tyto technologie.

    ISSN 1214-7095, RSS