Vstup pro editory:
Vstup pro členy EAI
EAI E-MAIL VIDEOGALERIE ASTRO-FOTOGALERIE FOTOGALERIE PŘEDPLATNÉ KONTAKTY
Sdružení astronomů amaterů a profesionalů, kteří mají zájem o novinky v astronomii.(více...)

Expresní astronomické informace

Vyhledávání:

13.12.2017, 06:43 CET
Juliánské datum: 2458100.74
Brno - soumrak (9° ↓): 15h 55m UT
Brno - svítání (9° ↓): 5h 40m UT
Max.délka pozorování: 13.8 hod.
Novinky z astronomie
Dalekohled HST
Novinky z kosmonautiky
Komety a asteroidy
Stelární astronomie
X-ray astronomie

Východy a západy pro Brno v UT

(↑ 01:23) Měsíc (↓ 12:49)

Stáří (dny): 24.7

(↑ 06:45) Slunce (↓ 14:51)

Foto: SOHO

  Webcam

CHMI aktuální počasí:
Mt Pa#2 ** Hradec Králové


ARCHÍV ČLÁNKŮ
(do r. 2003)

Hlavní stránka Astronomie X-ray Astronomie Kosmonautika Komety, asteroidy Dalekohled HST Sonda Galileo Sonda NEAR
POZOROVÁNÍ
CCD pozorování, Brno CCD DATEL Monte Pa #2 - info Hradec Králové - Martin Lehký Astro technika
Doporučujeme

Nejbližší zatmění Slunce a Měsíce
Astrofoto archiv - Halleyova kometa 1985/1986 Kometa Hale-Bopp Kometa Ikeya-Zhang
Zajímavé linky Eva Neureiterová
Komety,Meteory a další ČAS

SRÁŽKA SONDY S KOMETOU


Umělecká kresba kosmické sondy Deep Impact mířící ke kometě. Kredit: NASA.Sonda Deep Impact – respektive měděný projektil, který se z ní odpojí - se podle plánu srazí s jádrem komety Tempel 1 kolem 6:00 světového času 4. července 2005 (což odpovídá osmé ráno středoevropského letního času používaného u nás ve střední Evropě).

Tento čas byl vybrán s ohledem na to, aby přinejmenším dvě pozemní stanice sítě Deep Space Network mohly v reálném čase přijímat údaje ze sondy během nejdůležitějších okamžiků celého projektu. Načasování bohužel favorizuje z větší části vodní plochu Tichého oceánu. Ostatní místa budou mít v čase srážky kometu pod obzorem.

Š?astnou výjimkou budou především pozorovatelé na západě Spojených států a v Mexiku. Kometa Tempel 1 (jen 3.5° severovýchodně od jasné hvězdy Spica v souhvězdí Panny) bude pro ně na večerní jihozápadní obloze, i když poměrně nízko nad obzorem. Kometa bude ke spatření na úplně tmavé obloze (25° nad obzorem) např. v Los Angeles a San Franciscu, o tři stupně níže bude pozorovatelná v Tucsonu. Srovnatelné podmínky budou mít i pozorovatelé v Mexiku. Vadit nebude ani Měsíc. Pozorování v Seattlu (na severu USA) a na Havajském souostroví budou už ovlivňována večerním soumrakem. Kometa odtud asi v předpověděném čase střetu ještě nebude viditelná, ale v závislosti na nejistotě přesného načasování srážky i zde mohou mít v případě zpoždění zajímavou šanci úkaz sledovat.
Vyhledávací mapka pro kometu 9P/Tempel 1 v období impaktu modulu Deep Imact.
Podstatně menší šanci už pak mají další oblasti jako je Nový Zéland a východní Austrálie, kam temná obloha dojde až přinejmenším o další dvě hodiny později.

Co budeme mít možnost vidět od nás ze střední Evropy? Překvapivě toho může, i když nemusí, být poměrně mnoho. Kometární specialisté předpovídají, že narušené jádro vlasatice může vést k nárůstu jasu objektu až k 6. mag. Mělo by se jednat o důsledek pomalu se rozpínajícího oblaku materiálu uvolněného při střetu. Jak intenzivní a jak dlouhý bude tento efekt je ovšem velmi nejisté. Komety, které zvýšily svůj jas v důsledku svého samovolného štěpení, zůstaly v některých případech podstatně jasnější dokonce po dobu celých měsíců až let. Když se např. roku 1995 rozpadla kometa 73P/Schwassmann-Wachmann 3, zvýšila se její jasnost o plných 7 mag. A když se o šest let později opět vrátila do přísluní, byla stále o několik hvězdných velikostí jasnější, než by odpovídalo odhadům před rozpadem. Na druhou stranu, výbuchy a výrony materiálu na povrchu komet, které zůstanou jako celek neporušené (což lze očekávat v našem případě u Tempel 1), nejeví většinou velké změny jasnosti. A pokud se vůbec projeví, netrvají déle než dny nebo maximálně týdny. Pokud nám to umožní počasí, bude jistě zajímavé sledovat vývoj jasnosti komety Tempel 1 minimálně po dobu následujících 24 hodin po střetu, kdy dostanou svou příležitost pozorovatelé z celé Země.

Kometa se nám na začátku července bude promítat do jižní oblasti souhvězdí Panny. Dobrým vodítkem nám při jejím hledání bude nejjasnější hvězda tohoto souhvězdí – Spica. Snad rozjasněná vlasatice se bude promítat pouhé necelé 4 ° východně od ní. Oblast nám navíc pomůže objevit již za soumraku i blízká planeta Jupiter (kometa je přibližně 8° jihovýchodním směrem od ní). Pokud i přesto budete mít potíže s vyhledáním mlhavého obláčku komety, stačí počkat na večery 7. a 8. července. Pokud v tyto dny namíříte svůj dalekohled na Spicu a necháte jej bez pohybu stát 20 minut, dostane se do zorného pole právě oblast, v níž se bude nalézat kometa Tempel 1. V orientaci vám může pomoci připojený obrázek.

Po dopadu

Jak se bude situace vyvíjet ohledně změn jasnosti komety po srážce s projektilem, který by měl do jejího jádra vyhloubit nový kráter o průměru kolem 100 m, se sice pouze dohadujeme, ale o budoucí dráze vlasatice nemají odborníci pochybnosti. I takto mohutný náraz pohyb objektu totiž ovlivní jen zcela zanedbatelně. V příštích týdnech bude kometa pokračovat ve své pouti oblohou jihovýchodním směrem přes souhvězdí Panny do oblasti Vah a Štíra, kde na začátku září projde kolem jasné hvězdy Antares. S postupujícím časem budou ve stále větší výhodě pozorovatelé na jižní polokouli.

Až se kometa na konci roku ztratí při pohledu ze Země z našeho dohledu, bude to nejen konec možností sledovat následky nevšedního experimentu, ale v určitém ohledu i konec éry této konkrétní komety (alespoň pro současnou generaci obyvatel Země). Přiblížení jádra komety k Jupiteru v letech 2024 a 2036 povede k podstatným změnám dráhy komety Tempel 1. Vzdálenost v přísluní se zvětší z dnešní hodnoty 1,5 AU (astronomická jednotka) na 2,0 AU.

A tato nepříznivá situace potrvá až do roku 2122, kdy se opět elementy dráhy upraví a dovolí kometě dostat se v přísluní na vzdálenost 1,6 AU od Slunce, což povede k jejímu opětovnému zjasnění alespoň nad hranici 11. magnitudy.

(Karel HALÍŘ Hvězdárna v Rokycanech, telefon 371 722 622, halir@hvezdarna.powernet.cz, tiskové prohlášení ČAS č. 71 z 30. 6. 2005)


Dalibor Hanžl, 01. 07. 2005, 13:21
Další články v kategorii MPH :
  •   MIMOŘÁDNĚ PŘÍZNIVÝ NÁVRAT KOMETY 41P/TUTTLE-GIACOBINI-KRESÁK
  •   V RUSKU BYL POZOROVÁN DOPAD METEORITU
  •   KOLEM ZEMĚ 15. ÚNORA 2013 PROLÉTNE PLANETKA 2012 DA14
  •   GEMINIDY MAJÍ VELMI PŘÍZNIVÉ PODMÍNKY, V NOCI NA PÁTEK SPADNE PŘES 1000 METEORŮ.
  •   NA POZOROVÁNÍ LETOŠNÍCH PERSEID BUDOU DOBRÉ PODMÍNKY - NEBUDE RUŠIT MĚSÍC
  •   METEORICKÝ ROJ KVADRANTIDY VRCHOLÍ VE STŘEDU RÁNO
  •   DRAKONIDY V SOBOTU SLIBUJÍ MIMOŘÁDNOU PODÍVANOU
  •   NA OBLOZE UVIDÍME „ČESKOSLOVENSKOU“ KOMETU
  •   BUDE KOMETA PAN-STARRS SLADKOU ODPLATOU?
  •   V SOBOTU RÁNO VRCHOLÍ AKTIVITA PERSEID, RUŠÍ VŠAK MĚSÍC
  •   WISE OBJEVILA PRVNÍHO TROJANA ZEMĚ

  • Hlavní zprávy:
  • V PONDĚLÍ 7. SRPNA VEČER VYJDE NAD ČESKÝ OBZOR ČÁSTEČNĚ ZATMĚLÝ ÚPLNĚK
  • KOLABUJÍCÍ HVĚZDA DALA VZNIK ČERNÉ DÍŘE
  • V SOBOTU 11. ÚNORA NASTANE POLOSTÍNOVÉ ZATMĚNÍ MĚSÍCE
  • HST ZACHYTIL HRU STÍNŮ ODHALUJÍCÍ MOŽNOU PLANETU
  • Meteorický roj Kvadrantidy zahájí rok 2017 bohatý na astronomické úkazy
  • TAJEMNÁ ZÁŘE UMÍRAJÍCÍ HVĚZDY
  • SUPERÚPLNĚK 14. LISTOPADU 2016
  • KOSMICKÝ TELESKOP ZACHYTIL STOPY VODNÍCH VÝTRYSKŮ NA JUPITEROVĚ MĚSÍCI EUROPA
  • V PÁTEK 16. ZÁŘÍ NASTANE POLOSTÍNOVÉ ZATMĚNÍ MĚSÍCE
  • KDY LETOS NASTANOU MAXIMA METEORICKÉHO ROJE PERSEID?
  • KOSMICKÝ TELESKOP HST VYFOTOGRAFOVAL POLÁRNÍ ZÁŘE NA JUPITERU

  • Navštivte naši fotogalerii

    Nejnovější snímek:
    Galaxie NGC 891. Fotografovano: 29. 9. 2017 1h 57m UT

    Tyto stránky jsou optimalizovány pro rozlišení 1024x768 a využívají tyto technologie.

    ISSN 1214-7095, RSS