Vstup pro editory:
Vstup pro členy EAI
EAI E-MAIL VIDEOGALERIE ASTRO-FOTOGALERIE FOTOGALERIE PŘEDPLATNÉ KONTAKTY
Sdružení astronomů amaterů a profesionalů, kteří mají zájem o novinky v astronomii.(více...)

Expresní astronomické informace

Vyhledávání:

12.12.2018, 21:59 CET
Juliánské datum: 2458465.37
Brno - soumrak (9° ↓): 15h 55m UT
Brno - svítání (9° ↓): 5h 39m UT
Max.délka pozorování: 13.7 hod.
Novinky z astronomie
Dalekohled HST
Novinky z kosmonautiky
Komety a asteroidy
Stelární astronomie
X-ray astronomie

Východy a západy pro Brno v UT

(↑ 10:16) Měsíc (↓ 19:46)

Stáří (dny): 5.4

(↑ 06:43) Slunce (↓ 14:50)

Foto: SOHO

  Webcam

CHMI aktuální počasí:
Mt Pa#2 ** Hradec Králové


ARCHÍV ČLÁNKŮ
(do r. 2003)

Hlavní stránka Astronomie X-ray Astronomie Kosmonautika Komety, asteroidy Dalekohled HST Sonda Galileo Sonda NEAR
POZOROVÁNÍ
CCD pozorování, Brno CCD DATEL Monte Pa #2 - info Hradec Králové - Martin Lehký Astro technika
Doporučujeme

Nejbližší zatmění Slunce a Měsíce
Astrofoto archiv - Halleyova kometa 1985/1986 Kometa Hale-Bopp Kometa Ikeya-Zhang
Zajímavé linky Eva Neureiterová
Komety,Meteory a další ČAS

ASTRONOMOVÉ SE PŘIPRAVUJÍ NA POZOROVÁNÍ MIMOŘÁDNÉHO ÚKAZU: NÁRAZ IMPAKTORU KOSMICKÉ SONDY DO POVRCHU KOMETY


Umělecká představa vzhledu komety ve viditelné a infračerveném oboru spektra. Kredit: HST, NASA.Dne 4. července se kosmická sonda NASA Deep Impact pokusí o mimořádně nebezpečný těsný průlet kolem komety Tempel 1. Kometa přitom letí vesmírem rychlostí několika desítek tisíc kilometrů za hodinu. Vše je obtížnější o to, že dosud neznáme přesnou velikost komety, tvar ani další charakteristiky.

Kometou začaly sledovat dvě velké kosmické observatoře NASA, Spitzer a Hubble Space Telescop. S pomocí jejich pozorování by se měli vědci lépe připravit na setkání s kometou. Dalekohledy jsou umístěny vysoko na oběžné dráze kolem Země a kometu Tempel 1 mohli pozorovat již od počátku roku 2004. Společnými prostředky mohou vědci získat nejlepší odhady velikosti komety, jejího tvaru, odrazivosti a rychlosti rotace. Tyto data pak mohou pomoci vědcům z mise Deep Impact při pořizování snímků během dramatického setkání a zvýšit pravděpodobnost úspěšného kontaktu s kometou.

"I sebemenší zpřesnění našeho modelu komety Tempel 1 je velmi přínosné pro plánování setkání s kometou a nastavení expozičních časů kamery," říká Dr. Carey Lisse, Johns Hopkins University Applied Physics Laboratory, Laurel, Md. Lisse je vedoucím týmu pro studium komety Tempel 1 pomocí Spitzer teleskopu.

Dřívější pozorování komety Tempel 1 z pozemských teleskopů naznačovaly, že kometa je tmavé a protažené těleso o šířce několik kilometrů.

Spitzer a Hubble tyto měření zpřesnily a stanovily rozměry temné hmoty komety na 14 x 4 km, což je srovnatelné asi s polovinou rozlohy Manhattanu, N.Y.

"Teleskop Spitzer byl klíčovým přístrojem při určování rozměrů komety," řekl Dr. Michael A'Hearn, University of Maryland, College Park, který je vedoucím pracovníkem pro pozorování v rámci projektu Deep Impact a Hubble. "Nyní přesně víme jak kometa bude vypadat až se k ní dostaneme,".

Kosmická sonda Deep Impact byla vypuštěna 12. ledna 2005. Cílem projektu je studovat prapůvodní stavební látku naší sluneční soustavy, která je ukryta v kometách.

Dne 3. července 2005 se sonda přiblíží ke kometě Tempel 1. V tu chvíli se sonda rozdělí na dvě části. Jedna část, impaktor, se pokusí o velmi záludný kousek. Bude se snažit narazit přímo do letící sněhové koule (jak někdy bývají komety nazývány) a druhá část by měla prolétnout kolem komety, tak aby vědci na Zemi získali celkový pohled na kometu.

Po té, co bude impaktor uvolněn, jej speciální software navede na Sluncem ozářenou stranu jádra komety Tempel 1. K tomu, aby tento manévr mohli pracovníci NASA Jet Propulsion Laboratory (JPL) naprogramovat však potřebují znát velikost a odrazivost povrchu komety. Protože její povrch není možné ze Země přímo pozorovat, vědci použili infračervený dalekohled Spitzer a jeho rozlohu změřili.

Když kometu pozorujeme ve viditelném světle z velmi velké vzdálenosti, můžeme spatřit pouze odražené sluneční světlo a tudíž i velká tmavá kometa může vypadat stejně jako kometa malá ale vysoce odrazivá. Pokud ale provádíme měření v infračerveném oboru, potom v tomto pásmu měříme přímo rozměry komety.

Nyní, když rozměry komety Tempel 1 známe, mohou vědci spočítat odrazivost kometárního povrchu. Vědci určili, že množství odraženého světla ve viditelné části spektra, které měřil HST, odpovídá pouze čtyřem procentům z celkového slunečního světla, které na povrch komety dopadne.

"A nyní, když známe i odrazivost povrchu, už také víme jak nastavit naše kamery," říká Lisse. "Je to jako když fotograf potřebuje ke své práci expozimetr aby si před zmačknutím spouště nastavil parametry expozice."

Podle dlouhodobých pozorování z různých dalekohledů, včetně Hubble Space Telescope, Spitzeru a University of Hawaii's 2.2-metr teleskopu na Mauna Kea byl určen tvar a dvoudenní rotační perioda komety Tempel 1.

Samotný dramatický dopad impaktoru na povrch komety bude sledovat nejméně 30 dalekohledů na celém světě, včetně Spitzer, Hubble a Chandra X-ray Observatory. S pomocí analýzy vyvrženého materiálu z nitra komety bude tato sí? teleskopů schopna určit seznam základních prvků, ze kterých vznikly planety naší sluneční soustavy.

Misi Deep Impact JPL řídí pro NASA. Space Telescope Science Institute (STScI) pracuje v rámci Association of Universities for Research in Astronomy, Inc. (AURA) pro NASA, v rámci kontraktu s Goddard Space Flight Center, Greenbelt, MD. Hubble Space Telescope je projekt mezinárodní spolupráce mezi NASA a European Space Agency (ESA).

(podle informací STScI 2005-18 z 2. 6. 2005 přeložil DH)


Dalibor Hanžl, 15. 06. 2005, 13:48
Další články v kategorii HST :
  •   KOLABUJÍCÍ HVĚZDA DALA VZNIK ČERNÉ DÍŘE
  •   HST ZACHYTIL HRU STÍNŮ ODHALUJÍCÍ MOŽNOU PLANETU
  •   TAJEMNÁ ZÁŘE UMÍRAJÍCÍ HVĚZDY
  •   KOSMICKÝ TELESKOP ZACHYTIL STOPY VODNÍCH VÝTRYSKŮ NA JUPITEROVĚ MĚSÍCI EUROPA
  •   KOSMICKÝ TELESKOP HST VYFOTOGRAFOVAL POLÁRNÍ ZÁŘE NA JUPITERU
  •   KOSMICKÝ TELESKOP ZACHYTIL JETY ROTUJÍCÍ S KOMETOU 252P/LINEAR
  •   KOSMICKÝ TELESKOP VYFOTOGRAFOVAL MARS V DOBĚ, KDY BYL ZEMI NEJBLÍŽE
  •   HST OBJEVIL REKORDNĚ VZDÁLENOU GALAXII
  •   OBŘÍ KOSMICKÉ MRAČNO SE JAKO BUMERANG VRACÍ DO NAŠÍ GALAXIE
  •   PRACHOVÉ SPIRÁLY KOLEM MLADÝCH HVĚZD MOHOU VYZRADIT PŘÍTOMNOST MASIVNÍCH PLANET
  •   KOSMICKÝ TELESKOP NASA OBJEVIL SUPERNOVY NA ŠPATNÉM MÍSTĚ A VE ŠPATNÉM ČASE

  • Hlavní zprávy:
  • BĚHEM MAXIMA METEORICKÉHO ROJE GEMINIDY NASTANE VZÁCNĚ BLÍZKÝ PRŮLET KOMETY WIRTANEN KOLEM ZEMĚ
  • KOMETA C/2018 V1 (MACHHOLZ-FUJIKAWA-IWAMOTO)
  • METEORICKÝ ROJ PERSEIDY MÁ LETOS IDEÁLNÍ PODMÍNKY
  • V PÁTEK 27. ČERVENCE POZDĚ VEČER PROBĚHNE NEJDELŠÍ ÚPLNÉ ZATMĚNÍ MĚSÍCE V TOMTO STOLETÍ
  • ASTEROID 2018 LA EXPLODOVAL NAD JIŽNÍ AFRIKOU JEN NĚKOLIK HODIN PO JEHO OBJEVU
  • NOVA SAGITTARII 2018 (PNV J18040967-1803581)
  • NOVA CANIS MAJORIS 2018 = TCP J07134590-2112330
  • NOVA V SOUHVĚZDÍ HADONOŠE = TCP J17140253-2849233 = PNV J17140261-2849237
  • V PONDĚLÍ 7. SRPNA VEČER VYJDE NAD ČESKÝ OBZOR ČÁSTEČNĚ ZATMĚLÝ ÚPLNĚK
  • MIMOŘÁDNĚ PŘÍZNIVÝ NÁVRAT KOMETY 41P/TUTTLE-GIACOBINI-KRESÁK
  • V SOBOTU 11. ÚNORA NASTANE POLOSTÍNOVÉ ZATMĚNÍ MĚSÍCE

  • Navštivte naši fotogalerii

    Nejnovější snímek:
    46P/Wirtanen. Fotografovano: 9. 12. 2018 0h 59m UT


    UPOZORNĚNÍ pro uživatele e-mailových účtů na serverech @volny.cz, @centrum.cz, @tiscali.cz, @atlas.cz. Od prezidentských voleb na konci roku 2018 byl obsah vaší pošty na základě seznamu dodaného třetí stranou cenzurován, abyste nemohli rozesílat elitám nepohodlné odkazy na články na nežádoucích serverech. Zahazoval se každý e-mail, který obsahoval odkaz na některý z více než 100 názvů nepohodlných (tzv. dezinformačních) serverů. Odeslané e-maily mizely beze stopy. Jakákoli cenzura je nepřípustná a je v rozporu s ústavou a listinou základních práv a svobod, ale pan Charvát z Excello s.r.o., která pro výše uvedené servery dodává antipspamové řešení tuto cenzuru zdůvodňoval ochranou proti spamu. Nyní už k zadržování e-mailů nedochází, ale osobně bych u takových společností e-mailovou schránku zrušil.

    ISSN 1214-7095, RSS