Vstup pro editory:
Vstup pro členy EAI
EAI E-MAIL VIDEOGALERIE ASTRO-FOTOGALERIE FOTOGALERIE PŘEDPLATNÉ KONTAKTY
Sdružení astronomů amaterů a profesionalů, kteří mají zájem o novinky v astronomii.(více...)

Expresní astronomické informace

Vyhledávání:

13.12.2017, 15:45 CET
Juliánské datum: 2458101.11
Brno - soumrak (9° ↓): 15h 55m UT
Brno - svítání (9° ↓): 5h 40m UT
Max.délka pozorování: 13.8 hod.
Novinky z astronomie
Dalekohled HST
Novinky z kosmonautiky
Komety a asteroidy
Stelární astronomie
X-ray astronomie

Východy a západy pro Brno v UT

(↑ 01:23) Měsíc (↓ 12:49)

Stáří (dny): 25.1

(↑ 06:45) Slunce (↓ 14:51)

Foto: SOHO

  Webcam

CHMI aktuální počasí:
Mt Pa#2 ** Hradec Králové


ARCHÍV ČLÁNKŮ
(do r. 2003)

Hlavní stránka Astronomie X-ray Astronomie Kosmonautika Komety, asteroidy Dalekohled HST Sonda Galileo Sonda NEAR
POZOROVÁNÍ
CCD pozorování, Brno CCD DATEL Monte Pa #2 - info Hradec Králové - Martin Lehký Astro technika
Doporučujeme

Nejbližší zatmění Slunce a Měsíce
Astrofoto archiv - Halleyova kometa 1985/1986 Kometa Hale-Bopp Kometa Ikeya-Zhang
Zajímavé linky Eva Neureiterová
Komety,Meteory a další ČAS

SPITZER TELESCOPE SPATŘIL ZNÁMKY CIZÍHO PÁSU ASTEROIDŮ


Umělecká představa nově objeveného pásu asteroidů kolem hvězdy podobn Slunci. Kredit NASA.NASA Spitzer Space Telescope zachytil možnou rodinu asteroidů, která obíhá v pásu kolem hvězdy podobné našemu Slunci. Tento objev poskytuje astronomům příklad vzdáleného hvězdného systému podobného naší sluneční soustavě ale i významnou příležitost k ověření, zda a kde mohou vznikat jiné Země.

"Asteroidy jsou základní stavební kameny hornatých planet zemského typu," říká Dr. Charles Beichman z California Institute of Technology, Pasadena, Calif. Beichman a je ve vedoucím autorem článku, který bude publikován v Astrophysical Journal. "Cizí planety zemského typu nemůžeme přímo pozorovat, ale nyní můžeme studovat jejich prachové zárodky."

Pásy asteroidů pochází z ranného období planetárních systémů. Je to kosmické smetí z kousků hornin, ze kterých se neutvořily planety. Tyto kousky do sebe vzájemně naráží a vytváří prachové vějíře. V naší sluneční soustavě asteroidy mohou kolidovat se Zemí, Měsícem i jinými planetami.

Pokud se tento objev potvrdí, nový asteroidální pás se stane prvním detekovaným případem pásu kolem hvězdy s přibližně stejným stářím a velikostí jako naše Slunce. Jedná se o hvězdu s označením HD69830 a nachází se ve vzdálenosti 41 světelných let od Země. Dnes známe ještě další dva asteroidální pásy, ale ty jsou kolem mladších a hmotnějších hvězd než Slunce.

Tento nový asteroidální pás je nejpodobnější pásu asteroidů v naší sluneční soustavě, ale není to zcela přesný dvojník. Je silnější než náš a obsahuje 25 krát více materiálu. Jestliže by takto hustý pás asteroidů existoval v naší sluneční soustavě, zářil by jeho prach na noční obloze jako velmi zářivý pás.

Cizí pás je také mnohem blíže své centrální hvězdě. Náš pás asteroidů se nachází mezi Marsem a Jupiterem, zatímco cizí pás leží uvnitř dráhy ekvivalentní naší Venuši.

Oba pásy mají ještě jeden společný důležitý rys. V naší sluneční soustavě působí planeta Jupiter pro pás asteroidů jako vnější zeď a uspořádává jejich zbytky do série pásů. Podobně i v případě cizího pásu asteroidů může nějaká dosud nepozorovaná planeta o velikosti Saturna (nebo menší) toto kosmické smetí uspořádávat.

S konečnou platností může identifikaci planet obíhajících kolem hvězdy HD 69830 rozřešit jedna z budoucích misí NASA, která má za cíl vyhledávání planet, SIM PlanetQuest. Tato mise bude schopna detekovat planety u cizích hvězd tak malé, jako je Země a její start je plánován na r. 2011.

Beichman se svými kolegy využil infračervený spektrograf na Spitzeru k pozorování 85 hvězd podobných Slunci. Pouze u HD 69830 byl objeven možný asteroidální pás. Teleskop však nemůže spatřit jednotlivé asteroidy, může detekovat silný disk z horkého prachu jež vymezuje vnější oblast hvězdného systému. Tento prach s největší pravděpodobností pochází od pásu asteroidů, kde se tvoří od relativně častých vzájemných srážek těles (přibližně jednou za 1000 let).

"Protože tento pás obsahuje více asteroidů než náš, bude v něm kolizí více a budou větší. To je také důvod proč Spitzer teleskop mohl pás detekovat," řekl Dr. George Rieke, University of Arizona, Tucson, spoluautor článku. "Současná sluneční soustava je klidné místo. K takovým impaktům, jaké vyhubily dinosaury dochází přibližně jednou za 100 milionů let."

Pro potvrzení, že prach, který detekoval Spitzer teleskop je opravdu pás asteroidů musí být vyloučena druhá, méně pravděpodobná teorie. Podle astronomů se také může jednat o obří kometu o velikosti planety Pluto, která narazila do vnější oblasti sluneční soustavy. Nyní se pomalu vypařuje a vytváří prachový ohon. Tato hypotéza vyvstala v době, kdy astronomové objevili prach kolem hvězd, jež sestává z malých silikátových krystalů, podobných těm, jaké byly detekovány u komety Hale-Bopp. Takový krystal vypadá jako jasně zelený drahokam nazývaný forsterit.

"Teorie 'super komety' je nejistá," řekl Beichman, "ale brzy budeme mít jasno." Další plánovaná pozorování hvězdy pomocí Spitzeru spolu s pozorováními pozemskými dalekohledy podle očekávání přinesou odpověď na otázku zda zdrojem prachu je pás asteroidů nebo kometa.

Mezi další autory této studie patří G. Bryden, T. Gautier, K. Stapelfeldt a M. Werner z NASA Jet Propulsion Laboratory, Pasadena, Calif.; a K. Misselt, J. Stansberry a D. Trilling z University of Arizona.

Jet Propulsion Laboratory misi Spitzer Space Telescope řídí pro NASA Science Mission Directorate, Washington. Vědecké operace jsou vedeny z Spitzer Science Center na California Institute of Technology, Pasadena. Caltech řídí JPL pro NASA. Infračervený spektrograf na Spitzeru byl postaven na Cornell University, Ithaca, N.Y. Vedoucím vývojového týmu byl Dr. Jim Houck z Cornellu. Umělecká představa a více informací získáte na: www.spitzer.caltech.edu/spitzer.

(podle informací JPL z 20. 4. 2005 přeložil DH)


Dalibor Hanžl, 23. 04. 2005, 21:26
Další články v kategorii MPH :
  •   MIMOŘÁDNĚ PŘÍZNIVÝ NÁVRAT KOMETY 41P/TUTTLE-GIACOBINI-KRESÁK
  •   V RUSKU BYL POZOROVÁN DOPAD METEORITU
  •   KOLEM ZEMĚ 15. ÚNORA 2013 PROLÉTNE PLANETKA 2012 DA14
  •   GEMINIDY MAJÍ VELMI PŘÍZNIVÉ PODMÍNKY, V NOCI NA PÁTEK SPADNE PŘES 1000 METEORŮ.
  •   NA POZOROVÁNÍ LETOŠNÍCH PERSEID BUDOU DOBRÉ PODMÍNKY - NEBUDE RUŠIT MĚSÍC
  •   METEORICKÝ ROJ KVADRANTIDY VRCHOLÍ VE STŘEDU RÁNO
  •   DRAKONIDY V SOBOTU SLIBUJÍ MIMOŘÁDNOU PODÍVANOU
  •   NA OBLOZE UVIDÍME „ČESKOSLOVENSKOU“ KOMETU
  •   BUDE KOMETA PAN-STARRS SLADKOU ODPLATOU?
  •   V SOBOTU RÁNO VRCHOLÍ AKTIVITA PERSEID, RUŠÍ VŠAK MĚSÍC
  •   WISE OBJEVILA PRVNÍHO TROJANA ZEMĚ

  • Hlavní zprávy:
  • V PONDĚLÍ 7. SRPNA VEČER VYJDE NAD ČESKÝ OBZOR ČÁSTEČNĚ ZATMĚLÝ ÚPLNĚK
  • KOLABUJÍCÍ HVĚZDA DALA VZNIK ČERNÉ DÍŘE
  • V SOBOTU 11. ÚNORA NASTANE POLOSTÍNOVÉ ZATMĚNÍ MĚSÍCE
  • HST ZACHYTIL HRU STÍNŮ ODHALUJÍCÍ MOŽNOU PLANETU
  • Meteorický roj Kvadrantidy zahájí rok 2017 bohatý na astronomické úkazy
  • TAJEMNÁ ZÁŘE UMÍRAJÍCÍ HVĚZDY
  • SUPERÚPLNĚK 14. LISTOPADU 2016
  • KOSMICKÝ TELESKOP ZACHYTIL STOPY VODNÍCH VÝTRYSKŮ NA JUPITEROVĚ MĚSÍCI EUROPA
  • V PÁTEK 16. ZÁŘÍ NASTANE POLOSTÍNOVÉ ZATMĚNÍ MĚSÍCE
  • KDY LETOS NASTANOU MAXIMA METEORICKÉHO ROJE PERSEID?
  • KOSMICKÝ TELESKOP HST VYFOTOGRAFOVAL POLÁRNÍ ZÁŘE NA JUPITERU

  • Navštivte naši fotogalerii

    Nejnovější snímek:
    Galaxie NGC 891. Fotografovano: 29. 9. 2017 1h 57m UT

    Tyto stránky jsou optimalizovány pro rozlišení 1024x768 a využívají tyto technologie.

    ISSN 1214-7095, RSS