Vstup pro editory:
Vstup pro členy EAI
EAI E-MAIL VIDEOGALERIE ASTRO-FOTOGALERIE FOTOGALERIE PŘEDPLATNÉ KONTAKTY
Sdružení astronomů amaterů a profesionalů, kteří mají zájem o novinky v astronomii.(více...)

Expresní astronomické informace

Vyhledávání:

21.08.2019, 17:31 CEST
Juliánské datum: 2458717.15
Brno - soumrak (9° ↓): 18h 56m UT
Brno - svítání (9° ↓): 2h 57m UT
Max.délka pozorování: 8 hod.
Novinky z astronomie
Dalekohled HST
Novinky z kosmonautiky
Komety a asteroidy
Stelární astronomie
X-ray astronomie

Východy a západy pro Brno v UT

(↑ 20:39) Měsíc (↓ 09:40)

Stáří (dny): 21

(↑ 03:58) Slunce (↓ 17:55)

Foto: SOHO

  Webcam

CHMI aktuální počasí:
Mt Pa#2 ** Hradec Králové


ARCHÍV ČLÁNKŮ
(do r. 2003)

Hlavní stránka Astronomie X-ray Astronomie Kosmonautika Komety, asteroidy Dalekohled HST Sonda Galileo Sonda NEAR
POZOROVÁNÍ
CCD pozorování, Brno CCD DATEL Monte Pa #2 - info Hradec Králové - Martin Lehký Astro technika
Doporučujeme

Nejbližší zatmění Slunce a Měsíce
Astrofoto archiv - Halleyova kometa 1985/1986 Kometa Hale-Bopp Kometa Ikeya-Zhang
Zajímavé linky Eva Neureiterová
Komety,Meteory a další ČAS

POZOROVALI JSTE DRUŽICI ROSETTA PROLÉTAJÍCÍ KOLEM ZEMĚ?


Snímek Rosetty 4. 3. 2005 expozicí 50s v 19h53m42s UT pomocí 0.65-m reflektoru v Ondřejově. Zdánlivá jasnost sondy v době expozice byla 12.2 mag. Foto. P. KušnirákKosmická sonda Rosetta prolétla 4. března 2005 kolem Země v minimální vzdálenosti 1955 km a pozorovatelé ji mohli na obloze spatřit ve svých menších dalekohledech. ESA při této příležitosti také vyhlásila fotosoutěž 'Rosetta Up Close'. Datailní informace a podmínky jsou zveřejněny na web stránce ESA.
Rosetta odstartovala 2. března 2004 na svoji pou? ke kometě 67P/Churyumov-Gerasimenko. Svého cíle dosáhne v květnu 2014, kdy bude navedena na oběžnou dráhu kolem jádra komety.

V listopadu 2014 Rosetta na jádro komety také vyšle přistávací modul Philae a prosinci 2015 je plánováno ukončení mise.

Uplynulý průlet sondy kolem Země gravitačně vymrštil třítunovou Rosettu směrem k Marsu, kolem něhož prolétne 26. února 2007 a to pouze proto, aby se vrátila k Zemi. Tyto průlety kolem planet jsou nutné k dostatečnému urychlení sondy, aby se dostala na orbitální rychlost svého kometárního cíle. K dosažení cíle je třeba tří průletů kolem Země a jednou kolem Marsu.

Rosetta během své cesty ke kometě navštíví dva asteroidy Hlavního pásu. Jsou plánovány průlety kolem planetek (21) Lutetia a (2867) Steins.

Sonda Rosetta prolétla kolem Země v oblasti, která ve zdánlivém průmětu na oblohu odpovídala oblasti mezi souhvězdími Lva a Sextant. Poprvé ji amatérští astronomové mohli spatřit ve velkých dalekohledech kolem 26. února 2005.
Dvojice snímků družice Rosetta z těsného průletu kolem Země 4. března 2005. Foto: L. Vyskočil.
První pozorování Rosetty pořídil L. Vyskočil, hvězdárna Úpice: „V pátek 4. března 2005 proletěla v těsné blízkosti Země sonda ROSETTA mířící ke kometě 67P/ Churyumov-Gerasimenko. Při gravitačním manévru, který ji nasměroval k planetě Marsu, se přiblížila natolik, že byla po několik dní v dosahu amatérských přístrojů. Pokusil jsem se proto sondu vyfotografovat 0.3 m dalekohledem úpické hvězdárny.

ROSETTU se mi podařilo zachytit poprvé 28. února ze vzdálenosti 1.45 milionu km jako objekt 17.3 magnitudy a v následujících dnech jsem pozoroval jak stoupá její jas a roste vlastní pohyb. K maximálnímu přiblížení došlo 4. března večer. Přikládám dva z několika desítek snímků, které se během večera podařilo získat.

První byl pořízen v 19 h 41 m UT , druhý o 72 minut později ve 20 h 53 m UT . Protože byly pořízeny stejnou 30 s expozicí, je na nich vidět, jak dramaticky stoupala úhlová rychlost sondy.

Sondu jsme se pokusili pozorovat i vizuálně. Ve 21 h 40 m UT , v době kdy z našeho stanoviště měla ROSETTA míjet gamu Geminorum, jsme se Zdeňkem Kábrtem namířili dalekohled v hlavní kopuli na určené místo a čekali. Na jedné straně soustavy čtyř dalekohledů jsem pozoroval binarem 25 x 100, na druhé straně sledoval 16 cm refraktorem menší oblast o průměru asi ½ stupně Zdeněk. Sonda skutečně proletěla jeho zorným polem. Průlet trval sice jen několik vteřin, ale stačili jsme se rychle vystřídat a tak jsme viděli ROSETTU oba. V binaru nebyla vidět vůbec, rozhodl výrazný zákal, který snižoval MHV odhadem až o dvě magnitudy.

Pro ty, kdo mají dostatečně rychlé připojení k internetu přikládám animaci pohybu sondy (6 MB) sestavenou ze snímků pořízených 1. března večer. Je orientovaná jako v převracejícím dalekohledu.“

Rosetu také pozoroval P. Skalák na hvězdárně v Karlových Varech. Svoje pozorování popisuje takto: „Dle websitu, o němž se zmiňoval článek na EAI, jsem si udělal předpověď pro Hv. KV. To bylo v 20:35 UTC. Nastavil jsem si dalekohled na souřadnice, kde měla sonda prolétnout v 20:50 UTC. V 20:43 UTC byl teleskop nastaven.

Od té doby jsem se díval. Použil jsem RR 100/1200 mm, zv. 48x. Někdy v 20:49:30 až 20:50:00 jsem si všimnul u východního kraje pole slabé tečky (lepe všimnutelné periferním viděním), jež se za chviličku (cca. po 10 sec) zdála být posunuta vůči hvězdám o kousek vedle. Jelikož teplota vzduchu byla -8 a byl jsem náležitě promrznut po předchozí službě, neměřil žádný časy ani jasnosti, proste sem se jenom díval.

Jasnost byla ale někde poblíž hranice viditelnosti (cca.10. mag, protože byly špatné podmínky - silné kouřmo).Žádný solární panely apod. pochopitelně vidět nebyly. Za cca. 45 sec sonda prolétla zorným polem. Chvilku, asi 30 sec, jsem ještě za ní ujížděl dalekohledem, ale pak jsem ji nechal letět, nebo? k vlastnímu štěstí mi tento zběžný pohled zcela stačil...

Kdo ví, třeba to nebyla Rosetta. Pro ale hovoří fakt, že v čase & místě spočteném dle efemeridy jsem zaznamenal slabý pohybující se objekt, letící cca. z východu na západ, takže jsem usoudil, že to asi byla Rosetta.“

Kosmická sonda Rosetta byla také pozorována z Ondřejova. Snímky P. Kušniráka pořízené na 0.65-m dalekohledu jsou na web stránce http://www.asu.cas.cz/~asteroid/rosetta/index.htm.

Rosettu v Ondřejově poprvé fotografovali 2. března 2005, kdy se její jasnost pohybovala kolem +16.5 mag. P. Kušnirák dále píše: „Z vizuálního pozorování 4. března (triedrem) nakonec nebylo nic, protože se postupem času zatáhlo.“

(podle informací od pozorovatelů připravil DH)


Dalibor Hanžl, 08. 03. 2005, 08:54
Další články v kategorii Astronomie :
  •   ZATMĚNÍ MĚSÍCE 16. ČERVENCE PŘIPOMENE 50. VÝROČÍ STARTU APOLLA 11
  •   V PONDĚLÍ 21. LEDNA ČASNĚ RÁNO SE ODEHRAJE POSLEDNÍ ÚPLNÉ ZATMĚNÍ MĚSÍCE TOHOTO DESETILETÍ
  •   METEORICKÝ ROJ KVADRANTIDY ZAHÁJÍ ROK 2019, BOHATÝ NA ASTRONOMICKÉ ÚKAZY
  •   KOMETA C/2018 V1 (MACHHOLZ-FUJIKAWA-IWAMOTO)
  •   METEORICKÝ ROJ PERSEIDY MÁ LETOS IDEÁLNÍ PODMÍNKY
  •   V PÁTEK 27. ČERVENCE POZDĚ VEČER PROBĚHNE NEJDELŠÍ ÚPLNÉ ZATMĚNÍ MĚSÍCE V TOMTO STOLETÍ
  •   ASTEROID 2018 LA EXPLODOVAL NAD JIŽNÍ AFRIKOU JEN NĚKOLIK HODIN PO JEHO OBJEVU
  •   NOVA SAGITTARII 2018 (PNV J18040967-1803581)
  •   NOVA CANIS MAJORIS 2018 = TCP J07134590-2112330
  •   NOVA V SOUHVĚZDÍ HADONOŠE = TCP J17140253-2849233 = PNV J17140261-2849237
  •   V PONDĚLÍ 7. SRPNA VEČER VYJDE NAD ČESKÝ OBZOR ČÁSTEČNĚ ZATMĚLÝ ÚPLNĚK

  • Hlavní zprávy:
  • BĚHEM MAXIMA METEORICKÉHO ROJE GEMINIDY NASTANE VZÁCNĚ BLÍZKÝ PRŮLET KOMETY WIRTANEN KOLEM ZEMĚ
  • KOLABUJÍCÍ HVĚZDA DALA VZNIK ČERNÉ DÍŘE
  • MIMOŘÁDNĚ PŘÍZNIVÝ NÁVRAT KOMETY 41P/TUTTLE-GIACOBINI-KRESÁK
  • HST ZACHYTIL HRU STÍNŮ ODHALUJÍCÍ MOŽNOU PLANETU
  • TAJEMNÁ ZÁŘE UMÍRAJÍCÍ HVĚZDY
  • KOSMICKÝ TELESKOP ZACHYTIL STOPY VODNÍCH VÝTRYSKŮ NA JUPITEROVĚ MĚSÍCI EUROPA
  • KOSMICKÝ TELESKOP HST VYFOTOGRAFOVAL POLÁRNÍ ZÁŘE NA JUPITERU
  • KOSMICKÝ TELESKOP ZACHYTIL JETY ROTUJÍCÍ S KOMETOU 252P/LINEAR
  • KOSMICKÝ TELESKOP VYFOTOGRAFOVAL MARS V DOBĚ, KDY BYL ZEMI NEJBLÍŽE
  • HST OBJEVIL REKORDNĚ VZDÁLENOU GALAXII
  • OBŘÍ KOSMICKÉ MRAČNO SE JAKO BUMERANG VRACÍ DO NAŠÍ GALAXIE

  • Navštivte naši fotogalerii

    Nejnovější snímek:
    C/2018 W2 (Africano). Fotografovano: 18. 8. 2019 20h 56m UT


    UPOZORNĚNÍ pro uživatele e-mailových účtů na serverech @volny.cz, @centrum.cz, @tiscali.cz, @atlas.cz. Od prezidentských voleb na konci roku 2018 byl obsah vaší pošty na základě seznamu dodaného třetí stranou cenzurován, abyste nemohli rozesílat elitám nepohodlné odkazy na články na nežádoucích serverech. Zahazoval se každý e-mail, který obsahoval odkaz na některý z více než 100 názvů nepohodlných (tzv. dezinformačních) serverů. Odeslané e-maily mizely beze stopy. Jakákoli cenzura je nepřípustná a je v rozporu s ústavou a listinou základních práv a svobod, ale pan Charvát z Excello s.r.o., která pro výše uvedené servery dodává antipspamové řešení tuto cenzuru zdůvodňoval ochranou proti spamu. Nyní už k zadržování e-mailů nedochází, ale osobně bych u takových společností e-mailovou schránku zrušil.

    ISSN 1214-7095, RSS