Vstup pro editory:
Vstup pro členy EAI
EAI E-MAIL VIDEOGALERIE ASTRO-FOTOGALERIE FOTOGALERIE PŘEDPLATNÉ KONTAKTY
Sdružení astronomů amaterů a profesionalů, kteří mají zájem o novinky v astronomii.(více...)

Expresní astronomické informace

Vyhledávání:

11.12.2017, 18:06 CET
Juliánské datum: 2458099.21
Brno - soumrak (9° ↓): 15h 55m UT
Brno - svítání (9° ↓): 5h 39m UT
Max.délka pozorování: 13.7 hod.
Novinky z astronomie
Dalekohled HST
Novinky z kosmonautiky
Komety a asteroidy
Stelární astronomie
X-ray astronomie

Východy a západy pro Brno v UT

(↑ ) Měsíc (↓ 12:00)

Stáří (dny): 23.2

(↑ 06:43) Slunce (↓ 14:50)

Foto: SOHO

  Webcam

CHMI aktuální počasí:
Mt Pa#2 ** Hradec Králové


ARCHÍV ČLÁNKŮ
(do r. 2003)

Hlavní stránka Astronomie X-ray Astronomie Kosmonautika Komety, asteroidy Dalekohled HST Sonda Galileo Sonda NEAR
POZOROVÁNÍ
CCD pozorování, Brno CCD DATEL Monte Pa #2 - info Hradec Králové - Martin Lehký Astro technika
Doporučujeme

Nejbližší zatmění Slunce a Měsíce
Astrofoto archiv - Halleyova kometa 1985/1986 Kometa Hale-Bopp Kometa Ikeya-Zhang
Zajímavé linky Eva Neureiterová
Komety,Meteory a další ČAS

ASTEROD 2004 MN4 PROLÉTNE V ROCE 2029 MIMOŘÁDNĚ BLÍZKO KOLEM ZEMĚ A BUDE POZOROVATELNÝ POUHÝM OKEM


Snímek asteroidu 1998 WT24, který prolétl v těsné blízkosti Země v prosinci 2001. Obrázek je složen z 18. expozic, každá o délce 60s. Fotografováno 14. 12. 2001 v 19h 00m UT přes 0.35-m reflketor + CCD ST6V + R filtr. Foto: K. Hornoch.Dne 20. prosince 2004 K. E. Smalley (viz MPEC 2004-Y25) identifikoval objekt, který se nacházel na 'NEO Confirmation Page' z 18. prosince (objevitelé G. J. Garradd v rámci projektu Siding Spring Survey) a měl označení 2004 MN_4 (na Kitt Peaku byl zaznamenán 19. a 20. června, viz MPS 109613). Astronomové hledali předobjevové pozorování v datech projektu Spacewatch.

Podle dostupných dat totiž vycházela srážka tělesa se Zemí na 13. dubna 2029. Toto bylo široce diskutováno na WWW stránkách během 23.-27. prosince [zejména na Jet Propulsion Laboratory (JPL) a Pisa NEODys "risk pages"].

Teprve když bylo nalezeno pozorování Spacewatchu z 15. března (MPEC 2004-Y70) ukázalo se, že objekt Zemi nezasáhne, ale prolétne v neobvykle těsné blízkosti.
L. A. M. Benner, JPL; M. C. Nolan, National Astronomy and Ionosphere Center, Arecibo Observatory; J. D. Giorgini, S. R. Chesley a S. J. Ostro, JPL; a D. J. Scheeres, University of Michigan, oznamují: "Radar v Arecibu získal metodou delay-Doppler nová astrometrická data. Pozorování které probíhalo 27., 29. a 30. ledna 2005 dále zpřesňují dráhu tělesa 2004 MN_4.

V čase 29.0 UT ledna bylo těleso o 294 km blíže Zemi než předpokládalo dráhové řešení bez radarových dat. Tato korekce ovlivní výslednou charakteristiku průletu tělesa kolem Země v roce 2029 následovně: těleso Zemi mine v geocentrické vzdálenosti pouhých 0.000245 +/- 0.000060 AU (36700 +/- 9000 km či 5.7 +/- 1.4 poloměru Země, nejistota 3-sigma). Tato hodnota je těsně pod geostacionární drahou a je o 28000 km blíže než předpokládala efemerida bez uvažování radarových dat. Během takto těsného průletu je pravděpodobné, že slapové síly velmi výrazně ovlivní vlastní (spinovou) rotaci objektu 2004 MN_4."

Asteroid bude během těsného průletu v r. 2029 pozorovatelný z Evropy, Afriky a západní Asie. Bude se jednat o dosud nejtěsnější průlet asteroidálního objektu této kategorie velikosti. Kosmická hornina mine Zemi uvnitř dráhy některých satelitů. Přitom jej budeme moci pozorovat pouhým okem, což je u asteroidů unikátní. Velikost tohoto tělesa astronomové odhadují na 320 m.

V noci 13. dubna 2029 asteroid prolétne ve vzdálenosti 36350 km od středu Země. Je to jen nepatrně méně, než je výška, ve které jsou „posazeny“ geostacionární satelity, využívané např. pro příjem TV signálů.

Z deseti nejblíže dosud zaznamenaných asteroidálních průletů kolem Země je 2004 MN_4 daleko největší, říká Steve Chesley, z NASA Jet Propulsion Laboratory. Pouze dva z těchto asteroidů minuly Zemi těsněji, ale jejich velikosti byly řádově desítky metrů. „Všechny asteroidy z výše zmiňované desítky byly objeveny během těsného průletu, pouze těsný průlet 2004 MN_4 je s jistotou předpovězen,“ řekl Chesley v telefonickém interview.

Poslední z velkých asteroidů, které prolétly blízko Země byl Toutatis s rozměry 4.6x2.4 km. Jeho těsný průlet byl hojně fotografován a pozorován. Prolétl však ve vzdálenosti asi čtyřnásobku Země – Měsíc a nebyl pozorovatelný pouhým okem.

V dubnové noci roku 2029 budeme moci na obloze spatřit rychle se pohybující bodový objekt o jasnosti 3.3 mag, říká Chasley. V místech s temnou oblohou jej spatříme i bez pomocí binokulárů nebo dalekohledů. Chesley dodává, že blízkost objektu bude způsobovat změnu jasnosti (pravděpodobně však jen v rámci několika desetin magnitudy). Asteroid prolétne souhvězdím Raka.

Existuje zde možnost, že pomocí malých dalekohledů a patřičných technických prostředků na sledování rychle se pohybujících těles bychom mohli zaznamenat i tvar asteroidu. Problematický bude rychlý pohyb, který bude činit 42o/ hod. Je to sice méně než rychlost pohybu satelitů ale docela rychle vzhledem k malému zornému poli dalekohledů.

Pozorování takového asteroidu je zřídkavým jevem. Z pravděpodobnostního počtu vychází, že podobně těsný průlet kolem Země asteroidu o takové velikosti můžeme pozorovat jednou za 1300 let, říká Chasley, jež pravděpodobnost spolu s kolegy počítal.

Těsný průlet asteroidu v r. 2029 dráhu tělesa zakřiví a změní podmínky pro jeho další těsný průlet kolem Země. „Podle současné analýzy pro nás asteroid 2004 MN4 v r. 2029 ani při příštích návratech žádnou hrozbou není,“ stojí v prohlášení, které vydal Chasley a jeho kolegové z JPL Paul Chodas, Jon Giorgini a Don Yeomans.

Další pozorování asteroidu v nadcházejících měsících a letech může ještě snížit pravděpodobnost impaktu 2004 MN_4 během jeho přiblížení po r. 2029.
Pokud by asteroid o velikosti 2004 MN_4 zasáhl Zemi, způsobil by pouze lokální škody, jakoukoli globální katastrofu od takového tělesa vědci vylučují.

(podle IAUC 8477 a informací space.com z 4. 2. 2005 přeložil DH)

Dalibor Hanžl, 07. 02. 2005, 19:34
Další články v kategorii MPH :
  •   MIMOŘÁDNĚ PŘÍZNIVÝ NÁVRAT KOMETY 41P/TUTTLE-GIACOBINI-KRESÁK
  •   V RUSKU BYL POZOROVÁN DOPAD METEORITU
  •   KOLEM ZEMĚ 15. ÚNORA 2013 PROLÉTNE PLANETKA 2012 DA14
  •   GEMINIDY MAJÍ VELMI PŘÍZNIVÉ PODMÍNKY, V NOCI NA PÁTEK SPADNE PŘES 1000 METEORŮ.
  •   NA POZOROVÁNÍ LETOŠNÍCH PERSEID BUDOU DOBRÉ PODMÍNKY - NEBUDE RUŠIT MĚSÍC
  •   METEORICKÝ ROJ KVADRANTIDY VRCHOLÍ VE STŘEDU RÁNO
  •   DRAKONIDY V SOBOTU SLIBUJÍ MIMOŘÁDNOU PODÍVANOU
  •   NA OBLOZE UVIDÍME „ČESKOSLOVENSKOU“ KOMETU
  •   BUDE KOMETA PAN-STARRS SLADKOU ODPLATOU?
  •   V SOBOTU RÁNO VRCHOLÍ AKTIVITA PERSEID, RUŠÍ VŠAK MĚSÍC
  •   WISE OBJEVILA PRVNÍHO TROJANA ZEMĚ

  • Hlavní zprávy:
  • V PONDĚLÍ 7. SRPNA VEČER VYJDE NAD ČESKÝ OBZOR ČÁSTEČNĚ ZATMĚLÝ ÚPLNĚK
  • KOLABUJÍCÍ HVĚZDA DALA VZNIK ČERNÉ DÍŘE
  • V SOBOTU 11. ÚNORA NASTANE POLOSTÍNOVÉ ZATMĚNÍ MĚSÍCE
  • HST ZACHYTIL HRU STÍNŮ ODHALUJÍCÍ MOŽNOU PLANETU
  • Meteorický roj Kvadrantidy zahájí rok 2017 bohatý na astronomické úkazy
  • TAJEMNÁ ZÁŘE UMÍRAJÍCÍ HVĚZDY
  • SUPERÚPLNĚK 14. LISTOPADU 2016
  • KOSMICKÝ TELESKOP ZACHYTIL STOPY VODNÍCH VÝTRYSKŮ NA JUPITEROVĚ MĚSÍCI EUROPA
  • V PÁTEK 16. ZÁŘÍ NASTANE POLOSTÍNOVÉ ZATMĚNÍ MĚSÍCE
  • KDY LETOS NASTANOU MAXIMA METEORICKÉHO ROJE PERSEID?
  • KOSMICKÝ TELESKOP HST VYFOTOGRAFOVAL POLÁRNÍ ZÁŘE NA JUPITERU

  • Navštivte naši fotogalerii

    Nejnovější snímek:
    Galaxie NGC 891. Fotografovano: 29. 9. 2017 1h 57m UT

    Tyto stránky jsou optimalizovány pro rozlišení 1024x768 a využívají tyto technologie.

    ISSN 1214-7095, RSS