Vstup pro editory:
Vstup pro členy EAI
EAI E-MAIL VIDEOGALERIE ASTRO-FOTOGALERIE FOTOGALERIE PŘEDPLATNÉ KONTAKTY
Sdružení astronomů amaterů a profesionalů, kteří mají zájem o novinky v astronomii.(více...)

Expresní astronomické informace

Vyhledávání:

26.05.2017, 20:46 CEST
Juliánské datum: 2457900.28
Brno - soumrak (9° ↓): 19h 53m UT
Brno - svítání (9° ↓): 1h 48m UT
Max.délka pozorování: 5.9 hod.
Novinky z astronomie
Dalekohled HST
Novinky z kosmonautiky
Komety a asteroidy
Stelární astronomie
X-ray astronomie

Východy a západy pro Brno v UT

(↑ 03:51) Měsíc (↓ 19:22)

Stáří (dny): 1.4

(↑ 03:01) Slunce (↓ 18:39)

Foto: SOHO

  Webcam

CHMI aktuální počasí:
Ondřejov ** Hradec Králové


ARCHÍV ČLÁNKŮ
(do r. 2003)

Hlavní stránka Astronomie X-ray Astronomie Kosmonautika Komety, asteroidy Dalekohled HST Sonda Galileo Sonda NEAR
POZOROVÁNÍ
CCD pozorování, Brno CCD DATEL Monte Pa #2 - info Hradec Králové - Martin Lehký Astro technika
Doporučujeme

Nejbližší zatmění Slunce a Měsíce
Astrofoto archiv - Halleyova kometa 1985/1986 Kometa Hale-Bopp Kometa Ikeya-Zhang
Zajímavé linky Eva Neureiterová
Komety,Meteory a další ČAS

RYCHLE SE POHYBUJÍCÍ PULSAR PŘIPOMÍNÁ LETÍCÍ MYŠ

Steve Roy, Marshall Space Flight Center, Huntsville, AL
Megan Watzke, Chandra X-ray Observatory Center, CFA, Cambridge, MA

Mlhovina Myš v rentgenovém oboru spektra. Foto: Chandra.Astronomové, kteří v rámci první detailní přehlídky chování vysoce energetických částic zkoumají X-ray snímky, získali i tento záběr okolí rychle se pohybujícího pulsaru. Snímek pořídila kosmická observatoř NASA Chandra X-ray Observatory a ukazuje rázovou vlnu od pulsaru jak se nadzvukovou rychlostí šíří mezihvězdným prostorem. Tyto výsledky nám poskytnou pohled na teorie produkce mohutných proudů hmoty a antihmoty od pulsarů.

Snímek observatoře Chandra ukazuje žhavé mračno plynu připomínající myš. Zajímavý je jasný sloupec vysoce energetických částic, táhnoucí se za pulsarem a jehož délku odhadujeme na čtyři světelné roky. Vzniká jako důsledek interakce pulsaru s mezihvězdným plynem. Nejjasnější místo, které vidíme v hlavě X-ray sloupce je pulsar. Astronomové odhadují, že se žene kosmickým prostorem rychlostí asi 2.1 milionů kilometrů za hodinu.

Obálku X-ray sloupce tvoří kuželovitý oblak částic emitujících rádiové záření. Myš je objekt, který dostal označení G359.23-0.82 a objevili ho radioastronomové v roce 1987 pomocí National Science Foundation's Very Large Array, New Mexico. Jméno bylo zvoleno podle vzhledu na rádiových snímcích, na kterých vidíme kompaktní čumáček, zakulacené tělíčko a velmi nápadný dlouhý a úzký ocas (táhne se do vzdálenosti asi 55 světelných let).

"Podobných pulsarů, které vytváří mlhovinu od kosmického větru známe několik tuctů. Patří k nim i známá Krabí mlhovina. Žádná z mlhovin ale není s Myší srovnatelná. Myš je poměrně mladá a kosmickým prostorem se pohybuje neuvěřitelně rychle," řekl Bryan Gaensler z Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics, který je také vedoucím autorem článku o Myši, který byl zaslán k publikaci do časopisu The Astrophysical Journal. "Pozorujeme účinný nadzvukový kosmický tunel, v němž můžeme studovat efekty pohybu pulsaru a vytváření mlhoviny kosmickým větrem. Vše je potom možné konfrontovat se současnými teoriemi."

Pulsary jsou známé svojí velmi rychlou rotací. Jako velmi zmagnetizované neutronové hvězdy jsou to objekty tak husté, že Slunce bychom z jejich hmoty vytvořili jako kouli o průměru asi 20 km. Jejich vznik souvisí se supernovami typu II, tedy hmotné hvězdy, které kolabují a posléze vybuchnou jako supernova. Odkud se bere vysoká rychlost rotace pulsaru není dosud známo, ale mnoho astrofyziků se domnívá, že to má přímou spojitost s okolnostmi exploze, jež ovlivní nově rodící se pulsar.

Rychlá rotace a silné magnetické pole pulsaru mohou generovat vítr částic vysokých energií hmoty a antihmoty, jež odletují do okolního prostoru až rychlostí světla. Tento pulsarový vítr z vysoce energetických částic vytváří velké magnetické bubliny, nazývané mlhovina. X-ray a rádiová data pořízená během studia mlhoviny Myš Gaenslerovi a jeho kolegům umožnily odvodit vlastnosti okolního plynu a rychlost pulsaru. Astronomové dále provedli analýzu struktur různých rázových vln, které pulsary vytváří svými proudy odletujících částic a analýzu magnetického pole mlhoviny.

Další členové vědeckého týmu byli: Eric van der Swaluw (FOM Institute of Physics, Holandsko), Fernando Camilo (Columbia Univ., New York), Vicky Kaspi (McGill Univ., Montreal), Frederick K. Baganoff (MIT, Cambridge, Mass.), Farhad Yusef-Zadeh (Northwestern), a Richard Manchester (Australia Telescope National Facility). Pulsar mlhovina Myš byla původně detekována Camiloem a kol. v roce 2002 pomocí Australského Parkes radioteleskopu. Observatoř Chandra pozorovala Myš 23. a 24. října 2002.

NASA's Marshall Space Flight Center, Huntsville, Ala., projekt Chandra řídí pro NASA Office of Space Science, Washington. Observatoř byla vyrobena Northrop Grumman of Redondo Beach, Calif., formerly TRW, Inc., The Smithsonian Astrophysical Observatory řídí vědecké a letové operace z Chandra X-ray Center, Cambridge, Mass.

(podle CXC 04-11 z 23. 9. 2004 přeložil DH)


Dalibor Hanžl, 17. 10. 2004, 16:09
Další články v kategorii X-ray :
  •   KOSMICKÁ OBSERVATOŘ CHANDRA OBJEVILA NEDÁVNOU SUPERNOVU, KTERÁ VYBUCHLA V NAŠÍ GALAXII
  •   SATELIT NASA SWIFT ZAZNAMENAL REKORDNÍ ZÁBLESK GAMA ZÁŘENÍ
  •   JE VYSOKOENERGETICKÉ ZÁŘENÍ GAMA POMALEJŠÍ NEŽ SVĚTLO?
  •   KOSMICKÁ OBSERVATOŘ CHANDRA ZACHYTILA „ZPĚV“ ČERNÝCH DĚR
  •   OBSERVATOŘ CHANDRA NEZÁVISLE URČILA HUBBLEOVU KONSTANTU
  •   VĚDCI Z NASA PROVEDLI SČÍTÁNÍ BLÍZKÝCH SKRYTÝCH ČERNÝCH DĚR
  •   ČERNÁ DÍRA ROZLOŽENÁ DO KALEIDOSKOPU BAREV
  •   KOSMICKÝ TELESKOP CHANDRA ODHALIL PARADOX ČERNÉ DÍRY
  •   ZÁHADNÝ OBJEKT JAKO POZŮSTATEK PO VÝBUCHU SUPERNOVY
  •   TELESKOP CHANDRA ZJISTIL, ŽE ČERNÉ DÍRY MAJÍ VYSOCE „ÚČINNÝ MOTOR“
  •   ASTRONOMOVÉ OBJEVILI EPOCHU RYCHLÉHO ZRODU GALAXIÍ A ČERNÝCH DĚR

  • Hlavní zprávy:
  • MIMOŘÁDNĚ PŘÍZNIVÝ NÁVRAT KOMETY 41P/TUTTLE-GIACOBINI-KRESÁK
  • V SOBOTU 11. ÚNORA NASTANE POLOSTÍNOVÉ ZATMĚNÍ MĚSÍCE
  • HST ZACHYTIL HRU STÍNŮ ODHALUJÍCÍ MOŽNOU PLANETU
  • Meteorický roj Kvadrantidy zahájí rok 2017 bohatý na astronomické úkazy
  • TAJEMNÁ ZÁŘE UMÍRAJÍCÍ HVĚZDY
  • SUPERÚPLNĚK 14. LISTOPADU 2016
  • KOSMICKÝ TELESKOP ZACHYTIL STOPY VODNÍCH VÝTRYSKŮ NA JUPITEROVĚ MĚSÍCI EUROPA
  • V PÁTEK 16. ZÁŘÍ NASTANE POLOSTÍNOVÉ ZATMĚNÍ MĚSÍCE
  • KDY LETOS NASTANOU MAXIMA METEORICKÉHO ROJE PERSEID?
  • KOSMICKÝ TELESKOP HST VYFOTOGRAFOVAL POLÁRNÍ ZÁŘE NA JUPITERU
  • KOSMICKÝ TELESKOP ZACHYTIL JETY ROTUJÍCÍ S KOMETOU 252P/LINEAR

  • Navštivte naši fotogalerii

    Nejnovější snímek:
    Přechod Merkura přes sluneční disk 9.5.2016. Fotografovano: 9. 5. 2016 11h 54m UT

    Tyto stránky jsou optimalizovány pro rozlišení 1024x768 a využívají tyto technologie.

    ISSN 1214-7095, RSS