Vstup pro editory:
Vstup pro členy EAI
EAI E-MAIL VIDEOGALERIE ASTRO-FOTOGALERIE FOTOGALERIE PŘEDPLATNÉ KONTAKTY
Sdružení astronomů amaterů a profesionalů, kteří mají zájem o novinky v astronomii.(více...)

Expresní astronomické informace

Vyhledávání:

27.03.2017, 16:31 CEST
Juliánské datum: 2457840.1
Brno - soumrak (9° ↓): 18h 10m UT
Brno - svítání (9° ↓): 3h 47m UT
Max.délka pozorování: 9.6 hod.
Novinky z astronomie
Dalekohled HST
Novinky z kosmonautiky
Komety a asteroidy
Stelární astronomie
X-ray astronomie

Východy a západy pro Brno v UT

(↑ 04:36) Měsíc (↓ 16:32)

Stáří (dny): 0.3

(↑ 04:43) Slunce (↓ 17:14)

Foto: SOHO

  Webcam

CHMI aktuální počasí:
Ondřejov ** Hradec Králové


ARCHÍV ČLÁNKŮ
(do r. 2003)

Hlavní stránka Astronomie X-ray Astronomie Kosmonautika Komety, asteroidy Dalekohled HST Sonda Galileo Sonda NEAR
POZOROVÁNÍ
CCD pozorování, Brno CCD DATEL Monte Pa #2 - info Hradec Králové - Martin Lehký Astro technika
Doporučujeme

Nejbližší zatmění Slunce a Měsíce
Astrofoto archiv - Halleyova kometa 1985/1986 Kometa Hale-Bopp Kometa Ikeya-Zhang
Zajímavé linky Eva Neureiterová
Komety,Meteory a další ČAS

ODBORNÍCI SIMULOVALI ZÁHADU ČERNÉ DÍRY


Snímek oblasti černé díry MGG11. Foto: Chandra, NASA.Nový výzkum, jehož základem je Royal Netherlands Academy of Science, Institute of Advanced Physical and Chemical Reseaech, NASA and the University of Tokyo, rozřešil záhadu, jak černá díra s hmotností několik stovek hmotnosti Slunce by mohla vytvořit výbuch v sousední galaxii M 82.

Pozorování získaná z Chandra rtg observatoře (Matsumoto et al., 2001 ApJ 547, L25) indikují přítomnost neobvykle jasného zdroje v hvězdokupě MGG11 ve vybuchující galaxii M 82. Získaná data z rtg zdroje se dají interpretovat černou dírou s hmotností okolo tisíc hmot slunečních, která se nachází někde mezi relativně malými hmotnostmi (hvězdné hmotnosti) černých děr v Mléčné dráze a superhmotnými černými děrami nalezenými v jádrech galaxií. Pro srovnání jsou hvězdné hmoty černých děr pouze několikrát hmotnější než naše Slunce, kdežto černá díra v centru naší Mléčné dráhy je mnohem hmotnější, zhruba má asi několik milión hmot slunečních.

Mezinárodní tým vědců použil světově nejrychlejší počítač GRAPE - 6 v Japonsku který řešil úlohu série simulací hvězdných kup, podobajících se MGG11. Počítač GRAPE - 6 provedl simulaci za pomocí dvou nezávislých programů (Starlab a NBODY4, které byly vyvinuty v Cambridge), které dospěly do zhruba stejných výsledků. K simulaci byla použita pozorování MGG11 s vysokým rozlišením, které provedl McCrady a kolektiv (2003 ApJ 596,240) za použití HST a Keckova teleskopu, dalším zdrojem byla pozorování Harashima a kol. (2001) za použití gigantického Subaru teleskopu.

Počítač detailně simuloval hvězdu po hvězdě a vytvářel model celé hvězdokupy. Poprvé byl použit počítač GRAPE odborníky k napodobení vývoje mladé a husté hvězdokupy s 600000 hvězdami; program počítá orbitální dráhu a vývoj každé hvězdy jednotlivě. Za použití tohoto jedinečného pracovního nástroje, tým odborníků mohl reprodukovat pozorovatelské charakteristiky hvězdokupy MGG11.

Jako prémie, k překvapení odborníků, byla programem nasimulována černá díra, která je produktem hvězdokupy s hmotností mezi 800 až 3000 hmotami Slunce.
Hvězdná díra byla vytvořena před 4 milióny léty v rané fázi evoluce hvězdokupy. Během této fáze hvězdná hustota v centru je tak vysoká že fyzikální srážky mezi hvězdami jsou stále častější. Jestliže hvězdné hustoty převyšují miliónkrát hustotu sousedícího Slunce srážky začínají ovládat další vývoj hvězdokupy.

V tomto hustém středu hvězdokupy se častěji opakují vzájemné hvězdné srážky, jednotlivé hvězdy nabírají na hmotnosti. Ve středu hvězdokupy dochází k vyčerpání paliva a celý tento střed se hroutí do černé díry o hmotnosti asi tisíc hmot slunečních.

Nové výsledky počítačové simulace byly publikovány v časopisu Nature, kde je ilustrováno, že na základě rtg pozorování je ve hvězdokupě zdroj odpovídající černé díře o hmotnosti asi 800 až 3000 hmot slunečních, která se vytvořila v relativně krátkém čase. Počítačová simulace je důkazem možného vytvoření černé díry.

GRAPE skupina své výsledky simulace publikovala 15. dubna 2004 ve vydání časopisu Nature. Další informace můžete získat na adrese: http:// carol.wins.uva.nl/~spz/act/press/Nature2004/index.html http:// www.astrogrape.org http:// www.manybody.org http:// www.manybody.org/manybody/starlab.html.

(podle informace z Chandra 10.4.2004 připravil PH)


Dalibor Hanžl, 27. 04. 2004, 06:42
Další články v kategorii X-ray :
  •   KOSMICKÁ OBSERVATOŘ CHANDRA OBJEVILA NEDÁVNOU SUPERNOVU, KTERÁ VYBUCHLA V NAŠÍ GALAXII
  •   SATELIT NASA SWIFT ZAZNAMENAL REKORDNÍ ZÁBLESK GAMA ZÁŘENÍ
  •   JE VYSOKOENERGETICKÉ ZÁŘENÍ GAMA POMALEJŠÍ NEŽ SVĚTLO?
  •   KOSMICKÁ OBSERVATOŘ CHANDRA ZACHYTILA „ZPĚV“ ČERNÝCH DĚR
  •   OBSERVATOŘ CHANDRA NEZÁVISLE URČILA HUBBLEOVU KONSTANTU
  •   VĚDCI Z NASA PROVEDLI SČÍTÁNÍ BLÍZKÝCH SKRYTÝCH ČERNÝCH DĚR
  •   ČERNÁ DÍRA ROZLOŽENÁ DO KALEIDOSKOPU BAREV
  •   KOSMICKÝ TELESKOP CHANDRA ODHALIL PARADOX ČERNÉ DÍRY
  •   ZÁHADNÝ OBJEKT JAKO POZŮSTATEK PO VÝBUCHU SUPERNOVY
  •   TELESKOP CHANDRA ZJISTIL, ŽE ČERNÉ DÍRY MAJÍ VYSOCE „ÚČINNÝ MOTOR“
  •   ASTRONOMOVÉ OBJEVILI EPOCHU RYCHLÉHO ZRODU GALAXIÍ A ČERNÝCH DĚR

  • Hlavní zprávy:
  • V SOBOTU 11. ÚNORA NASTANE POLOSTÍNOVÉ ZATMĚNÍ MĚSÍCE
  • HST ZACHYTIL HRU STÍNŮ ODHALUJÍCÍ MOŽNOU PLANETU
  • Meteorický roj Kvadrantidy zahájí rok 2017 bohatý na astronomické úkazy
  • TAJEMNÁ ZÁŘE UMÍRAJÍCÍ HVĚZDY
  • SUPERÚPLNĚK 14. LISTOPADU 2016
  • KOSMICKÝ TELESKOP ZACHYTIL STOPY VODNÍCH VÝTRYSKŮ NA JUPITEROVĚ MĚSÍCI EUROPA
  • V PÁTEK 16. ZÁŘÍ NASTANE POLOSTÍNOVÉ ZATMĚNÍ MĚSÍCE
  • KDY LETOS NASTANOU MAXIMA METEORICKÉHO ROJE PERSEID?
  • KOSMICKÝ TELESKOP HST VYFOTOGRAFOVAL POLÁRNÍ ZÁŘE NA JUPITERU
  • KOSMICKÝ TELESKOP ZACHYTIL JETY ROTUJÍCÍ S KOMETOU 252P/LINEAR
  • KOSMICKÝ TELESKOP VYFOTOGRAFOVAL MARS V DOBĚ, KDY BYL ZEMI NEJBLÍŽE

  • Navštivte naši fotogalerii

    Nejnovější snímek:
    Přechod Merkura přes sluneční disk 9.5.2016. Fotografovano: 9. 5. 2016 11h 54m UT

    Tyto stránky jsou optimalizovány pro rozlišení 1024x768 a využívají tyto technologie.

    ISSN 1214-7095, RSS