Vstup pro editory:
Vstup pro členy EAI
EAI E-MAIL VIDEOGALERIE ASTRO-FOTOGALERIE FOTOGALERIE PŘEDPLATNÉ KONTAKTY
Sdružení astronomů amaterů a profesionalů, kteří mají zájem o novinky v astronomii.(více...)

Expresní astronomické informace

Vyhledávání:

13.12.2017, 08:34 CET
Juliánské datum: 2458100.82
Brno - soumrak (9° ↓): 15h 55m UT
Brno - svítání (9° ↓): 5h 40m UT
Max.délka pozorování: 13.8 hod.
Novinky z astronomie
Dalekohled HST
Novinky z kosmonautiky
Komety a asteroidy
Stelární astronomie
X-ray astronomie

Východy a západy pro Brno v UT

(↑ 01:23) Měsíc (↓ 12:49)

Stáří (dny): 24.8

(↑ 06:45) Slunce (↓ 14:51)

Foto: SOHO

  Webcam

CHMI aktuální počasí:
Mt Pa#2 ** Hradec Králové


ARCHÍV ČLÁNKŮ
(do r. 2003)

Hlavní stránka Astronomie X-ray Astronomie Kosmonautika Komety, asteroidy Dalekohled HST Sonda Galileo Sonda NEAR
POZOROVÁNÍ
CCD pozorování, Brno CCD DATEL Monte Pa #2 - info Hradec Králové - Martin Lehký Astro technika
Doporučujeme

Nejbližší zatmění Slunce a Měsíce
Astrofoto archiv - Halleyova kometa 1985/1986 Kometa Hale-Bopp Kometa Ikeya-Zhang
Zajímavé linky Eva Neureiterová
Komety,Meteory a další ČAS

ENERGETICKÝ PRSTENEC UKAZUJE CESTU K PULSARU "BÝČÍ OKO"

Steve Roy, Marshall Space Flight Center, Huntsville
Megan Watzke, Chandra X-ray Observatory Center, CFA, Cambridge

Pozůstatek po výbuchu supernovy. Foto: Chandra, NASAAstronomové z University of Massachusetts a Columbia University Nalezli pulsar "býčí oko" v jasném prstenci vysoce energetických částic v pozůstatku po vzdálené supernově. Tento objev, který byl pořízen pomocí NASA Chandra X-ray Observatory a Arecibo Radio Telescope, pomůže vědcům lépe pochopit objekty, které jsou tvořeny vysoko energetickými částicemi, jejichž rychlost se blíží rychlosti světla. Chandra zachytila snímek pozůstatku po supernově, který nese označení SNRG54.1+0.3, kde odhalila jasný centrální bod, který je obklopen prstenem a dvěma jety podobným strukturám v rozsáhlé mlhovině vysoce energetických částic.

Radiová data ukázala, že tento jasný centrální zdroj je neutronová hvězda nebo pulsar, který rotuje s frekvencí 7krát za sekundu. "Snímek z observatoře Chandra ukazuje energetické částice, které rychle rotují kolem neutronové hvězdy, jež se vytvořila po výbuchu supernovy," řekl Fangjun Lu z University of Massachusetts v Amherst, který vedl rtg výzkum. Lu a jeho kolegové o svém objevu informovali Fernando Camila z ColumbiaUniversity v New Yorku.

Camilo a jeho spolupracovníci používají velký radioteleskop v Arecibo. Tento radioteleskop byl zaměřen na tento objekt a zjistil radiový tok z centra s periodickou variací, což odpovídá rotující neutronové hvězdě v centru prstence.

Po pátrání v srpnu 2001 se ztratil radiový zdroj na interferenčním měření a následně byl zdroj znovu pozorován v dubnu 2002, kdy byl objeven slabý pulzující rádiový zdroj. Další pozorování naznačila, že pulsar je starý asi 3000 let.

Analýzou dat 1997 ASCA satelitu bylo zjištěno, že zdroj pulzuje také v rtg oboru."Tento objev nádherně ukázal vzájemnou spolupráci mezi Chandra observatoří a pohotovým měřením pomocí radioteleskopu v Arecibo, jež přispěla k řešení vědeckých otázek," řekl Camilo.

"Toto vzájemné pozorování umožní pochopit chování mladých neutronových hvězd."Intenzivní elektrické pole kolem neutronové hvězdy urychlí částice, které vytvoří jet, jež; "ostřeluje" disk hmoty a antihmoty v rovníkové oblasti vysokou rychlostí.

Rovníkový tok nabitých částic v interakci s magnetickým polem mlhoviny vytváří rázové vlny. Rázová vlna tak vytváří částice vysoké energie, které naráží do prstence a produkují jeho jas v rtg oboru. Částice kontinuálně proudí ven z prstence a jety zásobují rozsáhlou mlhovinu, která má rozměry přibližně 6 světelných let.

Vlastnosti SNR G54.1+0.3 jsou velmi podobné jiným "pulzujícím větrům v mlhovině", které nalezla Chandra v Krabí mlhovině, pozůstatcích po supernově Vela a v objektu B1509-58. Analýzou podrobností a rozdílů mezi těmito objekty vědcům pomohou pochopit procesy transformace rotační energie neutronové hvězdy do energie energetických částic, jež působí ztráty celého systému.

Chandra pozorovala SNR G54.1+0.3 červnu (6.-7.) v roce 2001 pomocí Advanced CCD Imaging Spectrometer instrument. Radiová data pulsaru označeného jako PSRJ1930+1852 byla získána 29. dubna 2002.

Výsledky byly publikovány 20. březnaa 20. července 2002 v časopise Astrophysical Journal Letters.

(podle relace 02-07 z 25. 6. 2002 připravil PH)


Dalibor Hanžl, 31. 10. 2003, 12:05
Další články v kategorii X-ray :
  •   KOSMICKÁ OBSERVATOŘ CHANDRA OBJEVILA NEDÁVNOU SUPERNOVU, KTERÁ VYBUCHLA V NAŠÍ GALAXII
  •   SATELIT NASA SWIFT ZAZNAMENAL REKORDNÍ ZÁBLESK GAMA ZÁŘENÍ
  •   JE VYSOKOENERGETICKÉ ZÁŘENÍ GAMA POMALEJŠÍ NEŽ SVĚTLO?
  •   KOSMICKÁ OBSERVATOŘ CHANDRA ZACHYTILA „ZPĚV“ ČERNÝCH DĚR
  •   OBSERVATOŘ CHANDRA NEZÁVISLE URČILA HUBBLEOVU KONSTANTU
  •   VĚDCI Z NASA PROVEDLI SČÍTÁNÍ BLÍZKÝCH SKRYTÝCH ČERNÝCH DĚR
  •   ČERNÁ DÍRA ROZLOŽENÁ DO KALEIDOSKOPU BAREV
  •   KOSMICKÝ TELESKOP CHANDRA ODHALIL PARADOX ČERNÉ DÍRY
  •   ZÁHADNÝ OBJEKT JAKO POZŮSTATEK PO VÝBUCHU SUPERNOVY
  •   TELESKOP CHANDRA ZJISTIL, ŽE ČERNÉ DÍRY MAJÍ VYSOCE „ÚČINNÝ MOTOR“
  •   ASTRONOMOVÉ OBJEVILI EPOCHU RYCHLÉHO ZRODU GALAXIÍ A ČERNÝCH DĚR

  • Hlavní zprávy:
  • V PONDĚLÍ 7. SRPNA VEČER VYJDE NAD ČESKÝ OBZOR ČÁSTEČNĚ ZATMĚLÝ ÚPLNĚK
  • KOLABUJÍCÍ HVĚZDA DALA VZNIK ČERNÉ DÍŘE
  • MIMOŘÁDNĚ PŘÍZNIVÝ NÁVRAT KOMETY 41P/TUTTLE-GIACOBINI-KRESÁK
  • V SOBOTU 11. ÚNORA NASTANE POLOSTÍNOVÉ ZATMĚNÍ MĚSÍCE
  • HST ZACHYTIL HRU STÍNŮ ODHALUJÍCÍ MOŽNOU PLANETU
  • Meteorický roj Kvadrantidy zahájí rok 2017 bohatý na astronomické úkazy
  • TAJEMNÁ ZÁŘE UMÍRAJÍCÍ HVĚZDY
  • SUPERÚPLNĚK 14. LISTOPADU 2016
  • KOSMICKÝ TELESKOP ZACHYTIL STOPY VODNÍCH VÝTRYSKŮ NA JUPITEROVĚ MĚSÍCI EUROPA
  • V PÁTEK 16. ZÁŘÍ NASTANE POLOSTÍNOVÉ ZATMĚNÍ MĚSÍCE
  • KDY LETOS NASTANOU MAXIMA METEORICKÉHO ROJE PERSEID?

  • Navštivte naši fotogalerii

    Nejnovější snímek:
    Galaxie NGC 891. Fotografovano: 29. 9. 2017 1h 57m UT

    Tyto stránky jsou optimalizovány pro rozlišení 1024x768 a využívají tyto technologie.

    ISSN 1214-7095, RSS