Vstup pro editory:
Vstup pro členy EAI
EAI E-MAIL VIDEOGALERIE ASTRO-FOTOGALERIE FOTOGALERIE PŘEDPLATNÉ KONTAKTY
Sdružení astronomů amaterů a profesionalů, kteří mají zájem o novinky v astronomii.(více...)

Expresní astronomické informace

Vyhledávání:

11.12.2017, 12:01 CET
Juliánské datum: 2458098.96
Brno - soumrak (9° ↓): 15h 55m UT
Brno - svítání (9° ↓): 5h 39m UT
Max.délka pozorování: 13.7 hod.
Novinky z astronomie
Dalekohled HST
Novinky z kosmonautiky
Komety a asteroidy
Stelární astronomie
X-ray astronomie

Východy a západy pro Brno v UT

(↑ ) Měsíc (↓ 12:00)

Stáří (dny): 22.9

(↑ 06:43) Slunce (↓ 14:50)

Foto: SOHO

  Webcam

CHMI aktuální počasí:
Mt Pa#2 ** Hradec Králové


ARCHÍV ČLÁNKŮ
(do r. 2003)

Hlavní stránka Astronomie X-ray Astronomie Kosmonautika Komety, asteroidy Dalekohled HST Sonda Galileo Sonda NEAR
POZOROVÁNÍ
CCD pozorování, Brno CCD DATEL Monte Pa #2 - info Hradec Králové - Martin Lehký Astro technika
Doporučujeme

Nejbližší zatmění Slunce a Měsíce
Astrofoto archiv - Halleyova kometa 1985/1986 Kometa Hale-Bopp Kometa Ikeya-Zhang
Zajímavé linky Eva Neureiterová
Komety,Meteory a další ČAS

ROSETTA PROLÉTNE KOLEM DVOU ASTEROIDŮ


Rosetta prolétá kolem asteroidu. Kresba: ESA.Dnes vědecká komunita, Rosetta Science Working Team, učinil konečný výběr asteroidů, které bude detailně pozorovat kosmická sonda Rosetta během své cesty ke kometě 67P/Churyumov-Gerasimenko. Jedná se o planetky Steins a Lutetia, které leží v hlavním pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem.

Ve vědeckém záměru projektu Rosetta bylo již od počátku navrženo detailní studium jednoho nebo více asteroidů. Ale až po samotném startu kosmické sondy a jejím navedení na meziplanetární dráhu, mohli řídící pracovníci ESA odhadnout, kolik paliva je pro tento účel reálně k dispozici. Pro výběr výše zmíněných asteroidů byly rozhodující informace o zásobě paliva, které vědecký tým dostal od European Space Operations Centre (ESOC) v Německu.

Výběr těchto dvou znamenitých cílů byl možný díky vysoké přesnosti se kterou kosmickou sondu vynesla na její dráhu nosná raketa Ariane 5. Toto přesné navedení zajistilo dostatek paliva pro dosažení hlavního cíle mise, komety 67P/Churyumov-Gerasimenko, ke které sonda dolétne v roce 2014.

Asteroidy jsou pradávné stavební kameny sluneční soustavy, jež zůstaly ještě z dob formování sluneční soustavy před 4600 miliony lety. Z bezprostřední blízkosti bylo pozorováno pouze několik vzdálených asteroidů. Jsou velmi odlišné svým tvarem i velikostí. Rozměry se pohybují od několika kilometrů do 100 kilometrů, rozdílná jsou i jejich složení. Cíle vybrané pro misi Rosetta, Steins a Lutetia, mají také rozdílné vlastnosti.

Steins je relativně malý, jeho průměr odhadujeme na několik kilometrů a Rosetta jej spatří 5. září 2008 ve vzdálenosti něco přes 1700 km. Sonda kolem Steinse prolétne relativně malou rychlostí, asi 9 km/s.

Lutetia je objekt mnohem větší, měří asi 100 km. Rosetta kolem něj prolétne ve vzdálenosti asi 3000 km a stane se tak 10. července 2010. Rychlost kosmické sondy bude 15 km/s. Bude to druhý průlet kolem asteroidu v rámci mise.

Vědci plánují, že Rosetta během průletů kolem těchto pradávných hornin pořídí nádherné snímky. Na palubě nese přístroje, které budou měřit hmotnost a hustotu asteroidů a tím nám více napoví o jejich složení, dále budou měřit jejich podpovrchovou teplotu a zaměří se na hledání stop prachu a plynu v jejich okolí.

K výzkumu se však mohou připojit i profesionální a amatérští astronomové po celém světě. Již v této chvíli existují tři předpovědi zákrytu hvězd asteroidem Steins. První nastane 9. dubna 2004 a bude pozorovatelný např. v Číně, Turecku, Řecku nebo Tunisku a planetka zakryje hvězdu 11 mag.

Velmi příznivý zákryt nastane v únoru 2007, kdy stejný asteroid zakryje hvězdu 9.2 mag v souhvězdí Vozky. Pozorovatelný bude v Rusku a v mnoha Evropských zemích. Tato pozorování mohou přinést nové poznatky o velikosti, tvaru i dráze asteroidu. Více informací je zde.

Svoji vesmírnou pou? Rosetta začala právě před týdnem, 2. března. Palubní přístroje již dostaly první úkoly a let pokračuje podle plánu.

"Komety a asteroidy jsou stavebními kameny Země a všech ostatních planet sluneční soustavy. Mise Rosetta bude provádět detailní analýzů tří představitelů těchto pradávných objektů," řekl Prof. David Southwood, ředitel ESA Science Programme. " Během 12 leté mise můžeme od projektu očekávat mnoho nových objevů ale největší odměnou bude, když získáme vědecký pohled na původ naší sluneční soustavy a možná i života samotného."

(podle ESA PR 15-2004 z 11. 3. 2004 přeložil DH)


Dalibor Hanžl, 12. 03. 2004, 06:52
Další články v kategorii MPH :
  •   MIMOŘÁDNĚ PŘÍZNIVÝ NÁVRAT KOMETY 41P/TUTTLE-GIACOBINI-KRESÁK
  •   V RUSKU BYL POZOROVÁN DOPAD METEORITU
  •   KOLEM ZEMĚ 15. ÚNORA 2013 PROLÉTNE PLANETKA 2012 DA14
  •   GEMINIDY MAJÍ VELMI PŘÍZNIVÉ PODMÍNKY, V NOCI NA PÁTEK SPADNE PŘES 1000 METEORŮ.
  •   NA POZOROVÁNÍ LETOŠNÍCH PERSEID BUDOU DOBRÉ PODMÍNKY - NEBUDE RUŠIT MĚSÍC
  •   METEORICKÝ ROJ KVADRANTIDY VRCHOLÍ VE STŘEDU RÁNO
  •   DRAKONIDY V SOBOTU SLIBUJÍ MIMOŘÁDNOU PODÍVANOU
  •   NA OBLOZE UVIDÍME „ČESKOSLOVENSKOU“ KOMETU
  •   BUDE KOMETA PAN-STARRS SLADKOU ODPLATOU?
  •   V SOBOTU RÁNO VRCHOLÍ AKTIVITA PERSEID, RUŠÍ VŠAK MĚSÍC
  •   WISE OBJEVILA PRVNÍHO TROJANA ZEMĚ

  • Hlavní zprávy:
  • V PONDĚLÍ 7. SRPNA VEČER VYJDE NAD ČESKÝ OBZOR ČÁSTEČNĚ ZATMĚLÝ ÚPLNĚK
  • KOLABUJÍCÍ HVĚZDA DALA VZNIK ČERNÉ DÍŘE
  • V SOBOTU 11. ÚNORA NASTANE POLOSTÍNOVÉ ZATMĚNÍ MĚSÍCE
  • HST ZACHYTIL HRU STÍNŮ ODHALUJÍCÍ MOŽNOU PLANETU
  • Meteorický roj Kvadrantidy zahájí rok 2017 bohatý na astronomické úkazy
  • TAJEMNÁ ZÁŘE UMÍRAJÍCÍ HVĚZDY
  • SUPERÚPLNĚK 14. LISTOPADU 2016
  • KOSMICKÝ TELESKOP ZACHYTIL STOPY VODNÍCH VÝTRYSKŮ NA JUPITEROVĚ MĚSÍCI EUROPA
  • V PÁTEK 16. ZÁŘÍ NASTANE POLOSTÍNOVÉ ZATMĚNÍ MĚSÍCE
  • KDY LETOS NASTANOU MAXIMA METEORICKÉHO ROJE PERSEID?
  • KOSMICKÝ TELESKOP HST VYFOTOGRAFOVAL POLÁRNÍ ZÁŘE NA JUPITERU

  • Navštivte naši fotogalerii

    Nejnovější snímek:
    Galaxie NGC 891. Fotografovano: 29. 9. 2017 1h 57m UT

    Tyto stránky jsou optimalizovány pro rozlišení 1024x768 a využívají tyto technologie.

    ISSN 1214-7095, RSS