Vstup pro editory:
Vstup pro členy EAI
EAI E-MAIL VIDEOGALERIE ASTRO-FOTOGALERIE FOTOGALERIE PŘEDPLATNÉ KONTAKTY
Sdružení astronomů amaterů a profesionalů, kteří mají zájem o novinky v astronomii.(více...)

Expresní astronomické informace

Vyhledávání:

13.12.2017, 08:36 CET
Juliánské datum: 2458100.82
Brno - soumrak (9° ↓): 15h 55m UT
Brno - svítání (9° ↓): 5h 40m UT
Max.délka pozorování: 13.8 hod.
Novinky z astronomie
Dalekohled HST
Novinky z kosmonautiky
Komety a asteroidy
Stelární astronomie
X-ray astronomie

Východy a západy pro Brno v UT

(↑ 01:23) Měsíc (↓ 12:49)

Stáří (dny): 24.8

(↑ 06:45) Slunce (↓ 14:51)

Foto: SOHO

  Webcam

CHMI aktuální počasí:
Mt Pa#2 ** Hradec Králové


ARCHÍV ČLÁNKŮ
(do r. 2003)

Hlavní stránka Astronomie X-ray Astronomie Kosmonautika Komety, asteroidy Dalekohled HST Sonda Galileo Sonda NEAR
POZOROVÁNÍ
CCD pozorování, Brno CCD DATEL Monte Pa #2 - info Hradec Králové - Martin Lehký Astro technika
Doporučujeme

Nejbližší zatmění Slunce a Měsíce
Astrofoto archiv - Halleyova kometa 1985/1986 Kometa Hale-Bopp Kometa Ikeya-Zhang
Zajímavé linky Eva Neureiterová
Komety,Meteory a další ČAS

RAKETA ARIANE-5 SE SONDOU ROSETTA ÚSPĚŠNĚ ODSTARTOVALA


Start rakety Ariane 5 se sondou Rosetta. Foto: ESA.Druhého března v 8h17m SEČ začala svoji pou? kosmická sonda Rosetta. Rosetta byla vynesena raketou Ariane 5 z evropského kosmodromu Kourou, Francouzská Guiana.

Pro současný cíl mise Rosetta byla vybrána kometa Churyumov-Gerasimenko. Kometa Churyumov-Gerasimenko se kolem Slunce pohybuje po eliptické dráze a v době setkání bude 675 milionů kilometrů od Slunce, v blízkosti nejvzdálenějšího bodu své dráhy.

Bod setkání nebyl vybrán náhodně. V tomto bodě je kometa velmi málo aktivní, a stále zůstává zmrzlou koulí tvořenou meziplanetárním prachem a ledem. Tento materiál pravděpodobně pochází z doby formování naší sluneční soustavy před čtyřmi a půl miliardami let. Úkolem sondy Rosetta je získat co nejvíce informací o tomto cizím tělese.

Když se kometa pohybuje sluneční soustavou dochází u ní k proměnnám. Při jejím těsném průletu kolem Slunce, tak jako u všech komet, začne být aktivní. Teplo od slunečních paprsků začne odpařovat led a z povrchu komety se uvolňuje se plyn s malými prachovými částicemi. Tímto mechanismem se utváří hlava komety (kóma) a ohon. A to jsou také jediné dvě charakteristiky, které můžeme u komet ze Země pozorovat. Samotné jádro je velmi malé, v případě komety 67/P
Churyumov-Gerasimenko měří asi 4 kilometry a ze Země nepozorovatelné.

Uwe Keller z Max Planck Institute for Aeronomy, Kaltenburg-Lindau, Německo, je vědecký pracovník odpovědný za kameru Osiris umístěnou na palubě sondy Rosetta. Keller vysvětluje: "Pro vytvoření kómy a ohonu během průletu komety kolem Slunce se spotřebuje několik metrů hmoty z povrchu komety. V případě malé komety, jako je Churyumov-Gerasimenko může scvrknutí povrchu při každém oběhu dosahovat kolem 1%. Jestliže její oběžná doba je 6.6 roku, můžeme odhadnout, že tato kometa nebude mít dlouhý "život", alespoň tedy život, měřený kosmickými měřítky.

Když lidé v minulosti spatřili kometu, bylo to znamení smrti a hrůzy. Některé pověry přetrvávají dodnes. Primitivní lidé na ostrově Andaman v Bengálském zálivu si ještě dnes vysvětlují spatření komety, jako vymrštěné pochodně letící vzduchem, které do vzduchu vymrštili lesní duchové. Pro některé Australské domorodce jsou komety hořící pochodně projíždějících mocných šamanů.

Snaha o nalezení vědeckého vysvětlení komet doprovází lidstvo již od nejstarších dob. Dlouho přežívaný názor na původ komet byl, že se jedná o nějaký atmosférický jev. Aristotelova "In Meteorologica" (384 - 322 př.n.l.) komety popisuje jako nehořlavé plynné výtrysky z kamenů, soustředěné v horních vrstvách sub-lunárního prostoru (prostor mezi Zemí a Měsícem). Rychlé uvolňování takových plynných výronů vede ke vzniku hvězd. Když je plyn uvolňován pomalu, vznikne kometa. Toto bylo Aristotelovské nejlepší vysvětlení - byl si však dobře vědom svého omezeného pohledu do problému. Jak sám dodává: "Výklad jsem učinil v souladu s přijímanými pravdami." Přijímání takových pravd bylo v té době slabým místem.

Jak ubíhala století, probíhal i vývoj názorů na komety. V jednom období byly komety odpovědné za velká období sucha. Filosofové šli ještě dále. Tvrdili, že komety jsou odpovědné za horko, bouře z tepla a z bouří plynoucí neštěstí.
Křes?anství již nepovažovalo komety za posly zla, ale preferovali vysvětlení, že se jedná o známky boha.

Rozhodující krok k opuštění od představy komety jako atmosférického jevu udělal až dánský astronom Tycho Brahe. Ze své hvězdárny Uranienburg po dva a půl měsíce pozoroval kometu na obloze. Určoval denní paralaxu (úhel, pod kterým se z daného objektu jeví vzdálenost mezi středem Země a pozorovacím místem na zemském povrchu) pomocí níž byl schopen určit, že se kometa nachází za drahou Měsíce.

Díky práci britského astronoma a fyzika Edmonda Halleyho, přítele Isaaca Newtona, bylo možné učinit první vědecký popis komet. Tento další krok v kometárním výzkumu byl učiněn v roce 1705. Halley zkoumal historické záznamy o kometách a zjistil, že dráhy mnoha jasných komet jsou velmi podobné. Jeho vlastní dráhové výpočty komety z roku 1682 byly v souladu s daty zaznamenanými Johannesem Keplerem v r. 1607 a Apianusem v r. 1531. Učinil závěr, že různá pozorování komet odpovídají jedné a té samé kometě.

Halley správně předpověděl další návrat této komety na prosinec roku 1758. Kometa na jeho počest dostala jméno Halley a objevila se i při dalších návratech. Tím byla potvrzena jeho teorie, že kometa s parabolickou dráhou je ve skutečnosti těleso na velmi eliptické orbitě. Postupem doby byly s kometou Halley ztotožněny i záznamy z Číny r. 240 př. n.l. a tak se stala nejstarší zdokumentovanou kometou.

Projekt Rosetta nyní přináší zcela novou možnost získat poznatky o kometárním jádru. Sonda bude navedena na oběžnou dráhu kolem komety a vypustí malý modul, který přistane na povrchu. Je to poprvé v historii, kdy kometa pohybující se v oblastech své dráhy nejvzdálenějších od Slunce bude zkoumána tak detailně.
Další informace o projektu naleznete na http://www.esa.int/rosetta.

(podle informací ESA z 27. 2. 2004 přeložil DH)


Dalibor Hanžl, 02. 03. 2004, 09:30
Další články v kategorii Kosmonautika :
  •   K MEZINÁRODNÍ KOSMICKÉ STANICI ZAMÍŘÍ PRVNÍ SOUKROMÁ LOĎ
  •   JURIJ GAGARIN NÁS VŠECHNY PŘED PADESÁTI ROKY POZVAL DO VESMÍRU
  •   14. DUBNA 2010 UPLYNE 40 LET OD KATASTROFY NA PALUBĚ KOSMICKÉ LODI APOLLO 13
  •   ATLANTIS SE VYDAL K HUBBLEOVU TELESKOPU
  •   VIDEO: SOJUZ S AMERICKÝM TURISTOU ZPĚT NA ZEMI
  •   KAMERA NA SONDĚ MARS ORBITER ZACHYTILA PHOENIX BĚHEM SESTUPU
  •   KOSMICKÁ SONDA PHOENIX PŘISTÁLA U PÓLU PLANETY MARS
  •   KOSMICKÁ SONDA PHOENIX PŘISTÁVÁ NA MARSU
  •   PŘED ČTYŘICETI ROKY ZAHYNUL PRVNÍ KOSMONAUT SVĚTA JURIJ GAGARIN
  •   UNIKÁTNÍ EVROPSKÁ LOĎ JULES VERNE SE VYDALA DO VESMÍRU
  •   PŘED PĚTI ROKY HAVAROVAL RAKETOPLÁN COLUMBIA

  • Hlavní zprávy:
  • V PONDĚLÍ 7. SRPNA VEČER VYJDE NAD ČESKÝ OBZOR ČÁSTEČNĚ ZATMĚLÝ ÚPLNĚK
  • KOLABUJÍCÍ HVĚZDA DALA VZNIK ČERNÉ DÍŘE
  • MIMOŘÁDNĚ PŘÍZNIVÝ NÁVRAT KOMETY 41P/TUTTLE-GIACOBINI-KRESÁK
  • V SOBOTU 11. ÚNORA NASTANE POLOSTÍNOVÉ ZATMĚNÍ MĚSÍCE
  • HST ZACHYTIL HRU STÍNŮ ODHALUJÍCÍ MOŽNOU PLANETU
  • Meteorický roj Kvadrantidy zahájí rok 2017 bohatý na astronomické úkazy
  • TAJEMNÁ ZÁŘE UMÍRAJÍCÍ HVĚZDY
  • SUPERÚPLNĚK 14. LISTOPADU 2016
  • KOSMICKÝ TELESKOP ZACHYTIL STOPY VODNÍCH VÝTRYSKŮ NA JUPITEROVĚ MĚSÍCI EUROPA
  • V PÁTEK 16. ZÁŘÍ NASTANE POLOSTÍNOVÉ ZATMĚNÍ MĚSÍCE
  • KDY LETOS NASTANOU MAXIMA METEORICKÉHO ROJE PERSEID?

  • Navštivte naši fotogalerii

    Nejnovější snímek:
    Galaxie NGC 891. Fotografovano: 29. 9. 2017 1h 57m UT

    Tyto stránky jsou optimalizovány pro rozlišení 1024x768 a využívají tyto technologie.

    ISSN 1214-7095, RSS